(15.50 hodin)
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní poslankyně. Odpověď obdržíte písemně do 30 dnů. Na řadě je paní poslankyně Věra Kovářová. Přednese interpelaci na ministra zdravotnictví Petra Arenbergera, připraví se pan poslanec Jelínek.
Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, dle vládních opatření platných od tohoto týdne zůstávají i nadále zavřené dětské skupiny. Ty přitom fungují jako velmi oblíbená alternativa péče o děti ve vztahu k mateřským školám, které se naopak již postupně otevírají. Dětské skupiny v současné době poskytují péči asi 20 000 dětí od jednoho do šesti let. Rodiče těchto dětí se ocitají ve složité situaci, kdy nemohou svým dětem zajistit srovnatelnou péči a zároveň se naplno věnovat svým pracovním a jiným povinnostem, což je zejména pro rodiče samoživitele existenční problém. Děti v dětských skupinách se přitom pohybují v malých kolektivech o maximálním počtu 12, potažmo 24 dětí. Pracovníci v dětských skupinách jsou navíc, stejně jako pedagogický personál ve školách, přednostně očkováni. Riziko přenosu nákazy je zde tedy minimální. Ptám se tedy, proč dostaly zrovna dětské skupiny pomyslného Černého Petra. Jaké důvody vedly k jejich neotevření, které se snad nejen mně jeví jako nepřesvědčivé? Závěrem mi dovolte se zeptat, zda má Ministerstvo zdravotnictví časový plán na zrušení omezení činnosti dětských skupin, a pokud ano, kdy by se konečně dětské skupiny měly otevřít.
A využiji ještě této příležitosti a zeptám se, týká se to také lesních mateřských škol, což jsou malé skupinky dětí. Ty jsou také zavřené, respektive mohou tam jen předškoláci. U mateřských škol, tam mohou být předškoláci do 15 dětí. Proč tomu tak nemůže být u lesních mateřských škol, když tam jsou děti tak právě kolem počtu 15 dětí? Děkuji za odpověď.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan ministr zdravotnictví je již přítomen. Nevím, co jaké míry už slyšel tu interpelaci a je schopen reagovat. Jestli ano, tak vám samozřejmě dám slovo, pane ministře. Předmětem byly dětské skupiny.
Ministr zdravotnictví ČR Petr Arenberger Vážený pane předsedající, tedy i předsedo, pardon, vážené dámy a pánové, milí poslanci, poslankyně. Já jsem zaslechl tedy na konci, že se jedná o dětské skupiny, lesní školky apod. My jsme to právě dneska řešili s právním oddělením a řešili jsme tento dotaz. Mně to připadá také naprosto logické, aby to mohlo pokračovat, a předpokládám, že velmi rychle to vyřešíme, aby bylo možné navštěvovat i tento typ vzdělávacího procesu. Datum samozřejmě nevím ještě, ale já myslím, že to bude velmi brzo. Jinak jestli jste měla ještě nějaký jiný dotaz... (Poslankyně Kovářová avizuje doplňující dotaz.) Dobře.
Předseda PSP Radek Vondráček: Paní poslankyně má zájem o doplňující otázku a na to pak může pan ministr reagovat už přímo.
Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře, že jste dorazil zrovna na moji interpelaci. Mám tomu tedy rozumět tak, že dětské skupiny právě proto, že jsou to tak malé kolektivy, by mohly být otevřeny, a to znamená i lesní mateřské školy, nikoliv lesní kluby, ale mateřské školy, protože ty děti se pohybují vesměs venku a jsou to také malé skupiny? A zároveň právě v normálních mateřských školách, kde mohou být jenom předškoláci, je to do počtu 15 dětí a u dětských skupin či lesních mateřských školek ty kolektivy jsou stejně veliké. Takže se ptám, zda skutečně jsem tomu rozuměla správně, že jste o tom jednali a že je naděje, že by se to mohlo upravit. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan ministr má zájem reagovat. Prosím, máte slovo.
Ministr zdravotnictví ČR Petr Arenberger Ano, já jsem dal k dispozici tuto otázku našemu právnímu oddělení a bylo mi přislíbeno, že opravdu se to vyřeší v průběhu dneška, zítřka, tak uvidíme, jak se dohodnou i s kolegy, aby to bylo vlastně v rámci toho stávajícího omezení a přitom to umožňovalo.
