(15.00 hodin)
Poslanec Pavel Jelínek: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, Evropský soud pro lidská práva vyhověl osm let staré stížnosti R. T. odsouzeného za dvojnásobný fatální násilný trestný čin na doživotí. Ve svém verdiktu Evropský soud pro lidská práva uvedl, že Česká republika upřela stěžovateli právo na spravedlivý proces a že proces nebyl dokončen v přiměřené lhůtě. Český stát mu má proto vyplatit odškodné ve výši více než 350 000 korun.
Případ R. T. vzbudil již při svém projednávání značnou pozornost. Krajský soud v Plzni totiž muže obžalovaného z dvojnásobné vraždy z roku 2001 čtyřikrát osvobodil, ale pražský Vrchní soud zprošťující verdikt pokaždé zrušil. Obžalovaný byl pravomocně odsouzen na doživotí až v roce 2009 po přesunutí případu ke Krajskému soudu v Praze. Následně v roce 2012 Ústavní soud odmítl stížnost R. T. Řízení trvalo tedy celkem 10 let a jeden měsíc.
Evropský soud po 19 letech zrušil a nařídil buď propuštění R. T., nebo znovuprojednání jeho viny nebo neviny, tedy zrušení všech soudních rozsudků a následné soudní projednání. První část náš stát splnil, protože Ústavní soud všechny rozsudky v této kauze zrušil a nařídil nové soudní projednání. Druhou část ale náš stát nesplnil, protože je tomu asi víc než půl roku a nic se v tomto směru neděje.
Otázka zní, jestli tedy jsme stále právním státem Pokud naše justice nebude respektovat usnesení nadřízených soudů, tak důvěra v náš právní systém bude silně ohrožena. Děkuji za odpověď.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji a slovo předávám paní ministryni.
Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Přeji dobré odpoledne. Vážený pane poslanče, v rozsudku Tempel proti České republice z 25. června 2020 Evropský soud pro lidská práva shledal porušení Evropské úmluvy o lidských právech, a to ze dvou důvodů. Za prvé, řízení ve věci stěžovatele nebylo spravedlivé, a za druhé, došlo k průtahům v tomto řízení. Štrasburský soud se nijak nevyjádřil k otázce viny či neviny stěžovatele ani nenařídil jeho propuštění, jak tvrdíte. K takovému postupu tato instituce ani obecně nemá oprávnění.
Rozsudek nabyl právní moci 16. listopadu loňského roku. Česká republika, konkrétně Ministerstvo financí, následně vyplatila stěžovateli spravedlivé zadostiučinění přiznané soudem, a to částku 12 500 eur na náhradu nemajetkové újmy a 219 eur na náhradu nákladů řízení, celkem 12 719 eur. Právní zástupce stěžovatele 4. prosince 2020 podal u Ústavního soudu návrh na obnovu řízení o původně podaných ústavních stížnostech stěžovatele. Jeho návrhu Ústavní soud vyhověl, a to usnesením z 9. února 2021, spisové značky Pl. ÚS 110/20. Povolil jim obnovu řízení a zrušil svá usnesení z roku 2012 a 2007 o původních ústavních stížnostech stěžovatele.
V dalším řízení je pokračováno pod spisovou značkou Pl. ÚS 110/20. V tomto řízení Ústavní soud uvedené ústavní stížnosti znovu projedná a rozhodne o nich. V usnesení Ústavního soudu o povolení obnovy řízení se mimo jiné uvádí: "Při zkoumání podmínek pro obnovu řízení Ústavní soud respektoval, že Evropský soud pro lidská práva je mezinárodním soudem, jehož rozhodnutí jsou pro Českou republiku závazná."
Závěr tedy zní: Všechny dotčené orgány plně respektují rozhodnutí štrasburského soudu, a proto se domnívám, že stále právním státem jsme. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Prosím, pane poslanče.
Poslanec Pavel Jelínek: Děkuji za odpověď a jsem rád, že ten stav je tak, jak je. Nicméně abych to dobře pochopil: takže vlastně Ústavní soud nezrušil žádné předchozí rozhodnutí soudů, ale obnovil jednání v rámci těch stížností? Můžu se zeptat, aspoň dle vašeho odborného názoru, za jakou dobu se dočkáme třeba výsledku toho Ústavního soudu? Vím, že se to velice těžce říká, ale je to už opravdu velice dlouhá doba. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Slovo má paní ministryně.
Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Vážený pane poslanče, to se obtížně odhaduje. Sami jste viděli, jak dlouho ležel volební zákon u Ústavního soudu. Ale troufám si říct, že po takovémto rozhodnutí štrasburského soudu se přece jenom to řízení urychlí a že to dostane spád. Netroufám si odhadnout, za jak dlouho, ale myslím si, že tomu budou věnovat maximální pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Slovo má paní poslankyně Karla Maříková. Přednese interpelaci na ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha.
Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, Nejvyšší správní soud zrušil několik mimořádných opatření vydaných v souvislosti s rozšířením onemocněním COVID-19 z důvodu jejich nezákonnosti, respektive protiústavnosti. Jako nezákonné se však právníkům jeví také opatření, kdy se lidé musí prokazovat očkováním, testem nebo proděláním nemoci v případě vstupu do provozoven, restaurací nebo kulturních akcí. Jelikož v zákoně není zakotveno oprávnění široké preventivní kontroly ani pro krajské hygienické stanice, ani pro Policii České republiky, kontrola opatření Ministerstvem zdravotnictví nevyplývá ze zákona, proto tato povinnost překračuje rámec zákonnosti a ústavnosti.
Pane ministře, zvažujete tedy zrušit toto opatření, nebo budete čekat, až ho zruší Nejvyšší správní soud, jak tomu bylo v případě dalších opatření, protože v současné době nemá Policie České republiky ani krajské hygienické stanice pravomoc toto vymáhat? Váš předchůdce ministr Arenberger se dokonce vyjádřil v České televizi v rozhovoru se Světlanou Witowskou, že si je vědom toho, že jeho mimořádné opatření je nezákonné, ale ponechá ho v platnosti, dokud ho nezruší příslušný soud. Vláda, respektive Ministerstvo zdravotnictví se tím mohlo dopouštět dokonce trestného činu.
A já se proto také ptám, kdo je na Ministerstvu zdravotnictví zodpovědný za přípravu mimořádných opatření vydaných v souvislosti s rozšířením onemocnění COVID-19, které soudy zrušily z důvodu jejich protiústavnosti, respektive protizákonnosti? Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji a slovo předávám panu ministru zdravotnictví.
Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Dámy a pánové, já se tedy pokusím reagovat, možná na začátku obecně. Samozřejmě velmi silně vnímám rozhodování soudů v poslední době, jak Nejvyššího správního soudu, tak i Městského soudu v Praze, byť je pravdou, že judikatura se za poslední rok poměrně výrazně vyvinula - někdy soudy rozhodovaly opačně, třeba před rokem, dnes jsou přísnější. Ale samozřejmě zcela respektuji rozsudky soudů, ať Městského soudu v Praze nebo Nejvyššího správního soudu. Jasně jsem řekl už při svém nástupu na Ministerstvo zdravotnictví, že pokud budu ministrem, tak skutečně budeme respektovat rozhodnutí soudů, ač třeba s ním nemusíme jakkoli souhlasit. Mimo jiné, byl to jeden z důvodů, proč za několik dní jsme rozvolnili všechny služby tak, jak soud uložil. Takže tolik jenom k tomu, že mohu garantovat, že budu respektovat rozhodnutí soudů a jejich stanoviska. ***
