(pokračuje Jan Bartošek)

8.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 276/2003 Sb., o Antarktidě
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 67/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministryně životního prostředí Anna Hubáčková. Prosím vás, paní ministryně, ujměte se slova. (Velký hluk v sále.) Kolegy a kolegyně, zvláště v levé části sálu poprosím o ztišení. Prosím, máte slovo.

Ministryně životního prostředí ČR Anna Hubáčková Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vláda předkládá Parlamentu České republiky návrh novely zákona o Antarktidě. Návrh zákona je předkládán k projednání opětovně, jelikož proces schvalování návrhu nestihl být dokončen před uplynutím 8. volebního období Poslanecké sněmovny, přičemž nebyl projednán ani v prvním čtení. Návrh zákona vláda opětovně schválila 22. listopadu 2021 usnesením číslo 1040.

Hlavním cílem navrhované právní úpravy je uvést vnitrostátní právní úpravu do souladu se změnou přílohy II a přílohou VI Protokolu o ochraně životního prostředí ke Smlouvě o Antarktidě, který je znám také jako Madridský protokol. V návaznosti na patnáctiletou praxi aplikace zákona o Antarktidě je dalším cílem navrhované právní úpravy upravit povolovací systém, procesy a podmínky pro vstup a činnosti prováděné na Antarktidě.

V roce 2005 byla přijata příloha VI Protokolu, která upravuje odpovědnost za ekologické havárie. Přestože příloha VI doposud nevstoupila v platnost, má se za to, že při změně zákona je žádoucí provést i tuto úpravu. Podle čl. 9 odst. 4 Smlouvy o Antarktidě vstoupí opatření v platnost po schválení všemi smluvními stranami, které v době přijetí opatření na poradním shromáždění měly takzvaný konzultativní status. Opatření již schválila nadpoloviční většina těchto států.

V roce 2009 byla přijata změna přílohy II o ochraně fauny a flóry Antarktidy. Navrhované změny zákona spojené s implementací této přílohy jsou spíše menšího rozsahu. V současné době vedle sebe existuje dvojí režim ohlášení a povolení. Navrhovanou právní úpravou dojde k vytvoření jednotného povolení obdobně, jako je tomu v jiných smluvních státech s konzultativním statusem, jako je například Švédsko nebo Nizozemsko. Tím dojde ke zpřehlednění povolovacího režimu, což umožní lepší orientaci osobám mířícím do Antarktidy a také přispěje k jednoduššímu dohledu nad dodržováním zákona. Současně budou všechny plánované činnosti v Antarktidě podléhat zjišťovacímu procesu EIA a celková zpráva o činnosti expedicí zajistí zlepšení kontroly činností a zvýšení kvality ochrany životního prostředí v Antarktidě.

Novelou zákona se reaguje na nutnost implementace přílohy VI a II Protokolu a zjednodušuje se administrativní proces vydávání povolení ke vstupu a provádění činností v Antarktidě tím, že v souladu s přílohou VI se upravuje odpovědnost za ekologické havárie, které vzniknou v důsledku vědeckých a výzkumných programů, cestovního ruchu a všech ostatních vládních i nevládních činností v oblasti Smlouvy o Antarktidě. Povinnost přijetí nápravných opatření má při ekologické havárii provozovatel. Tím je fyzická nebo právnická osoba, která organizuje činnosti, jež mají být prováděny v oblasti Smlouvy o Antarktidě. V případě, že by provozovatel nepřijal okamžité a účinné nápravné opatření, příloha VI vyzývá smluvní stranu provozovatele a ostatní smluvní strany, aby tento krok učinily za něj. Smluvní strana, která přijme nápravné opatření za provozovatele, může podat proti tomuto provozovateli žalobu. Pro krytí odpovědnosti vyžaduje každá smluvní strana v souladu s přílohou, aby její provozovatelé udržovali odpovídající pojištění nebo jiné finanční zajištění, jako je například záruka banky.

Nové znění § 8 souvisí se změnou úpravy povolení, kdy se navrhuje zakotvení režimu jednotného povolení tak, jak je upraven v jiných smluvních státech. Specifické požadavky jsou uvedeny pro povolování některých druhů činností, jako je zasahování do populací nebo stanovišť geograficky původních rostlin a živočichů v Antarktidě, odběr zvláště chráněných antarktických druhů a dovoz geograficky nepůvodních rostlin, živočichů a mikroorganismů. Nově bude Ministerstvo životního prostředí projednávat vydání všech povolení s Ministerstvem zahraničních věcí.

