(17.00 hodin)

 

Poslanec Josef Flek: Já bych vám chtěl poděkovat, protože jste zmínil odpovědi na mou následující otázku, takže děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Takže je to vyřešeno, už není doplňující dotaz?

 

Poslanec Josef Flek: Pokud se tedy můžu ještě zeptat, jestli bylo nutné do této chvíle sáhnout na rezervy pohonných hmot, nebo stále k nám proudí bez problému ze všech těch dvou potrubí? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a pan ministr se již blíží k řečnickému pultíku s reakcí. Prosím.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela: Ne, my v tuto chvíli na rezervy nesaháme, protože to není potřeba, a není to ani možné, to bychom museli mít k tomu důvod. Dodávky jsou zatím plynulé, a já tedy využiji toho dodatečného času, jenom abych dokončil tu tezi, protože se nám podařilo něco velmi důležitého, a to je vlastně technické navýšení kapacity TALu. Jedná se o dlouhodobý projekt, kterému předcházelo splnění celé řady technických a bezpečnostních požadavků ze strany provozovatele ropovodu. To schvalovací řízení je v kompetenci bavorského úřadu ochrany životního prostředí a já jsem vlastně osobně v této věci požádal při naší pracovní schůzce pana ministra hospodářství a ochrany klimatu Německa Roberta Habecka, aby podpořil co možná nejrychlejší průběh rozhodovacího procesu bavorského úřadu. Ta podpora byla přislíbena, kladné rozhodnutí by tak otevřelo cestu k tomu, aby akcionáři TAL mohli následně rozhodnout i o té druhé části, a to je to výraznější navýšení kapacity, to je ten projekt TAL+, který jsem zmínil, který by byl nezbytným a prioritním krokem pro omezení závislosti na dodávkách ropy z Ruské federace.

Nějakou dobu by to trvalo, museli bychom do toho dát nějaké investice. Společnost TAL tu investici podmiňuje perspektivou, že po provedení investic bude kapacita dlouhodobě využívána. Ale právě proto, že se jedná o ropovod, který bere jinou ropu než ruskou, to je ta azerská sladká ropa a ta kazašská, tak je to pro nás určitě řešení a cesta, kterou chceme jít. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane ministře. Nyní nevidím v sále pana poslance Kolovratníka, čili jeho interpelace propadá. A další na řadě je paní poslankyně Lenka Knechtová s interpelací na pana ministra školství. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, obracejí se na mě občané i starostové z Jihomoravského kraje v souvislosti s řešením problému nedostatku kapacit mateřských škol. Tento problém zesiluje i počet předškolních dětí z Ukrajiny. Jsme v situaci, kdy finance na projektovou dokumentaci a výstavbu mateřských škol nezvládnou obce čistě ze svého rozpočtu. Proto usilovně hledají nabídku možné dotační podpory. Bohužel, podpořitelnost projektů navyšování kapacit mateřských škol z prostředku integrovaného regionálního operačního programu prostřednictvím nástroje ITI se výrazně snížila. Mám informaci, že došlo ke změně skóre právě u nástroje ITI, původně hranice 4+ na aktuálně 6+. Rozumím záměru a cíli Ministerstva školství, kterým je zajištění dostatečných kapacit pro děti v regionech ohrožených největším nedostatkem kapacit v oblasti předškolního vzdělávání. Můj požadavek, to jest snížení hranice podpořitelných ORP na úroveň 4+ však není v rozporu s tímto cílem. Navíc nástroj ITI vychází z logiky uplatňování takzvaných integrovaných řešení, jejichž synergické efekty přináší vyšší přidanou hodnotu do území.

Je možné, pane ministře, otevřít jednání a hledat řešení, které bude ke spokojenosti obou stran, a zejména pomůže k rozvoji území České republiky jako celku? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, paní poslankyně, a nyní s reakcí pan ministr školství. Prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Gazdík: Omlouvám se, jenom dodýchám. Vážená paní předsedající, vážená paní poslankyně, ten problém, o kterém mluvíte v současné době jak Ministerstvo školství, tak Ministerstvo práce a sociálních věcí, tak Ministerstvo pro místní rozvoj řeším. Shodou okolností dnes jsem měl jednání s panem ministrem pro místní rozvoj o případném navýšení prostředků do této části nebo do programu, který je zaměřen na výstavbu mateřských škol.

