(11.30 hodin)
(pokračuje Feri)
Musíme tento tisk projednat. Mrzí mě, že ho projednáváme až 16. dubna, mohli jsme ho projednávat mnohem dříve, bylo to opakovaně protahováno, obstruováno a to mě velmi mrzí. A chci, aby tento tisk ze Sněmovny dnes po věřím zdárném hlasování projde, aby šel dál, aby stihl v té Sbírce v co nejkratší době vyjít. Takže tolik k otázce místní příslušnosti. Jak říkám, podpoříme teritorialitu spotřebitelskou.
K dalším návrhům, které předkládám, které samozřejmě s ohledem na to, že toto vyčerpává primárně tu mediální debatu, tak možná nevešly v takovou známost, tak jeden z pozměňovacích návrhů se nedotýká přímo otázky výkonu rozhodnutí, nýbrž se dotýká otázky nalézacího řízení. A sice reaguje na situaci v praxi, kdy nikoliv všechny nalézací soudy, ale určití soudci se snaží dokončit nalézací řízení za každou cenu v tom smyslu, aby se formálně dosáhlo konce toho řízení a využívají k tomu takové cesty, která je samozřejmě občanským soudním řádem předvídána, a sice že místo například kvalifikované výzvy pošlou žalovanému výzvu prostou, takzvanou prostou výzvu, u které je možné náhradní doručení, a v té výzvě přidají doložku, kde se říká: Souhlasíte s tím, že o této věci rozhodneme bez nařízení jednání. Pakliže žalovaný, ten dlužník, nepřebírá poštu, není mu doručováno běžně, tak za té situace samozřejmě se bude brát za to, že s tím souhlasí. Já myslím, že to ustanovení má v OSŘ svůj význam, ale mám za to, že by se mělo dotýkat spíše otázek formálního vedení řízení, a nikoliv otázek řekněme materiálního vedení, takových zásadních rozhodnutí, kdy vlastně se smíříme s tím, že se konce řízení prostě dosáhne i takhle drastickým způsobem. Myslím si, že k tomu slouží kontumační rozsudky, nikoliv tato cesta. Takže to je jeden návrh.
Další návrh K2 se vypořádává se specifikem našeho právního řádu a to je takzvaná dvojkolejnost toho, že v současné době z historických důvodů můžete uplatnit svůj exekuční titul, vykonatelné rozhodnutí, jak u soudu, tak i u soudního exekutora. V praxi samozřejmě nápad věcí u soudu je velmi minimální a je to také z důvodu vyšší vymahatelnosti nebo vyšší míry uspokojení u soudních exekutorů. Proto mě taky osobně velmi děsí určité - věřím marginální - snahy a marginální volání po tom, aby došlo k zestátnění exekutorů. To je něco, co nikdo, komu skutečně záleží na vyrovnanosti toho systému a na vymahatelnosti práva, aby rozsudek neměl hodnotu jenom papíru a inkoustu, tak to nemůže podpořit. Přesná čísla vám nikdo neřekne, ale ministerstvo udávalo - nebo nějaká informace, ke které jsem se dostal - že prý před rokem 2001 uspokojení bylo přibližně dvouprocentní. To znamená, že vám bylo dluženo třeba 100 000 a dostali jste potom 2 000 od soudního vykonavatele, což je něco šíleného, nepředstavitelného. Vzpomínky advokátů, kteří před tím v devadesátých letech třeba vymáhali, tak to bylo, že se dlužníci vyloženě smáli věřitelům, a trvalo to všechno velmi dlouho. To znamená, samotná existence soudních exekutorů je žádoucí, ale musíme, jak jsem říkal, se postavit excesům, které se v poslední době z historických důvodů dějí. Znamená to, odstraňuje to dvojkolejnost a zachovává to jenom výkon rozhodnutí nebo exekuci v tom užším slova smyslu, to znamená podle exekučního řádu.
Další otázka se týká doručování. Obecně je ve státní správě tlak na to, aby se věci digitalizovaly, aby se nečinily marné kroky, aby obíhala spíše data, nikoliv lidé. A toto je návrh, který je zcela konkrétní - přiznávám zcela bez mučení, že dalo velkou práci ho napsat a nějak vyváženě formulovat - a týká se toho, aby se doručovalo přes úřední desku, pakliže se to týká povinného, který je hlášen na ohlašovně, za velmi specifického procesního režimu, samozřejmě. Ale to je nějaký první krok, který se digitalizaci snaží řešit. Ale není to samozřejmě pozměňovací návrh, který je osamocen.
