A navíc, na takto získané základy cizího jazyka, byť v něm třeba na střední škole nepokračují, mohou kdykoliv navázat v dospělosti a naučit se tak cizí jazyk rychleji, třeba kvůli zaměstnání. Znalost více jazyků je dnes pro uplatnění na trhu práce zásadní vzhledem k tomu, že německy a francouzsky mluvící země patří mezi hlavní investory v České republice a v interní komunikaci často dávají přednost svému jazyku před angličtinou. V případě zrušení povinné výuky další... (Předsedající: Čas, paní poslankyně, vypršel.) ... ano, zůstane školám povinnost jej nabídnout jako povinně volitelný. Otázka je, co bude s těmi učiteli jazykáři (Předsedající: Čas.), kde je ten výhled nejistý.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: A nyní má slovo pan ministr školství. Prosím, pane ministře.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Gazdík: Vážená paní předsedající, vážená paní poslankyně, na začátek fakta. Nejde o zrušení, ale jde o výběr pro žáky. Školy budou povinně, opakuji slovo povinně, nabízet druhý cizí jazyk. Žáci, kteří nezvládají ani jeden, si mohou vybrat třeba konverzaci v prvním jazyce, aby zvládli na solidní úrovni aspoň ten jeden.

Třetí, čtvrtá věc, řekla jste, že ignoruji podněty. Opak je pravdou, paní poslankyně, bohužel, sdružení jazykářů a Pedagogická fakulta Karlovy univerzity na svůj kulatý stůl nepozvala nikoho z expertního panelu ani z Ministerstva školství. Rádi bychom pozvání přijali. Určitě neignoruji podněty. Omlouvám se, máte mylné informace.

Zatím jde pouze o návrh, který je obsažen v pracovní verzi dokumentu Hlavní směry revize rámcových vzdělávacích programů, nyní je dokument ve fázi vypořádání připomínek. V žádném případě nejde o zrušení výuky druhého nebo dalšího cizího jazyka. Všechny základní školy podle návrhů budou mít nadále povinnost žákům další cizí jazyk nabízet. Jediný rozdíl bude v tom, že pro žáka bude další cizí jazyk volitelný tehdy, pokud sám ze své vůle nebo z vůle rodičů nebude mít zájem další cizí jazyk studovat, bude si moci vybrat jiný volitelný předmět, který bude daná škola nabízet. Jde o model, který obdobně funguje v jiných státech Evropské unie, například ve Španělsku, Švédsku či Belgii. V některých státech Evropské unie je další cizí jazyk volitelný bez povinnosti školy ho nabízet, například na Slovensku, v Irsku nebo v Maďarsku.

Odborná veřejnost se nestaví proti tomuto kroku. Naopak, jde o to, co definujeme odbornou veřejností. Pokud bychom hovořili o učitelích a ředitelích škol, pak na setkáních a workshopech k revizi rámcových vzdělávacích programů byl poměr námětů pro zrušení povinnosti a povinnou volitelnost versus pro zachování cirka devět ku jedné. Ministerstvo školství nyní chystá rychlé šetření ve školách na toto téma, aby se ta čísla potvrdila. Věřím, že se tam jazykáři zapojí. Právě množství podnětů ze strany učitelů a ředitelů bylo prvotním impulzem k tomuto kroku. Byli to oni, kteří vyvolali tento krok expertního panelu.

Pokud bychom brali v úvahu pouze učitele jazyků, byl by samozřejmě poměr jiný, ale podle našich dosavadních poznatků i v tomto případě, tedy výhradně mezi učiteli jazyků, převažuje podpora volitelnosti. Samozřejmě některé zájmové skupiny, jejichž jste zjevně reprezentantkou, se záměrem nesouhlasí vzhledem k partikulárním zájmům. Je to logické, jde pouze ale o určitou část odborné veřejnosti.

Cílem změny je zlepšení kvality výuky cizího jazyka, právě aby ti pomalejší nezdržovali, protože učitel, jak jistě víte, musí své tempo přizpůsobit těm slabším ve třídě tak, aby ti, kteří skutečně se chtějí dobře naučit druhý cizí jazyk nebo další cizí jazyk, aby nebyli zdržováni těmi slabšími, aby ty třídy byly menší. Uvažujeme už o třídě o pěti žácích, kdy výuka dalšího cizího jazyka bude výrazně kvalitnější než třeba ve třídě, kde je dvacet pět žáků. Chceme také posílit motivaci žáků, pomoct žákům, kteří výuku dvou cizích jazyků nezvládají. Chceme posílit faktor spoluzodpovědnosti žáka za své vzdělání. Větší svoboda volby pro žáky, individualizace, to jsou Principy strategie 2030, kterou váš ministr školství za ANO prosadil a já jsem mu za to velmi vděčen. Chceme také zlepšit vztahy ve škole.

Lze dodat, že také bohužel neexistuje návaznost výuky dalšího cizího jazyka na středních školách. Mnoho oborů středních škol tuto povinnost nemá. Ale i například na gymnáziích není žádná záruka, že student na základní škole, ze základní školy, bude studovat stejný jazyk. Proto se vše začíná od začátku.

Na závěr: povinnost výuky dalšího cizího jazyka na mnoha školách znamená, že žáci nemají volbu a musí se povinně učit určit konkrétní jazyk, který určila škola, což také není dobře. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji panu ministrovi. Paní poslankyně, máte zájem o doplňující otázku? Prosím tedy.

Poslankyně Jana Berkovcová: Pane ministře, nejsem členkou žádné zájmové skupiny ani lobbistické, já jsem se posledních patnáct let věnovala dalšímu vzdělávání pedagogů, hlavně převážně v jazykovém vzdělávání. To znamená, mám spoustu kontaktů mezi lidmi v odborné veřejnosti, mezi zástupci vysokých škol, pedagogických fakult a profesních sdružení, oni se na mě obracejí s žádostí o pomoc a já jim rozumím. Já tomu rozumím.

K možnosti volitelnosti toho cizího jazyka, druhého cizího jazyka. Tam hrozí pořád riziko, že pokud se nepřihlásí dostatečný počet žáků, ten jazyk se neotevře, ta skupina se neotevře. To je rizikem. Ještě není řečeno, kolik žáků je minimum pro otevření té jazykové skupiny. Co bude s těmi učiteli jazykáři? Oni odejdou někam, kde jejich jazykové znalosti uplatní, a přijdeme o kvalifikované, dobré učitele němčiny, francouzštiny. A žáci, kteří jsou dnes slabí v cizích jazycích, podle současného RVP, žáci se specifickými poruchami učení, i dnes mají možnost být osvobozeni od výuky cizího jazyka a mít místo něj jazyk jiný. (Čas.) Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Pan ministr s vervou zareaguje.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Gazdík: Já jsem to říkal. O tom, jak velká ta skupina minimálně má být: jsem schopen uvažovat už o skupině od tří nebo od pěti žáků, což jistě potvrdíte jako lektorka, že znamená výraznou změnu kvality.

Nemyslím si ani, že by tady nastal problém s vyučujícími. Vyučujících jazyků je soustavný nedostatek a v případě, že ty skupiny zmenšíme, tak to řediteli školy v rámci PHmax umožní těch cizích jazyků otevřít víc. To znamená, že může být na škole francouzština o pěti, němčina o pěti a konverzace v angličtině pro ty zbývající jako první cizí jazyk například. Samozřejmě, v každé škole to bude jinak.

Takže si nemyslím, že by to pro učitele znamenalo cokoliv negativního. Věřím, že se to učitelů jazyků nedotkne žádným negativním způsobem. Naopak si myslím, že se jim bude lépe učit v menších skupinách. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní přistoupíme k interpelaci pana poslance Tomáše Müllera a poté se může připravit již pan poslanec Josef Flek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Tomáš Müller: Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, kolegyně, kolegové, vážený pane ministře Síkelo, dlouhodobě se ukazuje, že jeden ze zásadních způsobů, jak se Česká republika může zbavit závislosti na fosilních palivech z Ruské federace a jak naši obyvatelé mohou dosáhnout výrazného zlevnění cen energií, je masivní budování obnovitelných zdrojů. Proto se vás chci zeptat: Jaké konkrétní kroky vaše ministerstvo podniklo v oblasti podpory nových instalací obnovitelných zdrojů, jaké jsou vypsané nebo ještě plánované programy finanční podpory výstavby obnovitelných zdrojů a jakou další formou chcete podpořit menší instalace na střechách tak, jak uvádíte a máte napsáno v programovém prohlášení? Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní má slovo pan ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Prosím, máte slovo.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážený pane poslanče, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi říci několik slov k podpoře instalace obnovitelných zdrojů energie, těch takzvaných OZE. Rozvoj OZE se snažíme podporovat několika způsoby, mezi které patří zejména investiční dotace, provozní dotace a další, řekněme takzvaná měkká opatření, mezi která patří zjednodušování povolovacích procesů, ale také usnadnění integrace do elektrizační soustavy.

Co se týče investičních dotací, zde hraje velkou úlohu Modernizační fond, který má v gesci Ministerstvo životního prostředí a administruje ho Fond životního prostředí. S ohledem na rozvoj obnovitelných zdrojů energie byly z Modernizačního fondu již vypsány první výzvy v programu RES Plus s alokací na úrovni 4 miliard korun českých.

Na základě předběžných výsledků by mělo dojít na základě těchto výzev k realizaci cirka 500 megawatt fotovoltaických zdrojů. V březnu 2022 pak naše ministerstvo spustilo výzvu na podporu fotovoltaických zdrojů pro podnikatele z Národního plánu obnovy ve výši další 1 miliardy korun. Celkově jsme z Národního plánu obnovy alokovali na rozvoj fotovoltaických zdrojů 5 miliard korun, což by mělo vést k rozvoji na úrovni cirka 270 megawatt v závislosti na cenách. Počítá se i s možným pořízením akumulace. ***