(19.40 hodin)
(pokračuje Volný)
A my dneska žijeme ve věku konspiračních teorií. Před rokem, kdy jsme vám říkali, že budou covid pasy, před rokem, kdy jsme vám říkali, že budou zavřené oblasti, že tady budeme chodit v rouškách a tak dále a tak dále povinně, tak to byla všechno konspirační teorie. A dneska už si ministři této vlády klidně napíšou, že bez covid pasu se nedostanete do restaurace.
To je krásné ticho. A proč je tady ticho? Protože vy víte, že to je pravda. Ale taky víte, že stranicky nemůžete dělat nic jiného, pokud chcete být tady v baráku příště a být poslanci, tak musíte podpořit tohle protiruské svinstvo, protože když to nepodpoříte, tak nebudete na kandidátce. A když nebudete na kandidátce, tak nebudete zvoleni a nebudete poslanci a nebudete se tady moct tak hloupě usmívat, protože se budete muset vrátit do knihovny a tam srovnávat knihy.
Takže ano, vy možná rozhodujete o tom, jestli vy, vaše děti a vaši rodiče, někdy uvidí takový ten záblesk. Ten hřib, ten už neuvidíte. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní jako další vystoupí pan... Jo, dáme prostor tady. (Dezinfekce řečnického pultu.) Nyní vystoupí pan poslanec Jan Čižinský a připraví se pan poslanec Zdeněk Podal. Tak prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Čižinský: Dámy a pánové, jednáme zde ve velmi závažné záležitosti. Všichni víme, co se stalo. Agenti Ruské federace teroristickým činem vyhodili do povětří sklady v naší zemi a zabili dva lidi. Mohlo to dopadnout i mnohem hůř, to si každý z nás je schopen představit.
Trochu mne mrzí, jak k tomu přistupují naši ministři. Domnívám se, že v tuto chvíli by tady měl být premiér, měli by tady být naši siloví ministři a demonstrovat jednotu a hrdost naší země v této chvíli.
Když jsem poslouchal pana ministra Hamáčka, trochu mě zaskočila situace, že říkal, že doufá, že nějaká podobná rána už naši zemi nepotká. Myslím, že bychom měli mít vládu, která je připravená a připravena podobným situacím velmi pevně čelit. Chtěl bych vyzvat k tomu, abychom v česko-ruských vztazích nastolili plnou reciprocitu a abychom se definitivně zbavili všech pozůstatků invaze z roku 1968.
Ještě trochu zhodnotím přece jenom uplynulé týdny a měsíce tady ve Sněmovně. Nebylo nás tady mnoho, kdo jsme se snažili o neschválení zákona ohledně Dukovan. Musím přiznat, že jsme obstruovali, abychom zabránili vzniku další závislosti na autoritativním režimu Ruské federace. Bylo nám totiž i bez Vrbětic jasné, jak nebezpečné je mít jakoukoli závislost na Ruské federaci a ještě ji posilovat.
Dovolte mi taky, abych poděkoval všem, kdo přispěli k rozkrytí útoků ze strany Ruské federace na naši zemi. A dovolte mi taky ocenit práci skupiny Bellingcat. To je skupina, která sází na občanskou společnost, funguje velmi dobře a také oni se podíleli na tom, že nyní máme informace, které máme.
Volání po jednotě je správné v této Sněmovně. Skutečně bychom měli být jednotní a skutečně vláda by tady měla jasnou pozici reprezentovat. A správné je volání po pevných krocích a profesionalitě.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Zdeněk Podal a připraví se paní poslankyně Alena Gajdůšková. Tak prosím, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Podal: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, nejdříve bych rád vyjádřil účast těm postiženým, kteří tam zemřeli, a jejich rodinám, protože to si myslím, že je to podstatné na celé věci.
Druhá věc, která mi nedala než vystoupit, je moje účast v práci spojovacího vojska, kde jsem působil před revolucí a po revoluci. Můžu vám říct, že tenkrát všichni, kteří jsme tam byli a pracovali pro stát, tak jsme se styděli. Styděli jsme se obrovským způsobem, protože tam někde se zadělalo na ty Vrbětice, na ta svinstva, která se pak děla, na dojení armády, kdy vyvolení přicházeli a vykupovali z armády, vyzobávali to, co tam mělo ještě cenu a smysl. To byly například PV3S skříňové, já jsem je měl přímo v enzetu, proto vím, o čem mluvím. To byly dokonce modernizované mašiny, které ještě ani armáda neměla, a už se prodávaly do civilu. A já jsem se ptal těch hochů, kteří tam jezdili s těmi zlatými řetězy a prsteny, a říkám: Co s tím budete, chlapi, dělat? K čemu vám bude sto V3S? A oni říkali: Jo, pane, to jde do Afriky, tam dáme písečný filtry, tam to zrenovujeme a za to bude balík! No ano, bylo to tak. Pak chytly naše tanky v pouštní úpravě na polských lodích. Takhle se zacházelo s armádou, takhle se dojila. Já doufám, že to skončilo, nevím, dneska ty informace nemám. Dokonce bych řekl, že smůla byla, že armáda v té době neměla žádnou ochránkyni, kterou má dneska v poslankyni Černochové, prostřednictvím pana předsedajícího. Tenkrát se nás nikdo nezastal, měli z toho akorát legraci. Transportér se prodával za cenu šrotu, můžu vám říct, za 30 000, to bylo směšný. Umíte si představit, kolik na tom vydělali? A takhle to pokračovalo až k těm Vrběticím. Jak se tam mohlo objevit tolik výbušnin, tolik zbraní, kde k tomu přišli? No, já určitou představu mám, protože se rozkradly sklady milicí, rozkradly se sklady vojenské. Kdybyste viděli ty lidi, kteří to vykupovali, za 12 000 novou V3S enzetovou, jedno kolo 3 000, má jich dvanáct mimochodem včetně rezerv. Tak si spočítejte, kolik ti chlapi vydělali na jednom autě. A to brali ode mě stovky těch enzetů.
Takže já jenom chci říct, vezměme si z toho poučení. S tímhle už nic neuděláme, co se stalo, ale do budoucna chraňme naši armádu, nenechme ji zase rozkrádat a snažme se, aby byla slušnou armádou, která se za nás politiky nebude muset stydět. Já vám děkuji. (Ozývá se potlesk.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení paní poslankyni Alenu Gajdůškovou a připraví se paní poslankyně Helena Langšádlová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji, vážený pane předsedající. Paní poslankyně, páni poslanci, vážený pane ministře, já se pokusím na tu věc podívat trošku z úhlu pohledu lidí ve Vrběticích a z okolních obcí.
Mezinárodněpolitické vazby a důsledky výbuchu muničních skladů už zde byly rozebrány. Za sebe jen řeknu, že odhalení ale příčin výbuchu muničního skladu ve Vrběticích je opravdu šokující a pro nás v té oblasti ještě více. Víte, je děsivé zjistit, že místo, kde žijete, je cílem teroristického útoku.
Historii celé té záležitosti tady popsala paní poslankyně Černochová, další postupy ze strany vlády, jak se ta věc řešila, o tom mluvil pan poslanec Jurečka. ***
