(14.20 hodin)
(pokračuje Martin Kolovratník)
Ale prosím, opravdu nejděte touto cestou, kterou teď máte navrženou. Pane ministře, je to zkrátka špatně a je to příliš riskantní, že odložíte pouze jednu část toho zákona. Tak pojďte zkusit najít nějaký jiný způsob. Teď nevím jaký, možná odložení všeho, anebo ambici - za tu bych se já podepsal - ambici nechat v tuto chvíli ten termín červenec 2023 a pojďme si říct, že máme nějakých 14, 15 měsíců pořádně komplexně to dopracovat a zkusit ten nový systém rozjet. Já jsem plně přesvědčen o tom, že shodu bychom tady našli a že by se nám to společné dílo mohlo podařit. Pro tuto chvíli děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Také děkuji. Neeviduji, že by padl nějaký návrh, jenom si to upřesním u pana poslance. Děkuji.
Vidím, že s přednostním právem se do obecné rozpravy hlásí pan ministr pro místní rozvoj. Pane ministře, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Děkuji za slovo. Mě velkorysost k dialogu pana poslance Kolovratníka, řeknu to trošku ironicky, mě v jednu chvíli i docela dojala, zejména v momentě, kdy hovořil o tom, jak je příliš pozdě na to, něco měnit. Tak když bylo jasné, jak dopadly volby, a vlastně ještě před koncem roku, který byl klíčový pro to, aby legislativa začala nabývat na platnosti, jsme předložili sněmovní tisk 63. Chtěli jsme to řešit v prosinci, předložili jsme ho 29. 11. 2021. Nebyla zde ve Sněmovně vůle ho projednat. Bylo to hnutí ANO, kdo vetoval zrychlené projednání v devadesátce, a bylo to hlasy ANO a SPD, kdo jeho projednání odročil. Takže vědomi si toho, že nesouhlasíme s institucionální změnou, i po volbách, které nakonec ukázaly, že budoucí vládu bude sestavovat koalice dřívější opozice, která měla na tuto institucionální změnu zcela opačný názor, jste zablokovali to, abychom se dostali (nedostali?) do této situace, kterou se my nyní snažíme řešit. Moje odpověď na to, proč nenabírám lidi na Nejvyšší stavební úřad, je: protože ten prostě v naší verzi nebude vznikat. Vy jste to věděli, možnost to zastavit tam byla. Já nehodnotím teď ten návrh, který přišel z těch - myslím že Pardubic. My jsme předkládali velmi jednoduchou novelu, která tady ještě leží, která šla před datum 1. 1. 2022 - a nedostali bychom se do situace, kdy některé části tohoto návrhu začaly nabíhat.
Druhá věc, a ta je podle mě podstatná. Buď platí A, nebo platí B. Buďto tedy je nezbytnost platnosti tohoto náběhu Nejvyššího stavebního úřadu naprosto kruciální, nemáme nic měnit a má to platit, ale na druhou stranu nemůžete vyzývat k tomu, tak to odložme jako celek. Prostě nemůžou platit obě dvě tyto varianty jako tak i onak. Stavební řízení se v České republice na rok nezastaví. Vy to tady vykládáte, jako by se teď přestalo kvůli tomu, že tady něco projednáváme, stavět.
Nejvyšší stavební úřad vznikat nebude. My jsme řekli, že ta institucionální rovina je nepřijatelná, že provedeme procesní integraci. Je zde jistý rozdíl mezi institucí NSS, Nejvyššího stavebního úřadu - což je úřad navíc, což je instituce, která by vznikala - a Specializovaným stavebním a odvolacím úřadem, což je úřad integrační. Ten sjednotí jiné stavební úřady, já nevím, dnes pod MPO, Silniční úřad, Drážní úřad. Takže tam dochází k integraci toho rozhodnutí, ke sjednocení metodiky a v stavbách, které jsou nadregionálního významu, to bude fungovat a ten to urychlí.
Víte, vy jste říkal o tom, kolik věcí se nám nepodařilo dopracovat. Když se Ministerstvo pro místní rozvoj v minulém volebním období rozhodlo měnit stavební zákon, my jsme pořádali několik kulatých stolů i tady ve Sněmovně - byli tam poslanci ANO - a bavili jsme se, jak klíčová je část územního plánování a zásadních změn i třeba v pořizování územněplánovací dokumentace a regulačních plánů.
