(23.40 hodin)
(pokračuje Radim Fiala)
Žádné restrikce či rozpor předloženého návrhu s předpisy Evropské unie tedy neexistuje, jak potvrdil Parlamentní institut, a citované principy, takzvané soft law, navíc umožňují, protože to nevylučují, aby pořadí započtení bylo odlišné. Není relevantní, že převažující evropská právní úprava stanoví pořadí započtení dle stávajícího znění občanského zákoníku, protože je připuštěno stanovit pořadí odlišně tak, jak předkládá tento návrh. Nové znění ani nemůže být v rozporu s obecnými zásadami evropského práva, protože i podle současného znění si už dlužník může zvolit, že provede úhradu nejdřív na jistinu. Z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, nevyplývají specifické právní normy dopadající na oblast pořadí umořování dluhu a eventuální úročení příslušenství.
Pokud jde o práva zaručená Evropskou úmluvou o lidských právech, dotýká se návrh zákona zejména ochrany vlastnictví. Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní dopad na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty. Předpokládá se spíše pozitivní dopad na státní rozpočet, protože by mělo ubýt lichvářských praktik, kdy věřitelé požadují enormní úroky z úroků, provádí zápočty netransparentně, takže se jejich dlužníci dostávají do dluhové spirály, na jejímž konci vznikají náklady pro stát, soudní a insolvenční řízení, systémy státních podpor pro osoby v bankrotu a další, které se přijetím úpravy eliminují. Na podnikatelské prostředí České republiky bude mít navrhovaná právní úprava vliv v tom směru, že posiluje postavení dlužníků v závazkovém vztahu. Navrhovaná právní úprava bude mít pozitivní sociální dopady - očekává se méně osobních bankrotů - a nemá vliv na životní prostředí. Tak. Samozřejmě navrhovaná právní úprava nemá žádná korupční rizika, nemá vliv na obranu státu, na životní prostředí, na žádné další věci.
Tak, a to by k tomuto návrhu zákona bylo všechno, takže paní předsedající, můžete si tam napsat, že jde o návrh zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a říkáme tomu, že napřed dlužník uhradí jistinu a potom teprv úroky. Je to prostě opačně, než je tomu dnes.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Rozumím tomu, že navrhujete tedy zařazení bodu ve znění návrh zákona a tak dále, jak jste ho četl. Ano?
Poslanec Radim Fiala: Ano, č. 89/2012 Sb. Ano.
A druhým návrhem zákona je návrh zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Je to o tom, že bychom chtěli, aby stejně jako politici neziskové organizace s politickým programem měly transparentní účty. Jsem přesvědčen, že by lidé měli vědět, občané by měli vědět, odkud jsou neziskové organizace s politickým programem financovány a jaký vliv, čí vliv tady vlastně v České republice představují
Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a vztahu k rovnosti mužů žen. Platná právní úprava nestanoví povinnost neziskových organizací, aby transparentním způsobem prokázaly, z jakých zahraničních zdrojů získávají finanční prostředky na svoji činnost. Současná právní úprava má stejné dopady na muže i ženy. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů žen a vysvětlení její nezbytnosti jako celku. Neziskové organizace jsou příjemcem finančních prostředků nejen od tuzemských subjektů, ale také ze zahraničních zdrojů, aniž je zřejmé, kdo je poskytl. Jejich činnost se přitom často dotýká společenských a občanských zájmů, které sleduje Česká republika, a proto je legitimní, aby veřejnost znala původ prostředků, které organizace získávají od zahraničních dárců. K veřejné kontrole nejlépe slouží transparentní účty, které už využívá řada subjektů za účelem kontroly vlastní činnosti, a zejména nakládání s finančními prostředky. Transparentní účty jsou důležité, protože tím hlavním kontrolorem by byla média a novináři, která by se určitě ráda, stejně jako politiků, neziskových organizací s politickým programem, zeptala, kdo je financuje, proč je financuje, v čím zájmu svou činnost v České republice provádí.
Obsahem návrhu je, že nezisková organizace může získat peněžní prostředky ze zahraničí pouze formou bezhotovostního převodu na svůj účet. Příjem peněžních prostředků ze zahraničí v hotovosti není povolen. Navíc, pokud organizace získá peněžní prostředky z účtu, který je v zahraničí, ať už od zahraničního subjektu, nebo tuzemského subjektu, který má účet v zahraničí, ve výši přesahující částku 5 000 eur, musí tyto prostředky zaevidovat na svém transparentním účtu, který si zřídí v tuzemské bance. Na účtu musí být uvedeny identifikační údaje subjektu, který poskytl peněžní prostředky. Je stanovena minimální hranice 5 000 eur, která je dostatečná, aby nedocházelo ke zbytečné administrativní zátěži povinných subjektů. Na přepočet peněžních prostředků získaných v jiné měně, než je euro, se aplikuje kurz, jaký subjekt používá ve svém účetnictví. Jde o to, abychom odlišili opravdu malé organizace, které získávají nějaký dar nebo každoročně nějakou částku ze zahraničí menší než 5 000 eur, tak je zbytečné, abychom je zatěžovali nějakým účetnictvím, účtováním, vykazováním a podobně, protože by to musel někdo dělat a potřebovaly by na to další finanční prostředky. Nám jde spíš o neziskové organizace s politickým programem, které získávají finanční prostředky ve výši milionů eur v České republice.
Zákon nebrání právnickým osobám získávat prostředky na účel, pro který byly založeny, ale zavádí jejich veřejnou kontrolu. Nejedná se o kontrolu státních orgánů nad nakládáním s jejich prostředky, ale o kontrolu veřejnosti. Proto nová úprava neobsahuje žádné sankce. Nicméně pokud nebude nezisková organizace dodržovat povinnost prokazovat své zahraniční příjmy, bude podstatným způsobem narušena její důvěryhodnost. Je nutné rovněž konstatovat, že nová úprava posílí bezpečnostní situaci v České republice a eliminuje případná rizika, neboť dosud u některých subjektů, které působily ve veřejném sektoru, nemuselo být zřejmé, z jakých zdrojů jsou financovány. Představte si třeba, že by nějaká nezisková organizace s politickým programem získávala finanční prostředky z Ruska. Já si myslím, že v současné době by to byl problém a že bychom to měli vědět, že by to novináři měli vědět, že by jim Putin poslal miliony eur. A já si myslím, že by to byl problém, ale my to dneska vůbec nevíme. Nikdo to nekontroluje, tak je potřeba zařídit transparentní účty a nechat veřejnost, aby se podívala, odkud získávají jednotlivé neziskové organizace s politickým programem peníze.
Aniž je dotčena obecná úprava smluv o účtu mezi bankou a osobou, která účet otevírá, se pro nakládání s transparentními účty analogicky použije úprava zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, která zabezpečuje transparentní prokázání původu, které na svoji činnost politická strana získala. ***
