(17.40 hodin)
(pokračuje Jiří Mašek)
Už tady také bylo řečeno mými kolegy, že jsme teď, respektive nová pětikoaliční vláda se očkování vůbec nevěnovala. A já myslím, že to tady musí zaznít, protože skutečně úplně zmizela očkovací kampaň, a já si vzpomínám na slova pana ministra, kdy si myslel, že v uvozovkách zresuscituje zájem o očkování tím, že doveze Novavax, vakcínu, na kterou se dlouho čekalo, vakcínu proteinového typu. A jestli mám dobré informace, tak z těch 700 000 ampulí, které se přivezly, se uplatnila možná ani ne desetina, což je smutné, protože aspoň za předchozí vlády řada lidí, kteří se chtěli nechat očkovat, tak se chtěli právě nechat očkovat tou v uvozovkách klasickou vakcínou proteinového typu, což Novavax by splňoval. Nicméně v podstatě nulová propagace očkování znamenala, že to s očkováním dopadlo, jak dopadlo.
Ale právě na této vakcíně bych chtěl demonstrovat veliké nebezpečí případného rozhodnutí dát očkování do rukou lékárníkům, farmaceutům. Je to proto, že právě se předpokládá, že nové očkovací látky toho klasického typu budou na proteinovém základu, a tady je prostě určité promile z těch očkování ohroženo skutečně možností anafylaktické reakce. A já, podobně jako Milan Brázdil, který k tomu tady vystupoval, jsem také bývalý záchranář, na záchrance jsem dělal třicet let, a ta anafylaktická reakce je tak prudce probíhající děj, že pokud tam nezahájíte okamžité resuscitační úsilí, nezajistíte žilní vstup, nenahradíte tekutiny, nepodáte patřičné léky do žíly a dále nezajistíte dýchací cesty, tak ten člověk je bezprostředně ohrožen na životě, a lékárníci nejsou školeni k tomu, aby dokázali kvalitně resuscitovat. U zubařů je to možná diskutabilní, těm se to může stát, tam může dojít k podobnému typu reakce při aplikaci třeba anestetik a podobně, nicméně u lékárníků je to skutečně nonsens.
Chápu, že se můžeme podívat třeba do Spojených států, kdy v době nejvíce vrcholící epidemie projížděla auta očkovacím centrem, byla stažená okýnka a do paží lidí, co byli v autě, se dávalo očkování. Ale tady, pane ministře, opravdu nejsme, situace je v současné době úplně jiná. (Ministryně Černochová z vládní lavice mimo mikrofon: To bylo za války.) A já jsem rád - ano, správně, tady kolegyně paní ministryně říká, že se to dělo za války, ale skutečně takováto medicína, k níž by mohlo teoreticky dojít, ale my opravdu ve válečném stavu v současnosti nejsme. A já jsem strašně rád, že zpravodaj pan docent Svoboda se k tomu staví také kriticky, byť v rámci koalice se to může zdát nekolegiální, ale je to prostě pravdivé a je potřeba si říct, že takhle to skutečně je.
Jinak z naší strany určitě maximální podpora přípravě na podzim, maximální podpora očkovacího úsilí. A pane ministře, tady bych chtěl připomenout, a na tom jsme se v minulosti opakovaně shodli, že bychom měli dotáhnout očkování v uvozovkách starých a zranitelných. A ono se nám to pořád nedaří. Měli jsme tady docela dobře nakročeno, protože vy jste myslím byl u také toho, když jsme v červnu loňského roku přijali usnesení zdravotního výboru a apelovali na vládu, aby se očkování seniorů a zranitelných zintenzivnilo, abychom to nějakým způsobem dohnali. Nešlo to úplně dobře na svět, nicméně nakonec vláda navrhla, přijala vyhlášku právě o povinném očkování vybraných skupin včetně seniorů. Bohužel, na tohle jsme nenavázali a myslím si, že to je náš velký dluh, že by bylo potřeba toto napravit, že na to čas budeme mít a že bude potřeba se na tuto skupinu zaměřit i při předpokládané podzimní vlně.
Takže z mého pohledu očkování určitě ano, ale očkování ve standardních zdravotnických zařízeních v rukou praktických lékařů, případně v rukou sester, zdravotních sester pod dozorem lékařů na očkovacích centrech, protože tam se to vycizelovalo k dokonalosti, že skutečně tam stačilo několik lékařů na tom centru, kteří očkování dozorovali, brali anamnézu od pacientů a eventuálně řešili případné komplikace.
Čili znovu chci říct, že ty látky byly v minulosti na jiném principu, nevyvolávaly ty alergické, anafylaktické reakce v takovém měřítku, ale nyní už můžeme očekávat při těch v uvozovkách standardních očkovacích látkách, že se to bude dít ve větším rozsahu, a my bychom si neměli dovolit riskovat životy našich pacientů při očkování mimo zdravotnická zařízení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážený pane poslanče, já vám děkuji. Eviduji faktickou poznámku od pana poslance Víta Kaňkovského. Máte slovo.
Poslanec Vít Kaňkovský: Dobrý podvečer, vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, jenom krátkou poznámku. Samozřejmě chápeme všichni kontext doby, kdy vznikal tento návrh zákona. Bylo to v době, kdy tady řádila delta a situace nebyla úplně jednoduchá. Nicméně důvody, které tady kolegové z hnutí ANO v tuto chvíli vznášejí - a já s nimi souhlasím, jsem přesvědčený od začátku, že tento návrh zákona byl připraven špatně, a ty věcné zdravotnické důvody jsou naprosto jasné. Jenom nechápu, že jste v té době už nepřesvědčili svého vlastního tehdejšího ministra, že ten návrh je prostě napsán špatně, že je napsán špatně v každé době, protože to, že může pacient dostat anafylaktický šok v lékárně, kde mu bude podávat očkování farmaceut, anebo v ordinaci stomatologa, i když myslím si, že stomatolog na anafylaktický šok přece jenom nějakým způsobem vyškolen je, tak to platilo i v listopadu, kdy se ten návrh zákona připravoval z dílny pana exministra Vojtěcha. Takže možná trošku na odlehčení se chci zeptat: Vy tady navrhujete vrátit ten návrh k dopracování, tak se chci zeptat, jestli ho budeme posílat do Finska, na České velvyslanectví ve Finsku? (Ojedinělý potlesk a smích v pravé části jednacího sálu.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a v tento moment nevidím žádného přihlášeného do rozpravy. Vzhledem k tomu, že se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu končím. (O slovo se hlásí poslanec Výborný.) Eviduji vaši žádost s přednostním právem. Než vám udělím slovo, pane předsedo, chci se pouze zeptat, zda dovolíte, abych se zeptal na závěrečná slova?
Pane ministře, pane zpravodaji, chcete závěrečná slova? (Ministr Válek mimo mikrofon: Určitě ne.) Určitě ne. Prosím, v tom případě, pane předsedo Výborný, vaše přednostní právo.
Poslanec Marek Výborný: Děkuji. Pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já bych poprosil o přestávku na poradu předsedů poslaneckých klubů koalice do 18.00 hodin, tedy na 13 minut. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, vaší žádosti vyhovuji a přerušuji jednání do 18.00, kdy budeme pokračovat v jednání Poslanecké sněmovny. Děkuji.
(Jednání přerušeno v 17.48 hodin.)***
