(14.00 hodin)
(pokračuje Martin Kolovratník)
Další, co je potřeba argumentačně znovu zopakovat na podporu toho systému, který jsme nastavili, který tady obhajujeme před vámi a nechceme, abyste ho měnili, jsou nové požadavky na ochranu veřejných zájmů, na kvalitu staveb, často vycházejí z evropské legislativy. A všichni víme, že opravdu ten systém dneska je zkrátka nepřehledný, že to je nepřehledná džungle.
To, co vnímám z vašich vystoupení, mě leká, děsí v tom smyslu, že to bude ještě nepřehlednější. Zkusím si to narýsovat, a pane ministře, budu rád, když mě opravíte, pokud se mýlím. Vy říkáte: My teď chceme část zákona v čase odložit, posunout a od 1. 7. 2023 použijeme ty vybrané části, jednotné povolování, Speciální a odvolací stavební úřad, někde to bylo v médiích jako nová rychlostní spojka nebo nová zkratka, pouze pro vybrané stavby, pro ty státní. A tady si dovolím poukázat také de facto na protimluv v řadě z vašich vyjádření, teď mluvím vůči vám, kolegové, obecně. Vy v některých větách říkáte: Nová instituce nic nevyřeší, to nechceme, ale v jiných větách říkáme: My tu novou instituci využijeme pro státní stavby, protože tam je to rychlejší. Tak to přece jde proti sobě. Buď nic nevyřeší, a pak to nepoužívejte nikde - pak se vracím k tomu jemnému doporučení pana ministra Šalomouna - anebo to nechme, tak jak to je, a opět najděme shodu. Najděme shodu na tom, jak to ještě vylepšit, co tam ještě do toho zákona doplnit.
Ale tady ta cesta, kterou jste zvolili - nevím, chytré horákyně: Odložíme to v čase, uvidíme - teď jsem ještě si někde poznamenal vyjádření pana ministra: Územní plánování budeme řešit až v druhé polovině volebního období, tak - a teď nechci být zlý, ale buďme upřímní: vždyť to nestihnete. Vždyť zase se to všechno o ty roky posune a zůstaneme tam, kde jsme. Já z toho svého článku, nebudu ho opakovat, protože jsem ho zveřejnil před časem, a kdo chtěl, si ho mohl pročíst a všichni to víme, to, co je obsahem nového stavebního zákona, jednotná správa, ta institucionální změna.
Ale teď se chci víc zaměřit na ten váš postoj, na to, s čím přicházíte a co už malou chvíli komentuji. Už má být hotové výběrové řízení na post předsedy Nejvyššího stavebního úřadu. I ve vašich volebních programech, které jsem si pročítal, se jak červená linka naše shoda na tomto promítá - zrychlení, jedno razítko, transparentní procesy, zjednodušení. A vidíte, pak přinesete návrh zákona, který podle našeho názoru je úplně proti tomu.
Ale co chci navrhnout, ať tady jen se v uvozovkách nerýpu v minulosti a neříkám, kdo co udělal a neudělal. Co může být řešením? Podle mého názoru, kolegyně a kolegové, řešením může být dohoda nikoliv politická, ale odborná. Pokud si chcete zachovat tvář, což plně chápu, což plně respektuji, tak pojďme k tomu problému přistoupit odborně. Vrátím se teď do loňského - tuším, že to byl květen, třetí čtení, ano, bylo to 26. května 2021 - tak řada z vás, kteří jste tu tehdy s námi byli, si prosím vzpomeňte na tu dlouhou, složitou hlasovací proceduru. V třetím čtení zůstalo opravdu před branami poměrně velké množství pozměňovacích návrhů, které byly dobré, a možná tady byly nehlasovatelné nebo nezískaly tu širokou podporu jenom proto, že nebyly doladěny, neměly koncovku v té ohromné těžké materii, nebyly dopracovány k dokonalosti. A když jsem se teď při přípravě na dnešek na ně díval, opravdu řada z nich je mi to líto, že jsme je tehdy nepřijali. Měly větší potenciál na širší shodu. Pomohly by kvalitě územního plánování, pomohly by kvalitě povolování staveb. A to vám chci nabídnout, kolegyně, kolegové. Pojďme si je vydefinovat, pojďme se podívat, jak tu proceduru - i jednotlivé návrhy mám, všichni je máme nebo můžeme dohledat - a zkusme najít odbornou shodu se všemi hráči v oboru a vložme je jako inovaci, jako doplnění, jako poslanecký pozměňovací návrh do toho dnes platného nového stavebního zákona. Vždyť přece může to být poslanců, skupiny poslanců napříč politickým spektrem, dopředu vydiskutovaná, a opravdu se může odehrát v té takzvané devadesátce. Myslím si, že by to byl ohromný symbol pro veřejnost a pro odbornou veřejnost - ať už pro ty, kteří chtějí stavět a investovat - a pochopil jsem, že v některých vašich vyjádřeních a očích jsou to ti zlí, oškliví, zlí developeři, pro mě zlí nejsou, protože jsou to lidé, firmy, společnosti, které nesou ekonomiku do naší země, které staví byty a mají chuť stavět byty a dělat jich víc a víc - ale jsou to i ti, kteří stojí na tom břehu proti nim: ochránci přírody, ochránci veřejných zájmů, ochránci vod, hlukových limitů, hasiči, s těmi všemi se známe a jednali jsme a myslím si, že tu shodu, to vylepšení by uvítali.
Bylo to takových pět zásadních bodů, které já jsem si označil a vnímal jsem jako nedotažené, a škoda, že se nám je do toho zákona nepovedlo dopracovat. Vycházely z těch čtyř městských artikulů. První bylo územní plánování obcí a měst v samostatné působnosti, princip, podle kterého by samosprávy, primárně tedy obce, města, ale i kraje, měly mnohem výraznější a mnohem silnější roli v rozvoji svého území, samy by si ty samosprávy řekly, co kde chtějí, kde nechtějí. Teď podobnou těžkou debatu jsme zažili nebo já osobně jsem zažil zrovna včera večer v Pardubicích, kde se věnujeme změně územního plánu, která běží snad už dvanáct let a stále se nám nedaří dotáhnout. A jak jsem navnímal včera z lokální debaty v krajském městě Pardubice, velkým problémem pro nás je právě ten dnes nastavený systém, ten řeknu slovo ping-pong mezi pořizovatelem a mezi zadavatelem, to, co vlastně můžeme do těch úkolů dát, co pak můžeme, nebo už nemůžeme říkat jako připomínku, a zkrátka nedaří se nám to. A není to vina ani koalice, ani opozice, ani toho pořizovatele, opět je to vina podle mého názoru toho složitého systému. Tady ten pozměňovací návrh by jasně říkal, že města a obce si samy ve své samostatné působnosti samosprávně rozhodnou, jak chtějí vypadat, jestli se chtějí rozvíjet, rozšiřovat, nebo nechtějí. A pak už ta samotná povolování jednotlivých staveb by přece byla technikálií, kterou pro ně obstará státní správa. Vždycky jsme dávali příklady finančních úřadů, katastrálních úřadů. Vždyť ty přece fungují velmi dobře a snad nepamatujeme si z obcí nějaké výrazné kritiky - až na výjimky, také to bylo třeba v době covidu - že by něco bylo problematické, nefungovalo nebo bylo špatně. Tak proč se tím neinspirovat?
Druhý návrh, který jsme nedopracovali a který by měl velký potenciál, je ta koncovka - jasné opatření proti nečinnosti stavebních úřadů. Fikce souhlasu dnes platí, je tam zavedena u těch dotčených orgánů, ale už není dořešena u těch samotných úředníků stavebního úřadu.
Za třetí lepší a přesnější vydefinování požadavků hmotného práva. Jednali jsme při té přípravě s kolegy z pražského IPRu, z Institutu plánování a rozvoje, a architekty, opravdu s odborníky, kteří sledují vývoj měst, velkých aglomerací v celém světě, moderní trendy. Chtěli jsme do toho zákona mnohem lépe a přesněji popsat a vydefinovat ty obecné architektonické, urbanistické požadavky na městské a zastavěné oblasti, ale pozor, včetně požadavků na ekologii, na zdravý životní styl, a uznávám, bylo toho zkrátka hrozně moc. Nebyla na tomhle shoda, ten pozměňovací návrh přijat nebyl. Hned - a budu nejšťastnější ze všech - když si budu moci s Klárou Dostálovou, s Ivanem Bartošem, Martinem Kupkou třeba na takovýhle krásný pozměňovací návrh sednout a zkusit ho doladit.
Posílení role stavebníka v soudním přezkumu. Typický příklad z našeho Pardubického kraje - město Litomyšl, které určitě znáte, zámek je tam pod ochranou UNESCO. Litomyšl dlouhodobě je takovou perlou, takovými lázněmi ducha v našem kraji a oni třeba šli - a možná nebyli jediní - cestou, aby u každých malých projektů ve svém městě mohli být tím účastníkem, tím přímým sousedem, a ne jenom divákem, tak historicky mají skoupené různé malé proužky pozemků po celém městě, aby vždy byli tím sousedem, tím, kdo se může přímo vyjadřovat. Nějak jim to funguje, relativně dobře, ale asi tušíme všichni, že tohle není cesta, která by měla být správná. A opět tu roli stavebníka, už jsme to zkrátka v tom loňském roce nedokázali doladit.
A poslední - posílení procesní role obcí jako dotčeného orgánu ve stavebním řádu tak, aby mohly efektivně hájit svoje zájmy. To je jinými slovy podobné tomu předchozímu bodu. Jsou to dva body dohromady. ***