(15.20 hodin)
(pokračuje Radim Fiala)

V podrobné rozpravě, případně v obecné, lze podávat pozměňovací návrhy. Ve třetím čtení, které následuje hned po druhém, zahájí předseda Sněmovny rozpravu, ve které lze podávat jen legislativně technické návrhy. Po skončení třetího čtení zpravodaj seznámí Sněmovnu se všemi podanými návrhy, o kterých následně plénum hlasováním rozhodne. Teprve pak se hlasuje o celém návrhu zákona, popřípadě i s odhlasovanými pozměňovacími návrhy. Ve stavu legislativní nouze může být projednán pouze návrh vlády, který vychází z legislativních pravidel této vlády, a tomuto návrhu musí předcházet podrobná analýza právního a skutkového stavu. - Bylo toto v případě novely pandemického zákona dodrženo? Zatím myslím, že to nevypadá, ale určitě až se dostanou ke slovu kolegové z pětikoalice, tak se jich zeptáme, jestli opravdu byla zpracována podrobná analýza právního a skutkového stavu, a chtěli bychom ji vidět.

Ohromným rizikem při stavu legislativní nouze, jak vidíme doslova v přímém přenosu, je snadná zneužitelnost tohoto institutu, protože nedává možnost poslancům, kteří jsou v menšině, zablokovat jednání o návrhu zákona, jako je tomu u řádného projednávání návrhu zákona v prvním čtení. Stav legislativní nouze byl totiž koncipován k jinému účelu, pro přijímání nekonfliktních návrhů zákonů za mimořádných okolností, návrhů, na kterých panuje politická i celospolečenská shoda. Je tohle případ pandemického zákona a jeho novely? Ani omylem! A myslím, že to není jen případ toho, kdy jednotliví politici nebo politické strany mají opačný názor na projednávání a vůbec na celý pandemický zákon, ale řekl bych, že i společnost je dost rozdělena v chápání pandemického zákona a že rozhodně to není zákon, který by společnost přijímala jako jeden člověk, že je v pořádku, že je potřebný a že ho potřebujeme. Přitom země nám geograficky a historicky blízké, jako Německo, Rakousko, mají mnohem přísněji nastavená kritéria pro přijímání návrhů zákonů v legislativní nouzi, jak o tom ještě dnes budu hovořit.

Zákonodárný proces ve stavu legislativní nouze. Zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny - § 99 odst. 1 až 9 - upravuje situaci, kdy nelze trvat na obecné zákonodárné proceduře a je třeba jednat urychleně. K tomu slouží úprava zákonodárného procesu ve stavu legislativní nouze. Ve stavu legislativní nouze lze projednávat zákony za mimořádných okolností podle § 99 odst. 1, jestliže jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů, jestli je zásadním způsobem ohrožena bezpečnost státu, anebo kdy hrozí státu značné hospodářské škody. Tak mi prosím řekněte, do které té odrážky váš pandemický zákon patří. Já to ještě jednou zopakuji. Jsou tedy tři: 1. zásadním způsobem jsou ohrožena základní práva a svobody občanů, 2. zásadním způsobem je ohrožena bezpečnost státu a 3. kdy hrozí státu značné hospodářské škody. Tak prosím, to bych potom také chtěl, abyste si poznamenali, až budete hovořit, kam pandemický zákon podle vašeho názoru patří, abyste mohli využít stav legislativní nouze.

Návrh na vyhlášení takového stavu může podat pouze vláda a vyhlašuje jej předseda Poslanecké sněmovny na určitou dobu. Sněmovna určí, na jakou dobu může stav legislativní nouze trvat, může zrušit nebo omezit dobu, na niž byl tento stav vyhlášen, to znamená, Sněmovna může určit jen dobu, než se projedná návrh zákona. Návrh na vyhlášení takového stavu může být vyhlášen ve vztahu k určitému návrhu zákona do doby, než se projedná.

Smyslem institutu legislativní nouze je, že předložený vládní návrh zákona bude projednán ve zkráceném jednání podle § 99. Na rozdíl od obecné procedury se nekoná první čtení, předseda Sněmovny sám přikáže návrh zákona jednomu z výborů, výbor tedy nemá obecnou lhůtu 60 dní, ale stanovenou nepřekročitelnou lhůtu, ve které má předložit usnesení se stanoviskem k návrhu zákona. A proto, pokud stanovisko nepředloží, může být návrh zákona i přesto projednán. V případě, kdy výbor předloží usnesení, navrhne, zda se má konat o návrhu zákona obecná rozprava, o kterých částech se povede podrobná rozprava, a navrhne lhůtu, dokdy má Sněmovna jednání o návrhu zákona ukončit. To všechno je obsahem § 99 odst. 3. Pokud Sněmovna dojde k závěru, že podmínky pro vyhlášení stavu legislativní nouze pominuly před projednáním návrhu pořadu schůze, stav legislativní nouze zruší. To jsme podle mého názoru přesně měli dnes udělat.

To byl i případ některých dosud takto vyhlášených stavů restitučního předpisu a volebního zákona.

Sněmovna před projednáním vládního návrhu zákona posoudí, zda byly splněny podmínky pro jeho projednání ve zkráceném jednání, a pokud shledá, že důvody pro mimořádný postup nejsou, návrh zákona neprojedná. To je uvedeno v § 99 odst. 5 jednacího řádu.

Prvé čtení se vůbec nekoná a ve druhém čtení se nemusí konat obecná rozprava a v podrobné rozpravě o určených částech zákona je omezena řečnická lhůta až na pět minut. Třetí čtení návrhu zákona se nemusí konat až za 24 hodin, ale může následovat bezprostředně po druhém čtení. Každý soudný člověk musí uznat, že použít tyto drakonické omezující podmínky pro projednání zákona, který má zásadním způsobem omezit lidská práva a svobody, je daleko za hranou principů demokracie a právního státu.

Z jednacího řádu rovněž vyplývá, že předseda Poslanecké sněmovny v zákonodárném procesu ve stavu legislativní nouze nemá neomezené pravomoci, nelze ani stanovit, jak v takové situaci musí postupovat Senát a prezident republiky. Pouze upravuje rychlost reakce Poslanecké sněmovny na jejich stanoviska k návrhu takového zákona. Takže můžeme s jistotou říci, že v tomto případě Sněmovna ve své roli lídra zákonodárného procesu na celé čáře selhala, hlavně její předsedkyně.

Pojďme se podívat na to, jak to vypadá v zemích nám relativně blízkých.

Zákonodárný proces v Německu. Vedle běžného legislativního procesu zde současně existují i některé legislativní procesy zvláštní, které se odchylují od standardního legislativního procesu. Nejčastěji bývá zákonodárný proces modifikován na půdě parlamentu u zákonů měnících ústavní normy, takzvaný ústavodárný proces, nebo u zákonů majících vztah ke státnímu rozpočtu. Další odchylky od normálního průběhu legislativního procesu mají za cíl urychlit legislativní proces, ať už ve stavu nouze, či ohrožení státu, nebo v případě takové úpravy, u níž se nepředpokládá konfliktní projednávání. I když se v praxi nejčastěji používá standardní projednávání zákonů, přesto stojí odchylky od běžného legislativního procesu za pozornost.

Zákonodárný proces je v Německu upraven tzv. základním zákonem - Grundgesetz für die Bundesrepublik Deutschland, což je via facti Ústava Spolkové republiky Německo.

Zrychlený legislativní proces v Německu má své zvláštnosti, které jsou dány především rozdělením kompetencí mezi Spolkovým sněmem a Spolkovou radou, které jsou považovány za dvě komory téhož parlamentu, a také samotnými pravidly legislativního procesu. Podrobnosti upravuje jednací řád Spolkového sněmu. Zákonodárnou iniciativu mají v Německu spolková vláda, Spolková rada a jednotlivé frakce nebo alespoň 5 % členů Spolkového sněmu. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP