(8.50 hodin)
(pokračuje Karla Maříková)
Tento institut je v našem právním řádu zcela nový, takže myslím, že si zaslouží opravdu velkou diskusi. Nejedná se ani o izolaci, ani o karanténu. Zásah do práva na osobní svobodu má být uplatněn proti osobám u nichž nebyla infekce prokazatelným způsobem zjištěna, avšak existuje pouhá domněnka, že by mohly být infekční. Nejedná se ovšem o domněnku na stejném základě jako v případě fyzických osob podezřelých z nákazy podle § 2 odst. 7 písm. a), neví se, zda tato osoba byla během inkubační doby ve styku s infekčním onemocněním, nebo zdali pobývala v ohnisku nákazy, nýbrž na základě pozitivního výsledku antigenního testu provedeného na pracovišti či ve škole, zpravidla se bude jednat o test určený k laickému testování nezdravotníkem, to je důležité upozornit.
Jak je všeobecně známo, validita právě antigenních testů určených k laickému použití se velmi různí. Zaměstnavatelé si je pořizují sami. Pokud by tedy například zaměstnavatel nešťastnou náhodou zakoupil velké množství testů vykazujících opakovaně falešnou pozitivitu, zaměstnanci by se mohli opakovaně dostávat do režimu jakéhosi domácího vězení podle tohoto právě ustanovení. Toto ustanovení neřeší ale důsledky takové internace. Nedozvídáme se z něj, jakým způsobem bude osobě, která bude plnit tento příkaz, nahrazena mzda nebo plat, obzvláště v případě, že se u ní nákaza neprokáže. Škoda však může vzniknout i zaměstnavateli, který zaměstnance v režimu příkazu bude muset nahradit jinou osobou, a pokud by takových zaměstnanců bylo více, musel by třeba zastavit i provoz. Takže určitě si to zaslouží diskusi, protože to je velmi komplikovaný bod.
Z dikce tohoto ustanovení se nedozvídáme, co konkrétně se myslí pod slovy zdržovat se odděleně. Naplní-li tuto podmínku i ten, kdo sdílí obydlí s jinou osobou? To nevíme. Nebo se bude muset uchýlit například do hotelu? Taky nevíme. Na čí náklady? To taky neříká tento pojem. Nebude pro takové lidi připraveno nějaké detekční zařízení? Takže opravdu fantazie je v tomto bodě velká, co si pod tím máme představit. S ohledem na vývoj v některých zemích se nejedná o obavu ale neoprávněnou. Toto vše by adresáti normy měli v rámci právní jistoty znát.
Pokuty jsou sice v pandemickém zákoně odstupňované a novela navrhuje sjednocení s pokutami podle zákona, ale jsou i tak velmi vysoké a pro řadu osob by jejich uložení mohlo být až likvidační. (V sále je velmi hlučno.)
Podmínkou pro omezení osobní svobody je, jak bylo výše uvedeno, náležité odůvodnění. To nemáme, proto chceme, aby byl tento bod zařazen a mohli jsme o tom jednat. Tento institut však odůvodnění příkazu nepředpokládá, stejně jako nepředpokládá poučení o opravném prostředku, a nakonec ani opravný prostředek jako takový. Z čl. 5 odst. 4 evropské úmluvy vyplývá právo každého, kdo byl zbaven svobody, podat návrh na řízení, ve kterém by soud urychleně rozhodl o zákonnosti tohoto zbavení svobody. Nemělo by se toto ustanovení analogicky vztahovat i na příkaz podle uvedeného ustanovení novely pandemického zákona, náhodou?
Pane předsedající, jestli vás mohu poprosit. Opravdu už ani neslyším svého slova.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano. Poprosím, kolegyně, kolegové, prosím o ztišení. Vím, že jste natěšeni na hlasování, ale ještě si počkáme. Navíc přibyla jedna přihláška ještě, takže vás chci trošku zchladit. Dejte prosím prostor paní kolegyni, aby mohla přednést svůj návrh. Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Karla Maříková: Děkuji, pane předsedající. Myslím si, že to je důkaz toho, jak vůbec vládnoucí koalici nezajímají žádné argument a chce ten zákon protlačit silou.
Soudy by jistě nestihly rozhodovat dříve než oněch 72 hodin, na něž by příkaz platil, ale bez možnosti přezkumu je toto ustanovení snadno zneužitelné. Toto ustanovení též postrádá objasnění, jakým způsobem se bude prokazovat, že tyto osoby nejsou nakaženy virem SARS-CoV-2.
K tomuto ustanovení už ale jen drobná připomínka. Pokud by toto ustanovení mělo být přijato, bylo by vhodné, aby jej zákonodárce v rámci srozumitelnosti přeformuloval. Není totiž zřejmé, k jakým osobám se vztahují slova, že tyto fyzické osoby nejsou nakaženy. Zda k těm, které podstoupily test, nebo k osobám, se kterými se testovaný neměl setkat. (Hluk v sále trvá.)
Další sporný bod, který bychom měli v tom mém navrženém bodu určitě projednat, je příkaz zdržovat se odděleně po návratu ze zahraničí. Tímto ustanovením se mezi mimořádná opatření řadí příkaz fyzickým osobám, které po stanovenou dobu pobývaly na území cizího státu nebo jeho části, v němž existuje zvýšené riziko nákazy virem SARS-CoV-2, zdržovat se odděleně od ostatních fyzických osob po dobu, než bude stanoveným způsobem prokázáno, že tyto fyzické osoby nejsou nakaženy virem SARS-CoV-2 nebo nebyly ve styku s nakaženou fyzickou osobou virem SARS-CoV-2, nejvýše však po dobu 72 hodin.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já vás přeruším a poprosím celý sál, jak vpravo, tak vlevo, abyste se, prosím, kolegyně, kolegové, ztišili. Míra hluku je opravdu nad míru, která je snesitelná pro řečníka. Děkuji.
Poslankyně Karla Maříková: I tento institut je zcela nový a zaslouží si být tedy řádně projednán. Nejedná se ani o izolaci, ani o karanténu. Oproti ustanovení § 2 odst. 2 písm. n) návrhu novely pandemického zákona jsou v případě tohoto ustanovení omezována práva osob, u kterých dokonce ani nebyl proveden test s pozitivním výsledkem. Úvaha o potřebě držet osobu, která přicestovala ze zahraničí, oddělenou, je naprosto spekulativní. Otázky toto ustanovení vzbuzuje podobné jako v případě ustanovení § 2 odst. 2 písm. n), jen jistě silnější.
Dalším sporným bodem, který by v rámci toho mého navrhovaného bodu měl být určitě projednán, je nařízení izolace a karantény ústně nebo písemně, a to i za pomocí SMS zprávy. Již po dobu dvou let dochází k nařizování izolací a karantén v rozporu se zákonem. Hygieny sdělují rozhodnutí o karanténě telefonicky, nebo rozesílají SMS zprávy, eventuálně rozhodnutí vzkazují například po ředitelích škol. Tato praxe přetrvává i poté, co Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 31. 8. 2021 rozhodl, že při nařizování karantény je třeba postupovat podle správního řádu. Správné rozhodnutí o izolaci a karanténě tedy musí být písemné, musí obsahovat odůvodnění a poučení o opravném prostředku a účinné je doručením.
Vláda pamětliva toho, že nikdo nesmí být zbaven svobody jinak než z důvodů a způsobem, který stanoví zákon, a meze základních práv a svobod mohou být za podmínek stanovených Listinou upraveny pouze zákonem, se pokusila nezákonnou praktiku srovnat tím, že ji popsala v návrhu novely pandemického zákona, a to takto: Oznámení o nařízení izolace nebo karantény. Opatření k ochraně před onemocněním covid-19 může orgán ochrany veřejného zdraví učinit osobě, která je povinna se izolaci nebo karanténnímu opatření podrobit, ústně nebo písemně, a to i pomocí prostředků komunikací na dálku. Oznámením může pověřit vhodnou osobou. O provedeném oznámení a uděleném pověření bezodkladně učiní písemný záznam.
V odůvodnění novely se uvádí, že nařízení izolace dochází k rozhodnutím, nýbrž faktickým pokynem. Dále se v odůvodnění uvádí, že tento postup se inspiroval od ustanovení § 7b zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodí inspekci. Nuže o co jde v ustanovení, kterým se tvůrce novely inspiroval? Inspektor v případě důvodného podezření, že jsou nabízeny, prodávány nebo skladovány výrobky porušující některá práva duševního vlastnictví nebo neoprávněně užívající označení chráněné podle zvláštního právního předpisu, uloží zajištění těchto výrobků. Opatření o zajištění výrobků oznámí inspektor ústně kontrolované nebo zúčastněné osobě, neprodleně o něm učiní písemný záznam. Proti uložení opatření může kontrolovaná osoba podat námitky.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Musím vás přerušit. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, končím dnešní jednací den a přerušuji 8. schůzi Poslanecké sněmovny do dnes do 9.00 hodin, kdy budeme v této schůzi pokračovat. Zároveň předám řízení schůze. Děkuji za pozornost a přeji hezké dobré ráno.
(Jednání skončilo v 8.59 hodin.) ***
