(19.00 hodin)
(pokračuje Kamal Farhan)

Ty argumenty musí velmi dobře znát i ministr zdravotnictví. Je pro mě velkým překvapením, že pan profesor Válek za svůj resort a české zdravotnictví více nezabojoval a nechal si těch 14 miliard vzít.

Koalice nás prostřednictvím médií přesvědčuje, že přestože sebere peníze zdravotnictví, k omezení zdravotní péče nedojde. Samozřejmě je to v praxi nemožné, protože potřeby zdravotnictví jsou z definice větší, než jsou disponibilní finanční zdroje, jak jsem se snažil vysvětlit. Jenže do hry nám navíc vstupuje inflace, která láme v naší novodobé historii rekordy. Poskytovatelé zdravotní péče, tedy převážně nemocnice, praktici a ambulanti, dostanou za stejné množství jimi poskytované zdravotní péči díky inflaci méně peněz než doposud vzhledem k tomu, že reálná hodnota úhrady díky inflaci klesá. Zdravotnická zařízení mají nasmlouvaný určitý objem zdravotní péče, kterou poskytují, ale nepočítala s dramaticky rostoucími náklady na energie, materiál a další vstupy. Díky vysoké inflaci ještě zesílí tlak na zvýšení platů, které nebudou mít charakter zvýšení reálných příjmů lékařů a sester, ale budou prostou kompenzací za vysokou inflaci, aby neklesaly lidem reálné příjmy, na které jsou doposud zvyklí. To vše znamená, že nemocnice, praktici, ambulanti by měli poskytovat stejný objem práce a zdravotní péče za úhradu, jejíž reálná hodnota klesá. Má-li tady platit zákon zachování hmoty, není možné, aby tento trend dlouhodobě pokračoval a nebyla ohrožena kvalita a rozsah poskytované zdravotní péče.

Situace se dramaticky zhorší v souvislosti s dohodou, či spíše nedohodou o úhradách za zdravotní péči na příští rok, které právě začínají. Pokud budou mít pojišťovny peníze na platby, které pokryjí jen čtvrtinu nebo pětinu inflace, bude těžké chtít po nemocnicích, aby poskytovaly stejnou kvalitu a rozsah péče s reálnými příjmy nějakých 6 až 8 % nižšími než v letošním roce. I když se bude vláda třeba tvářit, že meziročně dá nemocnicím v příštím roce nominálně o 3 % peněz více, reálně jim díky inflaci, která se může pohybovat až 15 %, jim 6 až 9 % sebere. Ty peníze prostě někde musí chybět. A ty někde budou chybět.

Divím se ministrovi zdravotnictví, že se ministrovi financí nestaví na zadní a za svůj resort vůbec nebojuje. Ministr Stanjura si chce v letošním roce vzít ze zdravotnictví 14 miliard škrtnutím plateb za státní pojištěnce, a prohloubit tím deficit systému veřejného zdravotního pojištění. Soudě podle mediální neangažovanosti pana ministra Válka, na to říká jen "tak jo" a odchází bez boje. Doposud každý ministr zdravotnictví za finance resortu bojoval, protože věděl, že žádné přebytečné přebytky na účtech zdravotních pojišťoven se neválejí. A i když třeba ministra financí nepřesvědčil, nehodil doposud žádný ministr zdravotnictví dopředu ručník do ringu takovým způsobem, jako to udělal pan ministr Válek.

Špatnou vizitkou vlády v tomto smyslu byly i poslední odpovědi na interpelace ministrů během posledního jednání Poslanecké sněmovny. Zatímco ministr financí na dotaz, jak bude vypadat valorizace plateb za státní pojištěnce, odpověděl, že bude postavena na průměrné mzdě, čemuž rozumím, ministr zdravotnictví hovořil o minimální mzdě. Hovořit o minimální mzdě v souvislosti s valorizačním mechanismem přitom nedává žádný valný smysl. Stanovení minimální mzdy závisí na aktuální politické náladě vlády, zatímco průměrná mzda je objektivní, měřitelná veličina, v podstatě nezávislá na bezprostředním rozhodování vlády. Zatímco minimální mzda jako kritérium valorizace je zcela nevhodná a do značné míry nesmyslná, průměrná mzda je v kombinaci se zohledněním inflace nebo anticyklických opatření vcelku dobře použitelná.

Na jedné z mediálních debat, které jsem se účastnil s panem ministrem Válkem, řekl pan vicepremiér, že budoucí valorizaci plateb za státní pojištěnce chce nastavit podle jakéhosi Kalouskova vzorce. Sice mi nebylo zcela zřejmé, co tím pan ministr Válek přesně myslel, ale pokud platba za státní pojištěnce v roce 2022 a 2023 bude nižší než částka schválená vládou v roce 2021 současné, stále ze zákona platné úrovně 1 967 korun za měsíc, mohl by do učebnic ekonomie zdravotnictví vstoupit nový pojem - Kalouskova valorizace. Pana bývalého ministra a současného místopředsedu VZP jsem si dovolil zmínit jenom proto, že pan ministr Válek toto řekl na záznam na té debatě. Jednalo by se o takové zvyšování plateb, které by bylo charakterizováno jeho několik let trvajícím snížením.

