(16.50 hodin)
(pokračuje Jozef Síkela)
S rozvojem OZE specificky pro podnikatele se dále počítá v rámci Operačního programu pro technologie a konkurenceschopnost, takzvaný OPTAK. Podporu rozvoje OZE pro sektor domácností má na starost primárně Ministerstvo životního prostředí, které tak činí zejména skrze program Nová zelená úsporám.
Co se týče provozní podpory, tak zde byla na konci roku 2021 schválena novela zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, která dává rámec pro podporu OZE a ostatních podporovaných zdrojů. Tento rámec počítá s aukčním systémem přidělování provozní podpory pro větší zdroje nad 1 megawatt s určitými výjimkami, zejména na bázi takzvaného zeleného bonusu, což je nástroj podpory zohledňující tržní vývoj. Aktuálně finalizujeme prováděcí legislativu k tomuto zákonu a zároveň komunikujeme s Evropskou komisí za účelem notifikace tohoto schématu podpory.
Co se týče zjednodušení povolovacích procesů, v tomto ohledu jsme transponovali požadavky směrnice o obnovitelných zdrojích energie, zejména se jedná o čl. 15 až 17 této směrnice, a to úpravami energetické legislativy, ale také ostatní legislativy, zejména stavebního zákona. Na zjednodušení povolovacích procesů se nyní také zaměřujeme v rámci takzvaného projektu SMED, který navazuje na evropský projekt RES Simplify, a již nyní se nám podařilo identifikovat některé bariéry, které se budeme snažit postupně odstraňovat. Dílčí zjednodušení administrativních procesů také umožní nový energetický zákon, který by měl určitým způsobem zjednodušit proces získávání takzvané energetické licence, respektive vymezit, které subjekty tuto licenci musí mít a které ne.
Vážené paní poslankyně, vážení poslanci, děkuji vám za váš zájem o rozvoj obnovitelných zdrojů energie, který považujeme za velmi důležitý i s ohledem na stávající situaci a příspěvek těchto zdrojů ke snížení energetické závislosti.
V této souvislosti chci ještě na doplnění uvést, já jsem byl toto pondělí v Bruselu, sešel jsem se dvěma evropskými komisaři a také s generální ředitelkou komise pro energetiku, včera jsem se sešel s dalším komisařem a na všechny tyto vysoce postavené politiky v rámci Evropské komise a odborníky jsem apeloval, aby nám pomohli s úpravou podmínek Národního plánu rozvoje tak, abychom mohli ještě více reagovat na vzniklou situaci a ještě více (Předsedající: Čas, pane ministře.) investovat do obnovitelných zdrojů, stejně jako aby nám pomohli urychlit veškerá stavební povolení, co se týká veškerých zdrojů energie. (Předsedající: Čas.) Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Není, čili přikročíme k další interpelaci, a sice pan poslanec Josef Flek. Prosím, máte slovo.
Poslanec Josef Flek: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, budu pokračovat a navážu na kolegu s interpelací na pana ministra Síkelu. Chtěl bych se zeptat na už několikrát omílané bezpečnostní zásahy u pohonných hmot. Samozřejmě, jak bylo několikrát řečeno, jediné, co nejde uzásobit, je panika, a proto bych z vašich úst rád slyšel, jak jsme na tom s bezpečností dodávek pohonných hmot jak na úrovni České republiky, tak i na úrovni evropské. Dále bych se zeptal, jestli přemýšlíte i kromě dvou potrubí, která k nám dovádí ropu, jestli přemýšlíte i nad zavedením třetího potrubí, a později budu pokračovat doplňující otázkou. Děkuju.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní tedy má slovo pan ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Prosím, pane ministře.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela: Ještě jednou, paní předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, vážený pane poslanče Fleku, děkuji za ten dotaz a chtěl bych vás ubezpečit, že po období, kdy nás tady opozice tlačila do toho, abychom upravili ceny paliv v době, kdy tady byla nadprůměrná spotřeba až o 50 % více než v uplynulém období, tak se nám možný nedostatek pohonných hmot na čerpacích stanicích podařilo velmi hladce vyřešit, naši občané nic nepocítili a ceny pohonných hmot se díky našim opatřením stabilizovaly a poklesly.
