(16.20 hodin)
(pokračuje Jozef Síkela)

Nebudu reagovat ani na zjevnou neznalost problematiky, i když bych mohl, protože se budu držet toho, že se nejedná dnes o interpelace, že se jedná o projednávání návrhu zákona, a budu se držet i toho, co zaznívá od rána, že nám všem společně jde o zájem občanů a ekonomiky této země. Jenom se zjevně lišíme v tom, jak tyto zájmy co nejlépe zastupovat a obhájit. To znamená, pokusím se odpovědět na konkrétní dotazy, které zazněly. Nebudu reagovat na poznámky typu vystoupení z burzy a tak dál nebo na otázku, co je inflační, co je proinflační. Nebudu tady rozebírat, jak vypadá jádrová inflace v tuhle chvíli. Vyjádřím se ale k tomu, co tady zaznělo a v čem se lišíme a vyjádřím se k těm konkrétním otázkám.

Respektuji to, že mnozí z vás nazývají ten návrh paskvilem a že zřejmě pro mnohé z vás moje odbornost a kompetence nejsou dostatečně přesvědčivé. Utěšuji se tím, že v minulosti byly dostatečně přesvědčivé pro amerického regulátora, hongkongského, londýnského, Evropskou centrální banku, regulátory v řadě zemí Evropské unie, stejně jako pro vlády řady zemí. Já se přiznám, že na základě toho, co jsem tady dnes zaslechl z některých příspěvků, též jakási ekonomická erudice příliš nezazněla, takže tohle prostě komentovat nebudu.

Málo nebo moc, to je něco, v čem se lišíme. Opozice říká, že pomáháme málo. My si myslíme, že pomáháme přiměřeně, protože jsme v rámci toho, co navrhujeme... Tady zazněly konkrétní částky - 66 miliard, 27 miliard pro domácnosti v rámci tarifů na plyn a elektřinu, 3,6 miliardy pro domácnosti, které vytápějí kotlem v rámci společného domu a až 10 miliard na podporu zákazníků v rámci centrálního vytápění anebo společně na transformační podporu do teplárenství.

My samozřejmě musíme velmi dobře zvažovat sociální rozměr a fiskální zodpovědnost. Já si dovoluji upozornit na to, že jsem ministrem průmyslu a obchodu a že jsem připravil legislativní nástroj, který umožní vládě České republiky pružně reagovat na situaci tak, jak se bude dále vyvíjet.

Částky, které tady zazněly a zazněly opakovaně, a propočet jednotlivých tarifů se již dávno objevily jak na stránkách hnutí STAN, tak na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu, tak v celé řadě periodik. Takže říkat, že nikdo neví, co bylo vlastně těm klientům přislíbeno, je minimálně zavádějící. Já ty částky považuji za částky, které jsou přislíbeny a které jsou z mého pohledu v tuto chvíli ty minimální. To je první komentář.

Pak je tady otázka načasování. Ano, my od začátku sledujeme jednotlivé kroky tak, jak je činí některé vlády, a odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje není žádné umění. Ano, je to věc, kterou mnohé vlády udělaly dříve než my, ale mnohé vlády udělaly některé kroky v době, kdy to ještě nebylo potřeba, a teď vracejí ten systém zpátky, kdy klienty vystavují ještě daleko většímu šoku. To znamená, že my přicházíme s tímto opatřením teď. My s ním přicházíme naprosto cíleně, protože to považujeme za ten nejvhodnější moment, kdy jsme s tím mohli přijít, který nám ještě do budoucna nechává prostor reagovat i dále.

Pokud se jedná o ty pozměňovací návrhy, chci se touhle cestou omluvit všem, kteří tomu diskomfortu byli vystaveni. Já se přiznám, že jsem strávil poslední dva dny, tedy úterý ráno až do včerejška do pozdního večera, v Bruselu, protože jsem tím, že vlastně řídím tři a půl ministerské rady, tak jsem ve třech výborech Evropského parlamentu prezentoval a obhajoval priority českého předsednictví a nesledoval jsem technicky, jak se ty pozměňovací návrhy, v jakém čase a kam posunují. To znamená, pokud došlo k tomu, že je můj tým doručil pozdě, tak se za to omlouvám. Informace, které jsem měl, byly takové, že byly s některými členy hospodářského výboru průběžně konzultovány.

Zaznělo tady mnoho dotazů na to, jak to bude dál s plynem, jak vlastně zacházet s těmi zásobníky, s jakými zásobníky, komu patří. Byla to jedna z věcí, která tady zazněla opakovaně, tak mi dovolte alespoň krátce to vysvětlit. My jsme se od začátku našeho funkčního období snažili co nejrychleji reagovat na změnu geopolitické situace nejen v Evropě, ale i ve světě a co nejrychleji začít posilovat energetickou bezpečnost České republiky.

V některých zdrojích energie, jako třeba elektřina, máme tu výhodu, že jsme vlastně soběstační a že dodáváme elektrickou energii i do některých zemí, které vývoz energií včerejškem nebo dneškem omezily. To znamená, máme tu výhodu, že jsme schopni některé naše sousedy elektrickou energií zásobovat. Není to samozřejmě případ v oblasti pohonných hmot a plynu. Zde jsme se snažili od počátku se primárně zaměřit na to, bez ohledu, jak se ta situace bude vyvíjet, abychom byli co nejlépe zabezpečeni pro situaci, kdyby došlo k nějakému poklesu dodávek nebo k nějakému zastavení dodávek. Přijali jsme celou řadu legislativních opatření, z nichž ta poslední část přichází i v rámci toho pozměňovacího návrhu. Já se k tomu dostanu. Díky těmto opatřením se nám bez toho, abychom byli vlastníky infrastruktury, podařilo nakoupit plyn do státních hmotných rezerv.

Zde udělám malou odbočku. Někdo tady mluví o tom, že Německo nakupovalo za 4 eura. Nevím, rád bych ten kontrakt viděl, protože pokud je to pravda, tak je to něco, co mi připadá téměř nereálné. My jsme nakupovali v ten nejvhodnější moment, který v té době byl na trhu k dispozici. Nakupovali jsme lehce pod cenou trhu, než by nakoupili obchodníci. Součástí té ceny samozřejmě je i pronájem kapacity v zásobníku a poplatek za jeho schraňování, který je poplatkem tržním. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP