(1.40 hodin)
(pokračuje Tomio Okamura)
Takže se tady píše, že dalšími otázkami, které je nutno řešit v rámci zdravotní péče, ale to jsou přesně ty otázky, na které ovšem od vlády nemáme odpovědi, chybí ty analýzy, je za prvé nerovný přístup ke zdravotní péči, časté překročení rozpočtu, tak to je tady taky, konkurence fiskálních tlaků ze strany různých ministerstev, ale to právě říkám, že prioritou by mělo být to zdravotnictví, jednou z těch zásadních priorit. Já vůbec nechápu, znovu opakuji, jak můžete škrtat 14 miliard ve zdravotnictví, a poškozovat tím dostupnost zdravotní péče pro naše občany. Měnící se politické priority, ale to je tady právě napsáno, jako že jsou to ty oblasti, ty otázky, které jsou tím ohrožením, je tady napsáno, jenom připomenu, jsou to ty oblasti, které jsou tady definovány, jako že naopak ohrožují tu udržitelnost, zkvalitňování zdravotní péče. A to přesně jako bychom tady hovořili o České republice. Měnící se politické priority. Dále se uvádí podvody nebo korupce a nedostatečné informace o ekonomické výnosnosti investic do systému zdravotní a dlouhodobé péče. No to je, jako kdyby to úplně tady taky. V podstatě ty problémy jsou všude podobné, ale vláda je od toho, aby to řešila.
Mimochodem, potom je tady další oblast, kterou určitě je potřeba také hodnotit v souvislosti s tím vládním návrhem, ale vy to evidentně vyhodnoceno nemáte, všechny ty oblasti, o kterých hovořím, je to přístup k té zdravotní péči jako takové, a to i z pohledu toho, že nejčastější překážky přístupu ke zdravotní péči mimochodem vyplývají i z neschopnosti, finanční neschopnosti nebo neochoty pacientů platit za zdravotnické potřeby a služby. V některých zemích jsou problematické čekací doby nebo cestovní vzdálenost. Tak také se to týká, to také jsou ty problémy, které tady máme, a očekávali bychom od vlády nějaká stanoviska a řešení.
Čekací doby mohou existovat z mnoha různých důvodů, včetně důvodů souvisejících s nedostatečným či nepřiměřeným přidělováním zdrojů nebo aktivními rozhodnutími v oblasti řízení přijatými subjekty s rozhodovací pravomocí v rámci systému zdravotní péče. Tak mluvíme o ministerstvu - Ministerstvo financí, Ministerstvo zdravotnictví, potažmo vláda. Samozřejmě přístupu ke zdravotní péči může bránit rovněž nedostatečná přístupnost zdravotnické infrastruktury a nedostatek zdravotnických pracovníků. Také už máte půl roku tady většinu, a žádné řešení tady neslyšíme. A to jsou přesně problémy České republiky, co se týče zdravotnictví.
Takže to je prostě další oblast, kterou - já si myslím, že jste ji vůbec nevyhodnotili, když tady navrhujete 14 miliard vzít zdravotním pojišťovnám, a zhoršíte tím dostupnost zdravotní péče. Já právě už vidím, jak se třeba pan ministr Stanjura bude chystat tady třeba tomu oponovat. Právě proto já pečlivě cituji ze zprávy vámi milované Evropské unie a ze zprávy Světové zdravotnické organizace. Na to není vysvětlení. Je to prostě jasné jak facka. Ty faktory, co přináší to, když vezmete 14 miliard zdravotnímu systému. Je to jasné, proto tady všechno cituji. Není na to výmluva. To jsou analýzy. To je černé na bílém, srovnání se všemi zeměmi EU, srovnání se světem, kde jak to je. Není na to výmluva. Není na to prostě výmluva! Je to bohužel tak. Ten váš návrh je prostě chybný a špatný. A znovu říkám, myslím, že řada z vás, kdyby ho mohla vrátit ve skutečnosti, hlavně ti, co jsou lékaři tady a zdravotníci, tak prostě nemůže, to vy všichni víte, že to je návrh, který poškozuje zdravotnictví a péči o občany. Je to tak. Je to prostě tak. Takže nemá smysl tady potom vystupovat na mikrofon a říkat, že Okamura. Ne, říkejte Světová zdravotnická organizace, zpráva Evropské komise. To říkejte. Analýzy Evropské komise a tak dále říkejte. A vysvětlujte, proč to tak nechcete dělat. To je ta otázka a odpovědi, které tady by měly zaznívat, ale ty tady nezazní pochopitelně, protože na to není odpověď, na tohle, když chcete zhoršovat zdravotní péči pro naše občany. A to je další oblast, o které jsem chtěl tady hovořit.
