(16.10 hodin)
(pokračuje Jiří Mašek)
Domácí péče. Úžasná věc. Pomáhá nám ve zdravotnictví velmi. Zdvojnásobila se platba, nebo zdvojnásobily se finance, které poskytujeme na domácí péči, z 1,8 na 3,8 miliardy korun. A ta domácí péče významným způsobem pomáhá jak praktikům, tak nemocnicím v tom, že řada z té péče se dá zařídit středním zdravotnickým personálem a zkušenými sestrami, a ty pacienty nějakým způsobem chrání před zbytečnými převozy do nemocnice. Rozvoj paliativní duchovní péče a tak dále. Těch věcí by tady byla celá řada.
A teď se chci zeptat: Jestliže chceme, jak jsem naznačil, to zdravotnictví nějakým způsobem z vašeho pohledu možná zekonomizovat a využít co nejvíc těch peněz, které už v tom zdravotnictví jsou, tak spojím pár dotazů. Nehrozí náhodou to, že bychom se dostávali zpátky k nějakým jasně vámi třeba do budoucna vymezovaným doplatkům? Jestli ano, pojďme se o tom bavit, ale prostě v tuto chvíli si myslím, že to není na pořadu dne. Nebo není to předzvěst toho, že by se měly třeba redukovat zdravotní pojišťovny? Pan Stanjura to tady naznačil, že si dovede představit, že jich nemusí být sedm a že můžou být, blíže nespecifikoval, ale pochopil jsem, že třeba tři čtyři. Jistě i o tom se dá diskutovat. Ale tady bych volil velikou opatrnost. A vím, že některé z těch pojišťoven nejsou v úplně optimální kondici a některých by se redukce právě těch plateb mohla svým způsobem dotknout. Ale pak to nejhorší, co by mohlo být, by bylo, kdyby ty zdravotní pojišťovny končily nekoordinovaně nějakým krachem, násilným slučováním a podobně. Čili představit se dá ledacos, ale jenom chci říci, že je potřeba o tom diskutovat a být asi v tom i otevření.
A teď tady mám nějaký report z pojišťovenství a jenom bych chtěl říci číslovky v procentech, o kolik se navyšovala péče, nebo se navýšil počet ošetřených, nebo se navýšily platby za péči za minulý rok. A půjdu podle jednotlivých skupin.
Stomatologie plus 5,3 %. Péče praktických lékařů, tam je nárůst hodnoty bodu o 18 %. Počet unikátně ošetřených pacientů o 11 %. Gynekologická péče o 6 %. Rehabilitační péče o 6 %. Diagnostická péče, a to bylo dáno právě tím zejména testováním v souvislosti s covidem, o ohromných 36 %. Počet ošetřených pojištěnců o 79 %. Ale to jsou v té diagnostické péči covidem zkreslená čísla. Domácí péče, kterou jsem tady chválil, navýšení o 7,3 %. Specializovaná ambulantní o 9,5 %. Ošetřovatelská a rehabilitační v pobytových zařízeních sociálních služeb o 16,5 %. Proč to říkám? To je meziroční nárůst za rok 2021. Nárůst se dá očekávat i za rok 2022 a my na to musíme mít peníze, respektive pojišťovny by na to měly mít zdroje. Takže tolik k těmto údajům.
Ještě bych zmínil centrovou péči o 16 % nahoru. A jak jsem vám říkal, lék na spinální muskulární atrofii, má ho malé množství pacientů, ale roční náklad 855 milionů. Lék na nádor prsu, jeden konkrétní, 134 milionů. Tady vyjmenované léky v hematoonkologii 275 milionů, 115 milionů, 90 milionů, 236 milionů. V součtech jsou to jednotky miliard. A jsou to léky, na které jsou ti pacienti nastaveni, a my musíme počítat s tím, že na to finance stále budou.
A ještě tady mám takovou drobnost a to je stav zdraví v Evropské unii, materiál, ze kterého s určitou radostí právě už odečítám, že Česká republika se s Evropou srovnala v uplynulém roce na těch 10 % HDP na výdajích na zdravotnictví. Téměř dosahuje průměru HDP na hlavu, jako je průměr Evropské unie. Průměr Evropské unie je 29 000 a tady nám uvádějí 28 000 za Českou republiku.
Máme perfektní čísla v nezaměstnanosti. Loni to bylo 2,6 %, Evropská unie měla 7,1 %. Je zajímavé, čeho si v rámci zdravotnictví všímají a co se tam porovnává. A v čem jsme byli úžasní a byl bych strašně rád, aby to vydrželo, tak to je míra chudoby. Do chudoby podle těchto kritérií spadlo v České republice vloni 10 % a v rámci Evropské unie to bylo 16,5 %. Těch údajů je tady celá řada, ale já vás s nimi nebudu unavovat. Nechci nic zdržovat. Jenom bych byl rád, aby prodlužováním té ekonomické politiky, jak ji vedete, pomoci-nepomoci konkrétním lidem, kteří to potřebují, se míra právě té chudoby nepřiblížila evropským měřítkům, evropskému průměru. Je dobré, když v něčem zůstaneme lepší, než je Evropa.
Pak jsem si tady vybral ještě jednu věc, a to vyjádření prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven České republiky, inženýra Ladislava Friedricha. Protože jsem tady poslouchal od pana Stanjury, že jste se sešli, nebo vaši vybraní představitelé, se zástupci pojišťoven, a on to tak neřekl, ale pochopil jsem, že vše je téměř zalito sluncem a že to je báječné. Tak prezident Svazu zdravotních pojišťoven v poměrně čerstvém rozhovoru píše:
Příští rok bude potřeba, aby stát přidal do zdravotnictví 20 miliard. - Takže ne asi ubírat, ale spíš přidat. - Bez zvyšování plateb státu úhrady služeb klesnou. Klesnou úhrady služeb. Na dotaz: Je pravda, že ministr zdravotnictví se zdravotními pojišťovnami jednal, než vláda rozhodla o zpětném zmrazení plateb za státní pojištěnce? - Odpověď: Proběhla dvě jednání. Na prvním pan ministr naznačil, že taková úvaha existuje. Na další jednání týden nato přišel i ministr financí. Bylo to den před jednáním vlády a bylo zřejmé, že nám to rozhodnutí spíše oznamují, než že by to byla věc k diskusi. Nicméně debata následně proběhla. My jsme upozorňovali, že řada našich nákladů byla způsobena rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví. Připomněli jsme, že zdravotní pojišťovny chtěly usilovat o vyrovnané hospodaření v dalších letech, ale bohužel před sebou tlačíme deficit.
Mluvilo se i o platbách za státní pojištěnce na příští rok? Ministr nevyloučil, že pro rok 2023 nějakou korekci bude muset udělat. Plédovali jsme za to, aby to bylo už rovnou definitivní řešení s automatickou valorizací. - Takže fajn nápad od těch pojišťoven. - Upozorňovali jsme, že jen nestačí zajistit pravidelnou indexaci, ale současně vyrovnat a saturovat deficit mezi výdaji a příjmy.
Ten rozhovor pokračuje. Je poměrně zajímavý, nebudu vás tím zdržovat. Asi bych dokázal poslat odkaz.
Jsou potřeba peníze. Říkají to zástupci zdravotních pojišťoven. Další citace. Byla by chyba, kdybychom kvůli ekonomické situaci přestali investovat do nových technologií ve zdravotnictví, říká Pavel Hroboň, poměrně známé jméno. A opět: Ekonomická situace se nepochybně podepíše i na financích, které bude mít k dispozici zdravotnictví. Podle Pavla Hroboně z Advance Healthcare Management Institute by ale bylo chybou, kdybychom kvůli tomu měli rezignovat na investice do nových nákladově efektivních technologií. Ty totiž mohou do budoucna přispět k tomu, že populace vydrží déle práceschopná, bude trávit kratší čas na nemocenské, díky čemuž se investované prostředky vrátí. A tak dále. Takže zase výzva k tomu: pojďme, investujme, pokračujme.
Další. Boj proti kyberútokům ve zdravotnictví potřebuje peníze. Další článek. Zas bych tady mohl jmenovat a zase je tady vyjmenováno nebezpečí, co se může ve zdravotnictví stát, počty útoků na zdravotnictví a vlastně žádosti o to, aby se na tyto věci dávaly potřebné finance.
Ano. Vrátím se k té pojišťovně. Takže jsme zpátky. S tou pojišťovnou to samozřejmě také všechno souvisí. Protože zdravotnické zařízení... Pane profesore, prostřednictvím pana předsedajícího (k poslanci Bohuslavu Svobodovi.), když máte někoho zaměstnaného, IT odborníka nebo několik, kteří vám tam vychytávají kyberútoky, z čeho to ta nemocnice platí? Platí to z provozu, z provozních peněz? Já jenom říkám, že to spolu souvisí. Dobře, ale teď jsem říkal boj proti kyberútokům. (Poslanec Svoboda: To už jsem neslyšel.) Dobře, tak jsme si to vysvětlili, moc děkuju.***
