(10.20 hodin)
(pokračuje Eva Fialová)
Svaz také navrhuje odložení účinnosti tohoto ustanovení o dva roky, to je na 1. 1. 2025. Dnes se nacházíme v prvním čtení, a pokud by prošel § 90, což už je neaktuální, jeho účinnost by mohla být nejdříve od 1. 8. 2022, a následně schválení Senátu, a poskytovatelé služeb by na splnění povinnosti měli pouze pět měsíců. Takže je již jasné, že díky tomu, že se zavetovala devadesátka, není možné tuto implementaci k 1. 1. 2023 stihnout. Proto žádám, jestli by bylo možné přehodnotit účinnost od 1. 1. 2025, aby se jak družstva, společníci, obce, soukromníci, nedostávali do fatální situace. A to ještě zcela stranou ponechávám samotné poskytovatele případných softwarů a dalších servisních služeb.
Pokud se podíváme na statistický úřad, kde vycházíme z čísel ze sčítání lidu 2011 - protože aktuální data ještě nejsou dostupná - tak dle výsledků z tohoto sčítání bylo v roce 2011 celkem 2 257 978 bytů v bytových domech. Z tohoto počtu jich 1 749 183 mělo ústřední vytápění, u kterého je třeba provádět rozúčtování nákladů mezi spotřebitele. Z toho 1,47 milionu bytů je zásobováno teplem buď dálkově, nebo z domovních plynových kotelen. Lze tedy předpokládat, že všechny tyto byty, to jest 1,17 milionu bytů, spadají do jurisdikce zákona. Celkový počet měřidel a indikátorů v bytech je cca 7 milionů. Na jeden byt připadá v průměru 3,5 radiátoru a 1,4 vodoměru. Nikdo nezpochybňuje povinnost, že od 1. 1. 2027 musí být dálkovým odečtem vybaveno všech 7 milionů měřidel. Dle odborného odhadu vedoucích představitelů asociace rozúčtování nákladů na teplo a vodu je maximálně 50 % indikátorů a měřidel nyní vybaveno dálkovým odečtem splňujícím definici zákona č. 406 z roku 2000, to jest odečty bez vstupu do bytů. Reálně se povinnost měsíčních odečtů týká asi 3,5 milionu měřidel indikátorů. Při četnosti 12 odečtů ročně jde tedy o 42 milionů provedených odečtů během kalendářního roku, a to od roku 2023. Bohužel, pouze mizivé množství z těchto dálkových odečitatelných přístrojů je technicky připraveno na skutečné dálkové odečty. Domy jsou zatím vybaveny technologií, která umožňuje oprávnění pravidelných odečtů sice bez osobní přítomnosti, ale pracovníka firmy. Takto se doposud provádí odečty bez vstupu do bytů jednou ročně na konci zúčtovacího období.
Nevím, jestli někdo máte tu zkušenost, ale v současné chvíli odečty fungují tak, že přijde technik před každý ten byt, vytáhne měřidlo a do toho si stáhne celý byt, ale není možný dálkový přístup, aby seděl někde v kanceláři. Opravdu ten technik musí přijít před ten dům a celé informace z bytu stáhnout. Nemluvě o tom, že u spousty bytů, když se budeme bavit o teplé vodě, nejsou tyto vodoměry vybaveny dálkovým odečtem a vyžadují přítomnost člověka v bytě. Takže každá z osob by měla jednou měsíčně zajistit přítomnost v bytě a pracovníkovi nebo správci bytu umožnit vstup do svého bytu. Ti většinou chodí v dopoledních hodinách, a protože jsou to někteří zaměstnanci a většina zaměstnaných je v práci, tak by si museli brát případně volno v tuto chvíli. Ale to je jenom taková malá poznámka. Nebudu mluvit o tom, když u vlastníků bytových jednotek většinou dělá předsedu někdo dobrovolně z vlastních lidí, nehledě na to, že může být také zaměstnán a zařizovat tuto těžkou administrativu a termíny je velice obtížné.
Budu pokračovat. Dle informací, které v rámci průzkumu mezi členy získal svaz, je podíl dálkových odečten, které jsou vybaveny zařízením, nižší. Pohybuje se mezi 30 až 40 %. Především malá družstva či společenství, která si rozúčtování provádí vlastními silami, doposud necítila ani necítí potřebu podobné technologie instalovat. Nebudu mluvit v dnešní době o tom, když je budou muset nainstalovat, o dodatečných nákladech, které jsou s tím spojené. A kdo je ve finále zaplatí? Samotný nájemce toho bytu.
Jako konkrétní příklad můžeme uvést situaci v bytovém družstvu Škoda Plzeň, kde družstvo spravuje celkem 13 498 bytů v cca 400 bytových domech. Družstvo je v pozici správce cizího majetku, neboť v domech již vzniklo po převodu původně družstevních bytů do vlastnictví členů družstva právní subjektivity společenství vlastníků. Jakékoliv rozhodování v domech je tedy plně v kompetenci výboru společenství a shromáždění vlastníků. Podle evidence družstva je v bytech 25 211 kusů vodoměrů, z nichž 4 058 umožňuje dálkové odečty - ovšem pozor, pochůzkovým způsobem, to je, jak jsem zde již upozornila.
Obdobná situace je v případě poměrových měřičů tepla, kdy z celkového počtu zhruba 47 000 měřidel je schopno dálkovým pochůzkovým odečtem 13 780 měřidel. Technologií, která by umožnila skutečný dálkový odečet, to je datová směrnice a další související vybavení, je vybaveno pouze několik domů.
Z výše uvedeného plyne, že pokud bude schválena novela zákona č. 67/2013 s účinností od 1. 1. 2023, pak budou muset výbory společenství v současnosti s družstvem zajistit pravidelné měsíční odečty pochůzkovým způsobem pro cca 18 000 měřidel. Je zcela jisté, že v domech, kterých se bude tato povinnost týkat, nebude možné v termínu do 31. 12. 2022 potřebné technologie instalovat.
Ty důvody jsou zřejmé. Dlouhodobě avizovaný nedostatek příslušných zařízení, nedostatečná kapacita realizačních firem, pravidla pro rozhodování bytových družstev a společenství vlastníků jednotek, kdy v naprosté většině případů stanovy družstva či společenství svěřují přijetí potřebných rozhodnutí do gesce nejvyššího orgánu, to jest členské schůze nebo shromáždění vlastníků. Tyto se konají zpravidla jednou ročně, a to v termínech květen až červen. To znamená, že rozhodnutí potřebná k instalaci těchto technologií bude možné přijímat nejdříve v uvedených měsících roku 2023. To si nedokážu představit, když společenství vlastníků toto neodsouhlasí na své schůzi. Obdobná situace je hlášena i u dalších členů svazů. Obdobně je možné shrnout, že v rámci Sdružení českých a moravských bytových družstev je měřidly spojenými dálkovému odečtu pochůzkovým způsobem vybaveno cca 30 až 40 % bytů. Výše uvedené zohledňují pouze aspekty technické připravenosti bytů.
Samostatnou kapitolou je příprava nezbytného hardwarového a softwarového vybavení, nastavení všech procesů souvisejících s dálkovým přístupem požadovaných dat, a to za předpokladu jejich bezpečnosti a ochrany. Tyto činnosti budou po schválení novely zákona vyžadovat svůj čas pro uvedení do praxe.
Z těchto informací, kdy MMR šlo nad rámec, implementovalo doporučení a Svaz českých a moravských bytových družstev se ozývá, nemyslím si, že by nebylo možné jejich návrhy zapracovat do samotného znění zákona tak, aby byl umožněn přístup pouze jednou, když se člověk nastěhuje, nebo při převedení a odeslání patřičného hesla. Navrhuji, aby tento zákon byl vrácen předkladateli k přepracování. Děkuji za pozornost. ***
