(16.20 hodin)
(pokračuje Marek Novák)
Přidaná hodnota zeměpisných označení se pak odráží ve zvýšeném zájmu o jejich mezinárodní ochranu. Poprvé byla tato ochrana zakotvena v Lisabonské dohodě na ochranu označení původu a jejich mezinárodnímu zápisu z roku 1958. Spadají do systému ochrany průmyslových práv v rámci Světové organizace duševního vlastnictví. Bohužel, slabinou tohoto systému byl jeho poměrně malý počet členů. V současné době jich má pouze třicet. Tehdejší Československo a následně Česká republika patřila vedle Francie a Itálie mezi tři země s nejvyšším počtem označení původu zapsaných v tomto systému. V případě České republiky se jedná, jak už jsem řekl, o více než sedmdesát záznamů v registru.
Prvním skutečně mnohostranným základem pro ochranu označení původu a zeměpisných označení je právě až Dohoda o obchodních aspektech práv k duševního vlastnictví v rámci Světové obchodní organizace. Ta je z roku 1995. Tato dohoda však poskytuje zeměpisným označením pouze určitý minimální standard a vůbec neumožňuje mezinárodní registraci. Silnější, takzvanou dodatečnou ochranou proti zneužívání pověsti zeměpisných označení přispívá takzvaný TRIPS pouze vínům a lihovinám.
V posledním čtvrtstoletí ale bohužel ztroskotaly všechny snahy o rozšíření této dohody právě v oblasti zeměpisného označení. Hlavní příčinou je bezesporu velmi odlišný přístup podporovatelů zeměpisných označení v čele s Evropskou unií na straně jedné a odpůrců tohoto konceptu v čele se Spojenými státy americkými na straně druhé. Spojené státy vynaložily velké úsilí, aby podporovaly princip druhových neboli generických jmen a poskytování ochrany zeměpisným označením zásadně odmítají. Příkladem vleklého sporu může být například sýr Parmigiano Reggiano versus americký Parmesan. Nová pomoc tak po přijetí této normy čeká i České pivo nebo Žatecký chmel, a to tedy velký dík.
Evropská unie se v reakci na tyto problémy začala stále častěji zaměřovat na rozšiřování ochrany zeměpisných označení cestou takzvaných dvoustranných dohod o volném obchodu. V posledním desetiletí jich uzavřela řadu. Příkladem mohou být dohody s Koreou, Japonskem či Vietnamem či budoucí dohoda se sdružením Mercosur. Zvláštním případem je v této oblasti dohoda Evropské unie s Čínou o ochraně zeměpisných označení. Ta by měla vstoupit v platnost na počátku roku a chránit v Číně české názvy - právě Žatecký chmel, Českobudějovické pivo a v budoucnu i České pivo.
Chráněné označení původu mohou získat produkty, jejichž výroba je ve všech stadiích spjata s určitou lokalitou nebo regionem. Chráněné zeměpisné označení mohou získat produkty, ale nejen ty, dokonce také některé procesy či suroviny. V roce 2015 byla po více než půl století rovněž modernizována Lisabonská dohoda WIPO. Stalo se tak prostřednictvím Ženevského aktu. Ten mimo jiné rozšířil oblast její působnosti právě i na zeměpisná označení ve smyslu dohody TRIPS a umožnil přístup mezivládním organizacím, včetně Evropské unie.
Evropská unie se stala členem dohody 26. února 2020 a Ženevský akt Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních v tento den zároveň vstoupil v platnost. Cílem této revize bylo také učinit systém atraktivnější pro rozvojové země. Jejich zájem o oblast zeměpisných označení stále narůstá, jelikož právě přidaná hodnota investic do tohoto druhu místního rozvoje je nesporná. Proto také věřím, že i naše vláda bude místní produkty podporovat v souladu s tímto nařízením, které následně tomu pomůže. Některé názvy již dosáhly dokonce světového věhlasu. Destiláty, jako například tequila a jiné, na své reputaci postupně pracují.
Jako zajímavý může posloužit například Kampotský pepř z Kambodži. Za pomoci pěstitelů a zpracovatelů se právě na tomto pepři v rámci rozvojového projektu podílí i Česko. Tento produkt Kambodže je od roku 2016 zapsaný a chráněný v Evropské unii. Přibližně 70 % místní produkce je dokonce vyváženo, což se odrazilo i na růstu místní životní úrovně. Nechci si brát příklad přímo z Kambodži, ale rozhodně bych si vzal příklad z tohoto projektu. Tento projekt, jak už jsem zmínil, je podporován právě i českým projektem Pepper Field a od roku 2019 ho realizuje česká firma Cambodian. Jde o tříletý projekt, který kombinuje podnikatelské prvky s českou rozvojovou spoluprací a charitativní činností. Česká firma vykupuje tento kvalitní pepř od drobných zemědělců, kteří nemají dostatek technických kapacit a prostředků na samostatný vývoz. Většinou jim chybí obalové technologie a další zařízení na jeho zpracování. Místním partnerem projektu je sdružení KPPA, Kampot Pepper Promotion Association, které chráněné zeměpisné označení propaguje.
Pepper Field se věnuje také propagaci tohoto zeměpisného označení v České republice. Letos v létě spustil v České republice charitativní sbírku na pomoc svým farmářům zasaženým sociálními dopady covidu-19. Kampotský pepř ve snaze o omezení šíření falešně označené produkce nyní usiluje o postupné rozšíření mezinárodní ochrany, mimo jiné právě prostřednictvím Ženevského aktu Lisabonské dohody, který Kambodža ratifikovala jako první stát vůbec.
I když je členství České republiky v Ženevském aktu zajištěno prostřednictvím Evropské unie, České republice a dalším šesti členům Evropské unie, původním členům Lisabonské dohody, bylo evropskou legislativou umožněno, aby k modernizované dohodě přistoupili i samostatně. Tak bude zachována nepřerušená ochrana práv již dříve udělených podle původní Lisabonské dohody a zajištěna navazující ochrana podle Ženevského aktu. Přístup mají i řemeslné výrobky. To je další přidaná hodnota.
Přístup k Ženevskému aktu je především v zájmu českých zemědělců a výrobců potravin, případně i řemeslných výrobků. Zde bych zdůraznil tradičních řemeslných výrobků, regionálních řemeslných výrobků. Mezinárodní systém ochrany a registrace zeměpisných označení se postupně rozšiřuje, což přináší nové příležitosti pro vývoz tradičních českých potravinářských produktů - vína, lihovin, a především piva a chmele. Také může napomoci rozšířit dostupnost nabídky zahraničních regionálních specialit českým spotřebitelům.
Vážení přátelé, na základě všeho výše uvedeného a všeho, co jsem řekl, považuji tento návrh za velmi přínosný právě pro naše podnikatele, živnostníky a zemědělce a rozhodně jej podpořím. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní s přednostním právem se přihlásila paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Dovolte mi, abych jménem klubu hnutí ANO a klubu hnutí SPD dala veto proti projednávání tohoto tisku ve zkráceném řízení podle § 90 jednacího řádu, protože upřednostňujeme jeho projednání ve výborech. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní předsedkyně. Do rozpravy se přihlásil ještě pan zpravodaj. Prosím, máte slovo. ***
