(11.00 hodin)
(pokračuje Klára Dostálová)

Rekodifikace přináší změny ve dvou oblastech, to znamená územní přezkum územněplánovacích dokumentací a soudní přezkum stavebního povolení. Zavedení speciálních míst příslušnosti krajských soudů pro takzvané vyhrazené stavby, a byl zvolen Krajský soud v Ostravě. Soudní přezkum územněplánovací dokumentace bude mít formu opatření obecné povahy. Vyloučení ručení územněplánovací dokumentace se zpětnými účinky vždy nejdříve k právní moci rozsudku. To je velmi důležité, protože samozřejmě v praxi se mnoho právníků potýkalo s tím, jak se vlastně v tom prostředí zachovat, pokud to je nějak hodně zpětně a tak dále a už samozřejmě podle té územněplánovací dokumentace se realizovaly stavby. Soudní přezkum rozhodnutí stavebních úřadů je posílen o apelační prvky. Správní soud bude moci nejen zrušit napadené správní rozhodnutí, ale případně také napadené správní rozhodnutí změnit, aniž by bylo potřeba vracet případ zpět stavebnímu úřadu k vedení dalšího řízení. Apelační princip bude uplatněn soudem fakultativně a bude pouze v řízení před krajským soudem jako soudem správním.

Co zavádíme jako nové a co skutečně velmi kvitují stavebníci, že stavebník bude nově vždy účastníkem řízení o žalobě proti rozhodnutí stavebního úřadu. Dále zavádíme nepřípustnost žalobního bodu z důvodu koncentrace. Námitka, kterou žalobce neuplatnil v řízení o povolení stavby, ač tak učinit mohl, bude v řízení o žalobě proti rozhodnutí stavebního úřadu nepřípustná. Žalobce by proto měl splnit povinnost namítat již ve správním řízení, v čem spatřuje porušení svých veřejných subjektivních práv.

Další věc, která je, je odmítnutí žaloby z důvodů zneužití práva. Asi každý z nás jsme někdy četl nebo slyšel o tom, jak se skutečně právo dá zneužít. To znamená, že v případě, kdy žalobce podá žalobu pouze s cílem zneužít svého práva podat žalobu, bude tato žaloba zamítnuta.

A v neposlední řadě, co považuji také za velmi důležité, zejména pro veřejné subjekty, kraje, města, obce, je povinnost soudu projednat všechny žalobní body. Není nic horšího, než když se stalo, že prostě bylo - já nevím - deset námitek, soud u druhé řekl, že je něco špatně, a vrátil to, aniž by se vyjádřil k těm dalším osmi, protože pak město nevědělo, jak by případně soud reagoval na dalších osm námitek. Takže to považuji taky za zcela důležité, povinnost soudu projednat všechny žalobní body. Je to velmi podobné, jako v zákoně o urychlení výstavby dopravní, vodní, energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací se navrhuje zakotvit povinnost správního soudu projednat a vypořádat se se všemi žalobními námitkami. Stavební úřad tak v rámci nového projednání bude moci zohlednit všechny námitky vznesené před správním soudem.

Další kategorií, kterou skutečně bych ráda otevřela, protože už i mediálně jsme svědky toho, že se samozřejmě o svá práva hlásí zejména samosprávy, je oblast územního plánování. Je potřeba si říci, jak je to ukotveno dnes, tedy v novém stavebním zákoně, ale tady na rovinu říkám, že to jsem očekávala od nové vlády. Tady zcela legitimně přiznávám, že jsme to nedotáhli až do úplného konce, že samozřejmě města měla spoustu připomínek a námitek, a tady jsem očekávala, že nová vláda naváže, ne že bude vracet stavební zákon o rok zpět, ale že se bude snažit samozřejmě územní plánování s městy detailně projednat. Zatím tedy v novém stavebním zákoně je to tak, že územní plánování vytváří předpoklady pro udržitelný rozvoj území, koordinuje záměry na využití území, vymezuje plochy a koridory pro veřejně prospěšné stavby a opatření, chrání nezastavěné území neboli volnou krajinu a stanovuje podmínky pro výstavbu a pro využití území. V zákonem stanovených případech bude současně zpracováno v rámci územněplánovací dokumentace i vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území včetně vlivu na životní prostředí a na soustavu Natura 2000. Bude zaveden jednotný standard územněplánovacích dokumentací sjednocující jejich formální stránku, aby byla pro veřejnost i investory lépe čitelná. Závaznost je vždy pro navazující dokumentace a pro rozhodování povolování. Nebude nutné čekat, až bude vydána navazující dokumentace, bude se moci rozhodovat přímo na základě té vyšší. Pořizování je jako dosud výkonem státní správy, ovšem ale vždy rozhoduje volený orgán neboli samospráva. Zrychlí se i proces pořízení dokumentace, zejména tím, že v jeden čas bude probíhat společné jednání s dotčenými orgány a veřejné projednávání a úprava dokumentace nebude po každém z těchto jednání. Dotčené orgány budou nadále uplatňovat stanoviska, která bude muset pořizovatel respektovat, s výjimkou případů, kdy bude v dohodě o řešení rozporu uvedeno jinak. Každý bude smět uplatnit k návrhu připomínky, které budou muset být v odůvodnění předkládaném schvalujícímu orgánu písemně vypořádány. Věcně shodné připomínky se budou vypořádávat dohromady.