K vašemu dotazu ve věci nových ropovodů sděluji, že na území České republiky jsou umístěny dvě rafinerie zpracovávající ropu: rafinerie Litvínov s kapacitou cirka 5,5 milionu tun ropy za rok a Kralupy, které mají zhruba 3,5 milionu tun. Obě rafinerie jsou v majetku polského koncernu PKN ORLEN a vy jste zaznamenali, že témata energetické bezpečnosti se staly i tématem prezidentské návštěvy z Polské republiky včera a určitě budou i předmětem jednání pana premiéra ještě tento týden. PKN ORLEN pro tyto rafinerie také nakupuje ropu od světových dodavatelů. Pro rafinerii Litvínov jde většina ropy z Ruské federace, je to zhruba cirka 50 % dovozu této komodity do České republiky, a to výhradně ropovodem Družba, který vede přes Ukrajinu. Pro rafinerii Kralupy je to pak převážně z kaspické oblasti, to znamená Ázerbájdžán, to je ta takzvaná sladká ropa s nízkým obsahem síry, a Kazachstán, neboť je koncipován na zpracování těchto lehčích, sladších rop a pro jejich dodávku byla napojena také na západní ropovod TAL, to je ten ropovod, který jde z Terstu, a k tomu byl dobudován ropovod IKL, který v uzlu Ingolstadt na TAL navazuje.
Případný krátkodobější výpadek dodávek ropy z Ruské federace ropovodem Družba je zajistitelný uvolněním ropy z nouzových zásob Správy státních hmotných rezerv. Její objem společně s objemy již hotových pohonných hmot skladovaných pro případ krize představují v tuto chvíli více než 94 dnů průměrné spotřeby. K nahrazení, k případnému nahrazení dodávek ropy z ropovodu Družba dodávkami ropy obdobného typu ropovody TAL a IKL potřebuje společnost PKN Unipetrol podle momentální situace na trhu zhruba 30 až 40 dní, což by zásoby ze Státních hmotných rezerv měly hladce pokrýt.
Ropovod TAL je však také pro zásobování tuzemských rafinerií z hlediska volné disponibilní kapacity tím úzkým místem, neboť zatímco navazující ropovod IKL má dostatečnou kapacitu pro potřeby obou našich rafinerií, v ropovodu TAL by tyto nové objemy bylo možné dopravovat pouze v některých částech roku, kdy ta spotřeba je nižší. Limitem je do určité míry celková kapacita ropovodu TAL z Terstu do oblasti Ingolstadt ve Spolkové republice Německo, neboť tímto potrubím je zásobováno kromě nás i Německo a také Rakousko. Z hlediska provozu našich rafinerií, tedy rafinerií na našem území, by to byl problém.
TAL na svém prvním úseku na území Itálie a Německa má kapacitu zhruba 38 milionů tun za rok. Po provozních úpravách navržených námi, Českou republikou, prostřednictvím českého akcionáře ropovodu, společností MERO Česká republika, v projektu, který nazýváme TAL+, lze dosahovat kapacity až 44 milionů tun za rok, což je navýšení o nějakých 6 milionů tun ročně. Přesto je spatřováno jako potřebné ještě navýšit celkovou kapacitu první části ropovodu až na 48 milionů tun, což řeší projekt TAL+, a je k tomu zpracována prováděcí studie, kterou zaplatilo nebo do které investovala právě Česká republika prostřednictvím společnosti MERO Česká republika, který je vlastně jedním z minoritních akcionářů tohoto provozovaného ropovodu.
V současnosti je v procesu konečného schválení provozní povolení pro navýšení maximálního průtoku ropovodu TAL na německém území (Předsedající: Čas, čas, pane ministře.) - pardon - a to až na 750 000 krychlových metrů za hodinu.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Poprosím o dodržování času. A pane poslanče, vy jste avizoval doplňující otázku. Prosím. ***
