(16.50 hodin)
(pokračuje Adam Vojtěch)
Další věcí jsou rezidenční místa. Jsou taktéž placena ze státního rozpočtu. Dochází tam k poskytování dotace na vzdělávání mladých lékařů. I tady by mohlo dojít k problémům, pokud by nemohly být tyto prostředky vynakládány, nemohly by být navýšeny prostředky na rezidenční místa, která jsou klíčová pro placení specializačního vzdělávání mladých lékařů. A například v primární péči skutečně na rezidenčních místech závisí vzdělávání budoucích praktických lékařů.
Věcí, které musejí být financovány, je celá řada. Mimo jiné se výrazně zvyšuje platba za státní pojištěnce, což velmi dobře víte, v příštím roce o 14 miliard korun. Jsem rád, že se to podařilo, protože je to další polštář pro zdravotnictví, které je sužováno krizí spojenou s pandemií covid-19. I tady bude nesporně nutné myslet na to, že další prostředky do zdravotnictví budou muset být vynaloženy. Myslím si, že je nesporné, že bude muset být rozhodnuto o dalším navýšení platby za státní pojištěnce vzhledem k nákladům, které máme v souvislosti s covidem, a nejsou to jenom ty vakcíny. Je to samozřejmě i nadále testování, které probíhá v poměrně výrazné míře. Každý den se testuje zhruba 90 000 až 100 000 lidí, 90 000 až 100 000 testů PCR, což jsou samozřejmě obrovské náklady pro zdravotní pojišťovny. Přicházejí nové léky na covid. I to jsou věci, které budou muset být placeny, ať jsou to monoklonální protilátky, kde se bavíme o stovkách milionů korun, miliardách korun, které jdou na nákup monoklonálních protilátek, tak i nová antivirotika, která už jdou do České republiky. V tomto týdnu přijde první antivirotikum molnupiravir. A v následujícím období, právě v prvním kvartále příštího roku, by mělo přijít další antivirotikum od firmy Pfizer, které, zdá se, že je velmi účinné. Opět to budou další náklady, které jsou spojeny s řešením krize kolem covidu-19.
Takže já jenom v tomto směru chci upozornit na to, že Ministerstvo zdravotnictví, které je zodpovědné za řešení, a je to primárně Ministerstvo zdravotnictví, řešení této krize, společně samozřejmě se zdravotními pojišťovnami, s nemocnicemi, má velmi výrazné náklady s tímto spojené. A velmi prosím, aby toto bylo zohledňováno, aby nedošlo k ohrožení nákupu vakcín, aby nedošlo k ohrožení financování projektu Chytré karantény, aby nedošlo k ohrožení financování trasování, aby nedošlo k ohrožení financování nákupu léků a podobně. To jsou všechno zásadní věci, které je nutné je mít na paměti, pokud bude schváleno rozpočtové provizorium, potažmo pokud by mělo dojít k jakýmkoli škrtům v tomto rezortu. Myslím si, že naopak rezort zdravotnictví si zaslouží maximální podporu. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní se přihlásil k programu, k návrhu pořadu schůze pan poslanec Aleš Juchelka.
Poslanec Aleš Juchelka: Moc děkuji za slovo, paní předsedající. Já mám návrh bodu Dopady rozpočtového provizoria v sociální oblasti a chtěl bych to navrhnout jako 9. bod tady této 4. schůze před bodem číslo 10, což ještě řeknu na závěr.
Když to vezmu trošičku ze široka, tak jsme v médiích neustále přesvědčováni, že se ušetří z tohoto státního rozpočtu 78 miliard korun, že schodek se nějakým způsobem sníží, ale na druhou stranu jsem neslyšel žádného budoucího ministra, který by v jakémkoli rozhovoru řekl: Tak to bude právě můj rezort, já - jako například ministryně obrany Jana Černochová - říkám, že dobrovolně se vzdám 10 miliard ze svého rozpočtu, nebo pan kolega Gazdík na školství, že řekne: Ano, tak z mého se může škrtnout takováto částka. To jsem ještě neslyšel.
Naopak slýchávám, že všichni budoucí ministři budou bojovat za své rezorty. Například když jsem poslouchal teď rozhovor s budoucí paní ministryní pro vědu, výzkum a inovace Helenou Langšádlovou, tak ta říkala, že naopak od budoucího premiéra Fialy má slíbenou plnou částku a možná že se ještě rozpočet na vědu, výzkum a inovace navýší. Takže možná že za malý okamžik tady bude vystupovat i pan budoucí ministr financí, nebo vidím za mnou ekonomického experta ODS Honzu Skopečka, že nám to všechno krásně vysvětlí, jakým způsobem to budoucí vláda myslí, protože ke slovům a k činům to jde opravdu velmi daleko.