Předseda PSP Radek Vondráček: Tak to byla rychlá odpověď. Další na řadě je pan poslanec Pavel Jelínek. Bude také interpelovat ministra zdravotnictví. Připraví se paní poslankyně Tereza Hyťhová.
Poslanec Pavel Jelínek: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové, vážený pane ministře. V současné době probíhá očkování v naší populaci proti COVID-19. Nyní se mohou registrovat osoby nad 65 let. Mladší ročníky přijdou na řadu snad na konci léta. Přesto se musím zeptat na otázku vhodnosti očkování lidí, kteří mají prokazatelně vysokou úroveň protilátek na COVID-19. Je stanovena časová hranice, do kdy je považována výše protilátek po prodělané infekci za dostačující, a to na 90 dní. Z jakých čísel tato doba vychází? Jsou známy případy, kdy i dokonce po očkování protilátky nedosahují u očkovaného potřebné úrovně. Naopak očkování v době, kdy očkovaný má vysokou úroveň protilátek, může být potenciálně nebezpečné a může narušit imunitní systém? Zvažujete možnost testování na protilátky před aplikací očkování, nebo je to pro vás marginální otázka?
S tímto souvisí i další otázka, zda člověk držící covid pas na základě očkování a člověk, který má vysokou úroveň protilátek po prodělání nemoci, jsou z pohledu imunity v něčem rozdílní? Dodnes jsme nedostali jasnou odpověď, jak dlouho působí protilátky po očkování. A zde se znovu vracím k otázce, kde se vzalo oněch 90 dní po prodělání covidu, když některé zdroje uvádějí u 80 % nemocných po prodělání nemoci COVID-19 výši protilátek až devět měsíců.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče, a prosím, aby se slova ujal ministr zdravotnictví.
Ministr zdravotnictví ČR Petr Arenberger Vážený pane předsedo, vážení poslanci, poslankyně, máte pravdu, určitě je tady spousta otevřených otázek, které je potřeba potvrdit nebo vyloučit. Probíhají klinická sledování. Ty tři měsíce je vlastně primární informace, která vychází z prvních testů. My dokonce víme, že když se třeba odebírá plazma, kterou potom používáme na léčbu nemocných, a potřebujeme, aby tam byla vysoká hladina protilátek, jak je potřeba ji odebírat co nejdříve, už třeba 14 dnů po odeznění příznaků, ale nejdéle do těch tří měsíců a tam už často třeba ani hladinu protilátek proti COVID-19 nemusíme najít. Na druhou stranu existují data, která ukazují, že třeba je to až šest měsíců, čili je to velmi individuální.
Na druhou stranu hladina protilátek je dobrým indikátorem k tomu, abychom věděli, že máme nějakou ochranu, ale je to ochrana vlastně v té látkové části čili protilátkové části ochrany proti virové infekci, a u virových infekcí běžně je velmi důležitá také buněčná imunita. Takže pacient skutečně může být třeba i dlouhodobě chráněn proti virové infekci, a přitom nemusí mít detekovatelnou hladinu protilátek po prodělané infekci.
Jiné je to samozřejmě protilátky proti (po?) očkování, které ale cílí na něco jiného než protilátky proti vlastní virové infekci. Ty jsou proti kapsidě, které detekujeme, proti kapsidě toho viru čili celému obalu, a při očkování je to vždycky tam, kde je to cíleno proti konkrétnímu útvaru toho viru, což v tomto případě je vlastně ve všech případech u očkovacích látek, které máme, proti spike proteinu čili vlastně tomu nástroji, kterým virus proniká do buňky.
Takže je to velmi složité, ale existují tato data a my uvažujeme různými směry, jak pokračovat dál. Třeba uvažujeme o tom, poskytnout lázeňskou péči těm pacientům, kteří prodělali infekci COVID-19, v současné době tedy ty tři měsíce, ale naši epidemiologové zkoumají situaci, jestli by to nemohlo být ještě šest měsíců, právě po dobu, kdy je detekovatelná protilátková imunita. Takže opravdu je to otevřené, nedá se na to v tomto okamžiku seriózně odpovědět lépe, ale máte pravdu, že jsou to ještě stále otevřené otázky, na které tu odpověď hledáme. ***
