(17.30 hodin)
(pokračuje Vít Rakušan)
My jsme dlouhodobě vyzývali kraje napříč politickým spektrem - teď to není žádný politický šťouchanec - aby se pokoušely zajistit ubytovací kapacity i skupinám uprchlíků se specifickými potřebami ubytování, protože víme, že tady byly veliké požadavky na nějaké ubytování většího typu, nerozdělování rodin a podobně. Vytipovali jsme jako stát 23 objektů, některé objektivně nevhodné byly, některé ovšem použity být mohly. Znamená to ovšem převzít na sebe i regionálně nějakou dávku politické odpovědnosti a rozhodnout o tom, že v takových objektech se prostě ubytovávat skutečně bude. K tomu už vůle, možná i s blížícími se komunálními volbami na podzim, až tak silná nebyla.
My jsme skutečně říkali, což už tady připomněl pan kolega Lang, že nechceme stavět žádné uprchlické tábory, a to také neděláme. Zatím situace s počtem migrantů zaplaťpánbůh není taková, abychom museli stavět někde nějaké uprchlické kempy, tábory, velkokapacitní zařízení na zelené louce. Toto je ovšem specifická skupina příchozích, kde dochází k prověřování toho, zda nemají dvojí občanství. To prověření jako takové musí proběhnout do 30 dnů, ale většinou proběhne výrazně rychleji, tedy ti lidé by tam skutečně měli být ubytováni pouze v horizontu nějakých několika jednotlivých dnů a potom, pokud budou mít jenom ukrajinské občanství, budou zařazeni do klasického ubytovacího systému na krajských asistenčních centrech pomoci Ukrajině jako kdokoli jiný, kdo z Ukrajiny do České republiky přichází a splní všechny náležitosti uložené zákonem. Kapacita tohoto zařízení bude 150 osob. My si uvědomujeme, že na hlavním nádraží je lidí více v tuto chvíli, ale chceme tam dostat především matky s dětmi, a zároveň vyjednáváme i s Hlavním městem Prahou o jednom kamenném nebo o dvou kamenných objektech, kam bychom mohli krátkodobě ubytovávat lidi, kteří jsou v současné době na hlavním nádraží.
Systémově se to dá skutečně řešit pouze jednáním s ukrajinskou stranou, s postihnutím kriminální činnosti, která láká s vidinou nějakého zisku lidi k tomu, aby přicházeli do jednotlivých zemí Evropské unie - není to jenom Česká republika. Konzultujeme i s německými kolegy, s polskými kolegy, prostě takové pokusy se objevují i v jiných členských zemích Evropské unie. Ztížit příjezdové podmínky, to už jsem zmínil v odpovědi na interpelaci panu kolegovi Langovi, a také zajistit, aby ta humanitární dávka, na čemž s panem kolegou Jurečkou pracujeme, mohla být v tom prvním případě ve chvílích, kdy je lidem zajištěno ubytování, nahrazena ta finanční dávka, dávkou materiální, to znamená jídlem, to znamená základním zajištěním pro ty příchozí. A samozřejmě s panem ministrem dopravy se bavíme i o možnosti, jakým způsobem lidem, kteří nemají nárok na dočasnou ochranu v České republice, umožnit rychlý návrat do země původu. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Je zájem ještě o doplňující dotaz. Dnes je to velmi korektní režim interpelací, tak uvidíme, jestli to teď zajiskří.
Poslanec Petr Letocha: Já už jsem tedy původně nechtěl mít ten dotaz, a o co větší hrdinství musím udělat, když pan ministr opomene odpovědět na jednu moji otázku, a ta tedy zní: Jak dlouho se počítá, že by ve stanech lidé měli pobývat? Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pan vicepremiér chce reagovat.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Ano, dneska to máme i s moderací pana místopředsedy, takže děkujeme. Pane poslanče, skutečně maximum pobývání pro jednoho jednotlivého člověka, což vyplývá ze zákona, je 30 dnů. Za tu dobu musí dojít k jeho prověření, k jeho ztotožnění. Pokud je to člověk s ukrajinským pasem, jde zpátky do systému ubytování, pokud je to člověk s maďarským pasem, Česká republika nemá žádnou povinnost mu poskytovat jakoukoli ochranu, vlastně jakoukoli sociální pomoc, to je z pohledu práva Evropské unie člověk, který se volně pohybuje v schengenském prostoru. A my uděláme všechno pro to, abychom takové lidi motivovali k návratu domů.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a máme další interpelaci a to je pan poslanec Stržínek, který bude interpelovat pana ministra Síkelu. Máte slovo.
Poslanec Robert Stržínek: Děkuji, pane předsedající. Vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, dovolte mi vznést dotaz nebo spíše požadavek směřující na pana ministra. Týká se řešení kritické situace měst a městských organizací, které se ocitly v režimu DPI.
Z důvodu ukončení činnosti některých dodavatelů energií se totiž mnohá města anebo jejich organizace ocitly právě v tomto režimu. Problém je následující. Stávající zákon o zadávání veřejných zakázek nás starosty totiž v této kritické situaci dostává do pasti. Dodavatele energií musíme soutěžit, ale do soutěží se nikdo nehlásí. Dosud jsme energie nakupovali na komoditní burze. Na této platformě se ale v této době téměř neobchoduje. Jsme v režimu DPI, snažíme se opakovaně soutěžit dodavatele, ale de facto to není možné. Museli jsme tak zrušit zadávací řízení na nadlimitní veřejnou zakázku na dodávku elektřiny, neboť jsme neobdrželi žádnou nabídku. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže říká: "Zadavatelé jsou povinni postupovat dle zákona o zadávání veřejných zakázek. Veřejné zakázky jsou povinni zadávat zásadně v zadávacím řízení. Výjimečně lze využít jednacího řízení bez uveřejnění. V případě využití takzvaného JŘBU je však zadavatel oprávněn poptat plnění jen v nezbytném rozsahu, rozhodně tedy nelze v jednacím řízení bez uveřejnění uzavřít dlouhodobou smlouvu." Stávající dodavatelé energií ale krátkodobou smlouvu například do konce roku 2022 uzavřít odmítají.
Jedná se tedy o naprosto patovou situaci. V současné době nelze naplnit zákon o zadávání veřejných zakázek, neboť trh nefunguje a nabídky nikdo nepodává. Deset krajů údajně nemá nakoupeno energie na příští rok a v našem Zlínském kraji končí 130 obcím smlouvy na energie ke konci roku. Měst a jejich organizací (Předsedající: Pane poslanče...), které se dostaly do režimu DPI a marně se snaží získat nového dodavatele, je mnoho.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pane poslanče, budete to moci když tak doříct ještě v doplňující otázce, ale musím být spravedlivý vůči všem. (Poslanec Stržínek: Dobře, děkuji.) Děkuji. Pane ministře, máte slovo.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela: Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče Stržínku, vážené paní poslankyně, páni poslanci, ve věci řešení kritické situace měst v režimu DPI bych chtěl nejprve obecně uvést: institut dodavatele poslední instance je legislativně ukotven v energetickém zákoně primárně proto, aby v případě náhlého ukončení činnosti dodavatele energie nedošlo k přerušení dodávek zákazníků. Nikdo z klientů dodavatelů energie, kteří náhle ukončili svou činnost, se neocitl bez dodávek. Problém byl vysoká cena. Dodavatel poslední instance pro nové zákazníky neměl nakoupenou elektřinu a plyn, proto je nakupoval za aktuálně vysoké ceny.
Institut dodavatele poslední instance je omezen délkou trvání maximálně šesti měsíců. Během této doby si zákazník musí najít standardního dodavatele. Z tohoto důvodu a z důvodu rozpočtu záloh pouze na zimní období, kdy jsou platby za energie vysoké, byly zálohy pro zákazníky dodavatele poslední instance mnohem vyšší než u běžného dodavatele, který zálohy rozpočítává na období celého roku. Podle informací operátora trhu 99,7 % zákazníků opustilo režim dodavatele poslední instance. Bohužel se v režimu dodavatele poslední instance i po uplynutí lhůty šesti měsíců stále nacházeli zákazníci, kteří neuzavřeli standardní smlouvu s dodavatelem energie, i přesto, že obchodníci s energií, kteří plní roli dodavatele poslední instance, podnikali různé kroky k tomu, aby zákazníky v režimu dodavatele poslední instance kontaktovali a informovali je o jejich situaci. Velmi úzce spolupracovali s úřady práce, obcemi i s Energetickým regulačním úřadem. Snažili se zákazníky individuálně kontaktovat s odkazem na dostupnou pomoc státu, pokud se nacházejí v tíživé životní situaci. ***
