(13.10 hodin)
(pokračuje Jiří Strýček)

Další z takových bodů, které jsem tady chtěl nějakým způsobem označit, jsou plánovací smlouvy, které ošetří vztahy obcí a investorů. To také považuji za velmi důležité, protože zákon obsahuje podrobnou úpravu plánovacích smluv, která poskytuje obcím a investorům větší jistotu ohledně toho, co může být obsahem jejich vzájemných závazků v oblasti budoucího využití území, zejména při budování veřejné infrastruktury.

Obec může v územním plánu stanovit uzavření takové smlouvy jako podmínku realizace určitého stavebního záměru. Ve smlouvě uzavřené na základě dobrovolné dohody stran se obec může zavázat, mimo jiné i podniknout kroky ke změně územního plánu, nebo jej naopak po určitou dobu neměnit. Tento závazek působí jen vůči straně či stranám smlouvy, není právní překážkou pro výkon pravomoci orgánů obce. Závazky investorů se tedy mohou týkat například i účasti na výstavbě veřejné infrastruktury nebo jiných staveb vyvolaných jejich záměrem v případě převzetí nákladů na tuto výstavbu nebo poskytnutí peněžního nebo věcného plnění za zhodnocení pozemku vydáním územněplánovací dokumentace.

A dalším bodem je ten bod, o kterém se tady samozřejmě hodně diskutuje, a to je otázka odstraňování a dodatečného povolování staveb. Tento zákon zpřísňuje podmínky pro dodatečné povolování staveb, takzvaných černých staveb, postavených bez povolení nebo v rozporu s jeho podmínkami. Takovou stavbu bude možné kromě splnění všech dalších zákonných podmínek dodatečně povolit jen za podmínky, že stavebník jednal v dobré víře, tedy že zákon neporušil vědomě.

Zákon také výslovně stanoví, že pokud nebude žádost o dodatečné povolení stavby podána ve stanovené lhůtě, nelze stavbu dodatečně povolit. Já tedy z osobní zkušenosti bych v rámci tady toho zákona možná šel ještě trošku dále, protože - nevím, jestli už to tady zaznělo, ale nějaké oficiální vyjádření, které jsem četl v nějaké odborné publikaci, bylo, že snad každá desátá stavba je u nás černá stavba. Z osobní zkušenosti vím, že už dneska se staví nebo jsou stavitelé, kteří začnou stavět nejen bez povolení příslušných orgánů, to znamená stavebního úřadu, Ministerstva životního prostředí samozřejmě, které vydává rozhodnutí ohledně narušení krajinného rázu a tak dále, ale dokonce staví i v rozporu s územním plánem, ano, kteří prostě úplně natvrdo to postaví tam, kde je louka, a potom všechno to dojednávají, dohledávají a řeší se to dodatečně. Takže já tady osobně tedy jsem zastánce toho, že v případě, že k takovémuto skutku dojde, tak opravdu tu černou stavbu odstranit ihned.

Mírnější podmínky tady ještě k těm černým stavbám na odstraňování a dodatečné povolování staveb - mírnější podmínky tady budou platit podle tohoto zákona v případě, kdy stavba byla podle zákona pravomocně povolena, ale povolení bylo následně zrušeno. Za těchto okolností stavební úřad stavbu povolí novým rozhodnutím, pokud se v opakovaném řízení prokáže splnění všech zákonných podmínek.

Já si myslím, že vzhledem k tomu, jaká byla ta předchozí právní úprava, považuji naplnění nového stavebního zákona za lepší řešení a je to opravdu lepší řešení než odložení této nezbytné reformy stavebního práva o řadu dalších let. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče.

Než budeme pokračovat v diskusi, přečtu došlé omluvy. Z jednání schůze Poslanecké sněmovny se dnes mezi 13. a půlnocí z rodinných důvodů omlouvá paní poslankyně Němečková Crkvenjaš, mezi 12.45 až 13.45 z pracovních důvodů se omlouvá dnes pan poslanec Roman Bělor, mezi půl druhou a 16. hodinou se z pracovních důvodů omlouvá pan ministr Gazdík, stejně tak se omlouvá od 12 hodin do konce jednání z dnešního jednání pan ministr Rakušan a rovněž se omlouvá v čase 9 až 12 hodin z pracovních důvodů pan poslanec Koten.

To byly omluvy a nyní prosím paní poslankyni Peštovou, která je řádně přihlášena do obecné rozpravy.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo Poslanecké sněmovny, vážená vládo, já bych volně navázala na to, s čím jsem začala již včera při interpelacích a co jsem identifikovala z hlediska stavebního zákona a jeho účinnosti. Jeden z problémů spočívá v tom, že dnem 1. 8. 2021 nabyl účinnosti zákon č. 284/2021 Sb. ze dne 13. července 2021, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona. Platnosti nabyl 29. 7. 2021, účinnost je konkrétně rozložena částečně k 1. 8. 2021, částečně k 1. 1. 2022 a částečně k 1. 7. 2023. Jedná se o takzvaný změnový či doprovodný zákon, který v legislativním procesu doprovázel nový stavební zákon. Doprovodný zákon je tedy platný a velká část jeho ustanovení i účinných. Mění 58 jiných zákonů. Vedle toho, že zamýšlíte rozdělit samotný stavební zákon z hlediska účinnosti vedví, když úpravu pro obecné stavby odsunete a úpravu vyhrazených staveb necháte v účinnosti nabýt, si změnovým zákonem zaděláváte na další problém.

Stanovisko předsedy Legislativní rady vlády ze dne 31. 1. 2022 konkrétně říká, že - cituji - "navržená specifická konstrukce dělené účinnosti, respektive použitelnosti zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona, obsažená v navrhovaném ustanovení § 334a, může vést k praktickým problémům, neboť posuzování toho, které části zákona budou použitelné a ve vztahu ke kterým druhům staveb, zejména v případě souborů staveb, potažmo staveb souvisejících a v jakém časovém období, bude zřejmě poměrně složité. Navržené věcné řešení je možné a je otázkou politického rozhodnutí vlády, jaké řešení náběhu úpravy nového stavebního zákona zvolí, nicméně z legislativního hlediska se upozorňuje, že praktičtější a pro adresáty právní úpravy srozumitelnější a jednodušší by bylo odložit účinnost nové úpravy stavebního práva jako celku, a to včetně zákona č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona a jehož se navrhovaná novela vůbec netýká, a následně v mezidobí dořešit podobu nové úpravy stavebního práva komplexně. Návrh předpokládá částečné odložení účinnosti stavebního zákona, ale neobsahuje současné odložení účinnosti takzvaného doprovodného zákona, to je zákona č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona. Při zvoleném věcném řešení a vzhledem ke složitosti takzvaného doprovodného zákona by ostatně ani nebylo možné jeho účinnost pouze částečně odložit. Bylo by tedy nutné úpravu podle navrhovaného § 334a a odst. 3 věty první chápat tak, že by se po 1. červenci 2023 vztáhla i na související zákony, protože opačný výklad by po uvedeném datu vedl k neřešitelným aplikačním problémům." Konec citace. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP