(18.20 hodin)
(pokračuje Jan Bartošek)
Současně načtu omluvu. Od 18.10 do konce jednacího dne se omlouvá paní poslankyně Kovářová.
Otevírám další bod dnešního jednání, a to je
8.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 276/2003 Sb., o Antarktidě
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 67/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministryně životního prostředí Anna Hubáčková. Prosím vás, paní ministryně, ujměte se slova. (Velký hluk v sále.) Kolegy a kolegyně, zvláště v levé části sálu poprosím o ztišení. Prosím, máte slovo.
Ministryně životního prostředí ČR Anna Hubáčková: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vláda předkládá Parlamentu České republiky návrh novely zákona o Antarktidě. Návrh zákona je předkládán k projednání opětovně, jelikož proces schvalování návrhu nestihl být dokončen před uplynutím 8. volebního období Poslanecké sněmovny, přičemž nebyl projednán ani v prvním čtení. Návrh zákona vláda opětovně schválila 22. listopadu 2021 usnesením číslo 1040.
Hlavním cílem navrhované právní úpravy je uvést vnitrostátní právní úpravu do souladu se změnou přílohy II a přílohou VI Protokolu o ochraně životního prostředí ke Smlouvě o Antarktidě, který je znám také jako Madridský protokol. V návaznosti na patnáctiletou praxi aplikace zákona o Antarktidě je dalším cílem navrhované právní úpravy upravit povolovací systém, procesy a podmínky pro vstup a činnosti prováděné na Antarktidě.
V roce 2005 byla přijata příloha VI Protokolu, která upravuje odpovědnost za ekologické havárie. Přestože příloha VI doposud nevstoupila v platnost, má se za to, že při změně zákona je žádoucí provést i tuto úpravu. Podle čl. 9 odst. 4 Smlouvy o Antarktidě vstoupí opatření v platnost po schválení všemi smluvními stranami, které v době přijetí opatření na poradním shromáždění měly takzvaný konzultativní status. Opatření již schválila nadpoloviční většina těchto států.
V roce 2009 byla přijata změna přílohy II o ochraně fauny a flóry Antarktidy. Navrhované změny zákona spojené s implementací této přílohy jsou spíše menšího rozsahu. V současné době vedle sebe existuje dvojí režim ohlášení a povolení. Navrhovanou právní úpravou dojde k vytvoření jednotného povolení obdobně, jako je tomu v jiných smluvních státech s konzultativním statusem, jako je například Švédsko nebo Nizozemsko. Tím dojde ke zpřehlednění povolovacího režimu, což umožní lepší orientaci osobám mířícím do Antarktidy a také přispěje k jednoduššímu dohledu nad dodržováním zákona. Současně budou všechny plánované činnosti v Antarktidě podléhat zjišťovacímu procesu EIA a celková zpráva o činnosti expedicí zajistí zlepšení kontroly činností a zvýšení kvality ochrany životního prostředí v Antarktidě.
Novelou zákona se reaguje na nutnost implementace přílohy VI a II Protokolu a zjednodušuje se administrativní proces vydávání povolení ke vstupu a provádění činností v Antarktidě tím, že v souladu s přílohou VI se upravuje odpovědnost za ekologické havárie, které vzniknou v důsledku vědeckých a výzkumných programů, cestovního ruchu a všech ostatních vládních i nevládních činností v oblasti Smlouvy o Antarktidě. Povinnost přijetí nápravných opatření má při ekologické havárii provozovatel. Tím je fyzická nebo právnická osoba, která organizuje činnosti, jež mají být prováděny v oblasti Smlouvy o Antarktidě. V případě, že by provozovatel nepřijal okamžité a účinné nápravné opatření, příloha VI vyzývá smluvní stranu provozovatele a ostatní smluvní strany, aby tento krok učinily za něj. Smluvní strana, která přijme nápravné opatření za provozovatele, může podat proti tomuto provozovateli žalobu. Pro krytí odpovědnosti vyžaduje každá smluvní strana v souladu s přílohou, aby její provozovatelé udržovali odpovídající pojištění nebo jiné finanční zajištění, jako je například záruka banky.
Nové znění § 8 souvisí se změnou úpravy povolení, kdy se navrhuje zakotvení režimu jednotného povolení tak, jak je upraven v jiných smluvních státech. Specifické požadavky jsou uvedeny pro povolování některých druhů činností, jako je zasahování do populací nebo stanovišť geograficky původních rostlin a živočichů v Antarktidě, odběr zvláště chráněných antarktických druhů a dovoz geograficky nepůvodních rostlin, živočichů a mikroorganismů. Nově bude Ministerstvo životního prostředí projednávat vydání všech povolení s Ministerstvem zahraničních věcí.
Děkuji vám za pozornost a prosím o schválení.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní ministryně, a poprosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, poslanec Ondřej Babka. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, mým úkolem jakožto zpravodaje tohoto sněmovního tisku je vás samozřejmě stručně obeznámit s důvody, proč je potřeba této navrhované právní normě nutně věnovat pozornost.
Cílem tohoto zákona je provést změnu v souladu s přílohami II o ochraně fauny a flóry Antarktidy, přílohou VI o odpovědnosti za průmyslové havárie - ta je i z mého pohledu klíčová - a dalšími uvedenými právními akty přijatými podle čl. 9 odst. 1 Smlouvy o Antarktidě a implementovat je do právního řádu České republiky. Je nutné poznamenat, že současná legislativa přijatá k této otázce byla novelizována od doby účinnosti tohoto zákona v roce 2005.
Navrhovaná právní úprava se především týká těchto tří oblastí: za prvé je to odpovědnost za ekologické havárie. V souvislosti s neustále rostoucím cestovním ruchem v Antarktidě je na její životní prostředí vyvíjen stále zvyšující se tlak. Po dlouhých vyjednáváních došly smluvní strany Smlouvy o Antarktidě k názoru, že ochranu životního prostředí Antarktidy je potřeba posílit. Aby Česká republika dostála svému politickému závazku, který učinila na 26. poradním shromáždění v roce 2013 za účelem získání takzvaného konzultativního statusu, ke kterému se ještě vrátím, jehož obsahem je úmysl schválit doporučení a opatření, která budou schválena smluvními stranami s konzultativním statusem, je nezbytné, aby upravila svůj vnitrostátní zákon za účelem následného vnitrostátního projednání přílohy VI Protokolu a následnému vyslovení souhlasu s tím, aby byla Česká republika touto přílohou vázána.
Příloha VI o odpovědnosti za průmyslové havárie upravuje ekologické havárie, které se týkají vědeckých a výzkumných programů, cestovního ruchu a všech ostatních vládních i nevládních činností v oblasti Smlouvy o Antarktidě. Dále především uvádí potřebné definice základních pojmů. V souladu s principem prevence klade důraz na preventivní opatření provozovatelů činností v Antarktidě, které jsou vyžadovány smluvními stranami. Dále také ukládá povinnost provozovatelů vytvořit pohotovostní plán. Upravuje nápravná opatření, která má provozovatel přijmout při způsobení ekologické škody v důsledku jeho činnosti v Antarktidě. Zavádí odpovědnost provozovatele za ekologickou havárii a upravuje případné výjimky a omezení této odpovědnosti. Povinnost přijetí nápravných opatření má při ekologické havárii provozovatel. Tím je fyzická nebo právnická osoba, která organizuje činnosti, jež mají být prováděny v oblasti Smlouvy o Antarktidě.
Například článek 6 přílohy VI také vymezuje tři případy, kdy provozovatel nepřijme nápravné opatření proti ekologické havárii, která vznikla jeho činností. Za prvé, nápravné patření je přijato některou ze smluvních stran, tak je provozovatel povinen uhradit této smluvní straně náklady za přijaté nápravné opatření, nebo žádná smluvní strana nepřijala žádné nápravné opatření, pak je provozovatel povinen uhradit finanční částku, která co nejvíce odráží náklady na nápravné opatření, anebo je to specifický příklad, kdy státní provozovatel nepřijme nápravné opatření proti ekologické havárii, která vznikla jeho činností, a ani žádná smluvní strana nepřijala nápravné opatření. Vznik ekologické havárie je nejpravděpodobnější hlavně v případě logistiky. ***
