(pokračuje Jan Skopeček)

58.
Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu
s ratifikací Akta Světové poštovní unie podepsaná na mimořádném Kongresu
Světové poštovní unie, který se konal ve dnech 3. až 7. září 2018 v Addis Abebě,
a na mimořádném Kongresu Světové poštovní unie, který se konal
ve dnech 24. až 26. září 2019 v Ženevě
/sněmovní tisk 92/ - prvé čtení

A opětovně požádám pana ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu, aby se ujal slova. Pane ministře, prosím.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela Děkuji, vážený pane předsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky je v rámci ratifikačního procesu předkládán již podruhé standardní materiál, jehož cílem je vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny s ratifikací Akt Světové poštovné unie - SPU, přijatých na mimořádných kongresech SPU v Addis Abebě v roce 2018 a v Ženevě 2019. V uplynulém funkčním období Poslanecká sněmovna projednávání tohoto materiálu předloženého vládou v srpnu 2020 nezahájila.

Akta SPU jsou multilaterální mezinárodní smlouvy upravující fungování této mezivládní mezinárodní organizace zařazené do systému OSN, která má 192 členských zemí. Zejména pak stanoví pravidla pro poštovní styk mezi poštovními správami členských zemí, to jest upravují podmínky pro výměnu listovních zásilek, balíků, poštovních poukázek, odpovědnost v případě ztrát a poškození zásilek a tak dále. Akta SPU jsou pravidelně revidována, a to nejvyšším orgánem, kterým je kongres SPU, scházející se zpravidla každé čtyři roky. Poměrně složitý vývoj v SPU v poslední době však vedl ke svolání dvou mimořádných kongresů, a to v letech 2018 a 2019. Výstupem obou těchto kongresů jsou změny a doplňky jednotlivých smluv, které jsou nyní předkládány Parlamentu České republiky. Za nejdůležitější změny, které projednává a schvaluje v podstatě každý kongres, lze označit změny poplatků, které si poštovní správy hradí za zajištění vzájemné výměny poštovních zásilek. Jejich spravedlivé nastavení je velice komplikované a může vést až ke krokům, kterými bylo v roce 2018 avizované vystoupení Spojených států amerických z SPU. Na kongresu v roce 2019 v Ženevě se v reakci na tuto hrozbu podařilo najít kompromisní řešení umožňující setrvání USA, ale i dalších zemí v SPU.

Akta SPU byla na obou mimořádných kongresech podepsána Českou republikou s výhradou jejich ratifikace. S obsahem Akt vyslovila vláda souhlas svým usnesením ze dne 27. června 2020 číslo 802 a následně je předložila oběma komorám Parlamentu České republiky. Senát souhlas s ratifikací vyslovil již v prosinci 2020. Praktickým naplňováním obsahu Akt je v České republice pověřena Česká pošta, státní podnik, a to na základě zákona o poštovních službách, který ukládá držiteli poštovní licence mimo jiné zajišťovat i mezinárodní poštovní služby v souladu s Akty SPU.

Texty Akt SPU, které jsou přílohou dnes projednávaného sněmovního tisku, nepřináší pro Českou republiku žádné komplikace, nevyvolávají rovněž žádné nároky na státní rozpočet. Chci vás proto požádat, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, o propuštění materiálu k dalšímu projednávání. V jeho rámci je Ministerstvo průmyslu a obchodu připraveno s vámi ve výborech podrobně diskutovat o předkládaných Aktech SPU. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji panu ministrovi. Teď by se měl ujmout slova zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Jan Kubík. Mně bylo avizováno, že není přítomen, tudíž potřebujeme změnit zpravodaje pro první čtení. Mám tady návrh na pana poslance Bžocha, že by se ujal zpravodajování tohoto tisku. Protože jsme v prvním čtení, je nutné, abychom o změně zpravodaje hlasovali. Chci se tedy zeptat, jestli je nějaký jiný návrh než na kolegu Bžocha, aby se ujal zpravodajování tohoto tisku? Nevidím.