Všechny druhy územněplánovací dokumentace lze napadnout žalobou. Bude zaveden systém sledování změn, to znamená každý, kdo se v Národním geoportálu územního plánování zaregistruje, obdrží zdarma elektronicky informaci o projednávání dokumentace nebo její změny ve svoleném území. To zejména je samozřejmě velmi dobré pro občany, kteří takto museli neustále sledovat úřední desku. Takto, pokud se zaregistrují v Národním geoportálu, jim ty informace budou chodit samy.

Dále bude územní rozvojový plán, který stanoví strategické záměry státu. Skutečně vrcholný dokument, který vlastně bude zakomponovávat do území strategické stavby státu, to znamená, budou se samozřejmě vymezovat plochy a koridory pro celostátně významné stavby, zejména tedy dopravní a technické infrastruktury, a nadregionální územní systém ekologické stability. Měl by ho pořizovat nejvyšší stavební úřad, ale předpokládám tedy, že po novu, pokud tedy dneska skutečně schválíte odklad takto dobrých věcí, které jsou v novém stavebním zákoně, tak to bude pravděpodobně dělat Ministerstvo pro místní rozvoj a bude ho vydávat vláda opatřením obecné povahy.

Zásady územního rozvoje stanovují koncepci rozvoje a ochrany hodnot kraje, přebírají řešení z územního rozvojového plánu, vymezují plochy a koridory nadmístního významu, zejména dopravní a technické infrastruktury a tak dále. Samozřejmě tam se toho moc nemění, zásady územního rozvoje jsou stejné, opět je to opatření obecné povahy.

Co bych asi tady vyzdvihla, je samotný regulační plán. Regulační plán by určitě měl být velkou hudbou budoucnosti. Vychází se už ze současné úpravy a pořizuje se buď v ploše vymezené a posouzené z hlediska vlivu v územním plánu, nebo v jiné ploše za předpokladu, že nemění její charakter. Proto již tento plán nevyžaduje posouzení SEA. Regulační plán pořizuje úřad územního plánování, obec s rozšířenou působností nebo obecní úřad při splnění kvalifikačních požadavků, takzvaný zástupce pořizovatele, a vydává zastupitelstvo obce opatřením obecné povahy. Další nástroje územního plánování je tedy především Národní geoportál územního plánování, budou v něm zveřejněny všechny výstupy z územněplánovací činnosti včetně zadání návrhů k projednání, oznámení projednání, vydání územněplánovacích dokumentací, územněplánovací podklady a další nástroje územního plánování.

Dále v rámci územního plánování existují tak zvané územněanalytické podklady, ty obsahují zjištění a vyhodnocení stavu o vývoji území. Jejich závěr tvoří určení problémů k řešení v územněplánovací dokumentaci. Vedle územněplánovacích podkladů jsou tu ještě územní studie, které navrhují možná řešení vybraných problémů v konkrétních územích, to znamená řešení určitého území komplexně, nebo jen například dopravní řešení či vedení sítí.

Pak jsou tady samozřejmě nové věci, které jsme dávali do nového stavebního zákona na základě apelů od starostů a jednotlivých obcí, a to je přímo definování plánovací smlouvy. Obec může podmínit v územním plánu nebo regulačním plánu rozhodování o změnách území uzavřením plánovací smlouvy. Uzavírá se mezi stavebníkem a obcí či krajem nebo vlastníkem veřejné infrastruktury. Účastníkem může být i další osoba, lze ji uzavřít i z podnětu obce nebo stavebníka.

Samozřejmě v neposlední řadě jsou i v novém stavebním zákoně náhrady za změny území. Jedná se o obdobu dnešní náhrady za změnu v území, když je stavební uzávěrou nebo zrušením zastavitelnosti pozemku způsobena vlastníkovi újma. Náhrada nenáleží, když vlastník stavět mohl a do pěti let svou nečinností nezahájil kroky směřující k realizaci návrhu. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP