(1.00 hodin)
(pokračuje Tomio Okamura)
Systémy zdravotní péče v členských státech Evropské unie velmi důležitým dílem přispívají k vysoké úrovni sociální ochrany a soudržnosti v Evropě. Systémy zdravotní péče v Evropské unii se liší a odrážejí různé společenské volby. Navzdory organizačním a finančním rozdílům jsou založeny na společných hodnotách, které v roce 2006 uznala Rada ministrů zdravotnictví. To znamená, ty hodnoty jsou univerzálnost, přístup ke kvalitní péči, rovnost a solidarita. Obecně se uznává rovněž nutnost zajistit, aby byly systémy zdravotní péče fiskálně udržitelné, a to způsobem, který zaručuje zachování těchto hodnot v budoucnu. A o tom je přece tady ta řeč. O tom tady hovoříme, když vláda chce vzít zdravotnímu systému 14 miliard, a zhoršit tak dostupnost zdravotní péče.
V posledním desetiletí čelí právě systémy, ty evropské systémy v těch jiných evropských zemích, zdravotní systémy zdravotní péče, podobným rostoucím společným výzvám. Evropské obyvatelstvo stárne - za prvé, evropské obyvatelstvo stárne a více je zatíženo chronickými nemocemi. To má za následek vyšší poptávku po zdravotní péči a rostoucí rozpočtový tlak. Za druhé, náklady na inovativní technologie a léčivé přípravky rostou a zatěžují veřejné finance. Za třetí, zdravotničtí pracovníci nejsou rozmístěni rovnoměrně a v některých oblastech péče je jich nedostatek. Za čtvrté, přístup ke zdravotní péči není stejný a má ve společnosti za následek rozdíly ve zdravotních ukazatelích.
Sdělení Evropské komise o účinných dostupných a odolných systémech zdravotní péče stanovilo v této souvislosti strategický program pro systémy zdravotní péče v zemích Evropské unie. Důležitým příspěvkem k tomuto programu byla společná zpráva o systémech zdravotní a dlouhodobé péče a fiskální udržitelnosti, kterou vypracovala Evropská komise a výbor pro hospodářskou politiku. V evropském pilíři sociálních práv přijatém v dubnu 2017, v zásadě číslo 16, se uvádí, že každý má právo na včasný přístup k cenově dostupné, kvalitní preventivní a léčebné zdravotní péči. Ale jak jsem tady hovořil, tak už v současné době, například když se podíváme na stomatologii, tak už v současné době ten přístup k té cenově dostupné, kvalitní preventivní a léčebné zdravotní péči není podle názoru SPD dostatečně zajištěn. Ale já vím, já tuším, že ministři a představitelé vlády mají zajištěnu péči asi nějak lépe, ale my myslíme na občany, myslíme na ty běžné občany. A když se podíváte na řadu občanů, já jsem velmi často na kontaktní kampani, tak řada občanů nemá ani na ty zuby, které jim chybí, protože na to prostě nemají peníze. A není to tím, že by zanedbali prevenci či péči o zuby. Prostě někdo má s těmi zuby větší problémy, někdo menší, tak to prostě je jako s jakýmkoliv jiným onemocněním. Někdo prostě má nějaké nemoci, někdo ne, tak to je prostě osud.
Tak zuby jsou součástí... Tady vládní poslanec se tady ohrazuje proti tomu, že tady řeším zuby. No právě politici ODS za svých vlád to uvedli do situace, kdy chtějí říci, že zuby nejsou součástí lidského těla, proto v podstatě ve finále to dochází do takové situace, že řada občanů nemá na to a není ani často ta základní péče už ani pořádně hrazena z pojištění. Když si chce někdo udělat zuby, aby to nějak vypadalo, tak samozřejmě na to ani nemá peníze. Je to právě kvůli ODS. Já vím, že vám to připadá k smíchu, mně to vůbec k smíchu nepřipadá. Mně to připadá, zuby jsou součástí lidského těla, a to prostě... Je tady vidět výborně tady ten vládní poslanec, jehož, omlouvám se, jméno neznám, tak tady výborně poukázal na rozdíl, jak vidí politiku z tohoto pohledu SPD, jak ji vidí asociální vládní koalice.
Takže tady jenom říkám o tom, že vy se tak oháníte tou Evropskou unií, proto tady cituji, nejsem obhájcem Evropské unie, abych vám nastavil zrcadlo, co tady v tom evropském pilíři sociálních práv je stanoveno, s čím tady souhlasíte, byste měli souhlasit, ale vaše slova a činy se liší.
Pojďme si rozebrat, co se rozumí tím včasným přístupem, jak tady je uvedeno v tom evropském pilíři sociálních práv. Včasným přístupem se rozumí, že každý má přístup ke zdravotní péči, kdykoliv ji potřebuje. A to vyžaduje vyvážené geografické rozmístění zdravotnických zařízení a zdravotnických pracovníků a politiky na minimalizaci dlouhých čekacích lhůt. Takže už tady i v tomto okamžiku vidíte, jak to, že berete zdravotním pojišťovnám 14 miliard korun, tak váš návrh zcela prokazatelně bude zhoršovat dostupnost zdravotní péče. Je to jasné, protože tady už se ty nůžky rozvírají zcela jasně. A znovu říkám, to ten váš návrh vy jste předkládali ještě v okamžiku předtím, než tady bylo těch téměř 400 000 ukrajinských uprchlíků, kteří nově vstoupili do toho systému.
Pojďme se podívat, co se rozumí na základě té definice, podle které byste se měli řídit, co se rozumí tou cenově dostupnou zdravotní péčí. Tím se rozumí, že přístup k potřebné zdravotní péči by neměl být omezen z důvodu nákladů. Co se rozumí tou kvalitní zdravotní péčí? Tím se rozumí to, že by zdravotní péče měla být relevantní, vhodná, bezpečná a účinná. Zdravotní systémy v Evropské unii jsou vzájemně stále více propojené. Směrnice o právech pacientů v přeshraniční zdravotní péči je milníkem ve vytváření právního rámce a politických nástrojů pro tuto spolupráci. Směrnice stanoví zejména jednoznačná pravidla a poskytuje pacientům spolehlivé informace o přístupu ke zdravotní péči a o náhradě nákladů na zdravotní péči poskytnutou v jiné zemi EU.
Pojďme se tedy podívat podrobněji na ty systémy, protože, jak jsem uvedl v úvodu, je potřeba si to opravdu dobře rozebrat, aby bylo jasné, kde vláda a ministr zdravotnictví Válek postupuje samozřejmě zcela chybně. Je to prostě politika, je to rozhodnutí proti lidem vzít 14 miliard ze zdravotního pojištění. Takže pojďme se věnovat té kapitole politické výzvy v souvislosti právě s těmi zdravotními systémy.
Za prvé, zdravotnictví je významným zdrojem zaměstnanosti. Odvětví zdravotní a sociální péče je oblastí, která v posledních letech zaznamenala největší nárůst zaměstnanosti - více než 2,6 milionu nových pracovních míst. Mluvím o tom evropském kontextu pochopitelně. V prvním čtvrtletí roku 2009 až v prvním čtvrtletí roku 2017 byl v odvětví zdravotní a sociální péče nárůst počtu pracovních míst rozdělen takto: V dílčí oblasti zdravotní péče to bylo 960 500 nových pracovních míst, což představuje 36 % nových pracovních míst vytvořených v celém odvětví. V dílčí oblasti ústavní sociální péče vzniklo v rámci Evropské unie 946 500 nových pracovních míst, to znamená 35 % z celkového počtu. V oblasti mimoústavní sociální péče vzniklo 776 700 nových pracovních míst, to je 29 % z celkového počtu. ***
