(12.10 hodin)
(pokračuje Marek Výborný)
Tolik tedy usnesení dnešního jednání podvýboru. Za mě jako zpravodaje je to asi v tuto chvíli všechno, protože o věcném obsahu zákona samotného tady velmi detailně hovořil pan ministr, to asi netřeba uvádět. Já potom za sebe řeknu více v obecné rozpravě. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a tímto otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Výborný. Máte tedy opět slovo.
Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já tedy teď navážu na svoji zpravodajskou zprávu stručným příspěvkem, který bych rozdělil na několik částí. Jednak, a myslím, že to je důležité připomenout, to takzvané milostivé léto, které je dobrodiním státu - protože zdůrazňuji, odpuštění příslušenství se týká pouze exekucí, kde jsou vymáhány dluhy vůči státu, případně organizacím se státním podílem, jako jsou městské organizace, typicky například dopravní podniky - první vlna proběhla na přelomu loňského a letošního roku a byla zatížena některými problematickými okolnostmi, které potom nakonec vedly současnou vládu a pana ministra Blažka po konzultacích i s Poslaneckou sněmovnou k tomu, že byl předložen tento návrh zákona. Původně se mělo jednat o novelizaci. I na základě nějakých debat v rámci Legislativní rady vlády potom je tady před námi tedy lex specialis pro milostivé léto, takzvané milostivé léto II, které paradoxně tentokrát spadne do babího léta, protože jak bylo řečeno, účinnost je navrhována od 1. září.
Co chci ale říci k těm problematickým okolnostem, které vedly vládu a se kterými se ztotožňuji, k předložení tohoto sněmovního tisku. Jednak, a začnu pozitivně, nikoliv tím problematickým prvkem, ale tím pozitivním. Ukázalo se, že když minulá Sněmovna v rámci přechodných ustanovení novely exekučního řádu tento institut zakomponovala a schválila, tak vlastně vyšla vstříc téměř všem aktérům toho procesu. Ti, kteří tu věc dlouhodobě kritizovali, a já tomu vlastně z věcné stránky rozumím, byli exekutoři, exekutorské úřady, nicméně milostivé léto fakticky nepomohlo jen desítkám tisíc dlužníků z dluhových pastí, ale pomohlo i věřitelům. Pozitivní reakce ze strany i velkých státních institucionálních věřitelů je doložitelná. Když se podíváme na vyjádření ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny pana ředitele Kabátka, když se podíváme na vyjádření ředitele Dopravního podniku hlavního města Prahy a mnoha dalších institucí, tak se najednou ukázalo, že v průběhu té realizace oni samotní viděli, že jsou schopni jednorázově získat nemalé částky na dlužných jistinách, protože - a to zdůrazňuji - milostivé léto není černou čarou a vzkazem veřejnosti: Dluhy se nemusí platit, ba naopak. Je to jasný vzkaz k tomu, že dluh na jistině, to, co skutečně bylo vytvořeno nebo na základě čeho ten dluh vznikl, to musí být do poslední koruny, do posledního haléře také věřiteli vráceno, musí to být uhrazeno. To je základní podmínka milostivého léta. To, co se odpouští, je nabalené příslušenství v podobě úroků, penále, pokut a podobně.
Abych byl zcela konkrétní, zmíním čísla, která v tuto chvíli stále ještě nejsou úplná, protože tady trošičku bojujeme s tím, jak rychle jsou do exekučního rejstříku zaneseny ty údaje, ale u Všeobecné zdravotní pojišťovny to cirka před měsícem činilo 174,8 milionu korun, které se Všeobecné zdravotní pojišťovně jednorázově vrátily a ke kterým by se pojišťovna buď nikdy, anebo ve velmi vzdáleném horizontu dostala. Odpuštěno tím pádem bylo 325,8 milionu korun na narostlém příslušenství. Využilo to u VZP více jak 15 000 osob. U Dopravního podniku hlavního města Prahy jsou ta čísla podobná: 14,5 milionu vráceno hlavnímu městu Praze a Dopravnímu podniku na dlužných jistinách, ale odpuštěno více jak 146 milionů na příslušenství.
