(9.30 hodin)
(pokračuje Radim Fiala)
Velký vliv na růst cen energetických komodit má i to, že v Evropské unii existuje velký tlak na přechod od dlouhodobých smluv pro nákup plynu k nákupu na takzvaném okamžitém trhu, na plynové komoditní burze v Rotterdamu. To v případě přebytku plynu vede k jeho nižším cenám. Problém ovšem nastává v krizové době, kterou zažíváme nyní. Odstavování jaderných a fosilních zdrojů, stále větší spoléhání se na takzvané obnovitelné větrné fotovoltaické zdroje vede hlavně v zimním období, to už jsem říkal, k nedostatku dostupného výkonu. Spotřeba elektřiny roste i s přechodem k vytápění pomocí elektřiny, například k tepelným čerpadlům, a rozvojem Evropskou unií a její zelenými plány podporované podle našeho názoru nesmyslné elektromobility. Zvyšuje se tak mimochodem i hrozba blackoutu, před čímž mnozí experti varují. Přechodem od uhlí, jádra k plynu se také docela paradoxně v rozporu s proklamovanými cíli evropských pohlavárů významně zvyšuje závislost států Evropské unie na dodávkách z Ruské federace. A také rostoucí ceny plynu a elektřiny mohou brzy vyústit k odchodu evropského průmyslu za nižšími cenami energií mimo Evropskou unii. Vysoké ceny energií tak pro evropské i české obyvatelstvo, o které nám jde především, mohou společně s odlivem tisíců pracovních míst vést k úpadku ekonomické a životní úrovně. To pak může rezultovat v ohrožení sociální a politické stability společnosti.
To je velmi vážná věc. Myslím, že bychom se nad tím mohli nebo měli určitě zamyslet, protože hnutí SPD dlouhodobě říká, že tato politika Evropské unie a s ní samozřejmě i české vlády může vést k destrukci průmyslu a k chudobě v České republice. A my říkáme: probuďme se, dokud je čas.
Co se týče konkrétní vládní pomoci lidem zasaženým rostoucími cenami energií, nestojí v podstatě za řeč. Žádná reálná, opravdová pomoc neexistuje. A co neexistuje vůbec, to je pomoc živnostníkům, podnikatelům a českým firmám zasaženými rostoucími cenami energií, což je naprosto neuvěřitelný, cynický a tristní postoj, zvláště víme-li, že pokud je odběr elektřiny či plynu veden v režimu takzvaného místa podnikání, nikoliv v režimu soukromého místa k bydlení, nejenže nelze využít ani hypotetickou a nedostatečnou možnost požádat o příspěvek na bydlení, ale hlavně to, že ceny energetických komodit jsou u těchto odběrných míst určených k podnikání mnohem vyšší než nemovitostech určených k bydlení a jejich současný růst už je pro mnohé podnikatele likvidační a vede k zániku živností, firem.
Jediným opatřením, které tato vláda vydává za pomoc lidem související s růstem cen elektřiny plynu, jsou určité kosmetické úpravy v nastavení takzvaného příspěvku na bydlení. Poslankyně a poslanci hnutí SPD před nedávnem v Poslanecké sněmovně tento návrh podpořili, protože každá pomoc v této situaci je lepší než nic. To ovšem vůbec neznamená, že tyto změny považujeme za vhodnou, a už vůbec ne za komplexní, úplnou či konečnou formu pomoci občanům, rodinám a domácnostem postiženým stále rychleji rostoucími cenami energií, a tím i celkových nákladů na bydlení a na život vůbec. Vláda ve svém návrhu postupovala onou příslovečnou cestou nejmenšího odporu, když občany, kterým enormně vzrostly náklady na bydlení, v podstatě poslala na úřad práce do fronty se žádostí o příspěvek na bydlení s tím, že možná půjde o žádost úspěšnou, ale v mnoha případech pravděpodobně nejspíše nikoliv. Protože vláda sice navrhla mírné zvýšení příspěvku na bydlení formou zvýšení takzvaných normativních nákladů na bydlení, ale parametry pro nárok na něj, tedy poměr nákladů na bydlení k celkovým příjmům domácnosti, což by bylo opravdu podstatné důležité, neupravila, tedy v tomto případě nesnížila vůbec.
Ztížený, ba až nemožný přístup k tomuto příspěvku tak mají pracující občané oproti těm nepracujícím, přičemž těmi nepracujícími nemám na mysli seniory a zdravotně postižené. Stejně tak velmi obtížný přístup k tomuto příspěvku pak mají občané žijící ve vlastních nemovitostech, ve vlastních bytech či domech, zejména pak na venkově, ale i ti, kdo bydlí v družstevních bytech. Velkým problémem je zde i enormní administrativní náročnost. Vyřizování žádostí o příspěvek na bydlení, obsahová i časová, a také skutečnost, že dle odborné a zajímavé studie nedávno zveřejněné na serveru seznamzpravy.cz mnoho osob, které by na tento příspěvek měly právní nárok, o jeho existenci ani neví. Tato studie odhaduje, že se jedná až o dvě třetiny občanů s tímto nárokem, tedy zhruba o 300 000 osob, a také hlavně o seniory. Ostatně potvrzují to i nejnovější data Úřadu práce České republiky, který příspěvek na bydlení administruje a který uvádí, že přijal od začátku roku do 4. února 17 000 nových žádostí o příspěvek na bydlení, zejména v souvislosti s růstem cen energií. Přičemž je jasné, že se tato neblahá situace týká spíše stovek tisíc našich občanů nebo domácností. My to odhadujeme až na 700 000 občanů a domácností. Co se týče zrovna našich seniorů, systémovým řešením namísto jejich odkazování na ponižující a složitou proceduru podstupování žádosti o sociální dávky (při) růstu cen nejen energií ve vztahu k této skupině našich spoluobčanů by bylo zavedení minimálního starobního důchodu zhruba ve výši aktuální minimální mzdy, což je dlouhodobý cíl a dlouhodobý návrh hnutí SPD.
Je zcela evidentní, že primární odpovědnost za současné vysoké ceny energetických komodit má jednoznačně vláda České republiky. Vláda jakožto vrcholný státní orgán a vrcholná exekutivní instituce státu. Proto by tato vláda měla také okamžitě začít konat a činit konkrétní kroky směřující ke snížení cen energií těmi nástroji, které má k dispozici. Ostatně může se v tomto inspirovat v blízkém zahraničí, ve státech Visegrádské čtyřky, na Slovensku, v Polsku a v Maďarsku, které takové kroky v energetické oblasti ve prospěch svých občanů již dávno udělaly. Já se obávám, že tato vláda nebude mít dostatek politické odvahy, aby takové kroky udělala. A pak nezbude - teď to samozřejmě říkám ironicky - nezbude českým občanům než se přestěhovat na Slovensko, do Polska nebo Maďarska.
Vláda by měla skrze Energetický regulační úřad okamžitě snížit regulované složky cen elektřiny a plynu, které tvoří zhruba polovinu celkové ceny těchto komodit pro spotřebitele, a nikoliv je zvyšovat v rozporu s jakoukoliv elementární logikou, jako se tomu u nás nedávno stalo. A dále by vláda měla jednoduchým a jasným způsobem pomoci občanům a firmám, kteří jsou nyní růstem cen energií postiženi nejvíce. Například tak, že v plné výši uhradí doplatky za dodávky energií těm občanům, domácnostem a firmám, kteří o to požádají, jejichž dodavatelé energií typu společnosti Bohemia Energy a podobně v poslední době ze dne na den ukončili činnost, a tito občané odběratelé tak museli za extrémně nevýhodných finančních podmínek přejít k takzvanému dodavateli poslední instance. Zániky a ukončení činnosti některých těchto dodavatelů energií, kterým stát v minulosti vydal licence a umožnil jim léta realizovat pohádkové zisky, a to, že tito dodavatelé nedodrželi platné smlouvy s občany a firmami, je tedy vina a odpovědností státu. A ten by měl napravit škody z toho plynoucí a vynaložené prostředky pak třeba v rámci různých konkurzních řízení vymáhat na těchto nespolehlivých dodavatelích. ***
