(1.20 hodin)
(pokračuje Tomio Okamura)
Pojďme se podívat na fiskální udržitelnost systému zdravotní péče, tedy rozpočtovou udržitelnost systému zdravotní péče, abych mluvil česky. Veřejný sektor hraje ve financování zdravotní služeb důležitou roli. A tady znovu je potřeba si to zopakovat. Tedy ještě jsem o tom nehovořil, ale určitě ti lidé, co se zajímají o zdravotnictví, by tento údaj mohli vědět. Ve dvou třetinách členských států financuje více než 70 % výdajů na zdravotní péči veřejný sektor. Tato situace může být pro udržitelnost veřejných financí problematická, zejména v souvislosti se stárnoucí populací. A znovu a znovu mi to dává za pravdu a dá to za pravdu SPD, že v této situaci brát 14 miliard je prostě špatně. Je to špatně! Je to špatně.
Když se podíváme na podíl, a to je zajímavé se na to podívat, a teď je to přesně o tom, k jakým zemím my bychom se měli řadit, když se podíváme na podíl veřejného a soukromého financování systému zdravotní péče v jednotlivých zemích EU, takže k členským státům s relativně vysokým podílem soukromých výdajů na zdravotní péči - s relativně vysokým podílem soukromých výdajů na zdravotní péči - patří Bulharsko - 46 %, Řecko více než 41 %, Kypr - 54 %, Lotyšsko - 44 %. Ale jaké jsou ty státy, které mají nejvyšší podíl výdajů na zdravotní péči, které jsou financovány vládou? Ano, je to i Česká republika - 83 %, Dánsko - 84 %, Německo - 85 %, Lucembursko - 83 %, Nizozemsko - 81 % a Švédsko - 84 %. Ale tím, když budete brát ty peníze zdravotnictví, tak snad se nechceme posouvat k zemím jako Bulharsko, a to nechci nějak urážet. Já jsem v Bulharsku byl a řekněme si na rovinu, že na první pohled vidíme, že vyspělost té země jednoznačně je za Českou republikou. To je vidět zcela na první pohled, stačí jít po ulici. Rozhodně když jde člověk Sofií a Prahou, tak Praha je - i pro ně je to prostě Západ. To je prostě jasný rozdíl. Ale vy nás snad nechcete posouvat, vládní... No, chcete. To je jasné z toho návrhu. Vy nás chcete posouvat směrem k tomu Bulharsku, k tomu poměru té hrazené péče státem směrem k Bulharsku. Ano. Nebo k Řecku. Ale já bych byl rád, abychom se udrželi mezi tím poměrem, jako je Dánsko, Německo, Lucembursko, Nizozemsko a Švédsko.
Opět jasná fakta. Je to jasné jak facka, tahle fakta. To znamená, když vezmete peníze, tak se logicky v tom poměru posouváme směrem k Bulharsku. A to je přece špatně. Neříkám, že se k němu přiblížíme rychle, zase 14 miliard je 14 miliard, ale už ten posun tam rozhodně nějaký může být. Rozhodně se chceme udržet v té skupině těch nejvyspělejších zemí, ale na tom se taky neshodneme evidentně, protože my se tam těžko můžeme udržet, když berete miliardy zdravotnímu systému. Je to logické i vzhledem k tomu stárnutí populace a tak dále, co jsem tady všechno hovořil.
Takže je také velmi z mého pohledu zajímavý ukazatel. Zajímavý ukazatel je také v tom, že zdravotní a sociální péče je i nadále odvětvím se značným podílem žen. Čtyři z pěti pracovníků v tomto odvětví jsou ženy. Mluvím o těch číslech v rámci celé Evropské unie. V posuzovaném období se této procentní podíl významně nezměnil. Takže to jsou takové další faktory, které je potřeba také pochopitelně hodnotit.
Jinak, když se podíváme na výdaje, veřejné výdaje na zdravotní péči v jednotlivých zemích EU, tak v roce 2015, prostě ty statistiky jsou staršího data, ale prostě těžko se vyhledávají, aby to bylo ucelené, tak poměrně těžko, aby to bylo z jednoho zdroje všechno v souvislostech, tak se poměrně těžko vyhledávají nějaké komplexnější věci, nějaké, aby to všechno bylo za rok 2021, to už vůbec tedy samozřejmě, tak v roce 2015 představovaly veřejné výdaje na zdravotní péči v celé EU 7,8 % HDP. Osm členských států mělo poměr výdajů na zdravotní péči k HDP stejný nebo vyšší, než je vážený průměr Evropské unie. Byla to Belgie, Dánsko, Německo, Francie, Nizozemsko, Rakousko, Švédsko a Spojené království. To už EU není. K členským státům s nejnižším podílem veřejných výdajů na zdravotní péči patřily Kypr a Lotyšsko. Tam to bylo jenom 3,5 % HDP. Méně než 5 % měly Bulharsko, Estonsko, Litva, Maďarsko, Polsko a Rumunsko.
Takže vidíme, je důležité zase podívat se na ty skupiny těch států a říci, v jaké skupině se chceme udržet, případně k ní dlouhodobě patřit, a k jaké skupině, opět bez urážky jiných států, ale mluvím o těch údajích ekonomických, tak k jaké skupině nechceme směřovat. Takže tady z toho evidentně vyplývá, že nás vláda pětikoalice táhne na východ.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Já se omlouvám, pane předsedo. Chtěla bych požádat kolegy a kolegyně, kteří se tedy sdružují zejména právě před řečnickým pultem, aby své rozhovory přesunuli do předsálí, abyste mohl v klidu pokračovat ve svém projevu.
Poslanec Tomio Okamura: To jste hodná. Já jsem myslel, že už mě chcete přerušit, protože jsem byl trošku od vás na to zvyklý, tak to jsem rád, že vnímáte můj věcný projev. Vždycky jsem mluvil věcně a byl jsem někdy nemile překvapen. Tak. Takže to je fajn.
Takže méně než 5 % měly Bulharsko, Estonsko, Litva, Maďarsko, Polsko a Rumunsko. V průměru představovaly veřejné výdaje na zdravotní péči v roce 2015 v EU 15 % celkových výdajů vládních institucí. Ano a členskými státy s výdaji nad průměrem EU, co se týče zdravotnictví, tak byla i Česká republika - ano, byla to i Česká republika - Německo, Irsko, Nizozemsko, Rakousko, Spojené království, ale i Slovensko. A k členským státům s nejnižšími hodnotami patřily právě již zmiňovaný Kypr, Rumunsko, ty měly jenom 7,2 % z celkových výdajů, Rumunsko 8,4 % a za nimi následovalo Řecko, Lotyšsko, Maďarsko.
Takže znovu říkám, že tam, kde my chceme udržet jako SPD naše zdravotnictví, tak je právě v té skupině těch nejvyspělejších západních zemí. Takže tady se dostáváme do toho paradoxu, kdy u vládní koalice se liší slova a činy. Pořád mluví o Západu jako o vzoru, ale skutečně její činy jsou, že nás táhnete k Východu. Ne do Japonska pochopitelně, protože tam je to zase na té nejvyšší úrovni. No, tam s ODS to nedotáhneme nikdy, na úroveň Japonska, to máte pravdu. Na to samozřejmě nemáte. Takže to jako ne. To by musela být jiná politika, jiný politický program. To by musel být vlastenecký program. Program, který na prvním místě je tato republika, a to je v kostce program vládní japonské liberálně demokratické strany. Takže to vlastně není pro tyhle unijní liberální strany, jako je vaše koalice, dostižné, dostat se na úroveň Japonska. Bohužel je to tak. Je to tak.
Takže jenom jsem chtěl teď, abych se vrátil k tomu lékařství. Takže tady skutečně musím zopakovat, že vzniká neuvěřitelné skutečně nastavení zrcadla celé vaší vládní pětikoalici, že vy nás táhnete tím, jak chcete uloupit 14 miliard ze zdravotního pojištění, tak vy nás táhnete skutečně, jasně to tady deklaruji na číslech, k těm východoevropským zemím. A tam určitě nechceme být, to říkám za SPD. My chceme mít zdravotnictví na úrovni západních vyspělých zemí, případně Japonska pochopitelně. To je ovšem Dálný východ. Takže to je to důležité, to je ta informace, která tady musí jasně zaznít.
Některé země, to je spíš taková zajímavost, v rámci EU zavedly v mnoha oblastech výdajů na zdravotní péči takzvaný systém zpětného vyžádání. To znamená, že zaznamenaná úroveň veřejných výdajů může skutečnou výši podhodnocovat.