Pozměňovací návrh K5, jak jsem říkal, jsem již stáhl, Poslanecká sněmovna o tom bude hlasovat. Ale poslední poznámka, kterou si dovolím říci, že ať už dneska učiníme jakékoliv kroky a Poslanecká sněmovna se souhlasně vysloví k jakýmkoliv návrhům, tak pro příští volební období nás čeká, ať už budeme jako jednotliví poslanci ve vládě, nebo členové ústavně-právního výboru, nebo poslanci pak tady na plénu, velký úkol. To jsou dílčí kroky. Chtě nechtě budeme muset připravit nové procesní předpisy, budeme muset připravit civilní řád soudní. V současné době je hotový věcný záměr z roku 2017, ale tam bohužel se neučinily další kroky. Mám informace z ministerstva, že se připravuje již druhá verze věcného záměru.
Ale budeme muset přijmout nový civilní řád soudní a současně s tím budeme muset přijmout i nový exekuční řád, jsem o tom přesvědčen, kde se zakomponují, kde se udělají skutečně systémové změny. Protože velká část návrhů dneska byla i ve stanoviscích Ministerstva spravedlnosti odmítána s tím, že jsou to až moc revoluční a systémové změny. Dobře, to se dá brát v potaz, přiznávám, že těch návrhů je velké množství a že dnešní procedura, to dnešní hlasování je velmi obtížné. Ale budeme se k tomu muset postavit, budeme muset zevrubně řešit exekuce, budeme muset zevrubně řešit nalézací řízení. Možná i ne spory. Budeme to muset v každém případě řešit a doufám, že se pro to najde odvaha, protože to nebude vůbec lehké.
Dámy a pánové, já vám velmi děkuji za pozornost a jsem rád, že byť 16. dubna, tak se konečně tady k tomu postavíme čelem.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Tereza Hyťhová, připraví se pan poslanec Kohoutek. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Tereza Hyťhová: Dobrý den, vážení poslanci, vážené poslankyně, ráda bych přečetla naše vyjádření za Trikolóru a náš postoj k této věci. Společnost by sice potřebovala smysluplný exekuční řád, na čemž se všichni shodneme, současné znění novely a pozměňovací návrhy však budou mít na věřitele velmi negativní dopad a jen dále nahrají nepoctivým dlužníkům. Odmítáme návrhy, které podporují odpuštění části, či dokonce celých dluhů, protože je nakonec zaplatí všichni. Aktuálně se to týká například návrhu takzvaného milostivého léta. Došlo by tím k další plošné ochraně úzké části lidí, ale to na úkor většiny.
Všichni se posledních několik let ohánějí ochranou dlužníků, začíná to však zacházet již příliš daleko. Je třeba pamatovat také na to, že věřitelé nejsou pouze jenom lichváři, jsou to také majitelé bytů, bytová družstva, podnikatelé, živnostníci, kteří si pozici věřitele dobrovolně nevybrali a kterým dluhy nebude mít za chvíli kdo vymoci, případně se razantně sníží efektivita jejich vymáhání. Návrh na další snížení odměn soudních exekutorů jsou dnes už pouhé populistické řeči, na které lidé rádi slyší. Ve skutečnosti to ale povede jen k dalšímu snížení vymahatelnosti dluhů, které nevytvoří nic jiného než jen spirálu dalších a dalších dlužníků.
Poznámka k odměnám exekutorů. Zejména u menších pohledávek jde většina z dluhu advokátní kanceláři, nikoli exekutorovi. To je další dokola opakovaný mýtus. Exekutor dostane zaplaceno pouze tehdy, když je úspěšný, to znamená pouze v případě, že dlužník něco uhradil. Navíc u sloučených pohledávek dostane pořád jen jednu odměnu. Z toho musí pokrýt náklady na všechny pohledávky, kde vymoženo nebylo nic, a těch je dle statistik většina. Další omezování mobiliárních exekucí taktéž povede jen ke zhoršování situace a bude mít za následek opět jen snižování vymahatelnosti.
Naším společným cílem by měla být co nejnižší zadluženost - nikoli však způsobená tím, že se budou vzniklé dluhy všem odpouštět - ochrana pracujících lidí, kteří vytvářejí hodnoty, na nichž stojí naše země. Exekuční řád má za sebou více než 50 novelizací, které bohužel nevedly k menší zadluženosti našich občanů, ba právě naopak. Nesystematické změny zavedené státem prosazované levicovými stranami vedou k neúměrné ochraně dlužníků, a to na úkor věřitelů, a zapříčiňují jen další a další zadluženost. Tvrdíme, že bohatství má vznikat z práce a dluhy se mají platit. ***