Děkuji vám za pozornost a prosím o schválení.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní ministryně, a poprosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, poslanec Ondřej Babka. Máte slovo, pane poslanče.

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, mým úkolem jakožto zpravodaje tohoto sněmovního tisku je vás samozřejmě stručně obeznámit s důvody, proč je potřeba této navrhované právní normě nutně věnovat pozornost.

Cílem tohoto zákona je provést změnu v souladu s přílohami II o ochraně fauny a flóry Antarktidy, přílohou VI o odpovědnosti za průmyslové havárie - ta je i z mého pohledu klíčová - a dalšími uvedenými právními akty přijatými podle čl. 9 odst. 1 Smlouvy o Antarktidě a implementovat je do právního řádu České republiky. Je nutné poznamenat, že současná legislativa přijatá k této otázce byla novelizována od doby účinnosti tohoto zákona v roce 2005.

Navrhovaná právní úprava se především týká těchto tří oblastí: za prvé je to odpovědnost za ekologické havárie. V souvislosti s neustále rostoucím cestovním ruchem v Antarktidě je na její životní prostředí vyvíjen stále zvyšující se tlak. Po dlouhých vyjednáváních došly smluvní strany Smlouvy o Antarktidě k názoru, že ochranu životního prostředí Antarktidy je potřeba posílit. Aby Česká republika dostála svému politickému závazku, který učinila na 26. poradním shromáždění v roce 2013 za účelem získání takzvaného konzultativního statusu, ke kterému se ještě vrátím, jehož obsahem je úmysl schválit doporučení a opatření, která budou schválena smluvními stranami s konzultativním statusem, je nezbytné, aby upravila svůj vnitrostátní zákon za účelem následného vnitrostátního projednání přílohy VI Protokolu a následnému vyslovení souhlasu s tím, aby byla Česká republika touto přílohou vázána.

Příloha VI o odpovědnosti za průmyslové havárie upravuje ekologické havárie, které se týkají vědeckých a výzkumných programů, cestovního ruchu a všech ostatních vládních i nevládních činností v oblasti Smlouvy o Antarktidě. Dále především uvádí potřebné definice základních pojmů. V souladu s principem prevence klade důraz na preventivní opatření provozovatelů činností v Antarktidě, které jsou vyžadovány smluvními stranami. Dále také ukládá povinnost provozovatelů vytvořit pohotovostní plán. Upravuje nápravná opatření, která má provozovatel přijmout při způsobení ekologické škody v důsledku jeho činnosti v Antarktidě. Zavádí odpovědnost provozovatele za ekologickou havárii a upravuje případné výjimky a omezení této odpovědnosti. Povinnost přijetí nápravných opatření má při ekologické havárii provozovatel. Tím je fyzická nebo právnická osoba, která organizuje činnosti, jež mají být prováděny v oblasti Smlouvy o Antarktidě.

Například článek 6 přílohy VI také vymezuje tři případy, kdy provozovatel nepřijme nápravné opatření proti ekologické havárii, která vznikla jeho činností. Za prvé, nápravné patření je přijato některou ze smluvních stran, tak je provozovatel povinen uhradit této smluvní straně náklady za přijaté nápravné opatření, nebo žádná smluvní strana nepřijala žádné nápravné opatření, pak je provozovatel povinen uhradit finanční částku, která co nejvíce odráží náklady na nápravné opatření, anebo je to specifický příklad, kdy státní provozovatel nepřijme nápravné opatření proti ekologické havárii, která vznikla jeho činností, a ani žádná smluvní strana nepřijala nápravné opatření. Vznik ekologické havárie je nejpravděpodobnější hlavně v případě logistiky.

Co se týče každoročních českých vědeckých expedicí, jejich logistika prozatím vždy závisela na logistice jiných zemí, například Argentiny nebo Chile. Z uvedeného vyplývá, že je velmi nepravděpodobné, aby Česká republika musela přijímat nápravné opatření za českého provozovatele, který by ho nepřijal. Navíc i kdyby k této situaci někdy v budoucnosti došlo, měla by Česká republika vůči provozovateli regres, takže by byl tento provozovatel byl povinen uhradit její náklady.

