(16.10 hodin)
(pokračuje Jozef Síkela)
Návrh zákona rovněž odráží tu skutečnost, že přistoupení Evropské unie k Ženevskému aktu umožňuje získat pro unijně zapsaná označení původu vedle ochrany unijní i ochranu mezinárodní. Navrhovaná právní úprava předpokládá, že i Česká republika přistoupí k Ženevskému aktu Lisabonské dohody, s čímž již Poslanecká sněmovna vyslovila svůj souhlas 16. září 2021. Návrh zákona stanoví lhůty pro podání žádosti o unijní zápis a žádosti o mezinárodní zápis tak, aby mohly být žádosti včas vyřízeny a aby byla zachována kontinuita ochrany označení původu a zeměpisných označení pro zemědělské výrobky a potraviny vyplývající z dosavadního národního a mezinárodního zápisu.
Zároveň se tímto návrhem zajišťuje včasné splněné oznamovací povinnosti České republiky jakožto členského státu Evropské unie podle zmíněného nařízení 2019/1753. Nad rámec zmíněných změn obsahuje předložený návrh jen drobné legislativně technické úpravy.
Vážené dámy a pánové, chtěl bych vás tímto požádat o podporu tomuto materiálu. Současně navrhuji, aby Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s tímto návrhem zákona již v prvém čtení, a to z důvodu zajištění ochrany práv uživatelů dosavadních národních označení původu a zemědělských označení, a dále pak s ohledem na blížící se termín stanovený nařízením 2019/1753 pro splnění oznamovací povinnosti členského státu ohledně žádosti o unijní či mezinárodní zápis.
Návrh zákona je předkládán Poslanecké sněmovně opakovaně, neboť v předchozím volebním období jej Poslanecká sněmovna nestihla včas schválit. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře, a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Michael Rataj. Prosím, máte slovo.
Poslanec Michael Rataj: Děkuji, paní předsedající, za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, byl jsem pověřen, abych vás seznámil se sněmovním tiskem číslo 161. Jak už řekl ministr Síkela, jedná se o vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení, a o změně zákona o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. Byl připraven Úřadem průmyslového vlastnictví jako spolugestorem Ministerstva průmyslu a obchodu z důvodu plnění legislativních závazků České republiky, vyplývajících z členství v rámci Evropské unie.
Hlavním cílem návrhu je odstranění dvojkolejnosti ochrany označení původu ve prospěch unijní ochrany a zrušení národní ochrany označení původu a zeměpisných označení u zemědělských výrobků a potravin včetně vína a lihovin. V současné době je v rejstříkových databázích evidováno řádově několik tisíc položek označení původu a zeměpisných označení zapsaných národní cestou nebo na základě Lisabonské dohody, u nichž mnohdy ani nelze určit, zda jsou stále užívány oprávněným uživatelem.
Větší část zápisů pochází ze sedmdesátých a následujících let 20. století a v současnosti nesplňuje požadavky, které na zápis klade nyní platné právo Evropské unie. Proto uvedeným návrhem dochází ke zrušení národní úpravy ochrany označení původu a zeměpisných označení v případech, kdy je takovému označení nyní poskytována ochrana unijní, a k odstranění nedůvodných rozdílů v kvalitativních požadavcích na parametry národní a unijní ochrany označení původu a zeměpisných označení uvedených výrobků a potravin. Jak už řekl pan ministr, návrh zákona dále odráží skutečnost, že přistoupení Evropské unie k Ženevskému aktu umožňuje získat vedle ochrany označení původu nebo zeměpisných označení podle unijních předpisů i ochranu mezinárodní pro unijně zapsaná označení. Jde například o označení jako je Budějovický Budvar, Žatecký chmel, Pardubický perník nebo Třeboňský kapr.
Závěrem své zpravodajské zprávy konstatuji, že předložený návrh je v zájmu českých zemědělců a výrobců potravin, neboť zajistí ochranu jejich výrobků na mezinárodní úrovni. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane zpravodaji, a prosím, abyste zaujal své místo u stolku zpravodajů.
A nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Novák. Prosím, máte slovo.
Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, budu číst, ano, budu číst svá slova, která jsem si pro vás připravil, sám, a překvapivě jsem přišel tento návrh podpořit, pochválit, protože konečně po dlouhé době nám přišla z Evropské unie směrnice, která má opravdu pozitivní dopad na naše podnikatele, živnostníky, zemědělce, a za to jsem vás přišel pochválit, protože právě ochrana názvů jako například Olomoucké tvarůžky, Žatecký chmel a mnohé další právě tímto aktem posílí.
A je potřeba říci, že postupně rovněž přibývají i nově sjednané dohody o volném obchodu Evropské unie se třetími zeměmi, které tuto oblast upravují. To vytváří nové obchodní příležitosti pro držitele tohoto druhu práv k duševnímu vlastnictví jak na úrovni unijní, tak i právě ve specificky českém kontextu. Evropská unie loni v únoru přistoupila k novému rozšíření Lisabonské dohody Světové organizace duševního vlastnictví, k takzvanému Ženevskému aktu. Možnost samostatného přístupu má právě i Česká republika, a to je to, co je pro nás dnes důležité. Již z dřívějška mají ochranu parmská šunka nebo českobudějovické pivo.
Ochrana označení původu a zeměpisných označení má v Evropě a konkrétně i v Česku dlouhou tradici a buďme rádi, že Česko stále zachovává a bude mít možnost zachovávat své tradice. Šampaňské víno, portské víno, parmská šunka, českobudějovické pivo nebo olomoucké tvarůžky představují jen zlomek nejznámějších příkladů v celkovém počtu stovek až tisíců těchto produktů, jejichž vysoká kvalita, pověst nebo specifické vlastnosti jsou spjaty s určitým místem či regionem.
Na rozdíl od ochranné známky může být zeměpisné označení původu uděleno i sdružení držitelů práv, nikoli tedy pouze jednomu subjektu. Držitelé dokonce ani nemají povinnost registrovaný název po čase obnovovat. Zeměpisné názvy jsou chráněny proti napodobování zápisem do veřejného rejstříku a jsou určitou zárukou kvality pro spotřebitele. Nejčastěji se jedná o vína, lihoviny, piva a různé další potraviny. Spadají sem ale i produkty nezemědělské a tady je potřeba připomenout, že máme i české poklady jako český granát nebo vambereckou krajku. Ty však na rozdíl od produktů zemědělského původu nejsou v Evropské unii chráněny evropskou legislativou. V mnohých případech mají tato značení nespornou ekonomickou a kulturní hodnotu, pozitivně přispívají k turistickému ruchu a dodávají produktu unikátní příběh vyhledávaný spotřebiteli. A právě ten dále zvyšuje jejich atraktivitu. Česko má v původním systému Lisabonské dohody přes sedmdesát registrovaných označení. ***
