(5.40 hodin)
(pokračuje Radek Koten)
My jsme tady měli nastavenou nějakou účinnost. Doufám, že i díky dnešnímu zařazení se to stihne, protože co se týká účinnosti, tak se navrhuje, aby se zákon jako celek podařilo projednat a nabyl účinnosti do 1. července 2022, tedy s ohledem na délku legislativního procesu a vzhledem ke stručnému rozsahu úpravy má každý dostatečný prostor se s ní seznámit. Touto cestou tedy tak činím a doufám, že tento bod se podaří zařadit na dnešní plénum Poslanecké sněmovny.
Dalším zákonem, který bych vám tady rád představil a který bych rád zařadil na plénum Poslanecké sněmovny, je změna zákona o právu autorském.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pane poslanče, omlouvám se, vy jste sice velice podrobně zdůvodnil všechny možné dopady toho návrhu, ale jak jsem vám chtěla pomoci, jak jsem se podívala do programu schůze, kterou máme teď svolanou, vy tam máte návrhy, které se týkají trestního zákoníku hned dva. Který sněmovní tisk to tedy je? To jste opomněl ve svém vystoupení a zdůvodnění úplně zmínit. Mohl byste to, prosím, učinit?
Poslanec Radek Koten: Já vám tady mohu akorát říct, že to byla novela trestního zákoníku, ta novela trestního zákoníku.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: A sněmovní tisk 12, anebo sněmovní tisk 13?
Poslanec Radek Koten: To teď jsem si tady…
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: To mě mrzí, že to jste si zrovna nepřipravil. (Pobavení.)
Poslanec Radek Koten: To jsem si tady nějak nepoznamenal. Myslel jsem, že to je natolik známý sněmovní tisk, že tady…
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Obojí je trestní zákoník.
Poslanec Radek Koten: Myslím si, že 12 a 13.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Takže 12 i 13? To jsou dva různé body, dva různé tisky.
Poslanec Radek Koten: Ano. Mám tam celkem tři přihlášky, tak teď jsem se plynule přesunul právě k tomu dalšímu, a to je tedy změna zákona o právu autorském, to bude další tisk... (Předsedající: Dobře.) ... a tím se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském a právech souvisejících s právem autorským a o změně některých dalších zákonů, autorský zákon, ve znění pozdějších předpisů.
Jedná se o to, že když si tady řekneme zhodnocení původního stavu, který tu dnes máme, tak je tady zhodnocení platného právního stavu a hlavní principy navrhované právní úpravy a nezbytnost navrhované úpravy. Návrh zákona ukládá, aby šíření rozhlasového a televizního vysílání bylo umožněno nejen ve zdravotnických zařízeních, ale také v prostorách, jež jsou v živnostenském zákoně definovány jako provozovny, ale nejsou určeny zároveň pro poskytování hudební nebo televizní produkce.
Účelem novely zákona je zpřístupnit hudební produkci v prostorách, které primárně slouží pro jiné účely, než je provozování hudební produkce, a jsou to například kadeřnictví nebo restaurační provozovny, pedikúry, manikúry, a jsou navštěvovány - nebo autoservisy - a jsou navštěvovány za účelem poskytnutí dané služby, nikoli zpřístupnění hudební produkce.
Já tady nyní řeknu několik takových modelových případů, jak to může v praxi vypadat. Já naprosto běžně chodím k holiči tak jednou za čtrnáct dní, jednou za měsíc, podle toho, jak mi to časově vyjde, a ten holič tam může mít nějaký rozhlasový přijímač, má ho tam puštěný jako kulisu, nicméně já tam k němu rozhodně nejdu proto, abych tam poslouchal nějakou hudební produkci, ale jdu se tam nechat ostříhat. To samé platí i v autoservisu, kam si jedu přezout pneumatiky, na podzim zimní, na jaře letní, a při tom tam hraje rádio. Ovšem ten autoservis není primárně nějaká provozovna s hudební produkcí, ale je to autoservis, který vám udělá servis na autě a případně vám vymění nebo vyváží pneumatiky. To jsou takové příklady, které asi každý z nás vnímá, že tam tedy ta hudební produkce není poskytována, nejsme na koncertě, nejdeme na Kabáty, nejdeme na Kryštofa, ale jdeme si tam za nějakou službou. Tím toto tedy vysvětluji.
Za další, zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ČR. Jak vidíte, tak i v autorském právu se odvoláváme na ústavní pořádek, a návrh zákona je tedy v souladu s ústavou a pořádkem České republiky, a je tedy v souladu s právem Evropské unie. Návrh zákona je v souladu se závazky České republiky vyplývajícími z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.
Jenom bych se obrátil na paní předsedající, protože vidím, že kolegové se už probrali z noční směny a poněkud tady vyrušují. Tak pokud by mohla nějakým způsobem zjednat pořádek.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Mně to nepřipadalo, že to je nezvladatelné, ale kolegové se teď i uklidnili, tak myslím, že můžete v pohodě pokračovat. Prosím.
Poslanec Radek Koten: Děkuji, děkuji, děkuji mnoho. Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl, kterou je Česká republika vázána ve svém čl. 11, jasně definuje, že autoři dramatických, hudebnědramatických a hudebních děl mají výlučné právo udílet svá povolení k veřejnému provozování a provedení svých děl. Pojem veřejného provozování a veřejného šíření byl z citované úmluvy převzat do právních předpisů, a to Evropské unie. Předložený návrh proto citovaný postup zohledňuje, kdy stanoví, že zpřístupnění autorských děl nebude realizováno na veřejných prostranstvích, ale pouze v uzavřených provozovnách, které nejsou určeny pro šíření hudební a televizní produkce.
Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet a na rozpočty krajů a obcí: tento návrh zákona nemá vliv na státní rozpočet. Návrh zákona nemá vliv na rozpočty krajů a obcí.
Pak tady máme tu zvláštní část jako u předchozího zákona, a to je tedy, že zákon stanoví, že autorské poplatky se neplatí v provozovnách, které nejsou určeny pro poskytování hudební a televizní produkce.
Pak se tedy dostáváme k účinnosti a dostáváme se tedy úplně k podobnému, ne-li stejnému problému - abychom stihli projednat tento zákon a aby prošel celým legislativním procesem, je nutné, aby potom tedy nabyl účinnosti dnem 1. července 2022.
A nyní se tedy blížím do velkého finále, protože tady máme ještě jeden bod programu, který bychom velmi rádi navrhli, a to je tedy bod, který řeší současnou situaci zvyšování se cen energií pro občany České republiky a firmy v České republice a jejich systémové řešení vládou ČR, a to bychom měli také prodiskutovat, protože ta drahota se začíná i v nových vyúčtováních, která přišla našim občanům, poměrně dramaticky navyšovat. Byl bych rád, kdybychom se o tomto bodu, kdybychom ho zařadili, a mohli bychom se tedy bavit o tom, jakým způsobem vláda vyřeší tuto situaci, ať už je to tedy nákup, současný nákup drahého plynu na evropské burze, anebo že bychom se vrátili k modelu, který jsme tu měli kdysi dávno a který se celkem osvědčil, protože do naší země jsou zavedeny různé produktovody, ať již je to tedy plynovod, ropovod a podobně, a že bychom se byli schopni sami - nebo vláda této České republiky by byla schopna sama... Paní předsedající, prosím. ***