Za druhé se tento zákon věnuje ochraně fauny a flóry Antarktidy. S ohledem na nové poznatky v oblasti ochrany antarktické fauny a flóry byla na mezinárodní úrovni v roce 2009 přijata změna přílohy II o ochraně fauny a flóry Antarktidy. Změny této přílohy jsou spíše menší povahy, které nebudou mít významnější dopad. Jedná se o rozšíření ochrany explicitně i na bezobratlé, podrobnější úpravu zavlečení nepůvodních druhů a nemocí nebo zpřesnění vydávání povolení pro odběr vzorků pro zoologické zahrady. Dochází také ke zrušení některých dodatků přílohy a k vypuštění zvláštní ochrany všech druhů lachtanů rodu Arctocephalus, v souvislosti s čímž je potřeba novelizovat vnitrostátní úpravu, která by v této oblasti neměla být přísnější než úprava mezinárodní. Samozřejmě předpokládáme, že bude seznam zvláště chráněných druhů upraven v prováděcí vyhlášce, aby nebylo nutné zákon o Antarktidě znovu novelizovat pouze z tohoto důvodu. Příloha II tedy se týká zejména rozšíření ochrany explicitně o bezobratlé.

A za třetí se tento zákon věnuje regulaci cestovního ruchu, kde Madridský protokol uvádí, že Antarktida je přírodní rezervace, která je zasvěcena míru a vědě. Ostatní činnosti v Antarktidě je potřeba regulovat, jelikož všechny smluvní strany mají zájem na tom, aby byl tento křehký ekosystém chráněn. V posledních letech se v Antarktidě extrémně zvýšil cestovní ruch a uvádí se, že počet turistů byl v sezoně 2014 a 2015 celkem 36 700, zatímco v sezoně 2018 a 2019 až 55 000. Tato turistická činnost má samozřejmě dopady na tamní ekosystém a z tohoto důvodu je potřeba se zabývat touto problematikou a přijímat přísnější regulaci, jejíž cílem by měla být všestranná ochrana životního prostřední Antarktidy.

Tato právní úprava neupravuje vztahy, které by se dotýkaly zákazu diskriminace ve smyslu antidiskriminačního zákona. Právní úprava, jež je obsažena v návrhu novelizačního předpisu, nemá žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace, z hlediska principu rovnosti je neutrální, nemá bezprostřední ani sekundární dopady a nevede k diskriminaci ani jednoho z pohlaví.

Jak už tady řekla paní ministryně, Ministerstvo životního prostředí bude vydávání všech povolení dojednávat s Ministerstvem zahraničních věcí. Tato úprava nemá vliv na příjmovou stránku státního rozpočtu a nevyvolá ani žádné dopady na podnikatelské prostředí ani žádné sociální dopady.

A to, proč bychom měli tuto úpravu přijmout, je hlavně z důvodu, že je nutné ji implementovat do vnitrostátního právního řádu České republiky, včetně již zmíněné přílohy II a přílohy VI a dalších právních aktů přijatých v rámci smlouvy o Antarktidě. Jak už jsem zmínil, Česká republika je navíc jedním ze smluvních států, které mají takzvaný konzultativní status, a těchto států je v současné době pouze 29. Patří mezi ně například USA, Rusko, Čína, Indie, Brazílie, Spojené království, Francie, Německo a také tedy Česká republika. Tyto státy mají hlasovací právo a tím mohou zásadně ovlivňovat veškeré antarktické záležitosti. Z tohoto důvodu je přijetí navrhované úpravy zákona včetně právě ratifikací i změn přílohy II a VI pro nás jako Sněmovnu klíčové. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. To bylo úvodní slovo zpravodaje. My jsme se vystřídali v řízení schůze, takže vám všem přeji hezký podvečer.

Než budeme pokračovat, tak si dovolím omluvit pana poslance Kohajdu, a to z dnešního jednání v čase mezi 16. a 18. hodinou z pracovních důvodů.

A ještě si dovoluji oznámit, že já osobně hlasuji dnes s náhradní kartou číslo 33.

Budeme pokračovat. Otevírám obecnou rozpravu. S přednostním právem se mi hlásí pan předseda Fiala. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, předstupuji před vás s takovou prosbou. Chci vás požádat asi o 30 minut přestávky na jednání klubu hnutí SPD, protože nám začíná ještě další program v 19 hodin a potřebovali bychom se na to poradit. Takže jestli je to možné, pane předsedající, žádám o 30 minut přestávky na jednání klubu hnutí SPD.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Rozumím tomu. Je dohoda na tom, že dneska končíme v sedm hodin, čili vaše přestávka znamená, že končíme dnešní jednací den a sejdeme se zítra v 9 hodin. Takže to bylo rychlé.

Děkuju za - ne za přestávku, ale za vaši účast a přeju hezký zbytek večera.

(Jednání skončilo v 18.37 hodin.)

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.