(11.30 hodin)
(pokračuje Jan Skopeček)
Dalším bodem našeho dnešního programu je bod
58.
Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu
s ratifikací Akta Světové poštovní unie podepsaná na mimořádném Kongresu
Světové poštovní unie, který se konal ve dnech 3. až 7. září 2018 v Addis Abebě,
a na mimořádném Kongresu Světové poštovní unie, který se konal
ve dnech 24. až 26. září 2019 v Ženevě
/sněmovní tisk 92/ - prvé čtení
A opětovně požádám pana ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu, aby se ujal slova. Pane ministře, prosím.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela: Děkuji, vážený pane předsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky je v rámci ratifikačního procesu předkládán již podruhé standardní materiál, jehož cílem je vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny s ratifikací Akt Světové poštovné unie - SPU, přijatých na mimořádných kongresech SPU v Addis Abebě v roce 2018 a v Ženevě 2019. V uplynulém funkčním období Poslanecká sněmovna projednávání tohoto materiálu předloženého vládou v srpnu 2020 nezahájila.
Akta SPU jsou multilaterální mezinárodní smlouvy upravující fungování této mezivládní mezinárodní organizace zařazené do systému OSN, která má 192 členských zemí. Zejména pak stanoví pravidla pro poštovní styk mezi poštovními správami členských zemí, to jest upravují podmínky pro výměnu listovních zásilek, balíků, poštovních poukázek, odpovědnost v případě ztrát a poškození zásilek a tak dále. Akta SPU jsou pravidelně revidována, a to nejvyšším orgánem, kterým je kongres SPU, scházející se zpravidla každé čtyři roky. Poměrně složitý vývoj v SPU v poslední době však vedl ke svolání dvou mimořádných kongresů, a to v letech 2018 a 2019. Výstupem obou těchto kongresů jsou změny a doplňky jednotlivých smluv, které jsou nyní předkládány Parlamentu České republiky. Za nejdůležitější změny, které projednává a schvaluje v podstatě každý kongres, lze označit změny poplatků, které si poštovní správy hradí za zajištění vzájemné výměny poštovních zásilek. Jejich spravedlivé nastavení je velice komplikované a může vést až ke krokům, kterými bylo v roce 2018 avizované vystoupení Spojených států amerických z SPU. Na kongresu v roce 2019 v Ženevě se v reakci na tuto hrozbu podařilo najít kompromisní řešení umožňující setrvání USA, ale i dalších zemí v SPU.
Akta SPU byla na obou mimořádných kongresech podepsána Českou republikou s výhradou jejich ratifikace. S obsahem Akt vyslovila vláda souhlas svým usnesením ze dne 27. června 2020 číslo 802 a následně je předložila oběma komorám Parlamentu České republiky. Senát souhlas s ratifikací vyslovil již v prosinci 2020. Praktickým naplňováním obsahu Akt je v České republice pověřena Česká pošta, státní podnik, a to na základě zákona o poštovních službách, který ukládá držiteli poštovní licence mimo jiné zajišťovat i mezinárodní poštovní služby v souladu s Akty SPU.
Texty Akt SPU, které jsou přílohou dnes projednávaného sněmovního tisku, nepřináší pro Českou republiku žádné komplikace, nevyvolávají rovněž žádné nároky na státní rozpočet. Chci vás proto požádat, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, o propuštění materiálu k dalšímu projednávání. V jeho rámci je Ministerstvo průmyslu a obchodu připraveno s vámi ve výborech podrobně diskutovat o předkládaných Aktech SPU. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji panu ministrovi. Teď by se měl ujmout slova zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Jan Kubík. Mně bylo avizováno, že není přítomen, tudíž potřebujeme změnit zpravodaje pro první čtení. Mám tady návrh na pana poslance Bžocha, že by se ujal zpravodajování tohoto tisku. Protože jsme v prvním čtení, je nutné, abychom o změně zpravodaje hlasovali. Chci se tedy zeptat, jestli je nějaký jiný návrh než na kolegu Bžocha, aby se ujal zpravodajování tohoto tisku? Nevidím.
Proto vás prosím, abychom změnu zpravodaje odhlasovali.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro změnu zpravodaje? Aby stiskl tlačítko a zvedl ruku. Kdo je proti?
V hlasování číslo 105 bylo přihlášeno 131 poslanců, pro hlasovalo 107, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat
A já tedy poprosím pana zpravodaje Bžocha, aby se ujal slova... A k hlasování pan poslanec Lochman. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Ondřej Lochman: Jenom chci upozornit, že jsem se zapomněl tady odhlásit a nešlo mi tam hlasovat, takže jsem nemohl hlasovat. Nicméně hlasování nezpochybňuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Hlasování nezpochybňujete, jenom pro stenozáznam. Děkuji. A teď už prosím nového zpravodaje, pana poslance Bžocha, aby se ujal zpravodajování.
Poslanec Jaroslav Bžoch: Děkuji za slovo, pane předsedající. Světová poštovní unie byla založena 9. října 1874 v Bernu, čímž je jedna z nejstarších mezinárodních organizací, která doposud funguje. Od roku 1947 je jednou z odborných organizací OSN. Patří mezi vládní organizace s téměř univerzálním členstvím a v současné době má 192 členů.
Podle Ústavy SPU je jejím posláním prostřednictvím řádně vykonávaných poštovních služeb přispívat k dosažení cílů mezinárodní spolupráce v oblasti kulturní, sociální a hospodářské. Z praktického hlediska jde především o zajištění a trvalý rozvoj univerzální poštovní služby se všemi jejími parametry, spočívajícími zejména v dostupnosti, kvalitě a bezpečnosti, a to na základě stanovení jednotných závazných pravidel pro mezinárodní poštovní styk a koordinace vývoje poštovních služeb v jednotlivých zemích a regionech.
SPU vykonává svoji činnost zejména v souladu s následujícími dokumenty, souhrnně označovanými Akta SPU, které jsou svým charakterem multilaterálními mezinárodními smlouvami uzavíranými mezi členskými zeměmi SPU. Jedná se o Ústavu SPU a její dodatkové protokoly, Generální řád SPU a jeho dodatkové protokoly, Světovou poštovní úmluvu a její dodatkové protokoly, Ujednání o poštovních peněžních službách.
Nejvyšším orgánem SPU je kongres, který se schází zpravidla každé čtyři roky s cílem revidovat Akta SPU na základě návrhů stálých orgánů a členských zemí SPU. Kromě tohoto rozsáhlého projednávání a schvalování změn a doplňků Akt volí kongres také generálního ředitele Mezinárodního úřadu SPU, jeho náměstka a členské země do stálých orgánů SPU. Poslední řádný, to jest 26. kongres se konal v roce 2016 v Istanbulu. Na tomto kongresu se však nepodařilo nalézt řešení všech složitých finančních otázek spojených zejména s financováním činnosti SPU prostřednictvím členských příspěvků a s udržitelností důchodového systému SPU ani kompromis v navržených organizačních změnách orgánů SPU. Vzhledem k tomu rozhodl tento kongres o konání mimořádného kongresu, a to už říkal pan ministr, bylo to v roce 2018 v Etiopii.
Jaký byl největší spor a proč pak byl další mimořádný kongres v Ženevě, bylo hlavně o těch příspěvcích. V jednoduchosti: každá země, která posílá zásilky, využívá poštovních služeb, tak země, která ty zásilky přebírá, je součástí této dohody, tak přebírá určité náklady. S tímto nesouhlasily hlavně Spojené státy díky tomu, že mají velký objem zásilek například z Číny. Všichni to znáte, čínské obchody, které k nám také posílají tisíce zásilek. A proto se dostávaly do velké ztráty, a tím pádem rozporovaly toto ujednání a hrozily výstupem z této unie, což by samozřejmě znamenalo, že by nebyla schopná dalšího života, protože by neměla ty příspěvky.
Jednání mimořádného kongresu v Ženevě se delegace ČR zúčastnila na základě usnesení vlády České republiky ze dne 26. srpna 2019 číslo 615. Uvedenými usneseními vláda mimo jiné vyslovila souhlas s obesláním mimořádného kongresu a se sjednáním změn Akt SPU, a to rovněž s výhradou jejich ratifikace. Jediným bodem programu kongresu byly varianty úprav stávajícího systému terminálních výdajů, a to pouze u zásilek objemného, takzvaného E formátu. Po mimořádně složitých a dlouhých jednáních, ve kterých klíčovou roli hrála právě delegace Spojených států, se nakonec podařilo nalézt kompromisní řešení označené jako varianta V, která umožnila setrvání USA a dalších zemí, jako byla Kanada, Norsko, které rovněž avizovaly možné vystoupení. ***
