(15.30 hodin)
(pokračuje Lubomír Wenzl)
A já na tomto místě si dovolím nesouhlasit s panem ministrem zdravotnictví, jak zmínil v dopolední části tu situaci, co se týče žádostí na projekty na schválení v rámci přístrojové komise ministerstva. Sám pan ministr ví ze svého působení v rámci fakultní nemocnice, že to není rozhodnutí ad hoc managementu nemocnice, že se rozhodne, pořídíme si nějaký přístroj, moderní metodu, budeme provádět a požádáme ministerstvo, nebo respektive přístrojovou komisi, v případě že je to částka nad 5 milionů korun, že půjdeme do té komise. Je to vždycky dlouhotrvající proces k tomu, že pak výsledkem je ano, vznikne projekt a máme na to personál, máme na to personál vyškolený, ta potřeba na základě statistik tady je v tom regionu nebo v té oblasti pro to, proto ta nemocnice s tou žádostí do přístrojové komise jde.
V oblasti investic, to už sami, kdo se pohybujete, tak víte, investiční akce do nemovitých věcí, to je opravdu běh na dlouhou trať a to opravdu se nedělá ze dne na den nebo z půl roku na půlrok, to je několikaletá příprava, vůbec ten začátek, ta první fáze až do okamžiku, kdy se začne stavět.
V případě těch energií, v případě plynu, a mám údaje za dvě nemocnice toho okresního typu, které hospodaří s obratem zhruba 1,2 miliardy korun, je to zhruba 500 lůžek akutní péče, tak v případě plynu i elektrické energie už jenom v letošním roce nárůst té částky i proti té plánované částce zhruba 25 až 30 %. Co bude v příštím roce nikdo, nikdo neví.
Materiál. Materiál nezbytný pro provoz zdravotnického zařízení zčásti zmínila, vaším prostřednictvím, paní předsedající, paní kolegyně Pastuchová. Je to zdravotnický materiál, jsou to pohonné hmoty do... v případě poskytovatele zdravotních služeb, který má vlastní sanitní autodopravu, je tam praní prádla, je to příprava stravy pro pacienty. To znamená, ten poskytovatel lůžkové péče, na něj dopadají všechna ta navýšení cen, se kterými teď bojujeme, a určitě do budoucna ten růst bude pokračovat.
Jak řekl pan ministr financí, bavíme se zhruba... nebo nějaký ten rozpor, diskuse zhruba ohledně okolo částky 48 miliardy korun. Tak chci říci, pro to zdravotnické zařízení, jak jsem zmínil, které má rozpočet zhruba 1,2 miliardy korun, tak za ten rok tady ta částka 1,1 %, jestli správně cituji, tak pro to zdravotnické zařízení to je zhruba 10 až 15 milionů korun za rok. A to, říkám, je částka, za kterou si každý ředitel nebo ten management dokáže představit, pakliže tu částku mám, co pořídím, a když tu částku nemám, co musím odložit nebo úplně přerušit.
Takže já chci závěrem svého vystoupení říci, že v případě schválení této novely zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění ten systém přijde o finanční prostředky zhruba ve výši 14 miliard korun. A já i po té debatě, která zde byla vedena v uplynulém období i dnes, tak já stále nejsem přesvědčen o tom, že tímto krokem, pakliže k tomu schválení dojde, nedojde ke snížení kvality poskytované zdravotní péče. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Já také děkuji, pane poslanče. Další, kdo je přihlášen do obecné rozpravy, je pan poslanec David Kasal. Já pouze jenom zareaguji, protože mi chodí nějaké zprávy, že nevidí pana ministra financí, pana Zbyňka Stanjuru. Tak já chci jenom, kdo nevidí, protože tam třeba není kamera, že pan ministr financí je přítomen v sále, aby všichni věděli, že je přítomen a poslouchá. Takže pane poslanče, máte slovo.
Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, já si dovolím říci jenom některé věci, protože něco už řekli moji kolegové a jenom bych navázal. A abych byl úplně konkrétní, ono je vždycky nejlepší na konkrétní věci, pan ministr má rád čísla, já mu děkuju za to vyčíslení těch 4,8 miliardy a pokračoval bych.
Tady to zaznělo, že to je - 1,2 miliardy je jedna okresní nemocnice. Za ten rok ta okresní nemocnice ošetří zhruba nějakých 15-16 tisíc lidí v lůžkové péči a dalších zhruba 40 000 lidí v ambulantní péči. Takže můžeme to převést, ty 4,8 miliardy, i na konkrétní počet ošetření, která v tuto chvíli v tom systému nebudou. Takže to je jedno konkrétní číslo.
Dále bych chtěl říci, že tady to sice bylo řečeno mým kolegou před chvílí úplně precizně, ale já to zkusím říct úplně obyčejně pro nelékaře. Peníze, které chodí do nemocnic, tak jdou samozřejmě z veřejného zdravotního pojištění, chodí jednou měsíčně a chodí potom, kdy tedy my lékaři vykážeme diagnózy podle DRG. To znamená, že za každou diagnózu je určitý počet peněz, který se nenavýší. Na každou diagnózu je konkrétní nějaký počet peněz a může se zvýšit pouze tím, pokud ten pacient bude nějakým způsobem komplikovaný. Takže to navýšení peněz v tom zdravotnictví je dáno, nebo vykázání je dáno tímhletím. Ano, předchází tomu dohadovací řízení, které je pro jednotlivé segmenty. Ale tím chci říct, že příjem peněz je zkrátka omezen a je jasně dán. Můžeme si potom žádat o určité navýšení, pokud tam kapacita je, ale to je dáno zase jenom do určitého rámce.
To je pro nemocnice. Samozřejmě je tam i část ambulantní, takže za ošetřené pacienty takzvané body jsou potom propláceny, zase finance za ty body. U primární péče a péče v jiných segmentech, tak v primární péči je jednak část přímo za vykázané body a potom je tam část paušální. Ale zase, když se uzavírá ta základní dohoda, tak je tam navýšení počtu bodů nebo počtu haléřů za daný bod. A za situace, co tady bylo řečeno, jakým způsobem nabíhají jaksi platby za energie a za další výkony, tak ta zdravotnická zařízení, ať soukromá, nebo státní, to v tom těžko budou zhodnocovat, protože taková inflace, jaká tady je v současnosti, tady nebyla dvacet let. A těžko se to jednoznačně do toho rozpustí, aby se to poznalo.
Musím říct, že konkrétní příklad navýšení jedné drobnosti, která se používá ve zdravotnictví hodně, je papír A4. Dva a půl tisíce listů jsme dneska schvalovali na VZP, tak před rokem tento balíček stál 260 korun, v současnosti stojí 420 až 470 korun, a to nejsme na konci roku, kde se do toho propíší ty ceny dál. Takže tím bych chtěl jenom upozornit na to, jakým způsobem bude tlak jenom v téhle konkrétní jedné věci na zatížení jednotlivých ambulancí.
Včera jsem hovořil s jedním kolegou a ten mi říkal, jak to bude vypadat ke konci roku. Tak říká, jsou samozřejmě dvě varianty. Jedna varianta je ta, že buďto to už neustojíme, v tom případě řada ordinací, kde je dotyčný lékař staršího, předdůchodového nebo důchodového věku, tak tu ordinaci může i zavřít a ta péče nebude zajištěna. A druhá varianta těch mladších, a nejsme tady v devadesátých letech, kdy všichni sklopili hlavu, tak řekne: Dobře, já vypovím smlouvu se zdravotní pojišťovnou a budu chtít léčit za cash. Budu chtít léčit za hotový. A tím můžeme rozkolísat ten zdravotní systém výrazným způsobem, protože všichni, kteří se budou chtít léčit na pojišťovenský systém, tak zahltí už tak zahlcené příjmy nemocnic jak fakultních, tak okresních.
Z hlediska předvídavosti systému, tak sami jste říkali a navazujete na to, že chcete - a já to vítám, že tady bude systém toho, že bude valorizace za platby státních pojištěnců. Nicméně i ti zdravotníci s předvídavostí měli naplánováno, jaké budou příjmy. Teď budou o minus 4,8 miliardy nižší. A tak jak jsem nejenom já, ale i mí kolegové tady vznášeli argumenty, myslíme si, že nejenom do konce roku bude problém se zdravotní péčí, ale o to víc se to propíše i do následujících let. Děkuji za pozornost. ***
