(16.40 hodin)
(pokračuje Lubomír Metnar)
Zároveň snížení rozpočtu v tomto čase může vést k možným neúčelným výdajům. Jednalo by se jak o strategické investice, tak o běžnou obnovu majetku. Zároveň některé investice na sebe mohou být časově navázané a v tak krátkém čase k provedení změn rozpočtu nebude možné znovu provést synchronizaci těchto investic, jak to je v těchto plánech v současné době nastaveno. Chci říct, že v nominálním vyjádření by pokles v roce 2022 o jakékoli snížení znamenal pokles pod úroveň roku 2021, z hlediska podílu HDP je to v roce 2021 1,41 procenta a v případě krácení si dokážete představit, co by to znamenalo, jaký signál by byl vyslán vůči našim spojencům, kdy v době, kdy jsme hodnoceni jako sedmá nejlepší země s nejrychleji rostoucím obranným rozpočtem, tak jaký by to byl signál k našim partnerům, k našim spojencům.
Dále chci říct, že je velkou otázkou, nebo by bylo velkou otázkou pokračování v náborech vojáků v době, kdy má armáda největší důvěru občanů, kdy pomáhá všude, kde je třeba, a kdy je obrovský zájem o službu v armádě.
Takže, dámy a pánové, to jsem považoval za nutné vám sdělit a upozornit na rizika z pohledu Ministerstva obrany a obranyschopnosti. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní je přihlášen s přednostním právem pan ministr Adam Vojtěch a připraví se pan poslanec Aleš Juchelka.
Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolím si také vyjádřit se k tématu rozpočtového provizoria a dopadu tohoto kroku na rezort zdravotnictví.
Určitě víte, že právě Ministerstvo zdravotnictví v tento čas je ministerstvem, které je nejvíce exponované, pokud jde o řešení krize spojené s pandemií covid-19. My jsme se snažili maximálně navýšit finanční prostředky, které jdou do českého zdravotnictví - když se podíváme na ta čísla, která jsou z (doby) před čtyřmi lety, kdy do zdravotnictví šlo v roce 2017 322 miliard, tak v tomto roce je to již přes 550 miliard korun, které jdou do českého zdravotnictví, tedy za čtyři roky 228,5 miliardy korun navíc. Myslím si, že to je naprosto jasný signál o preferenci rezortu zdravotnictví jako takového. Samozřejmě, celá řada výdajů jde i ze státního rozpočtu a jsou to peníze, které jsou určeny právě na řešení této krize a kde skutečně by mohlo dojít k tomu, že by mohly být ohroženy některé zásadní věci - například nákup vakcín. Česká republika má objednané vakcíny pro další období. Budou ty vakcíny docházet v následujících měsících. Finanční závazky v tomto směru jsou zhruba 900 milionů korun měsíčně, faktury se splatností 30 dní, a musím říci, že výrobci jsou v tomto velmi striktní, to znamená, jakékoli zpoždění v platbě za vakcíny, které dochází do České republiky, by mohlo mít docela fatální dopady, že by skutečně výrobci třeba vakcíny dodávali se zpožděním, což vzhledem k situaci, ve které se nacházíme, kdy skutečně potřebujeme naočkovat každého, ať již pokud jde o primovakcinace, nebo o posilující dávky, tak by mohlo působit v té organizaci a logistice celého systému zásadní problémy. To je skutečně něco, co je nutné vnímat v kontextu výdajů, které nás čekají v příštím roce.
Ministerstvo zdravotnictví získalo v rámci státního rozpočtu, který byl navržen, celkově 23 miliard korun, které jdou skutečně na rezort zdravotnictví jako takový, a z tohoto právě velká část jsou peníze určené na nákup vakcín. Takže tady jenom bych poprosil, aby skutečně nedošlo k tomu, že bude třeba zpoždění v platbách za vakcíny, kdy skutečně ty faktury mají splatnost 30 dní a splatnost je velmi, velmi striktní.
Další věci, které se týkají plateb spojených s touto krizí, se týkají financování projektu Chytrá karanténa. To jsou často skutečně velmi ad hoc výdaje spojené například s posílením trasování, to znamená angažováním dalších operátorů, případně řešením sekvenací. Máme sekvenační systém, kdy víte, že máme zde variantu omikron, kdy máme v tuto chvíli v plánu výrazně posílit počty sekvenovaných vzorků, což jsou peníze, které jdou ze státního rozpočtu, a my můžeme očekávat, že varianta omikron bude v těch následujících týdnech skutečně v té maximální prioritě, pokud jde o sekvenaci vzorků pozitivních na covid, a sekvenační centra nesporně budou potřebovat finanční prostředky. I tady bych chtěl skutečně poprosit, aby jakékoliv provizorium, případně škrty neměly dopad na systém financování sekvenačních center, protože by se to mohlo skutečně vymstít, pokud by dostatek vzorků nebylo sekvenovaných, že by varianta omikron mohla převážit, aniž bychom o tomto věděli. To je další věc, která je velmi zásadní.
Další oblastí je podpora zdravotníků. My jsme v tomto roce schválili poukazy na lázně pro zdravotníky, 8 000 korun na jednoho zdravotníka. Bylo to využíváno ze strany zdravotníků z nemocnic, kde se starali a nadále starají o covidové pacienty. Tento program končí na konci roku. Pokud bude nutné, a já si myslím, že to nutné bude, opět podpořit zdravotníky, musí být vypsán program nový. Nový program pro lázně, pro zdravotníky není možné vypsat v rámci rozpočtového provizoria. Takže opět velmi prosím, ať myslíme na naše zdravotníky, kteří jsou skutečně vyčerpáni opět další vlnou covidu, musí se starat o pacienty na jednotkách intenzivní péče, ta práce je velmi náročná. Program Lázně pro zdravotníky končí na konci roku, zdravotníci čekají, že bude znovu vypsán v příštím roce, a pokud by došlo k tomu, že dojde ke zpoždění, tak myslím si, že by to bylo velmi negativně vnímáno, že se nedostanou k této rehabilitační péči, kterou si myslím, že si velmi zaslouží. Takže i tady bych poprosil, aby tomu byla věnována maximální pozornost. Komunikujeme s odbory, komunikujeme se zdravotníky a oni čekají, že ten program bude znovu vypsán tak, aby ti, kteří nestihli se dostat do těch lázní, se k nim dostali v příštím roce.
Další věcí, která je velmi zásadní, jsou investice. My jsme se snažili maximálně i v rámci státního rozpočtu, ale i v rámci evropských fondů podpořit investice do zdravotnictví. V příštím roce z národních peněz půjde 8 miliard korun na investice. Začíná React, React-EU, což je program, kde na zdravotnictví jde 22 miliard korun. Myslím si, že velmi dobře to víte, na přístrojové vybavení, nemocnice budou čerpat tyto prostředky. Je tam velmi závazný a striktní termín pro vyčerpání těch prostředků do konce roku 2023, to znamená velmi napjatý harmonogram. I v tomto případě je nutné myslet na to, že Ministerstvo zdravotnictví je tím, kdo vydává rozhodnutí o poskytnutí dotace. Ministerstvo zdravotnictví nemůže vydat rozhodnutí o poskytnutí dotace v rozpočtovém provizoriu, bylo by to protizákonné. Takže opět je nutné myslet i na to, aby nedošlo ke zpoždění těchto investic, které se týkají nákupu přístrojů a podobně. Myslím si, že naše zdravotnictví potřebuje investice, je to naprosto klíčová věc. My jsme se snažili ty investice podpořit a zpoždění by v tomto směru určitě nebylo ku prospěchu věci. ***