Proto vás prosím, abychom změnu zpravodaje odhlasovali.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro změnu zpravodaje? Aby stiskl tlačítko a zvedl ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 105 bylo přihlášeno 131 poslanců, pro hlasovalo 107, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat

A já tedy poprosím pana zpravodaje Bžocha, aby se ujal slova... A k hlasování pan poslanec Lochman. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Ondřej Lochman: Jenom chci upozornit, že jsem se zapomněl tady odhlásit a nešlo mi tam hlasovat, takže jsem nemohl hlasovat. Nicméně hlasování nezpochybňuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Hlasování nezpochybňujete, jenom pro stenozáznam. Děkuji. A teď už prosím nového zpravodaje, pana poslance Bžocha, aby se ujal zpravodajování.

Poslanec Jaroslav Bžoch: Děkuji za slovo, pane předsedající. Světová poštovní unie byla založena 9. října 1874 v Bernu, čímž je jedna z nejstarších mezinárodních organizací, která doposud funguje. Od roku 1947 je jednou z odborných organizací OSN. Patří mezi vládní organizace s téměř univerzálním členstvím a v současné době má 192 členů.

Podle Ústavy SPU je jejím posláním prostřednictvím řádně vykonávaných poštovních služeb přispívat k dosažení cílů mezinárodní spolupráce v oblasti kulturní, sociální a hospodářské. Z praktického hlediska jde především o zajištění a trvalý rozvoj univerzální poštovní služby se všemi jejími parametry, spočívajícími zejména v dostupnosti, kvalitě a bezpečnosti, a to na základě stanovení jednotných závazných pravidel pro mezinárodní poštovní styk a koordinace vývoje poštovních služeb v jednotlivých zemích a regionech.

SPU vykonává svoji činnost zejména v souladu s následujícími dokumenty, souhrnně označovanými Akta SPU, které jsou svým charakterem multilaterálními mezinárodními smlouvami uzavíranými mezi členskými zeměmi SPU. Jedná se o Ústavu SPU a její dodatkové protokoly, Generální řád SPU a jeho dodatkové protokoly, Světovou poštovní úmluvu a její dodatkové protokoly, Ujednání o poštovních peněžních službách.

Nejvyšším orgánem SPU je kongres, který se schází zpravidla každé čtyři roky s cílem revidovat Akta SPU na základě návrhů stálých orgánů a členských zemí SPU. Kromě tohoto rozsáhlého projednávání a schvalování změn a doplňků Akt volí kongres také generálního ředitele Mezinárodního úřadu SPU, jeho náměstka a členské země do stálých orgánů SPU. Poslední řádný, to jest 26. kongres se konal v roce 2016 v Istanbulu. Na tomto kongresu se však nepodařilo nalézt řešení všech složitých finančních otázek spojených zejména s financováním činnosti SPU prostřednictvím členských příspěvků a s udržitelností důchodového systému SPU ani kompromis v navržených organizačních změnách orgánů SPU. Vzhledem k tomu rozhodl tento kongres o konání mimořádného kongresu, a to už říkal pan ministr, bylo to v roce 2018 v Etiopii.

Jaký byl největší spor a proč pak byl další mimořádný kongres v Ženevě, bylo hlavně o těch příspěvcích. V jednoduchosti: každá země, která posílá zásilky, využívá poštovních služeb, tak země, která ty zásilky přebírá, je součástí této dohody, tak přebírá určité náklady. S tímto nesouhlasily hlavně Spojené státy díky tomu, že mají velký objem zásilek například z Číny. Všichni to znáte, čínské obchody, které k nám také posílají tisíce zásilek. A proto se dostávaly do velké ztráty, a tím pádem rozporovaly toto ujednání a hrozily výstupem z této unie, což by samozřejmě znamenalo, že by nebyla schopná dalšího života, protože by neměla ty příspěvky.

Jednání mimořádného kongresu v Ženevě se delegace ČR zúčastnila na základě usnesení vlády České republiky ze dne 26. srpna 2019 číslo 615. Uvedenými usneseními vláda mimo jiné vyslovila souhlas s obesláním mimořádného kongresu a se sjednáním změn Akt SPU, a to rovněž s výhradou jejich ratifikace. Jediným bodem programu kongresu byly varianty úprav stávajícího systému terminálních výdajů, a to pouze u zásilek objemného, takzvaného E formátu. Po mimořádně složitých a dlouhých jednáních, ve kterých klíčovou roli hrála právě delegace Spojených států, se nakonec podařilo nalézt kompromisní řešení označené jako varianta V, která umožnila setrvání USA a dalších zemí, jako byla Kanada, Norsko, které rovněž avizovaly možné vystoupení.

Vláda České republiky návrh na vyslovení souhlasu s ratifikací Akt SPU předložila oběma komorám Parlamentu ČR v srpnu 2020. Senát Parlamentu ČR po projednání ve výborech dal souhlas s ratifikací svým usnesením číslo 67 na 3. schůzi, konané dne 16. prosince 2020. Poslanecká sněmovna ČR i přes to, že byl tento bod několikrát zařazen na program jednání, návrh v minulém funkčním období neprojednala. Návrh je proto oběma komorám předkládán znovu. Je to opět to, co jsem říkal v minulém bodu. Opět jsme tuto smlouvu nestihli, a proto se nám předkládá znovu i s tím, že se samozřejmě musí předat Senátu. Proto ještě jednou apeluji na to, abychom se těmito smlouvami opravdu zabývali.

Děkuji za pozornost a opět tady u toho žádám, aby byl tento tisk přiřazen zahraničnímu výboru. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji panu zpravodaji, prosím, aby zaujal místo u stolku zpravodajů.

Otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Koten. Pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Radek Koten: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážení poslanci, dámy a pánové, jak jsme si tady vyslechli zpravodajskou zprávu, tak samozřejmě dá se říct, že tento zákon je poměrně důležitý. Bylo by dobré ho projednat v dnešní den, aby se to tedy posunulo zase dál k Senátu. Vypíchl bych tady jenom několik dalších podrobností k Poštovní unii, abychom byli schopni tento sněmovní tisk dnes projednat.

Jednalo se tady i o nějaké ústavě a základních dokumentech SPU. Ten stanoví nové cíle a úkoly, pravomoci a podmínky získání členství a její organizační strukturu. Upravuje též financování SPU. Definuje akta, postupy při projednání jejich změn a formy jejich schválení, takzvané ratifikace. Tento generální řád podrobně upravuje složení, kompetence a obsah činnosti stálých orgánů SPU, jejich hospodaření, procedurální záležitosti spojené s volbami členů stálých orgánů a vedoucích představitelů SPU, takzvané příspěvkové třídy a podobně.

Světová poštovní úmluva stanoví zejména všeobecná pravidla pro výměnu listovních zásilek a balíků, povinnost členských zemí zajišťovat univerzální poštovní službu, specifikuje zásadu svobody provozu a upravuje výši terminálních poplatků a rozsah odpovědnosti poštovních zpráv. Ujednání o poštovních a peněžních službách, které se zabývá především službou mezinárodních poštovních poukázek, má fakultativní charakter a je závazné jen pro členské země, které k němu přistoupily. Česká republika je účastníkem tohoto ujednání, které obsahuje zejména zásady provozu, technická a technologická ustanovení, vymezení odpovědnosti a principy odúčtování mezi určenými provozovateli těchto služeb.

Nejvyšším orgánem SPU je kongres, který se schází zpravidla každé čtyři roky s cílem revidovat Akta SPU na základě návrhů stálých orgánů a členských zemí SPU. Kromě tohoto rozsáhlého projednání a schvalování změn a doplňků akt volí kongres také generálního ředitele mezinárodního úřadu SPU, jeho náměstka a členské země do stálých orgánů SPU. Poslední řádný, to je 26. kongres se konal v roce 2016 v Istanbulu. Na tomto kongresu se však nepodařilo nalézt řešení všech složitých finančních otázek spojených zejména s financováním činností SPU prostřednictvím členských příspěvků a s udržitelností důchodového systému SPU ani kompromis v navržených organizačních změnách orgánů SPU, to je Administrativní rady a Rady poštovního provozu. Vzhledem k tomu rozhodl tento kongres o konání mimořádného kongresu SPU, a to v roce 2018 v Etiopii. Ve více než 140leté historii SPU se jednalo o teprve druhý mimořádný kongres. Na základě usnesení vlády České republiky ze dne 22. srpna 2018 číslo 542 se zmíněného zasedání mimořádného kongresu SPU, který se konal ve dnech 3. až 7. září 2018 v Addis Abebě, zúčastnila právě i delegace České republiky, která velmi aktivně participovala na všech jednáních kongresu.