Určení takzvaného skóre je v současnosti tématem jednání mezi rezorty MŠMT a Ministerstva pro místní rozvoj. Ministerstvo školství je v tomto případě obsahovým gestorem, přičemž téma vlastní intervence je primárně v gesci Ministerstva pro místní rozvoj a řídicího orgánu IROP. S ohledem na vývoj situace se skutečně přikláníme ke skóre 4+ při zajištění zvýhodnění regionu s vyšším skóre, zejména těch o výši 9, 8 a 7, kde je dlouhodobě situace kritická. Nástroj v podobě určení skóre vzešel za situace s výrazně omezenou alokací IROP na oblast předškolního vzdělávání, která nedosahuje ani vzdáleně absorpční kapacitě obcí.

Ministerstvo školství pro účely podpory z prostředků IROP vytvořilo datový model zohledňující naplněnost mateřských škol při agregaci na správní obvod obcí s rozšířenou působností. V modelu jsme přistoupili k arbitrárnímu určení skóre jednotlivých území na základě dat a výkaznictví Ministerstva školství spolu s predikcemi Českého statistického úřadu se škálou hodnot 0 až 10. Území s hodnotami skóre nad 6, tedy v těch dotčených zamýšlenou podporou, se potýkají s plošným nedostatkem kapacit pro zajištění zákonného nároku na umístění dítěte do mateřské školy. U lokalit se skóre 4 a 5 může výjimečně docházet k nedostatečnému zajištění kapacit. Rovněž zjišťujeme možnost další podpory výstavby mateřských škol a obecné podpory dostupnost předškolního vzdělávání, jelikož jde o segment s největším kapacitním problémem.

Poslední částí je právě období, kdy přicházejí ukrajinští uprchlíci v tak masivních počtech, a o tom bylo dnešní jednání s panem ministrem pro místní rozvoj - navýšení této části kapitol IROPu. Pak jsme připraveni to skóre 4+ změnit v případě, že nedojde k navýšení prostředků. Tak o tom dále budeme jednat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane ministře. A je zájem o doplňující dotaz? Není, čili my můžeme přistoupit k následující interpelaci paní poslankyně Marie Pošarové, která cílí na pana ministra Ivana Bartoše. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Já bych se jenom chtěla zeptat, že čeští občané měli doteď problém s bydlením, nebyly byty ve městech, a najednou se objevila ukrajinská krize a začaly se objevovat byty. Mne by zajímalo: Ty byty byly blokované, že ti lidé na to čekali x let? To je první otázka.

A dále bych se chtěla zeptat ohledně programu zvýhodněných půjček na bydlení pro mladé rodiny. Bylo tam alokováno zhruba 700 milionů korun, ke 14. dubnu byly vybrané, a co se týče Státního fondu na podporu investic, bylo řečeno, že došly peníze, že se půjčky pozastavily.

Mně jde o to, že já jsem k tomu dělala pozměňovací návrh, kde jsem žádala o zvýšení 1 miliardy korun, protože jsem věděla, že se zvyšují ceny energií, zvyšovaly se ceny stavebních materiálů, a jedná se mi o to, jestli bude nějaký nový rozpočet a jestli plánujete navýšení částek do tohoto programu, protože tímto způsobem tisíce mladých rodin přišly o možnost pořídit si vlastní bydlení.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, paní poslankyně, a nyní pan místopředseda vlády, prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já vám děkuji za tu otázku, první i druhou. K té první pravděpodobně míří směrem k novele dvou nařízení vlády z 24. 2. 2022, kdy jsme je schválili na vládě. To byla nařízení vlády, která dlouhodobě administruje Státní fond investic, a na jejich základě vznikají nájemní byty pro specifické skupiny obyvatelstva. To jsou ty programy Výstavba a program Nájemní byty. Na základě tohoto programu pod SFPI vznikají takzvané sociální byty na obcích a ty sociální byty jsou potom určeny charakterem toho úvěru, jakým způsobem mohou být používány. Cílové skupiny v těch programech byly definovány poměrně striktně. U programu Výstavba je určujícím prvkem nízký příjem ve spojení s dalším handicapem a v programu Nájemní byty vedle toho nízkého příjmu pak ještě věk 65+, zdravotní stav, věk do 30 let nebo postižení životní katastrofou. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP