(9.20 hodin)
(pokračuje Jaroslav Faltýnek)
Co se konkrétně stalo? Za prvé rostou razantně náklady na zemědělskou a potravinářskou výrobu. Všichni víme, že to je energie, hnojiva, pesticidy, nafta, osiva a další materiály. Tyto nárůsty nejsou ani zdaleka promítnuté do zvyšujících se prodejních cen na pultě. Vedle toho současná vláda systematicky zhoršuje podmínky pro ty zemědělce, kteří něco vyrábějí, a peníze bohužel přesouvá na údržbu krajiny bez podmínky něco vyrábět. Co tyto dva faktory způsobí? Zemědělci nebudou riskovat a prodělávat, přistoupí na radu současného ministra zemědělství a budou ekologicky hospodařit s minimální sklizní rostlinných komodit a minimální intenzitou živočišné výroby. Již dnes jsme zaznamenali, že chovy ruší zhruba 15 % chovatelů prasat, a to je bohužel jenom začátek.
K tomu došlo díky hrozné válce k zastavení zemědělské produkce na Ukrajině nebo k jejímu omezení a lze předpokládat minimální export z této země, především v olejninách a obilovinách. Tato země, jenom pro informaci, exportovala tyto základní komodity zhruba pro 400 milionů lidí v Evropě, a především v Africe. Toto je umocněno zákazem exportu významného vývozce obilovin Ruska. Dále se k tomu přidalo sucho na jižní polokouli v poslední sezoně a pro severní polokouli je začátek vegetačního období také velmi suchý, a především v jižních oblastech Evropy lze očekávat nižší výnosy. Je jasné, že při současných cenách hnojiv o 300 až 400 % dražších, než byly ceny běžné, se bude méně hnojit, a tím budou také nižší výnosy. Nedostatek obilovin způsobí razantní růst cen i v živočišné výrobě, kde se to propíše logicky do cen mléka, masa a může to znamenat samozřejmě i to, že některé komodity nebudou vůbec nebo jich bude velký nedostatek.
Co pro to dělá naše vláda? Na rozdíl od našich západních sousedů zatím téměř nic a chlácholí nás, že je vše v pořádku a že to snad agrobaroni jenom straší. Bohužel, je to realita. Co s tím lze udělat? V tomto bodě bychom měli probrat několik oblastí. Za prvé konečně zařadit zemědělství a potravinářství do kritické infrastruktury sátu, pokud by se regulovala cena plynu a nafty. Mluví se o tom dlouho, ale bohužel se pořád nic konkrétního nestalo.
Také bychom měli vědět, kolik naše země čeho vlastně má k dispozici...
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Váš čas vypršel, pane poslanče. Je pět minut navrhovaného času k bodu pořadu.
Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji vám. Nyní se s přednostním právem přihlásila paní místopředsedkyně Jana Mračková Vildumetzová a může se připravit pan poslanec Hubert Lang. Prosím s přednostním právem.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Vážená paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, já bych si dovolila ještě zareagovat jak na pana ministra školství, tak na ministra zdravotnictví. Vidíte, že i oni tady vystupují, a myslím si, že to je přesně to, proč bychom měli bod Strategie řešení uprchlické krize schválit, aby právě ta diskuse a ty věci se tady všechny probraly, abychom i veškeré ty informace měli.
Chtěla bych říct především panu ministrovi školství, že já jsem tady v žádném případě nekritizovala Ministerstvo školství. Já jsem tady říkala to, co je i veřejně dostupné, a to například z 25. dubna, kdy se pan předseda Asociace krajů Martin Kuba jasně vyjádřil. Jedna mapa nám bude ukazovat, kolik uprchlíků v tuto chvíli v jednotlivých obcích je. My to bohužel přesně nevíme, protože se třeba nemuseli nahlásit. Když se dnes zeptáte kteréhokoliv hejtmana nebo starosty, málokdo vám je schopen říct, kolik uprchlíků v obci má. To si myslím, že je celé to, po čem hejtmani a starostové již několik týdnů volají. Já chci říct, že kdybych se podívala od 24. února, tak máme 26. dubna a tu strategii tady nemáme.
Zároveň bych ještě ráda uvedla na pravou míru informaci ohledně toho informačního systému, ohledně ubytovatelů, kdy jsem řekla, že ta data zmizela. Ta data tam jsou, ale nejsou dostupná, což je také hodně důležité, protože dostupná být musí, protože bez těch dat se nemohou vyplácet finanční prostředky ubytovatelům. Je nutné, aby byla dostupná, protože je nutné propojit to s tím informačním systémem cizinecké policie, což se již několik týdnů slibuje a pořád to do současné chvíle není.
Takže vidíte sami. Vystoupil pan ministr zdravotnictví, vystoupil pan ministr školství, a proto znovu apeluji, zařaďme dnes tento důležitý bod, na který čekají i všichni ostatní, jak občané, tak starostové a hejtmani. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za váš příspěvek, a nyní tedy k návrhu na změnu pořadu schůze pan poslanec Hubert Lang. Prosím, pane poslanče, vašich pět minut.
Poslanec Hubert Lang: Dobrý den, vážená paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové. Chtěl bych sem zařadit nový bod na program této schůze. Tento bod bych chtěl zařadit jako druhý bod na pátek s názvem Transformace stávajícího modelu cizinecké policie zřízením útvaru cizinecké policie jako útvaru s celorepublikovou působností, tedy ředitelství Služby cizinecké policie Praha a čtrnácti odborů cizinecké policie ve vnitrozemí. Proč tento bod a tento název takto navrhuji?
Chtěl bych tady podpořit paní předřečnici, místopředsedkyni Poslanecké sněmovny Janu Mračkovou Vildumetzovou. Jsem členem bezpečnostního výboru a obdrželi jsme takzvanou Strategii migrace od vlády, po které jsme volali nejen my v různých oblastech, ať už je to bezpečnost, ať už je to zdravotnictví, ať už je to školství, v souvislosti s obrovským přílivem migrantů z Ukrajiny v souvislosti s válečným konfliktem.
Já se domnívám, že se nejedná o žádnou strategii, ale že se jedná opravdu pouze o studii. V této takzvané strategii vlastně nemáme žádné termíny, nemáme tam žádné výhledy, nemáme tam prostě žádné predikce na nějaké delší období. Nevíme nikdo z nás, jestli ten válečný konflikt se ukončí za týden, za čtrnáct dní, za měsíc, za půl roku, ale měli bychom být - a to se domnívám - připraveni na to, nějaké termíny mít, abychom podle toho mohli přizpůsobit případně naše podmínky, ať už třeba ekonomické, nebo nějaké další.
Proč navrhuji transformaci služby cizinecké policie opět jako útvar s celorepublikovou působností? Cirka před deseti nebo jedenácti lety došlo za předchozí vlády, tehdy pravicové vlády, ke změně systému cizinecké policie, kdy - já už jsem to tady říkal - jsme měli útvar s celorepublikovou působností, který měl cirka asi 6 500 vyškolených, vycvičených policistů, rozprostřených po celém území České republiky nejenom k ochraně hranice tehdy ještě, ale i k ochraně letišť, a zejména odbory cizinecké policie ve vnitrozemí, které se zabývaly situací z hlediska udělování víz a dalších věcí.
Kdybychom tento model měli zachovaný, tak bychom nemuseli, domnívám se, ani tady přijímat speciální zákon lex Ukrajina - to je 65 z roku 2022 - kdy jsme tady poskytli našim v uvozovkách hostům z Ukrajiny víza dočasné ochrany. Mohli jsme postupovat podle stávající legislativy, která byla v té době platná, a domnívám se, že by nám postačovala. Mohli jsme používat cizinecký zákon, mohli jsme používat azylový zákon.
Dneska máme problém s těmito hosty z Ukrajiny. Oni se nám po udělení víza dočasné ochrany nezdržují na jednom místě, cirkulují nám po České republice, jezdí mezi jednotlivými státy schengenského prostoru, někteří se dokonce vrací na Ukrajinu, potom se zase vrací zpátky. Nemáme absolutní přehled o těchto lidech. Ta marginální skupina Romů z Ukrajiny se zdvojeným občanstvím nebo úplně bez dokladů, kdy někam přijedou, vybydlí ubytovnu, počkají si na dávku a potom zmizí neznámo kam v širokém schengenském prostoru, je tím krásným příkladem, jak bychom to asi neměli dělat.
Já se tady ptám, proč jsme měli Evropu, proč jsme měli schengenský prostor, proč jsme měli velice rigidní, těžký přístup, než se u nás někdo mohl usadit, a podobně? Tím zákonem č. 65/2022 jsme toto všechno prolomili. Ve své podstatě je to částečně redislokace směrnice, na které se nikdy Evropa nedokázala dohodnout. ***