(15.50 hodin)
(pokračuje Černochová)

Za prvé tedy bych chtěla požádat o podporu pro státní vyznamenání pro paní Milenu Bačkovskou. Hovořil už o tom a předkládal to jménem naší trojice pan poslanec Růžička. Takže pan poslanec Růžička, Bělica, Černochová navrhují - a navrhneme i v podrobné rozpravě.

V tom návrhu už máte dva návrhy, které jsme si osvojili nebo které sami navrhujeme. Tím prvním návrhem je návrh na vyznamenání o stát v oblasti bezpečnosti státu a občanů pro pana plk. Ing. Michala Koudelku. Plukovník Ing. Michal Koudelka je ředitelem Bezpečnostní informační služby. Jeho vyznamenání medailí Za zásluhy navrhuji jako výraz ocenění jeho velmi dobré práce, kterou BIS odvedla při vyšetřování výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014, stejně jako schopnosti odolávat trvalé nepřízni některých představitelů našeho státu a tlakům, kterým jsou BIS i ředitel Koudelka osobně dlouhodobě vystaveni ze strany zahraničních i domácích spolupracovníků cizích mocností. Plukovník Ing. Michal Koudelka po absolvování Fakulty stavební ČVUT v roce 1989 dva roky pracoval v Projektové a inženýrské organizaci kultury. Po absolvování základní vojenské služby v roce 1992 nastoupil do tehdejší Federální bezpečnostní informační služby. Po rozpadu Československa v roce 1992 se stal příslušníkem Bezpečnostní informační služby, kde nejprve působil v odboru boje proti terorismu, od začátku roku 2006 až do svého jmenování ředitelem BIS pak vedl odbor kontrašpionáže. Nebyl členem KSČ, má prověrku na stupeň přísně tajné. Absolvoval dva zpravodajské výcviky u britské tajné služby MI6 a jeden zpravodajský výcvik u kanadské kontrarozvědky CSIS. Vládou České republiky byl jmenován ředitelem BIS 27. července 2016 a úřadu se ujal 15. srpna 2016. Návrh předkládají zástupci KDU-ČSL, ODS a TOP 09.

Další návrh, který bych chtěla odůvodnit, je můj návrh a návrh mých kolegů z ODS, kteří si tento návrh také osvojili. Je to vyznamenání pro Alfreda Duffa Coopera in memoriam. Sir Duff Cooper byl britským politikem a diplomatem, příslušníkem Konzervativní strany. Narodil se do rodiny lékaře, z matčiny strany byl příbuzný s britskou královskou rodinou. Prošel typickou výchovou mladého gentlemana ve Wixenfordské škole, Eton College a na oxfordské New College. Po absolvování Oxfordu vstoupil do diplomatických služeb. Po účasti v první světové válce se stal tajemníkem dvou ministrů a v roce 1924 byl poprvé zvolen členem parlamentu za konzervativce. Po porážce jeho strany ve volbách v roce 1929 o mandát přišel. Znovu se mu podařilo uspět až v roce 1931 a v roce 1935 se stal ministrem války a později ministrem námořnictva. Patřil k největším kritikům premiéra Chamberlaina a jeho politiky appeasementu. Byl odpůrcem přistoupení na stupňující se požadavky hitlerovského Německa. Jeho principiální postoj vedl k tomu, že na protest proti podpisu Mnichovské dohody ze strany premiéra Chamberlaina rezignoval na svou funkci v kabinetu. Po Chamberlainově rozhlasovém projevu k nárokům Německa na československé pohraničí si do svých deníků poznamenal - cituji: "Pokud nyní opustíme Čechy, nebo jim dokonce doporučíme vzdát se, budeme odpovědní za jednu z největších zrad v historii. Pokud to nyní vzdáme, bude to konec Anglie a konec demokracie." Po podpisu Mnichovské dohody pak pronesl slavný výrok, který byl později občas nesprávně připisován Winstonu Churchillovi - cituji: "Velká Británie mohla mít buď mír beze cti, nebo válku se ctí, ale vybrala si válku beze cti."

Prezident Edvard Beneš v londýnském exilu písemně poděkoval Duffu Cooperovi za jeho odvážný a zásadový postoj. Cooper se později významně zapojil do slavné norské debaty v roce 1940, která vedla k Chamberlainovu pádu. Později se stal znovu krátce ministrem ve vládě Winstona Churchilla a následně se vrátil do diplomatických služeb a věnoval se literatuře. Byl realistou, který si velmi dobře uvědomoval, že jakékoliv ústupky Hitlerovi nezabrání válečnému konfliktu a že tyto ústupky jsou zradou spojenectví a oslabováním demokratického světa. Byl jedním z mála odvážných, kdo se v tragických dnech postavili proti agresi na stranu ohrožené Československé republiky, a proto by jeho příběh neměl být zapomenut a měl by být oceněn nejvyšším státním vyznamenáním in memoriam. Zajímavostí je, že jeho prasynovcem je bývalý britský premiér a konzervativní politik David Cameron.

Děkuji vám za pozornost a prosím vás o podporu našich návrhů.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou chce reagovat pan poslanec Jiří Bláha. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, kolegové, já bych vás chtěl jenom poprosit, vás, poslance nebo kolegy s přednostním právem, abyste si dneska to přednostní právo schovali na jiné hlasování, protože si myslím, že je nedůstojné, když se každý z poslanců, který chce tady dát návrh, připravuje na vystoupení, a najednou přijdou dva, tři, čtyři s přednostním právem. Já myslím, že tamhle máme seznam, každý se může řádně přihlásit, a tak bych nezneužíval toto právo, nechal bych si ho na to, kdy to je důležité. Děkuji moc.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Marek Novák přihlášený do obecné rozpravy, po něm vystoupí pan poslanec Václav Votava. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já si vám dovolím odůvodnit návrh paní Pavly Břínkové na státní vyznamenání za celoživotní dílo a přínos pro českou hudební scénu na medaili Za zásluhy.

Paní Pavla Břínková patří ke špičce populárních umělců v hudebně-dramatickém žánru a je také držitelkou ceny Thálie a dvou cen Českého literárního fondu. Ztvárnila mnoho divadelních postav. Vydala 12 samostatných pěveckých recitálů a získala za ně několik zlatých desek. V tehdejším Československu byla úplně první zpěvačkou, která nazpívala skladby klasických operet a muzikálů na zvukové nosiče, tehdejší LP, Kouzelný svět operety a muzikálů a další titul Chtěla bych tančit jen. Až do dnešní doby jich v tomto žánru vydala vlastně nejvíce a v tomto žánru je ojedinělou uměleckou osobností.

Pavla Břínková je sama sobě dramaturgem i režisérem. Dokáže zaujmout hlediště nejen svým hlasem, ale i vyprávěním, ve kterém dává nahlédnout i za oponu svého uměleckého já. Je si vědoma toho, že její menšinový nekomerční žánr nikdy nebude na výsluní, přesto jej nikdy neopustila, spíše podporovala svou pedagogickou činností, publikační činností a stovkami recitálových koncertů v městech i obcích České republiky i na Slovensku. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP