(8.00 hodin)
(pokračuje Vladimíra Lesenská)
Předložený návrh zákona zavádí krajskou místní příslušnost exekutorů, takzvaný princip teritoriality a slučování exekucí povinného u jednoho exekutora, takzvaný princip "jeden dlužník, jeden exekutor". Podle stávající úpravy je exekuční řízení zahajováno návrhem podaným exekutorovi. Nově by věřitel podal svůj návrh exekučnímu soudu, což je až na výjimky okresní soud v místě trvalého pobytu povinného. Soud dle jasně stanoveného klíče určí exekutora se sídlem ve stejném kraji, jako je exekuční soud, tedy v kraji trvalého bydliště povinného. Veškeré další exekuce proti povinnému bude pak soud přidělovat stejnému, již dříve určenému exekutorovi. Tím dojde ke sloučení exekucí u jednoho exekutora v kraji trvalého pobytu povinného. Následkem této úpravy bude posílena nestrannost exekutora a jeho nezávislost na oprávněném, neboť mu bude pohledávky přiřazovat soud a on je tak nebude muset sám aktivně vyhledávat a podbízet se jedné straně sporu.
Tímto způsobem se zvýší vymahatelnost práva i pro malé věřitele, neboť exekutoři v současné praxi často upřednostňují pohledávky velkých institucionálních věřitelů. Exekutor tedy nebude motivován z konkurenčních důvodů odmítat zálohu za vedení exekuce. Tím, že všechny exekuce povede jeden exekutor, získá tak tento exekutor a jeho prostřednictvím nepřímo i povinný přehled o počtu exekucí vůči povinnému a reálné vymahatelnosti pohledávek. Lze tedy očekávat i snížení počtu takzvaných marných, nevymožitelných exekucí.
Znalostí místních podmínek na straně exekutora se tedy jednak zvýší vymahatelnost práva pro oprávněného, zároveň se zvýší ochrana práv povinných, neboť dojde ke zvýšení dosažitelnosti exekutorů ať již pro zaplacení vymáhané částky, řešení splátkových kalendářů, či pro prostou možnost nahlédnutí do exekučního spisu. Sloučením exekucí jednoho povinného pod jednoho exekutora odpadne i výrazná administrativní zátěž třetím subjektům. Zaměstnavatelé, pojišťovny, banky a podobné budou vyřizovat jenom jednu žádost o informace pro jednoho exekutora, nikoliv množství stejných žádostí pro více exekutorů spravujících pohledávky jednoho povinného. Sloučením navíc dojde i ke snížení nákladů řízení, což na straně povinného možná zvýší možnost splatit pohledávky.
Podle provedených rešerší má místní příslušnost soudních exekutorů v Evropě velmi silnou pozici a jde o tradiční princip, který je zaveden ve většině členských států Evropské unie. Je namístě uvést, že navrhovaný princip teritoriality a slučování exekucí, kterým se tato novela zabývá, získal již dříve podporu samotné Exekutorské komory. Odsouhlaseno bylo sněmem komory v květnu v roce 2014. K senátnímu návrhu zákona na zavedení místní příslušnosti dokonce vláda 1. července 2015 vyslovila souhlasné stanovisko, přesto nebyl tento návrh nikdy projednán v Poslanecké sněmovně. Zavedení teritoriality je také součástí vládního Akčního plánu Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období roku 2016 až 2020, schváleného na podzim v roce 2016.
Teď bych ráda vysvětlila nezbytnost navrhované právní úpravy v jejím celku. Vzhledem k tomu, že výše popsané nedostatky jsou systémového charakteru a mají původ přímo v zákoně, nevidí předkladatel jinou možnost než navrhnout změnu exekučního řádu, a to tak, aby určování exekutorů již nadále nebylo v rukou jednoho z účastníků řízení, čímž dojde k přerušení osobní a ekonomické závislosti orgánu veřejné moci na navrhovateli. Byla zvažována i jiná řešení, například možnost pouze prvního povinného vybrat si exekutora, jehož volbou by pak byli vázáni další povinní, posílení dohledu nad exekutory, určování exekutora soudem na základě volné úvahy či na základě algoritmu. Žádné z těchto řešení však nebylo způsobilé dosáhnout požadovaného cíle, nebo by jej dosáhl, ale se značnými náklady. Vládou v minulosti bylo přislíbeno předložení komplexní právní úpravy. Takový návrh však nebyl nikdy předložen. Poslední vládní návrh, který se touto otázkou zabýval, byl předložen do meziresortního připomínkového řízení v říjnu 2016, avšak nikdy nebyl vládou projednán ani předložen Poslanecké sněmovně. Nezbývá tedy než otázku řešit poslaneckou iniciativou.
Navrhovaná úprava ruší možnost jednostranné volby exekutora, který bude nově přidělován soudem, a to automaticky na základě takzvaného kolečka. Navrhovaná úprava sice obsahuje několik výjimek, například možnost exekutora odmítnout pověření nebo změna exekutora. Tyto výjimky jsou však striktně omezeny zákonnými podmínkami, na jejichž dodržení bude dohlížet soud. Lze tedy konstatovat, že navržená úprava posiluje ústavní záruky na ochranu práva na spravedlivý proces v exekučním řízení. Ať už bude závěr Ústavního soudu o ústavnosti stávající úpravy jakýkoliv, navržená úprava povede ke zlepšení stavu v každém případě.
Teritoriální princip činnosti exekutorů je běžný ve většině států Evropské unie a nikdy nebyl z hlediska souladu s právem Evropské unie zpochybněn. Předmětná změna bude mít pozitivní dopad na specifické skupiny osob, zejména osoby sociálně slabé, neboť dojde v řadě exekucí k přiblížení exekutorů k povinnému. Povinný tak nebude muset vynakládat zbytečně vysoké částky na cestovné k exekutorovi. Shodně by mělo dojít ke snížení nákladů na exekuce, neb ani exekutor nebude muset vynakládat vysoké částky na cestovné v případech velké vzdálenosti sídla exekutora a bydliště povinného. U třetích osob - například katastr nemovitostí, zaměstnavatel, zdravotní pojišťovna, banka a podobné - dojde ke snížení nákladů na administrativu spojenou s vyřizováním totožných požadavků ze strany exekutorů. Lze očekávat, že díky klesajícím nákladům na vymáhání z důvodu sloučení pod jednoho exekutora se zvýší i motivace povinného splácet dluhy, a tedy i opustit šedou či černou ekonomiku získáním legálního zaměstnání. Na straně státu je pak možné očekávat přínos do státního rozpočtu díky daním z příjmů. Ze stejného důvodu se předpokládá i zvýšená vymahatelnost práva na straně oprávněného, což prospěje podnikatelskému prostředí jako celku.
Lze tedy předpokládat, že zvýšení nákladů na soudy bude více než kompenzováno snížením celospolečenských nákladů a výsledné dopady na společnost jako celek budou ve výsledku velmi pozitivní. V případě dalších veřejných rozpočtů nelze přímé dopady očekávat, jelikož návrh se týká toliko činnosti soudů, nikoliv orgánů územní samosprávy či dalších veřejných institucí. Lze však očekávat nepřímé pozitivní dopady. Pokud je veřejná instituce v postavení zaměstnavatele či poskytuje informace exekutorovi v souvislosti se svou činností, lze očekávat snížení administrativní zátěže spojené s vyřizováním těchto žádostí. Stejně jako soukromé instituce i veřejné instituce budou nově ve věci jednoho povinného komunikovat pouze s jedním exekutorem. Navíc dle mého názoru exekutor bude určován automaticky a je to důvod, který sníží korupční rizika. Postupně bude zařazován do toho kolečka podle seznamu. Tím se vlastně maximálně eliminuje lidský prvek, a tedy prostor ke korupci.
Takže si myslím, že jsem zařazení tohoto bodu zdůvodnila poměrně podrobně a dostatečně a prosím o jeho zařazení. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Já přečtu omluvu. Z dnešního jednání se mezi 8. a 14. hodinou omlouvá pan poslanec Kasal, myslím tím dne 2. 2. 2022 mezi 8. a 14., omluva pana poslance Kasala z pracovních důvodů. A my budeme pokračovat dál. Hlásí se... nebo další v pořadí s přihláškou je pan poslanec Zlínský. Pane poslanče, máte slovo. ***
