A to téma, já ho vůbec nechci zlehčovat, já ho beru jako velmi vážné, proto jsem také měl jednání, respektive moje paní náměstkyně a můj tým, před asi zhruba čtrnácti dny se zástupci České bankovní asociace, kdy jsme s nimi projednávali otázku, jak oni vidí v tento okamžik vývoj a dopad na své klienty, zdali pozorují nějaké zvýšené riziko u klientů, kteří by nezvládali splácet své hypotéky. Zatím v tento okamžik oni ty informace nemají, komunikují s klienty, jsou schopni uzavírat dodatky, jsou schopni při refinancování upravovat délku splácení tak, aby nárůsty měsíčních splátek nevedly k tomu, že klient není schopen případně nebo nebyl by schopen uhradit výši měsíční hypotéky.

Nicméně problematika oblasti bydlení není přímo gesce ministra práce a sociálních věcí, je to především gesce Ministerstva pro místní rozvoj. Tady vím, že pan vicepremiér a ministr Ivan Bartoš připravuje konkrétní úpravu, na kterou se tady čeká roky, a to je nový zákon o dostupném bydlení, aby v tomto zákoně byly i podpůrné mechanismy, které by opravdu podporovaly nejenom konkrétní rodiny, domácnosti, ale na například i bytová společenstva k tomu, aby nabízela dostupné, rychlé, levné bydlení, které tady v České republice bohužel zoufale chybí, proto tu situaci se tady x mnoho let předtím nepodařilo řešit.

Za nás, Ministerstvo práce a sociálních věcí, děláme opatření v sociální oblasti, která vedou k tomu, abychom pomáhali rodinám s narůstajícími výdaji v oblastech řekněme nárůstu cen energií, nárůstu cen potravin - ty kroky se dějí, vláda o těch věcech rozhodla. Finanční prostředky směřujeme na pomoc i rodinám nejenom v oblasti zvýšení životního a existenčního minima, které už se udělalo od 1. 4. Pomohlo to zhruba 370 000 lidí, u kterých se zvýšily další typy dávek sociální podpory nebo hmotné nouze. Rozšířil se ten okruh a počítáme s tím, že krok zvýšení životního a existenčního minima vláda udělá opět od 1. 7. Také na pomoc rodinám směřuje konkrétní finanční podpora 5 000 korun pro rodiče na dítě. Proto to spouštíme teď, abychom opravdu co nejdříve toto dokázali vyplácet.

Takže děláme komplexní opatření, která pomáhají rodinám v této těžké situaci, abychom podpořili jejich příjmy, jejich řekněme ekonomickou stabilitu, a garantuji za vládu, že ty kroky budeme dělat i nadále. Budeme sledovat i vývoj na hypotečním trhu, budeme sledovat i nárůsty hypotečních sazeb, budeme sledovat případné ohrožení a rizika, která by vedla k tomu, že by se mohlo zvýšit riziko, že lidé by případně mohli přijít o střechu nad hlavou. A jsme případně připraveni hledat to, jakým způsobem pomocnou ruku podat.

Takže my to téma nepodceňujeme, kroky jsme připraveni realizovat, budeme je - a v případě konkrétního řešení, které by se vztahovalo například k otázce řešení úrokových sazeb a podobně, tam je to potom více otázka na kolegy z Ministerstva pro místní rozvoj a za Ministerstva financí, to už není úplně moje kompetence. Ale garantuji, že nejsme ti, kteří by nevnímali tu složitou situaci. A když to situace bude vyžadovat, budeme hledat další řešení, jak ještě posílit příjmovou situaci domácností, a především mladých rodin, které patří mezi zranitelné skupiny obyvatel. A to musím říci, že i za mě jako za předsedu KDU-ČSL je to téma, které je pro mě opravdu velmi důležité. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji panu ministrovi a táži se paní poslankyně, jestli má zájem ještě o doplňující otázku?

Poslankyně Lenka Dražilová: Už nemám otázku, už mám jenom takovou připomínku. Jednorázový příspěvek 5 000 korun nám asi nevyřeší ty hypotéky. Ten úrok 5 %, jak jste zmínil, když jste si bral vy, to byla jiná doba a ceny nemovitostí byly opravdu úplně jinde. Ale já už jsem vlastně nestačila říct otázku, že jestli chystá vaše ministerstvo něco ve spolupráci s jinými ministerstvy nebo třeba jednání s bankami, a to jste mně odpověděl, takže za to děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pan vicepremiér už nebude reagovat.

Já bych teď, prosím, udělal jednu vsuvku, a to z toho důvodu, že přišla paní poslankyně Pastuchová s tím, že jí nebylo umožněno vlivem toho, jak kolegové mačkají čas, nedostala správný časový prostor na to, aby se zeptala - a je to pravda, bylo to méně, takže já bych využil této situace, mezitím dorazil pan vicepremiér Jurečka, že by tedy zopakovala svůj dotaz. Budete na to mít přesně už teď svůj čas a pan vicepremiér bude moci reagovat. Děkuji.

