(12.00 hodin)
(pokračuje Jan Síla)
Od 1. ledna, jak mnozí z vás pravděpodobně vůbec nevíte, vstoupila v platnost a účinnost nová právní úprava stomatologických výrobků hrazených plně či částečně ze zdravotního pojištění. Jde o změnu a zcela novou úpravu přílohy číslo 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, upravující stomatologické a ortodontické výrobky. Novela přináší kromě nového legislativně technického pojetí úpravy také řadu zcela zásadních věcných změn týkajících se jak toho, které výrobky jsou hrazeny, tak i rozsahu a dalších podmínek úhrady. Abyste věděli, já mám totiž pocit, že o tom se nikde nemluví, nikde to nebylo v masmédiích zmíněno, nicméně od 1. ledna to skutečně vstoupilo v platnost.
Jenom pro ilustraci vám řeknu, o co se vlastně jedná. Toto zjednodušení lze shrnout: u korunek z kompozitního plastu došlo k prodloužení limitu ze dvou na čtyři roky, u ostatních fixních prací z pěti na osm let, u snímatelných náhrad ze tří na čtyři roky a tak dále. Jedná se tudíž o výrazné zdražení všech těchto výrobků a konečným důsledkem této úpravy bude zvýšení plateb, to znamená spoluúčasti pacientů vyžadujících stomatologické a ortodontické výrobky. Pochopitelně s přibývajícím věkem jsou tyto služby nejpotřebnější u nejstarších obyvatel, to znamená důchodců, a právě senioři tuto novelu odnesou nejvíce. Jde o další salámové kolečko odkrojené ze solidárního zdravotního pojištění směřující ke komercializaci zdravotnictví. A ta moje otázka nebo ten bod zní: Projednání zvyšování spoluúčasti seniorů ve stomatologické péči. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji v tuto chvíli za přednesení návrhu a konstatuji, že máme tady další přihlášku k návrhu na změnu schváleného pořadu schůze, a poprosila bych, aby přišel pan poslanec Zdeněk Kettner, který se hlásí také k zařazení nového bodu. Poprosím, aby přišel k řečnickému pultu. Pane poslanče, vašich pět minut.
Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji, paní předsedající. Dobrý den, kolegyně a kolegové. Když jsme přijímali změnu zákona ohledně ředitelského volna a distanční výuky, tak jsem s povděkem přijal kladnou reakci pana ministra školství, kterého tu nevidím, každopádně jestli si pamatuji dobře, s povděkem přijal i to rozšíření pravomocí ředitelů škol. Za mě já bych toho chtěl využít, aby to vešlo ve všeobecnou známost, že je tady prostě politická shoda tuto problematiku řešit, aby to potom nebylo zameteno pod stůl, že to navrhuje někdo nevhodný, a chci, aby veřejnosti byla deklarována snaha napříč politickým spektrem pravomoci ředitelů skutečně zvýšit, a to nejenom v době pandemické pohotovosti, v době nějakých mimořádných situací, ale aby ty pravomoci byly zvětšeny, zvýšeny a aby ředitelé měli klid na svou práci i v rámci běžného dění ve státě. Samozřejmě se nejedná o pravomoce jako takové, ale jak už jsem tady zmínil, je velký problém s administrativou, které je čím dál více - neustálé vyplňování různých tabulek, hlášení, které na přímou vyučovací činnost mají prakticky nulový vliv. Co prakticky - tam je nulový vliv, když jsem každý rok pořád dokolečka musel vyplňovat pět listů různých tabulek, kolik máme notebooků, kolik máme pevných počítačů, kolik z nich je k dispozici dětem, kolik veřejnosti, kolik učitelům, kdy je to kombinované, co má připojení na wifi, co nemá připojení na wifi, co je připojené na pevnou linku, kolik máme wifi, v jakých prostorech, jaký je k tomu přístup. A takhle bych mohl možná deset minut vyjmenovávat, co všechno v té tabulce musím vyplnit, včetně kolik počítačů je starších deseti let, co jsme kupovali mladší dvou let atd.
A já si tak říkám, o tom, jestli je potřeba ty nové počítače opatřit, přece ví zase ten ředitel. Tak k čemu tato administrativa, kdy já místo toho, abych se připravoval na výuku, tak prostě svůj volný čas věnuji vyplňování podobných tabulek. Výsledkem potom bude, že předpokládám, že z toho bude nějaký krásný graf, nějaký úředník si odškrtne, že mám prostě splněno, a to je vlastně všechno, k čemu ta tabulka byla vyplněna. Takže i tímhle bychom se měli zabývat.
Dalším problémem je, kdy není jasně stanoveno, co zřizovatel může po řediteli chtít, nebo nechtít a dost často samozřejmě musím říct, že u nás ve městě naopak klobouk dolů, v našem městě je obrovská podpora od zřizovatele školám, ale není tomu tak všude. Někteří zřizovatelé zahlcují různými dotazy, vyžadují potvrzení a schválení některých věcí, které jim vyloženě nepřísluší ze zákona, ale ani jim to nezakazuje. To je všechno, co potom ti ředitelé škol obrovským způsobem zatěžuje a ztěžuje jim tu práci.
Já tedy navrhuji bod jednání diskuze na téma rozšíření pravomocí ředitelů vzdělávacích zařízení i mimo pandemické situace, to znamená za běžného provozu. Předpokládám, že v rámci politického spektra každá politická strana má ve svých řadách odborníky, pedagogy, ředitele základních škol, středních škol, vysokoškolské profesory, takže si myslím, že tato diskuze by měla určitě odbornou úroveň, a byl by to jasný signál nejenom pedagogické veřejnosti a ředitelům, kterých se to týká, ale i rodičům žáků, kteří tyto školy navštěvují a pro které je rozhodně v zájmu, aby žáci dostali odpovídající vzdělání na kvalitní úrovni díky tomu, že ten ředitel a učitelé se budou připravovat přímo na výuku jako takovou a nebudou řešit obrovské množství papírů, které s tou přímou vyučovací činností vůbec nesouvisí. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců SPD.)
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za přednesený návrh. Hezké poledne, dámy a pánové. Následně je přihlášena k návrhu na změnu schváleného pořadu paní poslankyně Marie Pošarová, připraví se paní předsedkyně Alena Schillerová, což jsou poslední dva, resp. dvě přihlášené písemně. Prosím, paní poslankyně, vašich pět minut.
Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, směřuji ke změně v zemědělském sektoru a k redistribuční platbě. Čas na změnu má tato vláda do konce tohoto ledna, než jí oznámí do Evropské unie, v jaké výši vlastně si zvolí Česká republika tuto redistribuční sazbu.
Dovoluji si mluvit a apelovat na vás o zásadních změnách v zemědělském sektoru. Hovořím hlavně za zemědělce a zemědělská družstva, která produkují 80 % potravin pro nasycení české populace pro potravinovou bezpečnost. Vláda, jež se nazývá demokratickou, by měla jednat se zákonem stanovenými profesními organizacemi a ona raději mluví s neziskovými organizacemi, třeba hnutí DUHA. To, co předkládá vládní koalice, je v podstatě diktát. Evropská unie nám pro lepší pochopení opět mění názvy jednotlivých dotačních titulů. Z bývalého Green Dealu, což je 72 eur na hektar, se stane ekoplatba 69,39 eura na hektar. Tady problém není. Co se týče SAPSu, tedy platby na hektary, na plochy, ty činily 131 euro na hektar. Tato platba bude rozdělena na tzv. BIS 71 euro, kterou dostanou všichni na veškeré hektary, a druhá tzv. KRIS 152 euro, kterou dostanou rovněž všichni, ale jen na prvních 150 hektarů. Na zbytek nic. To je důsledek rozhodnutí týkající se redistribuční platby, která byla dosud 10 %. To se odebíralo velkým, v sousedním Německu je 12 %. Komora navrhovala navýšení na 15 %, koalice 30 %. Při jednání vlády zřejmě byl vypočítán prostý průměr, jinak si nedovedu vysvětlit, jak přišli na 23 % - nejvíce z celé Evropské unie. Z uvedeného vyplývá, že farmy výměry do 150 hektarů budou zvýhodněny 100 eury na hektar, do 300-320 hektarů budou takříkajíc na svém a ostatní budou dostávat o zhruba 1 300 korun za hektar nad tuto výměru méně. ***
