Takže bych prosil odpovědi na tyto otázky a jsem připraven i na nějaké odborné bázi se bavit o systémech, které jsou jinde v Evropě. Děkuji za vaši odpověď.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a slovo má nyní opět místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Máte slovo.

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, vážený pane poslanče, děkuji za tu interpelaci, protože opět je to jedna z věcí, která je teď velmi aktuální, kdy vidíme vývoj za posledního skoro tři čtvrtě roku s narůstajícími cenami energie, elektřiny, především plynu, ale řekněme i tepla, kdy jako vláda hledáme řešení, abychom dokázali pomoci domácnostem tu situaci zvládnout, protože situace je evidentní v tom, že zatím jsme nedosáhli toho vrcholu, stále vidíme, že ty nárůsty a dopady na lidi dopadají a my se snažíme hledat řešení tak, abychom opravdu lidem dokázali pomoci, protože řešení, která můžeme nabízet my z pohledu Ministerstva práce a sociálních věcí, jsou svým způsobem limitovaná. Jsou limitovaná kapacitou a propustností sociálního systému, který zase má nějaká přesná pravidla, přesné definice v tom, co všechno po zákazníkovi musíme chtít, a i když hledáme cesty - a teď připravujeme do jednání vlády novelu zákona o státní sociální podpoře i o hmotné nouzi, abychom dokázali ještě zjednodušit příspěvek na bydlení - tak je evidentní, že tady opravdu nejsme schopni obsluhovat řekněme velká množství lidí tak, aby to bylo komfortní, rychlé a nezatěžovalo to žadatele a stát do nějaké větší míry.

Proto jsem za Ministerstvo práce a sociálních věcí opakovaně říkal, že bych byl rád, abychom na úrovni vlády ve spolupráci s ostatními rezorty našli nástroje, které by dokázaly být vstřícnější v tom, jakým způsobem kompenzovat náklady, které domácnosti dneska mají, a mají je poměrně výrazné. My se inspirujeme v debatě tím, co vidíme v zahraničí, tím, jaká jsou doporučení Evropské komise, která jednoznačně říkají: i výnosy, například z emisních povolenek, je možné využívat právě pro podporu domácnosti, pro podporu sociálně zranitelných zákazníků. Samozřejmě je to potom klíčové v tom, jakým způsobem tu podporu jsme schopni - a ten institut -v budoucnu definovat. Jsme opravdu v téhle situaci ještě na začátku příběhu.

Jsou tady různé varianty, různé cesty. Já jsem za Ministerstvo práce a sociálních věcí řekl, že by mně byla blízká varianta právě definování sociálně zranitelného zákazníka, kde můžeme být v situaci, kdy máme několik jasných okruhů, kdy například hodnotíme příjmovou skupinu a její výši, hodnotíme zdravotní stav, indispozici toho dotyčného, například to, že to je poživatel invalidního důchodu v určitém stupni, hodnotíme tam například i věk a tak dále, případně to, že ten člověk pobírá některé jiné dávky v rámci hmotné nouze nebo státní sociální podpory. Pak samozřejmě to může být také z pohledu specifických způsobů ochrany zákazníka. Není to jenom o tarifu, není to jenom o ceně, ale je to například o podmínkách, kdy zákazník může a nesmí být odpojen, abychom zase věděli, že klient, například v zimním období, prostě i mimo režim, který jsme viděli teď v DPI, bude mít nějaký statut ochrany a tak dále.

Pak si myslím, že je důležité, aby v debatě jsme také vnesli například i zase třeba možnosti poradenství, ať už by to třeba mohli zabezpečovat lidé právě z oblasti pracovníků sociálních služeb, nebo případně lidé z jiné oblasti státní správy, kteří by mohli také lidem pomoci orientovat se v tarifech, hledat cesty ke snížení energetické náročnosti a tak dále. Takže to jsou další věci, které si myslím, že je nutno do toho zahrnout, nejenom otázku, zdali tarif má být nějakým jasným způsobem ohraničen, a potom případně, jakým způsobem by to distributorům stát kompenzoval, ale zároveň aby tam byly provazby na to, abychom hledali to řešení úspory - využití například Nové zelené úsporám a tak dále.

My jsme v této věci jako MPSV ty věci konzultovali, když jsme řešili otázku dodavatelů poslední instance, kdy jsme poslední čtyři měsíce řešili to, jakým způsobem můžeme pomoci zmírnit dopady z hlediska odpojování zákazníků, a v těchto debatách sami zástupci například dodavatelů poslední instance říkali: Je tady nutné hledat i jiné řešení, než je sociální systém, protože evidentně vy i my cítíme, že sociální systém má určité limity. Tady je samozřejmě klíčový i pohled, jaký bude mít finálně Ministerstvo průmyslu a obchodu, zdali jsou ještě jiné varianty řešení, například energetické vouchery a podobně. Nejsem tady v situaci, kdybych říkal: Toto řešení je jediné správné. Já jsem v situaci, kdy říkám: Sociální systém má své limity. Nejsme schopni tady obsluhovat 300 000, 400 000 lidí, pokud si to situace vyžádá, potřebujeme hledat i nějaký jiný nástroj, který bychom byli schopni aktivovat, který by prostě byl systémově jednodušší, než je systém státní sociální podpory v hmotné nouzi.

Takže ta diskuse je teď v nějaké řekněme fázi počáteční, uvidíme, jakým způsobem dokážeme najít dobré technické, legislativní, ale i administrativní řešení.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec má doplňující dotaz.

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za vaši odpověď. Jenom bych ještě poprosil, zda se opravdu jedná s dodavateli o jejich systémech, které fungují. Pochopil jsem správně, že to není definitivní řešení, ale jedno z mnoha řešení, která fungují. I pan ministr Síkela kýval, všiml jsem si, že to prostě je spolupráce těchto dvou rezortů, musí být.

A potom, skutečně tady momentálně nejde o tu Zelenou úsporám, to je pro ty příjmové skupiny trošičku někde jinde, kde je to pro ně také pomoc a nezatěžuje jim to domácnost. Ale tady se opravdu jedná o sociální tarif pro ty nejpotřebnější, ty, kteří by mohli utrpět i zdravotní problémy nedostatkem tepla, nedostatkem vody a podobných záležitostí.

Takže bych jenom poprosil, když budete nakládat s těmi věcmi, jestli byste nás do té diskuse přizvali a nějakým způsobem informovali. Děkuju.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Máte slovo, pane ministře.

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Já za to děkuji. Jak jsem tady říkal před chvílí, jsme opravdu na začátku toho procesu, jak to dobře nastavit a jak to parametricky zvládnout, samozřejmě s dodavateli, potom v situaci, kdyby bylo už jasnější, které konkrétně řešení můžeme realizovat, tak je nutné, aby u té debaty oni byli. Vítám i konstruktivní přístup, že i vy o to stojíte z pohledu člověka, který je dlouhé roky v hospodářském výboru.

Myslím si ale, například tady ta otázka Nová zelená úsporám, to není něco úplně vzdáleného. My jsme s paní ministryni Hubáčkovou teď v posledních třech měsících pracovali také na tom, aby finance z Nové zelené úsporám, z kotlíkových dotací, nebyly ničím, co je jenom pro střední a vyšší třídu. Proto jsme například teď u kotlíkových dotací nastavili to, že u kotlíkových dotací sociálně nízkopříjmové skupiny budou mít šanci si na tu dotaci sáhnout, a je tam možnost kofinancování ze strany státního fondu životního prostředí až 95 %. Takže o tom je ten příběh, dát lidem opravdu finální řešení, které jim pomůže, vymění ten zdroj, mít ho levnější, mít ho efektivnější, a budou na to mít peníze.

A takhle je potřeba se podívat i na ostatní programy Nová zelená úsporám, kde můžeme kofinancování státu navýšit podle toho, jaký je sociální příjmový status toho zákazníka a jeho domácnosti, aby opravdu si na to lidé sáhli, a ne že budou v situaci, kdy my jim tady roky říkáme, že tady je Nová zelenám úsporám - mějte fotovoltaiku, tepelné čerpadlo - ale ti lidé za stávajících podmínek na to vůbec neměli šanci dosáhnout, protože neměli třeba 50 % na kofinancování. To je něco, co už měníme, a je potřeba s tím pracovat i do budoucna. Takže věřím, že i toto systémové řešení je možnou cestou, jak snížit závislost na Rusku. Každá ušetřená kilowatthodina, každá kilowatthodina vyrobená doma na střeše, na fasádě, má velký smysl a na tom pracujeme.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a další s interpelací je pan poslanec Lang, který bude interpelovat pana vicepremiéra Rakušana. Máte slovo.

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, pane předsedající. Vážení ministři, vážené kolegyně, kolegové. Já mám opět jedno ze svých témat, které se týká interpelace. Vznesl bych dotaz. Dám si teď takové třaskavé věci v rámci příchozích Ukrajinců a dalších lidí přicházejících z místa bojů. Kolik příchozích běženců z Ukrajiny tvoří osoby se specifickými potřebami? Jsou to ukrajinští Romové. Jak se prověřují, zdali mají zdvojené občanství, tudíž by neměli být příjemci humanitárních dávek? Jsou to i lidé s tím jiným životním stylem a jinými potřebami. Tady použiji i citaci pana ministra z jeho tiskové konference, kde hovoří o tom: "Policie začne lidi přicházející do České republiky důkladněji prověřovat. Budeme kontrolovat pasy příchozích, zda skutečně obsahují razítko a překročení z Ukrajiny do EU. V prvních dnech jsme toto nedělali, bylo to příliš živelné." Tuto větu považuji za poměrně alarmující. Se svým ukrajinským protějškem hodlám opět také řešit, aby ukrajinská policie se více věnovala případnému organizovanému zločinu. Ještě potom bych se k tomu zmínil.

Já se ptám pana ministra: Proč nevycházel ze svého vlastního materiálu, který mělo k dispozici Ministerstvo vnitra, kde se hovoří v jednom z bodů případných nebezpečí nebo nebezpečných situací nebo případných rizik: "Zneužívání identity dočasné ochrany může být použito osobami, které nesplňují zákonem stanovené podmínk, žádost o dočasnou ochranu z řad jiných, třetích zemí či občanů Evropské unie." ***