(16.20 hodin)
(pokračuje Kolovratník)
To je teď takový oslí můstek v rámci té odpovědi. Prostor na to byl, vydiskutovali jsme si to, sešli jsme se několikrát a výsledkem je návrh, kterým kolegové - aspoň podle zpráv, které mám, teď bylo poslední zasedání dopravní komise Asociace krajů v pátek v Liberci - nechci říci, že nadšeně, asi řeknu, že opatrně, ale souhlasí, jsou srozuměni s finální podobou, jak jsme to upravili. Od toho je koneckonců legislativní proces ve Sněmovně. Ale určitě tady musím v roli zpravodaje bránit ministerstvo, že to není žádný úkrok stranou nebo nějaké umetání cestičky.
Spojka - opět jsme ji vysvětlili několikrát, rád ji vysvětlím znovu. Platí písmeno "a". Logicky musí být splněny obě dvě podmínky, jak osobní doprava, je to logické, tak nákladní doprava. Teprve potom můžeme o konzervaci uvažovat. Kdyby tam bylo to slovíčko "nebo", tak bude stačit splnit podmínku jednu. Ilustrační příklad, takový extrémní. Za normálního stavu, kdy nejsou výluky v libeňských tunelech, tunelech pod Vítkovem mezi Libní a hlavním nádražím, nejezdí ani jeden nákladní vlak denně, takže pokud by tam bylo "osobní nebo nákladní", že nejezdí, tak bychom konzervovali tunely. Asi se shodneme, že to je nesmysl. Proto platí a od začátku v té textaci, ne v důvodové zprávě, v té textaci bylo a dále konzistentně právě ta spojka "a". Myšleno - lze konzervovat, pokud tam jezdí nedostatečné množství osobních vlaků a chcete-li, zároveň také malé množství vlaků nákladních, to znamená oba dva typy dopravy.
Asi jediné, v čem Ondrovi Polanskému lze dát za pravdu, je diskrepance v tom, že v původním návrhu to nebylo chybně formulováno, ale pouze v důvodové zprávě. Tam možná mohu říci, že já jsem byl autorem, že jsem si toho měl všimnout lépe a přečíst si důvodovou zprávu, že jsem toto přehlédl, tak za to určitě patří omluva, ale klíčový je vždycky přece návrh paragrafového znění. Tolik reakce na Ondru Polanského.
Když už mám slovo, tak ho rychle využiji k rekapitulaci toho, co se kolem té tak medializované a bohužel na zmíněném serveru z dopravy velmi lživě až bulvárně popisované konzervace, velmi nechutně bulvárně popisované, co se kolem toho dělo. Znovu opakuji, tady ten návrh - mě zaskočilo, jak ty reakce byly negativní - ten návrh nechce nahrávat Správě železnic, aby si svévolně libovolně něco někde rušila, vytrhávala koleje, ničila lokálky nebo ničila českou železnici. Naopak, chce ji ochránit. Existuje na území naší republiky určité množství tratí, o které už zkrátka není zájem, je minimální. Už dneska zákon předjímá postupy - a já to opravdu vidím jako člen správní rady Správy železnic dnes a denně - zákon přesně předjímá postupy, kdy vyzýváme objednavatele dopravy, obce, primárně tedy kraje, jednáme se soukromými dopravci, jestli není zájem, pak se ta trať nabízí k prodeji v několika kolech, nabízí se případně i k převodu majetku směrem k případným zájemcům, třeba k obci, a teprve když vše selže, tak co dnes zákon říká? Říká, že bychom se stále o ni měli starat, i když tam nikdo nejezdí. Nula! Když tam nikdo nebude jezdit, tak tam budeme dávat miliony.
Za to jsem rád, Ondra Polanský někde ve zdůvodnění svého pozměňovacího návrhu psal, že rozumí tomu původnímu záměru, takže cítím, že myšlenkově tady jsme aspoň v tomhle ve shodě. Ten návrh říká, že pokud opravdu všechny možnosti selžou, bude možnost přistoupit tady k té takzvané konzervaci, to znamená, ne že tu dráhu zbouráme, rozprodáme, jak se říká rozoráme meze a rozprodáme i pozemky, protože pak ta liniová stavba zanikne. Takhle vy zachováte, uchováte liniovou stavbu pro budoucnost, pro budoucí generaci, pro kohokoliv do budoucna, a relativně jednoduše na těleso té dráhy, té liniové stavby, která je dále v majetku státu, můžete železniční provoz řekněme v šíři jedné stavební sezony vrátit.
