(17.20 hodin)
(pokračuje Mikuláš Bek)
Já myslím, že ta věc má dva aspekty. Debata o působení stážistů na stálém zastoupení probíhá od minulého roku a je součástí vzrušené debaty, která nastala tehdy, když veřejnost a média zjistily, jak nízký rozpočet byl nastaven minulou vládou pro české předsednictví, a začala probíhat debata, která myslím mířila trochu nešťastným směrem, protože začala sugerovat dojem, že smyslem působení stážistů na stálém zastoupení je získat levnou pracovní sílu. Od té doby došlo k různým korekcím rozpočtu jak minulou vládou, tak naší vládou a dnes je jasné, že stážisté na stálém zastoupení nebudou nahrazovat diplomaty, ale je to standardní typ stáží, který má, jak jste správně říkala, za cíl nabídnout těm stážistům profesní zkušenost, kterou zhodnotí ve svém dalším působení, a my si děláme naději, že se z nich budou také rekrutovat třeba budoucí zástupci České republiky ve strukturách Evropské unie, kde máme v zastoupení českých pracovníků velký handicap.
Je třeba říct, že jak jsem dokázal prozkoumat tu situaci a dostal vyjádření stálého zastoupení, jsou dvě skupiny stážistů. Ta první je formována péčí Diplomatické akademie Ministerstva zahraničí. Prošla v minulosti speciálním kurzem a původně jim bylo nabídnuto stipendium 500 eur, které bylo rozpočtováno Úřadem vlády ve výši celkově 2 milionů korun, které byly postoupeny Ministerstvu zahraničí. Zároveň těmto stipendistům v první skupině byla nabídnuta možnost ubytování a transportu. To je skupina, která jde na takzvané diplomatické stáže, a dostali k tomu speciální školení. Pak ale část těch studentů - nebo všichni - zjistili, že podmínky stáží stipendií Erasmus+ jsou finančně výhodnější, a protože jsou to studenti svých univerzit, tak se rozhodli využít tohohle nástroje, který mají standardně univerzity, čímž získali stipendium Erasmus+. To je první skupina. Ta má tu nabídku ubytování a cesty.
Zájem studentů o stáže během předsednictví je mnohem větší, takže stálé zastoupení nabídlo další pozice, už jenom v rámci stipendií Erasmus+, která jsou prostě finanční částkou, která je pevná. Je to typ stáží, které jsou standardně organizovány univerzitami, já s tím mám bohatou profesní zkušenost. Takových stáží se realizují tisíce v nejrůznějších institucích v zahraničí a mají všechny stejné podmínky. Je to prostě to stipendium v rámci programu Erasmus+.
Na základě toho, co vím, se dnes domnívám, že poskytovat další výhody běžným stipendistům nad rámec stipendia by bylo diskriminací ostatních stipendistů, kterých je z vysokých škol vysíláno každoročně mnoho a vláda v tomhle směru nemá žádnou možnost, jak dodatečně vstoupit do hry nějakou speciální nabídkou. Také jsem byl ujištěn, že všichni ti stipendisté znali podmínky, do kterých vstupují. Chápu, že se část z nich cítí v horší pozici než první skupina, která ale prošla školením a je vysílána Diplomatickou akademií za podmínek, které jsou dohodnuty z minulého roku. Všechny ty podmínky byly nastavovány během minulého roku a ti stipendisté by měli mít v zásadě všichni jasno v tom, do čeho jdou.
Chápu, že to budí otázky, na druhé straně kdybychom sáhli k nějaké další mimořádné pomoci s ubytováním dalším stipendistům, tak vlastně znevýhodňujeme dalších několik set nebo tisíc stipendistů, kteří vyjíždí z České republiky v rámci programu Erasmus+. (Předsedající: Váš čas.) Takže to je moje odpověď.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane ministře. Je evidentní zájem o doplňující otázku. Prosím.
Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, pane předsedající. Já vám děkuji za přípravu, pane ministře, nicméně já si pamatuji, že Ministerstvo zahraničních věcí vypsalo výběrové řízení, které viselo na stránkách Ministerstva zahraničních věcí, a kde byla nabídka stáží, nikoliv stipendií. Já bych možná doporučila tuhletu verifikaci. Takže ministerstvo vlastně tyto stážisty vybíralo samo. A teď mě zajímá, jestli i u těchto stážistů jsou rozdílné podmínky.