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane předsedající. Mně zbyla minuta dvacet, kdy měl odpovídat ještě pan ministr, takže jsem se dívala na hodiny a hrozně jsem se divila, že čtu tak pomalu. Jsem ráda, že tu je pan ministr. Já bych se tedy znovu zeptala ohledně příspěvku na dítě ve výši 5 000 korun. Jak jsem řekla, jsem ráda, že vláda jde tímto krokem, i když za mě by to mělo být jinak, ale chtěla bych se zeptat na to, protože pan ministr si může předchozí interpelaci dohledat, zaráží mě tam to, že tam věk 18 let. Pan ministr, vaším prostřednictvím, sdělil, že tito mladíci a děvčata by mohli jít na brigády, což si myslím, že u maminek samoživitelek z osobní zkušenosti vím, že tomu tak je, a ne od osmnácti, ale od šestnácti, aby si přivydělali. A ptám se, když už jste změnili nebo řekli v té bublině, která ještě nevíme, jak bude vypadat, kdo to bude vyplácet, jak se o to bude žádat, jak se to bude posuzovat, když budou nesezdané manželské páry, jestli se doloží jeden plat, nebo oba, jestli opravdu nezvažujete ještě změnu toho, že by to dostaly děti i nad 18 let, které studují, protože se připravují na svůj další život. A myslím si, že zrovna když vás znám tolik mnoho let i vaši stranu KDU-ČSL, která má v programu podporu rodin s dětmi, jestli opravdu nepřemýšlíte o tom, ten věk zvýšit. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a pan vicepremiér Jurečka bude reagovat.

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji, já se omlouvám, já jsem předtím nestíhal doběhnout sem na interpelaci z jednoho důležitého jednání, tak jsem rád, že to nemusíme vyřizovat korespondenčně, ale že to můžeme vypořádat takto. Musím říct a říkám to za posledních zhruba deset dnů, že všechny detaily a všechny konkrétní parametry včetně způsobu výplaty, administrace zveřejníme v okamžiku, kdy budeme mít připravený hotový návrh zákona, který budeme předkládat na vládu. Věřím, že se nám to podaří stihnout tak, aby tento návrh mohla projednat vláda 25. května, abychom ještě v průběhu měsíce června dokončili legislativní proces a mohli začít potom už i tu realizaci.

Z hlediska toho, jak jsme nastavovali věk pro ty děti, bylo více variant. Debatovali jsme, kde je ta míra zranitelnosti, kde případně přichází už i období, kdy děti mohou ekonomickou aktivitou pomoci krýt část nákladů, které jsou spojeny s jejich vzděláním, s jejich výchovou. Nakonec po debatě na vládě jsme došli k tomu, že stanovíme věk na hranici 18 let. A jsem si vědom toho, že tady jsou potom následně studenti, kteří někteří dokončí studium na střední škole ve čtvrtém ročníku, nebo potom na vysokých školách, vyšších odborných školách, ale je tady samozřejmě také objektivně potřeba vnímat to, že tito studenti mají také možnost opravdu jít si sami přivydělat. Velká část z nich to dělá, je tady situace na trhu práce, kdy opravdu o tyto lidi je zájem, o jejich brigády, o jejich částečné úvazky. Ostatně i ty částečné úvazky u těch studentů do 26 let budeme podporovat v legislativní úpravě, kterou taktéž teď Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje.

Takže při vědomí toho, že tato opatření děláme v extrémně mimořádné situaci, děláme tyto výdaje, které jdou opravdu na zvýšení, na vrub zvýšení dluhu tohoto státu, v situaci, kdy i tyto děti budou muset tento dluh zaplatit v okamžiku, kdy začnou naplno pracovat a budou daňovým poplatníkem, tak jsme hledali vyvážení toho, aby to bylo tak, že opravdu cílí na ty nejzranitelnější a zranitelné rodiče samoživitelky, samoživitele, ale při objektivní situaci, kdy ať už dcera, nebo syn může si jít i sám přivydělat, tak přivydělat si 5 000 korun v průběhu roku, a teď to řeknu, i mimo zimní semestr, mimo letní semestr, přímo jen o prázdninách, tak si myslím, že ta šance opravdu reálná pro každého, kdo chce a kdo může.

Takže to si myslím, že je potřeba také brát. Já vím, že ne každý to rád slyší. Když to vztáhnu na sebe nebo to vztáhnu i na své děti, své syny, prostě všichni jsme už od hranice patnácti, šestnácti let, když jsme mohli, tak jsme byli schopni chodit na brigády, pracovat, a případně na vysoké škole - já jsem se živil už potom i sám, začal jsem podnikat. Takže i touto optikou se na to díváme. Chápu, že můžeme volat po tom, aby to bylo ještě více sociální, ale kdybychom měli rozdávat z čeho, kdybychom tady měli úspory zanechané od předchozích vlád, tak bychom to rádi udělali, ale v takové situaci tato země bohužel není. ***