(22.40 hodin)
Poslanec Radim Fiala: Děkuji vám za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, dovolte pár slov, skutečně jenom pár slov už k pandemickému zákonu. Předložená novela takzvaného pandemického zákona i pandemický zákon jako takový jsou normy, které naprosto zásadním způsobem omezují práva a svobody občanů České republiky. Je to také hlavní důvod obstrukce, proč hnutí SPD tento zákon obstruuje. Není to proto, abychom něco zdržovali, abychom se zachovali nedžentlmensky, jak jsem mnohdy slyšel od různých politických komentátorů, kteří jako by se narodili včera a nevěděli, že současná pětikoalice tady obstruovala EET 226 dnů. Ale já jim to nevyčítám, protože nález Ústavního soudu je, že obstrukce je demokratický prostředek opozice, který má sloužit k nepřijetí zákona. A v tomto případě skutečně zákona, který škodí společnosti, který omezuje práva, která jsou dána ústavou. Abyste změnili práva, která jsou v ústavě, potřebujete velkou část Poslanecké sněmovny a velkou část Senátu. Proto je to tak složité a těžké, aby se všichni senátoři a poslanci shodli na jakékoliv změně ústavy. A my se to tady snažíme změnit nějakým v uvozovkách obyčejným zákonem a dáváme tu moc do rukou tří ministrů, normy, které obrovským, neúnosným způsobem a bezdůvodně posilují moc exekutivních orgánů na úkor moci zákonodárné, ale i moci soudní.
Dle mnoha renomovaných právníků jde o přímý útok na ústavu a ústavní pořádek České republiky. K tomu nesmíme být hluší a neteční. Musíme to brát se vší vážností těchto slov, ostatně ochrana ústavnosti je naší povinností vyplývajících ze slibu poslance. Argumentace protiústavností novely i pandemického zákona samotného musí mít přednost před dalšími technickými detaily předkládaného materiálu. Takže my se teď neohlížíme na žádnou gentlemanskost, rychlost, krátkost, jednání v noci, ve dne. Prostě ústava, demokracie a svoboda je pro nás nade všechno.
Nesmíme a my v SPD ani nebudeme riskovat pozdější ústavní stížnosti, rušení zákona nebo jeho části, k čemuž mimochodem už došlo v loňském roce v případě stížnosti skupiny senátorů na původní znění tohoto zákona. To mimochodem může predikovat i reálné riziko povinnosti státu hradit vysoké finanční kompenzace a náhrady škod dotčeným osobám a subjektům. Ústavní právník Jan Wintr, člen Legislativní rady vlády a mimochodem i tajemník naší sněmovní komise pro ústavu, například říká, že pandemický zákon bez časového omezení, což je jeden z hlavních bodů jeho vládní novely, je ústavně hraniční. Samozřejmě vím, že po tlaku už to z toho vypadlo, že je omezen do listopadu letošního roku, ale ještě přednedávnem tam bylo napsáno, že má platit na dobu neurčitou. Takže jestli se něco vybojovalo, jestli se nad tím někdo zamyslel, tak už toto je výsledek, který myslím stojí za to.
Pan Wintr v rozhovoru pro Český rozhlas dále uvádí, že novela obsahuje několik ustanovení, která vnímá jako ústavně natolik pochybná, že by měl velký problém pro novelu v předkládané podobě hlasovat, a koneckonců se to potvrdilo i v Senátu. Jako největší problém vnímá ustanovení nových písmenem n) a u) v návrhu, kde je možné obecným mimořádným opatřením stanovit plošně jakousi samokaranténu všem lidem, kteří mají pozitivní antigenní test nebo se vracejí ze zahraničí z nějaké rizikové oblasti. Riziková oblast tam není ovšem nijak blíže specifikována, přičemž dle jeho názoru na jednotlivce zacílená razantní omezení svobody, jako je například povinnost zdržovat se odděleně od ostatních osob, musí být rozhodnuta individuálně, a ne plošným způsobem. Docent Wintr se rovněž domnívá, že by tyto body novely mohly narazit v případě stížnosti na ně k Ústavnímu soudu, protože se jedná o překročení linie nutného zásahu do nejzákladnějších lidských práv. Pan Wintr doslova říká: "Jako normální součást právního řádu přitom pandemický zákon obstát nemůže." A my v SPD se s tím ztotožňujeme.
Samozřejmě podáme ústavní stížnost na neplatnost tohoto zákona z několika důvodů. První důvod je, že se projednával v legislativní nouzi. Je přesně specifikováno a napsáno, v jakém případě se může legislativní nouze použít. Já jsem tady citoval už při projednávání toho zákona, že například v Německu se může legislativní nouze použít jednou za volební období. Já vím, že máme zákony jiné, ale je tam přesně stanoveno, že se může použít například v případě velkých hospodářských škod anebo v dalších obdobných, velmi nutných případech. A my zde v legislativní nouzi projednáváme zákon, o kterém sám ministr zdravotnictví říká, že ho potřebujeme jako jistotu, kdyby například na podzim vznikla nějaká nová mutace, přišla pandemie, abychom měli jistotu, že budeme s tou pandemií mít čím bojovat. Ale v tom případě, pane ministře, by přece stačilo, kdybychom to projednávali nikoliv v legislativní nouzi, ale v řádném legislativním procesu během prvního, druhého a třetího čtení. Stejné věci nám tvrdí premiér České republiky tady na mikrofon, že přece musíme mít nějakou jistotu, co kdyby se na podzim něco dělo. Takže my si myslíme, že projednávání tohoto zákona v legislativní nouzi bylo chybou, a samozřejmě podáme ústavní stížnost na neplatnost tohoto zákona.
Další věcí, když jsme u těch ústavních stížností, které SPD podá, je to, co se tady odehrálo včera večer, kdy ve 20.10 se tady načítalo nějaké usnesení, procedurální hlasování, které ani nikdo nepřišel říct na mikrofon, ale načítal ho předsedající Poslanecké sněmovny, a hlasovalo se o prodloužení jednací doby. V zákonu o jednacím řádu je jasně napsáno, že toto se může stát pouze do 19. hodiny, je to § 53 odst. 1, a tady se to stalo ve 20.10 a ta schůze podle našeho názoru měla končit v 21 hodin. To znamená, došlo k pokroucení zákona o jednacím řádu. Jsem o tom pevně přesvědčen a jde spíše o to, že potřebujeme, aby nám někdo řekl, že se to opravdu stalo, a jestli nám ale řekne Ústavní soud nebo někdo jiný, že se to stalo, ale že se nic neděje, tak si myslím, že to bude velmi špatná zpráva pro společnost, pro všechny. A já doufám, že na základě toho soud zneplatní to, co se tady při této schůzi projednává.
Za dobrý signál nepovažuje pan docent Wintr ani navrhovanou časovou neomezenost pandemického zákona, o tom jsem mluvil. Vím, že se to opravilo a že má platit do listopadu letošního roku, protože je evidentní, že musí jít o mimořádný nástroj na mimořádnou situaci, která je časově ohraničená, tudíž musí mít takováto norma omezenou platnost. Pokud je ovšem najednou časové omezení platnosti zákona odstraněno a tento zákon má platit takříkajíc navždy, je tím vysílán velmi neblahý signál, že to, co vnímáme jako výjimečný stav, a tak nám to bylo minulou i současnou vládou dosud prezentováno, se má stát napříště standardní normou. Je to jednak protimluv, a hlavně nebezpečný krok zcela mimo mantinely parlamentní demokracie, svobodné společnosti a právního státu. A také nikdo z vládní garnitury dosud nesdělil, proč vláda na svém jednání změnila toto ustanovení v době platnosti pandemického zákona ze srpna 2023, jak navrhoval ministr Válek, v podstatě na nekonečně dlouhou dobu, co se stalo a co k tomu vládu vedlo, kdo to navrhl a inicioval. Samozřejmě znovu opakuji, vím, že už je to dnes jinak.
***