Samozřejmě jsou tady takové ty vysloveně odstrašující případy typu Řecka, protože samozřejmě ta neodpovědná rozpočtová politika Řecka, ale ona je zase odpovědnost a odpovědnost, zase nelze pochopitelně, protože záleží také na struktuře rozpočtu pochopitelně, takže já vím, že tady prostě pan ministr Stanjura, ten rád vždycky škrtne jenom plošně něco, vždycky škrt, škrt, škrt, ale ono také záleží, co se škrtá, jak, a něco dokonce může být i na dluh, když je to dlouhodobá investice, která se v budoucnu vrátí. Takže ono i zadlužit se samo o sobě nemusí být vůbec špatné, to známe z mnoha prosperujících firem a mnoha podnikatelů, protože když se zadluží, samozřejmě cíleně, promyšleně, a pak se jim to vrátí a ještě začnou vydělávat a začnou přidanou hodnotu, tak to přece také není od věci. Ale to už jsem asi příliš daleko na to, aby to prováděla vláda Petra Fialy, takovéto úvahy. U vás je jenom škrt, škrt, škrt a jsou nějaké politické priority, kterými nejsou bohužel zdraví českých občanů. Takže to je spíše takový exkurz do té podnikatelské a manažerské sféry, že ne každý dluh je špatný. Ano, řada je špatných, ale některé, ty promyšlené, naopak můžou být pozitivním impulsem, můžou být vítanou investicí do budoucna, která ještě vydělává peníze navíc následně. Takže to je jedna věc. Ale to těžko říkat někomu, kdo to nezažil.
Takže když jsem u toho Řecka, tak dramatické snížení platů na základě té jejich opravdu špatné fiskální politiky, výrazný nárůst nezaměstnanosti v podmínkách roztříštěného systému zdravotního pojištění vyvolaly ve finále slabým přerozdělováním výrazný pokles pokrytí a způsobilosti pro veřejnou zdravotní péči. Takže to je přesně tam, kde potom bychom neradi dospěli tím, když začnou, když si tady vláda zvykne brát miliardy systému zdravotní péče, tak to také může dopadnout někdy v budoucnu takto. Z toho vás tedy nepodezřívám, až tak teď v této fázi, to je příliš brzo, ale jenom na to upozorňuji, co může být.
Ale já jsem chtěl k tomu Řecku říct ještě to B, protože právě to, že oni nefinancovali dostatečně zdravotnictví a měli špatný systém, ve finále vyústilo v podstatě v návrat k tomu, že mezi lety 2014-2016 udělali reformy, kdy zavedli všeobecné pojištění a museli to prostě postupně vracet opět do toho systému, na který se občané mohli alespoň nějak spolehnout. Protože do té doby, a jasně je to tady uváděno v té zprávě, prostě ta zdravotní péče byla opravdu neuspokojená z pohledu občanů.
Takže v podstatě ten systém - já opravdu když jsem slyšel, že ministr zdravotnictví chystá různé standardy zdravotní péče, tak to opravdu vyděsilo nás všechny. Uvidíme, co z něj vypadne následně, protože tyhle trendy už tady za těch asociální vlád, kde byly ODS a TOP 09, to už tady bylo, a pak za relativně základní péči se lidi rozdělili na ty bohatší a chudší, a já bych se opravdu nerad, velmi nerad dožil situace, a SPD bude zásadně proti, aby za tu řekl bych péči, na kterou by měl mít každý občan nárok, to znamená, podle SPD by každý plátce, každý pojištěnec v českém zdravotní systému podle našeho názoru měl mít nárok na tu nejlepší možnou péči v daném místě a v daném čase. Ano, v daném místě a čase. Nemusí být tom daném okamžiku, někdy o půlnoci, samozřejmě všechno má své limity, ale to je ta naše definice. A my z té definice nechceme ustupovat.
Takže k těm standardům se teď nebudu vyjadřovat. Počkáme si, co z pana ministra vypadne, jak to vlastně bude, abychom tomu mohli pochopitelně oponovat a komentovat to. Ale i řada našich voličů má obavy, že ty standardy budete chtít nastavit tak, že z této naší definice, kterou SPD jasně říká ve volebním programu, potažmo nevím, jestli to máme volebním programu, říkáme to voličům a říkáme to veřejně už léta, tak že tato definice nebude naplněna za této vlády. A to by bylo opravdu velmi špatně. ***