My jsme slyšeli před volbami, a možná že se tím ušetří, že se bude propouštět, pokud pětikoalice vyhraje a dá dohromady vládu, 13 % úředníků, což je zhruba přes 60 000 pracovních míst. Ale na druhou stranu si sama tři ministerstva založí, jako by se nechumelilo. Na jednu stranu propustíme úředníky, ale na druhou stranu tři ministerstva budeme mít navíc.
Když se bavíme o rozpočtovém provizoriu, pravděpodobně budou zmrazeny platy státních zaměstnanců, které nebudou být moci tři měsíce nějakým způsobem zvýšeny. Ale na druhou stranu my si nechceme tady v Poslanecké sněmovně zmrazit platy poslanců. To určitě nechceme od ledna. (Z pléna: To tedy nechceme!)
Takže teď, když se trošičku vrátím k té sociální oblasti, co nám tam hrozí, tak na druhou stranu ale musím říct, že Ministerstvo práce a sociálních věcí je dobře připraveno, hlavně co se týká prvních dvou měsíců, leden a únor, je připraveno na růst cen energií a na další výzvy týkající se sociální politiky. Myslím si, že vláda - ta, která ještě sedí za mnou - dobře ošetřila právě to, že bude reflektovat ceny energií, tak jak stoupají, a to jak jsem říkal, v lednu i v únoru různými opatřeními. Každý měsíc ale budou muset rezorty žádat jednu dvanáctinu ze svých nejen mandatorních výdajů právě proto, aby každý měsíc se dohadovaly ty rezorty s Ministerstvem financí. A není ohroženo samozřejmě ani navyšování důchodů, které jsme navýšili v rámci valorizace nebo nad rámec valorizace. To bych chtěl všechny důchodce ubezpečit. Není ohroženo ani financování sociálních služeb, protože vždycky na začátku každého roku to pokrývají výpůjčkou kraje a krajské úřady.
Ale v čem je problém, je, že se například peníze ze státního rozpočtu třeba v krajích, a jedná se o více než 19 miliard korun, objeví třeba v březnu, v dubnu, ale v tuto chvíli díky rozpočtovému provizoriu to mohou kraje očekávat až někdy v červenci. Jak se tedy budou v rámci rozpočtového provizoria v krajských rozpočtech tady tyto peníze řešit? Tak to bych samozřejmě chtěl tuto odpověď, proto otvírám tady tento bod.
Doba je turbulentní a já jsem moc rád, že se povedlo ve vládě v rámci státní sociální podpory nalézt řešení v rámci navýšených normativních nákladů na bydlení, a to od roku 2022, kdy bude u příspěvku na bydlení částka, která bude zohledňovat zvýšení energií. U doplatku na bydlení to zas takový problém nebude, protože tam je to počítáno vždycky v místě a v čase obvyklém.
V posledním čtvrtletí roku 2021 prudce vzrostly ceny energií, především plynu a elektřiny, což bude pravděpodobně pokračovat i počátkem příštího roku. Zvlášť velký problém bude u domácností, které mají smlouvy s dodavateli energií bez nějaké dlouhodobé fixace. Avizovaný skokový nárůst nákladů domácností na energie nelze u každoročně navyšovaných normativních nákladů řešit nařízením vlády, protože to je dáno v průběhu toho roku cenami, které dodává vždycky Ministerstvo průmyslu a obchodu, ale bude muset být, a to už se na tom Ministerstvu práce a sociálních věcí připravuje, taková mladá, malá novelka, která bude řešit právě státní sociální podporu.
A tady je ten problém, kdy my vlastně například tady tuto novelu státní sociální podpory schválíme. Vždyť máme dneska a zítra poslední sněmovní den v tomto roce, možná to bude někdy až příští rok v lednu, a musíme projít de facto, pokud to nebude zákon v legislativní nouzi, nějakým legislativním kolečkem, tudíž bychom mohli občanům tady toto zvyšování cen energií nějakým způsobem sanovat třeba až v polovině roku. Tak jaký má rodící se koalice plán například na tady tuto legislativní cestu u státní sociální podpory? Sněmovna už tady do konce roku nebude. ***