Opravdu se to může stávat. Jako ilustrační můžu dát příklad ze svého regionu: trať z Chrudimi na Heřmanův Městec. Tam je provoz. Mluvili jsme s obcemi, nemají o ni zájem, ještě se poměrně nešikovně kříží se silnicí první třídy. Zájem nemají ani Státní hmotné rezervy. Dokázali bychom si po diskusi se starosty představit, že třeba zrovna zde by mnohem lepší byla cyklostezka, která odvede cyklisty, rodiny, maminky s dětmi, sportovce, z té silnice první třídy a využije právě těleso té dráhy, které ale bude uchováno. A kdo víme, přátelé, za 10, za 15, za 20 let, co se stane? Pan ministr Havlíček přinese novou gigafactory, přivede někam do regionu, najednou tam vznikne poptávka po nákladní železniční dopravě, šup, okamžitě můžeme to těleso dráhy vrátit, protože přichází tady ten ekonomický zájem v daném regionu. Jinde, jiné město nebo obec se rozroste, vzniknou tam nové bytové domy, větší počet obyvatel, vznikne poptávka po nějakém novém dopravním modelu. Nevíme ani, jaké budou ty dopravní modely - hybridní vozidla, lehké vlaky a podobně. A opět zjistíme, že můžeme využít to uchované, konzervované těleso dráhy.
Takže to je ke zdůvodnění toho návrhu a jeho obsah - poslední věta, už nebudu zdržovat. Po dohodě s kolegy z krajů jsme to upravili do podoby, která je, myslím si, dobrá, velmi mírná. Říkáme, že ta podmínka je pětkrát snížena, přátelé, pouze na 300 osobních vlaků za rok, představte si, to je jeden za všední den. Vychází to vstříc primárně těm turistickým tratím, kde je třeba provoz jenom během léta nebo části sezony, a - to písmenko podtrhávám - zároveň 12 vlaků nákladních, tedy jeden měsíčně, pokud se tam využije. Teprve kdyby - opakuji - obě podmínky nebyly splněny, je možno o konzervaci uvažovat. Druhá pojistka - bude to řešeno takzvaným správním řízením, správním procesem, kde účastníky budou právě kraje a obce, po jejichž katastru ta dráha jede.
A poslední k té odkonzervaci: tady jsme dali, mám mandát to říct, prozradit, dali jsme veřejný slib s panem náměstkem Sechterem právě dopravní komisi Asociace krajů, že společně zpracujeme metodiku, jak ta odkonzervace bude vypadat, jak by probíhala v budoucnu, jak bude vypadat ekonomické hodnocení návratnosti trati, jestli se to opravdu vyplatí a má to smysl, abychom někde neinvestovali desítky milionů kvůli objednávce několika jednotek vlaků. Ten slib je v tom smyslu, že u tvorby metodiky budou právě zástupci jak krajů, tak Svazu měst a obcí, že si ji vlastně vytvoří společně, aby s ní souhlasili. Takže tohle je dohoda, ke které jsme dospěli a i díky které budu argumentovat a prosit vás o podporu tohoto pozměňovacího návrhu.
Rychle ještě povím ke svým dalším poslední, přeskočím ty ne tak zásadní, ale to, co bylo ještě v médiích hodně diskutováno, je ten přetížený koridor. Tady velké poděkování panu ministrovi Havlíčkovi, že po hospodářském výboru v únoru jsme si dali slib, že do měsíce to připravíme, vyřešíme, a povedlo se to. Máme pozměňovací návrh 7739, nazvaný specializovaná infrastruktura. Autorsky, myšlenkově, vychází z inspirace Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře a z evropské legislativy. Velmi jednoduše dává možnost přidělit si kapacity v určitých - přetížených - časových slotech, tu dráhu prohlásit za specializovanou jenom pro jeden dopravní mód, třeba pro ten osobní, a ne nákladní, ale je tam zase dána podmínka, že musí vždycky být určitá objížďka, možnost využít náhradní trasu, a také že to musí být projednáno s dopravci. Avizuji, že v tom železničním segmentu i na tomhle návrhu je velká shoda a má velkou podporu.
Děkuji za slovo.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Faktická poznámka byla zrušena, takže pan poslanec Čižinský do rozpravy. Připraví se paní poslankyně Balcarová.
Poslanec Jan Čižinský: Děkuji. V posledních měsících jsme byli svědky bohužel poměrně bezohledného kácení podél železničních tratí, takže můj pozměňovací návrh, který je tiskem 8650, vypouští právě ty pasáže, které jsou za to kácení odpovědné, takže bych rád navrhl, aby byly vypuštěny a aby se to opět vrátilo do situace, jako to bylo předtím. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji panu poslanci. Paní poslankyně Balcarová, připraví se paní poslankyně Kovářová.
Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Já bych ráda navázala na svého předřečníka, pana poslance Čižinského. Podávám také pozměňovací návrh, který míří na vrácení drážního zákona ve věci kácení dřevin kolem tratí do původní podoby, protože opravdu ochrana dřevin v krajině by měla mít významnou roli, protože tady se jedná o ekosystémové služby. Všichni víme, jak jsou stromy velmi důležité. I náletové dřeviny, které jsou kolem tratí, mají výraznou funkci, co se týká snižování oteplování v krajině, co se týká kvality biodiverzity, prostě stromy v krajině mají svoji funkci, která se nedá nijak nahradit. ***