Kongresem přijatá akta obsahují zejména následující změny: 9. dodatkový protokol k Ústavě SPU přináší ve třech článcích, a to 1, 8 a 18, víceméně jen úpravy upřesňujícího a redakčního charakteru. 2. dodatkový protokol ke Generálnímu řádu SPU upravuje dokonce 22 článků, z nichž za nejdůležitější lze označit zvýšení počtu členů jednoho z orgánů SPU, a to je Rada poštovního provozu, ze stávajících 40 na 48 členských zemí - je to tedy článek 112, kdyby si to někdo chtěl dohledávat - přičemž ze současných pěti se zvyšuje na šest počet míst vyhrazených regionu východní Evropy a severní Asie, do kterého území patří i Česká republika. Významný je rovněž vznik koordinačního výboru stálých orgánů unie, to je nový článek 117, a změny v článku 150 příspěvkové třídy, který zavádí ke stávajícím třinácti deset nových příspěvkových tříd, kde mezi třídy s vyšším počtem příspěvkových jednotek byly vloženy nové třídy, které snižují rozpětí mezi jednotlivými třídami. Současně byla také na základě praktických problémů s placením členských příspěvků v duchu solidarity vytvořena nová příspěvková třída ve výši 0,1 jednotky, určená výhradně pro země uznané OSN jako malé ostrovní rozvojové státy, jejichž populace je nižší než 200 000 obyvatel. Na základě praktických problémů při ověřování plných mocí delegátů pro jednání kongresu a podpis Akt SPU pak byl upraven článek 3 jednacího řádu kongresu, který je přílohou Generálního řádu.

Dodatkový protokol ke Světové poštovní úmluvě na základě kongresem schválené aktualizace takzvaného Integrovaného produktového plánu byly do článku 17, to je základní služba, doplněny do listovních zásilek obsahujících zboží dvě nové kategorie, a to slepecké zásilky do 7 kg a takzvané tiskovinové pytle N, a to jsou zásilky obsahující noviny, periodika a podobně. Rovněž v souvislosti se schválením integrovaného produktového plánu byla z článku 18, a to jsou doplňkové služby, vypuštěna služba křehkých balíků, protože docházelo poměrně dost k poškozování jejich obsahu. Mimořádný kongres nepřijal žádné změny týkající se ujednání o poštovních peněžních službách.

Kongresem byl schválen rovněž integrovaný plán odměn a jedná se o systém plateb, které si poštovní operátoři vzájemně hradí za výměnu poštovních zásilek. Jsou to takzvané terminální poplatky a balíkové podíly. Tento dokument definoval cestovní mapu, na jejímž základě by měly být k řádnému, to je 27. kongresu v roce 2020 předloženy návrhy, které by upravovaly tyto platby tak, aby odrážely skutečné náklady. Krátce po skončení kongresu v Addis Abebě se však ukázalo, že některým zemím výrazně nevyhovuje schválený integrovaný plán odměn, který v podstatě řešení problémů odsunul na rok 2020. Nejaktivněji v tomto směru vystoupily Spojené státy americké, a to prohlášením prezidenta Spojených států amerických z října 2018, které uvádělo, že současný systém terminálních poplatků Spojených států považují za nespravedlivý. Poštovní správě Spojených států přináší obrovské ztráty, protože neuhradí ani jejich vnitrostátní náklady. Nejvýznamnější ztráty přitom plynou z enormního objemu zásilek posílaných do Spojených států na základě objednávek z čínských e-shopů, to už tady bylo zmíněno panem zpravodajem. V této souvislosti tedy Spojené státy deklarovaly, že nebude-li tento systém do roka změněn, tak už v říjnu 2019 vystoupí z SPU.

