(11.40 hodin)
Poslanec Jaroslav Bašta: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, před dvěma měsíci začala výnosem prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského, zákonem, který poslal do parlamentu, jedna z největších bezpečnostních krizí posledních desetiletí, která se dá srovnat s karibskou krizí před téměř šedesáti lety. Ten zákon se jmenoval zákon o přechodném období a popisoval, co se stane, až Ukrajina získá zpět suverenitu nad dvěma povstaleckými republikami a Krymem. Ruská federace to považovala za porušení minských dohod a podobně jako Ukrajina, která stáhla k té hranici příměří 120 000 vojáků, Rusové odpověděli stažením 100 000 vojáků a následovala obviňování z obou stran. Pak se to rozeběhlo a dnes dva měsíce slýcháme o přípravách na vtržení na Ukrajinu.
Ke změně v tomto ohledu došlo před dvěma dny, a to právě ze strany právě Ukrajiny. První, kdo zareagoval, byl prezident Zelenskyj, který stáhl svůj návrh zákona z parlamentu. Druhý, kdo reagoval, byl ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, který se nechal slyšet, že útok Ruské federace, ruských vojsk na Ukrajinu nehrozí, protože ruská vojska nejsou dost blízko ukrajinské hranici - jsou ve Voroněži, 250 kilometrů daleko. Následovalo to, co by mělo situaci vrátit zpátky, to je v Paříži se sešli zástupci takzvané normandské čtyřky, což je Ruská federace, Ukrajina, Francie a Německo, a jednali právě o tom, že by se měli vrátit zpátky k minským dohodám. Minské dohody je záležitost, která v roce 2015, téměř roce války a 14 000 mrtvých konflikt z toho žhavého zamrazila.
No a v této situaci se česká vláda rozhodla, přesně v ten den, kdy dochází k zmírnění napětí, tak se česká vláda rozhodla, že tam bude posílat munici. Do země, která je zmítaná občanskou válkou! Munici, kterou pošlou na Ukrajinu, jejíž ozbrojené síly nepředstavuje jenom ukrajinská armáda, ale také dobrovolnické jednotky, což jsou buď soukromé armády jednotlivých oligarchů, anebo dokonce jednotlivých politických stran. A o tom, jací lidé v těch dobrovolnických jednotkách jsou, svědčí třeba to, že terorista, který na Novém Zélandu vystřílel mešitu, tak si předtím cvičil střelbu právě v jednotkách Pravého sektoru, dokonce měl jejich znak na těch zbraních.
Takže má otázka v tomto případě zní zcela jasně. Česká vláda by měla vysvětlit, proč v případě, kdy dochází ke zmírňování napětí, tak místo aby pomohla diplomatickým jednáním, do země zmítané občanskou válkou posílá munici. A jestli vzali v úvahu to, že přesně v momentě, kdy o tom rozhodovali, se už začalo jednat úplně o něčem jiném. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane poslanče, za dodržení času. Ten bod je nazván Informace vlády k poslednímu vývoji krize na Ukrajině. Děkuji.
A v tuto chvíli tady máme další přihlášku k návrhu na změnu schváleného pořadu schůze, kdy je přihlášen pan poslanec Radek Vondráček. Poprosím ho, aby přišel k řečnickému pultu.
Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já tady držím v ruce tisk číslo 1, je to tisk, který byl jako první nahrán do systému Poslanecké sněmovny, je to Návrh zákona o lobbingu. A s ním souvisí návrh číslo 2, což je zákon provádějící, zákon související. Samozřejmě vzhledem k tomu, že už se jedná o 6. schůzi a máme konec ledna, tak si myslím, že by si tento návrh zasloužil svoje projednání.
Bylo nám nabídnuto opoziční okénko od 18 hodin dnes. K tomu mám jenom krátkou připomínku. Jednací řád hovoří jasně o tom v § 53, že jednací den je od 9 do 21 hodin. V pondělí není jednací den, ve čtvrtek je podle § 112 a 111 dopoledne vyhrazeno písemným interpelacím, odpoledne ústním interpelacím, takže ten jediný nejproduktivnější den, který máme, je středa, kdy zasedáme od rána do večera. A ten tato současná koalice zkrátila za účelem zasedání vlády. Z mého pohledu je to omezení parlamentní diskuse z toho pohledu, že Poslanecká sněmovna je hlavní arénou k vystupování opozičních politiků. My nemáme tiskovky, jako mají ministři, jako má vládní koalice. My se vyjadřujeme zde na tento mikrofon a v podstatě je nám to právo omezováno. Ta nabídka, které využiji, od 18 hodin do 21 hodin, tady existuje, ale z mého pohledu není dostatečně korektní a nepředstavuje respekt ke svým politickým protivníkům v Poslanecké sněmovně.
Já proto vzhledem k tomu navrhuji tyto body, tisk 1 a 2, zařadit dnes jako první body bezprostředně po schválení změn programu. Nebude-li tomuto návrhu vyhověno, tak v alternativě navrhuji, aby v rámci opozičního okénka od 18 hodin dnešního dne byly tyto body, tisk 1 a tisk 2, zařazeny jako bod 1 a jako bod 2.
Lobbing samotný už je velkým evergreenem této Poslanecké sněmovny. Věnovali jsme se mu téměř celé předchozí volební období. Tisk dospěl až do třetího čtení a díky obstrukčnímu vystupování tehdejší opozice nebyl úspěšný, nebyl přijat ve třetím čtení. Považuji za téměř skandální a nepřijatelné, že lobbing se neobjevil ani na jednom místě programového prohlášení vlády, přitom mezinárodní organizace typu OECD, která projednávala lobbing a doporučovala ho do národních legislativ, teď to říkám z hlavy, ale myslím, že už v roce 2013, jestliže je to dlouhodobě na seznamu požadavků skupiny států GRECO, jestliže je to v podstatě součástí našich mezinárodních závazků, tak je velkou ostudou, že právní úpravu v této oblasti doposud nemáme.
Kdybych měl stručně lobbování definovat, tak lobbování neboli prosazování zájmů představuje legitimní součást demokratického procesu ve vyspělých zemích. Je zde vnímáno jako pozitivní a legitimní aktivita. Cílem navrhované regulace je stanovení pravidel pro lobbování a jeho vymezení coby standardní aktivity v rámci legislativního a rozhodovacího procesu na centrální úrovni. Jedná se o legislativní lobbing. Základními kritérii pro podobu řešení regulace lobbování jsou zvýšení transparentnosti lobbistické činnosti ve vazbě na přiměřenost zvoleného řešení jak z hlediska legislativního, tak celkové nákladovosti a dále posílení transparentnosti legislativního a rozhodovacího procesu a veřejné kontroly v této oblasti. Díky těmto opatřením by mělo dojít především k omezení nežádoucích jevů s lobbováním často spojených, jako je korupce, střet zájmů nebo klientelismus. Pro úplnost dodávám, že tento návrh, který jsem předložil, je výsledkem odborných debat, politických debat na půdě Poslanecké sněmovny a je přesným výsledkem kompromisního komplexního pozměňovacího návrhu tak, jak ho přijal ústavně-právní výbor v předchozím volebním období. ***