Mimochodem to ukazuje i důvod, který nás vedl k předložení tohoto institutu. Je to desetinásobek samotné jistiny a je to to dědictví, které si neseme a za které nese svůj díl odpovědnosti i stát, který to umožnil před lety, a to je ta možnost nemravného nárůstu, až skutečně nemravného nárůstu příslušenství v podobě úroků. Není přece normální, aby z jistiny vznikl více jak desetinásobek samotné dlužné částky. To je to, co se milostivé léto snaží naplňovat a co je tím beneficiem čili česky milosrdenstvím státu vůči dlužníkům. Takže to jenom konkrétní čísla, aby bylo jasno, jakým způsobem probíhalo milostivé léto I.
Často čelíme otázkám či výtkám, výhradám, že milostivé léto bylo neúspěšné, protože se ho zúčastnila pouze řádově procenta těch, kteří ho fakticky mohli využít. Ano, já jsem na začátku a v minulém roce nikdy netvrdil, že ho využijí všichni, kterých se může dotknout. Věděli jsme, že to budou řádově procenta dlužníků, nicméně pro mě osobně je důležitý každý osobní příběh, kdy pomohlo milostivé léto vrátit toho člověka, často celou rodinu, maminku, samoživitelku a další, do reálného života a standardních socioekonomických vztahů. To znamená - a těch příběhů jsme mohli vidět a slyšet v médiích možná desítky - jsou to situace, kdy dotyční bojovali s exekučními pastmi, a v tuto chvíli tím, že mohli splatit jistinu, tak jim jsou odpuštěna často ta násobná, mnohonásobná příslušenství a oni se vrací do stavu, který ve finále pomůže nejenom jim a věřitelům, ale, a to chci říct, i státu. Proto s tím nakonec vláda přichází, protože se ukázalo, že v okamžiku, kdy lidé, občané standardně pracují, nejsou v šedé ekonomice, to znamená, že odvádějí sociální a zdravotní, nejsou mimo systém, nejsou to černí pasažéři, a my jim tímto způsobem pomůžeme se do toho systému vrátit. I kdyby to měly být pouze stovky nebo tisíce dalších, kteří se k tomu připojí, tak to dává smysl.
A já bych tady chtěl v tuto chvíli poděkovat - poděkovat všem, kteří se aktivně zapojili do prezentace možnosti využít milostivé léto v první vlně, ať už to byly neziskové organizace, jako je Člověk v tísni, jako je Charita ČR, jako je Institut pro prevenci předlužení, a mohl bych pokračovat dál, tak ale i zástupcům obcí a měst a jimi zřizovaných společností. Praha by mohla být - když tady vidím paní kolegyni Zajíčkovou, pana kolegu Nachera - toho ukázkovým příkladem. V metru byly informace o možnosti využít milostivé léto. Praha udělala maximum pro to, to k jednotlivým aktérům dostat. Bude dobře a vznikne tady pravděpodobně i větší časová prodleva toho léta, kdy můžeme zapracovat na tom, aby ti, kteří z nějakého důvodu nevyužili milostivé léto v první vlně, tak učinili v kole druhém, a důvody nevyužití byly různé. To jsou potom ty věcné důvody, proč ten zákon tady dnes projednáváme, proč to chceme ještě jednou a naposledy zopakovat.
Bohužel jsme se setkali s ne úplně vstřícným přístupem - podtrhuji slovo některých - některých exekutorských úřadů. Opět ty věci jsme mohli vnímat v médiích a na sociálních sítích, a i proto jsme s panem ministrem hledali cestu, jak zabránit tomu, že některé úřady nekomunikují. Proto, a to chci zdůraznit, věc, která je nová - v zákoně je pevně definována lhůta patnácti dnů, kdy exekutor musí dlužníkovi zodpovědět základní informaci, kolik dluží na jistině a kam peníze dlužné na jistině má zaslat. Pokud to neučiní, lhůta tří měsíců, která poběží od 1. září, se na tento případ, na toto exekuční řízení bude o příslušné dny nekomunikace ze strany exekutora prodlužovat. Je to férové, takto to má být. Není důvod, proč by dnes, kdy ty věci jsou všechny elektronizované, aby exekutor neodpovídal v těch lhůtách samotných. Proto je zde zakomponována tato věc. ***