Nejen v kontextu této deklarace připravovaly orgány SPU návrh nového systému terminálních poplatků, který měl být projednán na řádném kongresu SPU, který se bude konat (měl konat?) v roce 2020 v Pobřeží slonoviny. Nicméně při zohlednění možného odstoupení anebo vystoupení USA a jeho dopadů, to jsou samozřejmě ty problémy se zajištěním vzájemného poštovního styku se Spojenými státy a ztráta vysokých příspěvků od Spojených států do rozpočtu SPU, to odpovídá zhruba 6 % z celkového rozpočtu, tak bylo rozhodnuto, že podle stanovených pravidel budou členské země osloveny, aby se vyjádřily k možnosti svolání mimořádného kongresu, a to již v roce 2019. Potřebná většina členských zemí ve stanoveném termínu hlasovala pro svolání mimořádného kongresu SPU a rovněž i Česká republika i na základě doporučení Ministerstva zahraničních věcí vyjádřila pro konání kongresu souhlas. Na základě těchto skutečností bylo generálním ředitelem mezinárodního úřadu SPU svoláno jednání dalšího mimořádného kongresu SPU do Ženevy, a to na dny 24. až 26. září 2019 s jediným předpokládaným bodem pro projednání, kterým bylo právě posouzení a hlasování o variantách změn systému terminálních poplatků.

Jednání mimořádného kongresu SPU v Ženevě se delegace České republiky zúčastnila, a to i na základě usnesení vlády České republiky ze dne 26. srpna 2019, toto usnesení mělo číslo 615. Uvedenými usneseními vláda mimo jiné vyslovila souhlas s obesláním mimořádného kongresu, se sjednáním změn Akt SPU a rovněž s výhradou jejich ratifikace. Jediným bodem programu kongresu byly varianty úprav stávajícího systému terminálních výdajů, a to pouze u zásilek objemného, takzvaného E formátu.

Po mimořádně složitých a dlouhých jednáních, ve kterých klíčovou roli hrála právě delegace Spojených států, se nakonec podařilo nalézt kompromisní řešení označené jako varianta V, tedy victory - vítězství, která umožnila setrvání Spojených států i dalších zemí, jako byla Kanada, Norsko, a rovněž avizovaly možné vystoupení z SPU právě kvůli výši poplatků.

Konkrétní změny systému terminálních výdajů se promítly do úpravy šesti článků Světové poštovní úmluvy a jsou obsahem druhého dodatkového protokolu ke Světové poštovní úmluvě. Přijatá varianta nově upravuje sazby terminálních výdajů u zásilek E formátu pro jednotlivé roky, a to až do roku 2025, a současně umožňuje členským zemím, které dostávají více než 75 tun zásilek ročně, stanovit si vlastní sazby, které budou vycházet z jejich nákladů, a to již od 1. července 2020. Toto byl tedy hlavní cíl, kterého chtěly dosáhnout Spojené státy, ale další členské země, které mají vysoké náklady, které jim stávající systém nepokryl.

Pokud jde o Českou republiku, nebude mít nový systém na Českou poštu, státní podnik, která podle zákona o poštovních službách plní povinnosti vyplývající z členství v SPU, zásadní dopad. Já bych tady k tomu jenom dodal, že určitě jste si všimli, že od roku 2020 a i v průběhu roku 2021, a to díky krizi s koronavirem, tady nepoměrně vzrostl počet zásilek, které tedy musela Česká pošta přepravit a odbavit, a samozřejmě poměr těch zásilek, které šly například z Číny, byl opravdu enormní, protože lidé se naučili nakupovat víceméně přes internet, protože do normálních kamenných obchodů nemohli, a tím pádem se vlastně objem zásilek enormně navýšil. Samozřejmě že to mělo i nějaké dopady na Českou poštu, takže Česká pošta je již několikátý rok bohužel ve ztrátě. Mezi evropskými zeměmi totiž funguje oddělený systém terminálních výdajů, který je založen na skutečných nákladech, a se žádnou další zemí nepřevyšuje objem zásilek 75 tun ručně. V duchu závěrů pracovní skupiny Rady Evropské unie pro poštovní služby a v souladu s předchozí praxí podepsala Česká republika, stejně jako všechny ostatní členské země Evropské unie, takzvané prohlášení při podpisu Akt a v tomto prohlášení je uveden následující text: "Delegace členských zemí Evropské unie prohlašují, že jejich země budou aplikovat Akta přijatá tímto kongresem v souladu se svými povinnostmi podle Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie a Všeobecné dohody o obchodu službami Světové obchodní organizace." Totéž prohlášení bude zopakováno jménem České republiky při ratifikaci Akt SPU. V souladu s udělenou plnou mocí podepsal na závěr jednání vedoucí delegace České republiky, zástupce ředitele odboru poštovních služeb a služeb informační společnosti Ministerstva průmyslu a obchodu pan Jiří Řehola mimořádnými kongresy projednaná a schválená Akta SPU, a to s výhradou jejich ratifikace.

Akta přijatá na kongresu v Addis Abebě nabyla účinnosti 1. července 2019 a Akta přijatá v Ženevě 1. ledna 2020. Texty nových Akt SPU, která vláda České republiky schválila svým usnesením ze dne 27. července 2020, je to tedy usnesení, které má číslo 802, jsou uvedeny v příloze předkládané zprávy. Ratifikace Akt SPU není v rozporu se závazky převzatými Českou republikou z platných mezinárodních smluv, jimiž je vázána, a neměla by vyvolávat zvýšené nároky pro státní rozpočet, což bohužel se potom v následujících letech, protože ta zpráva už je poměrně stará, tak se to jaksi bohužel projevilo v negativním dopadu na vyrovnaný rozpočet České pošty tím, že se dostala i do ztráty.

Ústava SPU a její proměny nebo změny promítnuté v dodatkových protokolech vyžadují v souladu s jejím článkem 25 ratifikaci, tedy schválení ostatních dokumentů, a řídí se ústavními předpisy každého státu. Vzhledem k ratifikačním a schvalovacím postupům v jednotlivých členských zemích a vzhledem k termínu poskytnutí oficiálních textů Akt ve francouzštině je převažující praxí, že ve většině z nich není ratifikační proces ukončen ke dni nabytí účinnosti Akt.

V zájmu zajištění mezinárodního poštovního provozu jsou však nová Akta v praxi všemi členskými zeměmi předběžně prováděna. Pro Českou republiku Akta vstoupí v platnost až poté, co bude uložena ratifikační listina do jejího depozitáře, kterým je generální ředitel mezinárodního úřadu SPU. Současně s uložením ratifikační listiny bude jménem České republiky zopakováno prohlášení, které bylo učiněno při podpisu Akt SPU. Ratifikace Akt SPU vyžaduje souhlas parlamentu, neboť podle článku 49 písm. a) ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky, a to v platném znění, se jedná o mezinárodní smlouvy obsahující závazky, které upravují práva a povinnost osob. Z hlediska právního řádu České republiky mají tedy Akta SPU charakter mezinárodních prezidentských smluv.

Vzhledem k výše uvedenému je Parlament České republiky žádán o vyslovení souhlasu s Akty SPU přijatými na mimořádném kongresu SPU v roce 2019 v Addis Abebě a v roce 2019 v Ženevě. Vláda České republiky návrh na vyslovení souhlasu s ratifikací Akt SPU předložila oběma komorám Parlamentu České republiky v srpnu 2020. Senát Parlamentu České republiky po projednání ve výborech dal souhlas s ratifikacím svým usnesením číslo 67 na 3. schůzi konané dne 16. prosince 2020. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky i přesto, že byl tento bod několikrát zařazen na program jednání, návrh v minulém funkčním období neprojednala. Návrh je proto oběma komorám předkládán znovu a znovu.

Já bych tady ještě nerad citoval nějaké ty články, kde docházelo k nějakým změnám, abychom si ještě mohli říct, co se tam vlastně měnilo, ale možná bych tady vypíchl alespoň dva články, nicméně je nějak nemůžu najít.

Asi nejdůležitější jsou tedy ty změny, a to si myslím, že je dobře, že se tam zavedla další kategorie, což byly slepecké zásilky do 7 kilogramů, a ty jsou specifikované v řádu. Další byly zvláštní pytle obsahující noviny, periodika, knihy a podobné tištěné dokumenty pro stejného adresáta ve stejném místě určení, nazývané tiskovinové pytle typu M. Ty mohou mít váhu do 30 kilogramů a jejich specifikace je specifikována v řádu.

Dalším z bodů doplňkových služeb je bod číslo 2 článku 2. Je to změněný článek 18 a je to bod 2, že členské země mohou zajišťovat poskytování následujících nepovinných doplňkových služeb ve styku mezi určenými provozovateli, kteří se na poskytování těchto služeb dohodli. Jedná se tedy o službu zásilek s udanou cenou u listovních zásilek a balíků, dále službu zásilek na dobírku u listovních zásilek a balíků, službu sledování dodání u listovních zásilek - ta je velmi důležitá, protože v případě, že čekáte nějakou zásilku a nemáte možnost si ověřit, kde se ta zásilka nachází, tak samozřejmě tohle je posun dobrým směrem a myslím si, že to tam patří, dále službu dodání do vlastních rukou u doporučených nebo cenných listovních zásilek, službu zásilek dodávaných bez sazeb a poplatků u listovních zásilek a balíků a službu neskladných balíků. Dále služba konsignace u sdružených zásilek od jednoho odesílatele určených do zahraničí, a potom tedy i kvůli e-shopům tam musí být služba vrácení zboží, která spočívá ve vrácení zboží adresátem původnímu odesílateli, tedy prodávajícímu, a to s jeho souhlasem.

To si myslím, že jsou poměrně důležité změny, které tam tedy proběhly. Potom jsou tady ty další změny, jsou tady vypsány bodově, ale tím bych vás skutečně nezatěžoval. V podstatě je tady ještě jedna důležitá změna, a to je článek 1, změněný článek původního číslování 103. Je to funkce kongresu a je tam trošku změněná volba, kdy volí členské země do Administrativní rady a Rady poštovního provozu, mimo jiné v souladu s volebními postupy stanovenými kongresovými rezolucemi týkajícími se této věci, tedy voleb do orgánů.

Já si myslím, že jsme si to tady už vysvětlili celkem dobře. Já vám děkuji za pozornost a budeme doufat, že si to tady odsouhlasíme. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Krásné poledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ujala jsem se řízení schůze.

V tuto chvíli jsme v obecné rozpravě sněmovního tisku 92, první čtení. Do obecné rozpravy hovořil Radek Koten.

V tuto chvíli přečtu omluvy. Mám zde omluvu pana ministra vnitra Víta Rakušana, a to z dnešního jednání od 12 hodin z pracovních důvodů. A zároveň bych ráda konstatovala, že Jan Skopeček, můj kolega, bude hlasovat s náhradní kartou 24.

Jsme v obecné rozpravě. Zeptám se v tuto chvíli, protože není nikdo další přihlášen, hlásí se ještě někdo do obecné rozpravy? Nikoho nevidím, takže končím obecnou rozpravu.

Zeptám se, zda chce pan ministr průmyslu a obchodu závěrečné slovo? Dále se zeptám pana zpravodaje, pana poslance Jaroslava Bžocha? Také nechce závěrečné slovo.

Nyní zagonguji a budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Ještě jednou zagonguji. Je tady návrh na odhlášení, takže vás v tuto chvíli všechny odhlásím, požádám vás, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

Je zde v tuto chvíli návrh, aby organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Zeptám se - má někdo jiný návrh? Nikoho nevidím, takže o tomto návrhu budeme hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti? Děkuji.

V hlasování pořadové číslo 106 přihlášeno 138 poslanců, pro 137, proti nikdo. Návrh byl přijat.

V tuto chvíli musím konstatovat, že jsem zapomněla hlasovat, takže pouze pro stenozáznam. (Veselost v sále.) Na sjetině mám "zdržela jsem se", takže jsem chtěla hlasovat pro. Nezpochybňuji hlasování a tímto se omlouvám.

V tuto chvíli jsme přikázali zahraničnímu výboru a chtěla bych se zeptat, jestli je tady ještě návrh na přikázání jinému výboru? V tuto chvíli budu konstatovat, že tedy bylo přikázáno pouze zahraničnímu výboru.

A zeptám se - má ještě někdo něco k projednávání tohoto sněmovního tisku? Není tomu tak, takže končím projednávání tohoto sněmovního tisku.

Otevírám bod

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.