Škrty plateb za státní pojištěnce v letošním roce a jejich nejasná výše v příštím roce vyvolaly obrovskou nejistotu mezi nemocnicemi, praktickými lékaři, ambulantními specialisty. Probíhá každoroční takzvané dohadovací řízení neboli jednání o podmínkách úhrad za zdravotní péči na příští rok. Vláda tím, že škrtla 14 miliard za státní pojištěnce, zmenšila objem peněz, které mají pojišťovny k dispozici pro jednání o úhradách v příštím roce. Doposud vláda závazně neřekla, jak vysoká bude platba za státní pojištěnce v příštím roce. Dozvíme se to, až budeme znát ten systém, nebo ten pozměňovací návrh, který bude vložen. Ale v podstatě tím neumožňuje vést seriózní debatu o fungování zdravotnictví v příštím roce v současné chvíli. Budou se muset přepracovat podklady analytické komise a konkrétní debaty o výši úhrad v příštím roce již musely být časově posunuty na pozdější termín. Zdravotnictví tím vláda do určité míry destabilizuje.

Destabilizujícím faktorem je rovněž přesouvání deficitu státního rozpočtu do deficitu systému veřejného zdravotního pojištění. Minulá vláda srovnávala podfinancované zdravotnictví s úrovní běžnou ve vyspělých zemích na západ od našich hranic. Výše výdajů na zdravotnictví v poměru k velikosti hospodářství, neboli HDP, se za poslední čtyři roky přibližovala úrovni nejvyspělejších evropských zemí. Díky tomu se zlepšilo hospodaření nemocnic, platy zdravotníků a dostupnost zdravotní péče. Čeští pacienti se dostanou k nejmodernější léčbě, na kterou dosáhnou jen občané nejbohatších evropských zemí. Kabinet premiéra Fialy ale snížením plateb za státní pojištěnce zásadně ohrožuje dosavadní pozitivní trend financování nejlepší, ale také nejnákladnější zdravotní péče. Ohrožen je tím i vstup nových, inovativních léčiv, terapií a technologií, které díky pozitivnímu vývoji ve zdravotnickém výzkumu stále přicházejí s novými, dříve nepoznanými možnostmi léčby.

Snižováním plateb za státní pojištěnce a nezohledněním inflace v jejich nominální výši vláda vykročila na cestu snižování objemu prostředků pro české zdravotnictví. Proto nemůžu podpořit tento nezodpovědný finanční škrt prohlubující deficit veřejného zdravotního pojištění. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Také děkuji, i za dodržení času. A nyní faktická poznámka, nejdříve... Paní poslankyně ještě musí posečkat, pan ministr Stanjura se přihlásil s faktickou poznámkou. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Tak k panu poslanci, vaším prostřednictvím. Já nevím, jakou máte představu o fungování vlády. Vláda nefunguje, že jeden ministr bojuje s druhým. Jasně, když jste měli generálního ředitele vlády, odborné náměstky, kterým se čirou náhodou a ze zvyku říkalo ministři, tak to možná tak bylo. Pak stejně generální ředitel rozhodl. Vláda rozhoduje v celku. Já jsem s panem ministrem nebojoval, pan ministr Válek nebojoval se mnou. Debatovali jsme všechny aspekty státního rozpočtu pohromadě, vláda jako celek. To za prvé. Takže vyčítat panu ministru Válkovi, že jak to bylo v minulosti, že ministr sice neuspěl, ale teatrálně navenek do médií říkal: já jsem bojoval jako lev, ale bohužel jsem neuspěl.

Jestli jste poslouchali některý z projevů pana předsedy Babiše, předsedy vašeho hnutí, tak asi třikrát řekl, že má pochopení pro ten návrh, který předkládám. Není vám to podezřelé? Mně to tedy podezřelé nepřipadá, až na ten závěr. Já mám pro to pochopení, já jsem dělal to samé, ale dneska jsem zásadně proti. Pohybujme se v zákonných pojmech a nestrašte lidi. No můžete strašit, jako samozřejmě, ale nic jiného než strašení to není.

Změnily se zdravotně pojistné plány na rok 2022? Ano, nebo ne? Odpověď zní ne. Změnila se úhradová vyhláška na rok 2022? Ano, nebo ne? Odpověď zní ne. Takže kde vidíte nějaký propad, když platí zdravotně pojistné plány a platí úhradová vyhláška? Já ho tam prostě nevidím. Pokud by se jeden z těchto základních parametrů měnil, tak byste samozřejmě měl pravdu. Ať by se měnil směrem nahoru, nebo dolů, mohli bychom říct, tady někdo do toho vstoupil. Ono to ani nejde, to si řekněme, je to vlastně nerealizovatelné.

O tom mechanismu. Ano, já jsem... (Upozorňován na čas.) Omlouvám se.***




Přihlásit/registrovat se do ISP