Nicméně samozřejmě podám tuto interpelaci posléze i na pana ministra zahraničních věcí, protože jsem se domnívala, že vzhledem k vašemu zaměření na evropské záležitosti budete mít více informací, poněvadž se to týká českého předsednictví v Evropské unii. Nicméně dopřesním tyto své otázky na pana ministra Lipavského. Upozorňuji ale, že byla ještě těmi studenty podána petice. Protože na rovinu, já ty informace, které jsem dnes přednesla, nemám z médií, já je mám od těch studentů.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Váš čas, paní poslankyně. Chce pan ministr ještě zareagovat? Prosím.
Ministr pro evropské záležitosti ČR Mikuláš Bek: Samozřejmě nemám přímé informace k tomu, zda mezi tou skupinou vybíranou Ministerstvem zahraničí jsou podmínky úplně shodné. To možná stojí za pozornost. Na druhé straně opakuji, zvýhodnit standardní stipendisty vysílané svými univerzitami kamkoliv je něco, co by byl krok, který vláda nemůže obhájit, protože bychom museli vytvářet rovné podmínky pro všechny stipendisty v rámci programu Erasmus+.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Přistoupíme k další interpelaci, kterou přednese paní poslankyně Jana Hanzlíková. Prosím, paní poslankyně, můžete se ujmout slova.
Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, moje interpelace směřuje na nepřítomného pana ministra práce a sociálních věcí a je na téma mladí dospělí opouštějící ústavní nebo pěstounskou péči. V loňském roce se totiž novelou zákona o sociálně-právní ochraně dětí zavedl zaopatřovací příspěvek, který je vyplácen zletilé osobě, která je ještě nezaopatřeným dítětem, po odchodu z ústavní či pěstounské péče. Je to tedy nový institut, který se nám objevil v terénu. Takový mladý dospělý musí mít vypracovaný individuální plán a musí poskytovat součinnost sociálnímu kurátorovi. V individuálním plánu se řeší třeba samostatné hospodaření, praktické záležitosti ohledně hledání bydlení a udržení si bydlení nebo zaměstnání.
A kde je problém? Ten problém nastává u mladých, kteří vyžadují v tomto směru opravdu velmi intenzivní doprovázení a podporu, protože jim chybí informace, ale především jim chybí jakékoliv praktické zkušenosti. V takových případech nemohou postačit zhruba měsíční - někdy je to delší prodleva - schůzky se sociálním kurátorem, protože ty schůzky jsou navíc zaměřené většinou pouze na poradenství, ale je opravdu potřeba praktický nácvik, třeba i v domácím prostředí toho mladého. Mám z poslední doby několik podnětů a informací o problémech právě při zajišťování této intenzivnější podpory v praxi, také o velkých rozdílech v této podpoře v jednotlivých krajích a i o malé informovanosti samotných mladých dospělých o této možnosti.
Proto se ptám, jakým způsobem je zmíněná podpora zajišťována, zda existuje nějaká metodika či instrukce pro sociální kurátory, jak mají intenzivní podporu pro mladého dospělého zajistit (Předsedající: Váš čas.) a jakým způsobem jsou sami mladí dospělí o této možnosti informováni. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Poprosím o dodržování času. Děkuji za příspěvek. A nyní nevidím v sále paní poslankyni Andreu Babišovou, čili její interpelace propadá. Další na řadě je pan poslanec Lubomír Brož. Přistoupíme tedy k jeho interpelaci mířené na pana ministra financí. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.
Poslanec Lubomír Brož: Děkuji. Vážený pane ministře, nacházíme se v poměrně složité ekonomické situaci, která zasáhne nejen fyzické osoby, ale samozřejmě i fyzické podnikající osoby a pochopitelně také právnické osoby.
Můj dotaz směřuje právě k fyzickým podnikajícím osobám. V současné době je limit pro vstup do režimu paušální daně a pro vznik povinnosti platit DPH poměrně nízký. Limit pro plátcovství DPH ve výši 1 milionu vychází z částky, která byla vyjednaná při našem vstupu do Evropské unie v roce 2004, a nezměnil se tudíž již osmnáct let navzdory samozřejmě významným změnám cenových hladin. Po zvýšení limitu pro povinnou registraci k DPH na 2 miliony korun a souběžnému rozšíření paušální daně podnikatelé volají a byl by to pro ně významný krok ke snížení administrativní zátěže i finanční zátěže a týkalo by se to více než 100 000 podnikatelů, jestli mám správnou informaci. ***