Nicméně nový stavební zákon na toto nemířil, nebylo to to gros. Gros byl ten proces, s kterým já plně souhlasím - jedno podání, jedno razítko, jeden proces, jde se stavět. To je integrace, ale tam vůbec nebyla ambice do tohoto zasahovat. My naopak tu ambici máme. Vedeme jednání s jednotlivými stakeholdery, jak se říká, s obcemi, s odborníky na územní plánování, ale v tomto krátkém období tak, aby mohly probíhat i navazující digitální projekty, naší ambicí to měnit není. Kdyby bylo po našem - byla to nejčastější výtka při startu této iniciativy v minulém volebním období: analýza neobsahuje část územního plánování, přistupujme k tomu jinak. To se nestalo. Spousta z těch návrhů, o kterých jste mluvil - škoda, že jsme je nedopracovali. Byly pozměňovací návrhy k tomu tisku a byly zde ve Sněmovně zamítnuty.
Vy jste ptal na ty peníze ohledně digitalizace stavebního řízení. Tam je klíčový termín z IROPu na 1. 1. 2024, kdy musí být ty čtyři - nebo ty základní systémy, ne ještě Portál stavebníka. Já jsem tam asi tři měsíce na ministerstvu. Když jsem začal zjišťovat, jakým způsobem probíhá DSŘ, digitalizace stavebního řízení, tak ve své podstatě to měla na starost jedna zaměstnankyně, která tam končí. Je tam jedna právní poradenská firma, u které je vyčerpán budget, která dohlíží nad legitimitou nebo legálností dialogu, který je veden s možnými dodavateli, na jehož základě se potom vysoustruží to řízení, a je tam v jakémsi spolupracujícím režimu zástupce ICT Unie, který bude muset skončit, protože předpokládám, že i firmy, které v budoucnosti budou chtít tuto zakázku soutěžit, jsou pravděpodobně pod hlavičkou ICT Unie. Takže zdědil jsem dosti řekněme divokou připravenost celého toho digitalizačního projektu. Nezbývá mi než se s tím poprat, doufám, že ministerstvo pro místní rozvoj bude úspěšné.
Jinak už to tady zaznělo poněkolikáté, to magické číslo pořadí České republiky. Já už jsem to několikrát zmiňoval, že ta studie byla následně zpochybněna a tímto číslem bych prosím neoperoval jako pořadí České republiky. Neříkáme, že je to tady rychlé. Nikdo netvrdí, že stavební řízení probíhá bez problémů. Právě proto jsme nekritizovali ani celý ten zákon, pouze ten institucionální podvozek.
Takže kdybych shrnul to, co nám teď dělá vlastně největší problémy. Není to naše nepřipravenost, my ten zákon máme připravený, tu věcnou novelu. Na přelomu tohoto měsíce, včetně jednotného environmentálního stanoviska z dílny Ministerstva životního prostředí, tyto návrhy jdou do mezirezortu. Co nám působí potíže, je nedodržení dohody před koncem roku a zablokování projednání toho návrhu, aby vůbec jsme se do fáze, kdy ty věci zákonně nabíhají, nedostali. Teď se snažíme odložit ty účinnosti, abychom mezitím mohli schválit věcnou novelu.
Poslední věc, která mi přijde velmi zajímavá. Buď to tedy ti lidé - odborníci, architekti, inženýři, ochránci životního prostředí, kterým tedy vy říkáte ekoteroristé, když vám to náhodou občas uletí, ale to se holt stane - já tedy nevím, jestli vy říkáte, že s každým, s kým se ten člověk potká, tak mu vypráví něco jiného, ale když se setkám s architekty, s urbanisty, s ochránci, s památkáři, s lidmi z Unesca, s lidmi, kteří rozumí územnímu plánování i stavebnímu řízení, tak ti naopak jsou velmi kritičtí k tomu, že v tomto směru nebylo uděláno nic, že fakticky v řadě případů dochází k oslabení ochrany veřejného zájmu.
Já jsem se koukal, podobně jako u té démonické podjatosti, na faktické výsledky jednotlivých sporů. Když se podíváte u těch třeba řekněme složitějších staveb, tak ty organizace, které nějakým způsobem napadnou řešení té stavby, jsou z velkého procenta - a to číslo si klidně dohledám, aby to nebylo tady cuc z prstu - tak jsou úspěšné, z čehož se ukazuje, že jejich přístup není kverulantský, že skutečně v tom samém procesu dochází k chybě, kterou se oni snaží napravit. ***
