(16.50 hodin)
(pokračuje Aleš Juchelka)
Domovy důchodců a sociální zařízení jsou na tom úplně stejně: koupelny 20 stupňů, WC 18, vedlejší místnosti, například předsíně a chodby, 15 stupňů, vytápěná schodiště se to jmenuje, tak ta budou na stupních 10. Nebudu pokračovat tady v tomto samozřejmě dále, protože se domnívám a já jsem moc rád, že i z vládní koalice se ozval pan poslanec Navrátil, náměstek našeho hejtmana Moravskoslezského kraje Ivo Vondráka, který říkal, že v žádném případě v Moravskoslezském kraji tato zařízení, a máme jich tam 220 příspěvkových, která pod Moravskoslezský kraj patří, toto dodržovat nebudou. Protože je to jednoduše nesmysl, a není to nesmysl jenom faktický. (Ministr Válek ve vládní lavici si klepe na čelo.) Přesně tak, pane Válku, je to nesmysl. Je to hlavně nesmysl komunikace tady této vlády a já jsem rád, že pan ministr Válek klepe na hlavu, což je pravděpodobně signál panu ministru Síkelovi, že to vlastně není možné, aby to myslel vážně.
Proč tedy komunikace této vlády nefunguje? Protože nemá žádné recepty, nemá žádné vize, jednoduše neví, co má dělat. To všechno vidíme z toho mailu té občanky, která nám ho poslala. Proto jsem rád, že tato vláda vzala například v potaz návrh hnutí ANO, který leží ve Sněmovně již několik měsíců a řeší například odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje energie. To je náš návrh, tak to je skvělé, že o tom vláda uvažuje.
Piráti navrhovali navýšení rodičovské. Doteď nic neudělali, fakticky to nemáme v systému, ale máme to díky hnutí ANO, to už dalo navýšení a úpravu rodičovské. Máme tam také návrh na opakování pětitisícového jednorázového příspěvku, to už také nedementoval pan ministr Jurečka, když říkal, že je možné, že tento příspěvek zopakujeme.
A samozřejmě mluvím i za všechny zdravotně postižené, na které tato vláda s úspěchem zapomněla. Je to příspěvek na mobilitu a jeho navýšení, které v tuto chvíli tato vláda vůbec nemá jako zákon nejen v eKLEPu, to znamená v systému zákonů. Nemá ho samozřejmě ani na vládě. Má ho možná někde napsaný, ale hnutí ANO už ho napsaný má, má ho napsaný v systému. Tato vláda na něj dala negativní stanovisko, aby se nezvýšil příspěvek na mobilitu z 550 korun například na naše navrhované 2 000, ale může to být 1 500, 1 000, to je jedno, pojďme se domluvit. Můžeme tam dát nějaký pozměňovací návrh, ale určitě těch 550 korun je opravdu velmi ostudných.
No a takhle bych mohl pokračovat dál a dál, kdy máme jeden konkrétní návrh za druhým. Postupně se k tomu tato vláda přiklání, ale bohužel vidíme, že to je pozdě. A hlavně vidíme, že to je prostě málo a že to je nedostačující. A znovu se vracím k tomu mailu té občanky, kde i sama ona má tuto vládu za chaotickou a zmatenou nejen v její komunikaci, ale i v tom, co prostě dělá. Protože ta vláda neví, co dělá pravá ruka, co dělá levá.
Snad přijde třeba na řadu i náš návrh na zastropování cen energií. Experti už to samozřejmě doporučují. Vidíme to všude jinde v Evropě. Naše firmy nebudou do budoucna konkurenceschopné. Prostě musíme udělat nějaké plošné jednoduché opatření místo toho, abychom lidi sáčkovali a naháněli na Úřad práce na sociální dávky a do systému sociálních dávek.
Takže já moc prosím paní předsedající, aby si zapsala můj bod. Chtěl bych, aby to bylo jako druhý bod po všech přijatých bodech na program Sněmovny, a to s názvem Vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu a sociální a energetická nepomoc této vlády. Děkuji moc.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Jenom se ujistím. Bod je tedy Vyhlášky MPO a sociální a energetická nepomoc této vlády. A chcete to zařadit jako druhý bod po všech schválených bodech. Dobře, děkuji.
A nyní vystoupí pan poslanec Rais a připraví se pan poslanec Síla. Prosím, máte slovo.
Poslanec Karel Rais: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Vážení páni ministři, vážená paní ministryně, kolegové a kolegyně, já bych byl rád, kdybychom se bavili v programu schůze o nárůstu nákladů na energie a jejich vlivu na provoz vysokých škol a pak eventuálně to trošku ještě zobecnili. Čili navrhuji v podstatě v tomto smyslu zařadit nový bod.
Dovolte mi, abych se vyjádřil k neustále rostoucím nákladům na energie, které ovlivňují chod českých univerzit, ovšem taky i dalších institucí nevýrobního sektoru, jako jsou třeba zmiňované nemocnice. Několikanásobné zdražení elektrické energie, plynu, tepla, dalších zdrojů včetně zrušení slev na studentské jízdné velmi negativně ovlivňuje provoz a běžný chod univerzit. Současný odhad zvýšení univerzitních provozních nákladů jen v oblasti energií se pohybuje okolo čísla 4, to znamená, jestliže dnešní náklady se pohybují v rozsahu asi 1,5 miliardy korun ročně, pak musíme počítat s navýšením 8 miliard korun. A tyto provozní náklady jsou a budou tak velké, že toto už, lidově řečeno, univerzity neutáhnou a že to vyžaduje pomoc státu.
Část nákladů chtějí vysoké školy sice krýt z rezervních fondů, ale ty jsou limitované. Při použití rezerv na krytí základního provozu univerzity by tyto fondy byly vyčerpány asi do přelomu tohoto roku, a pak se uvažuje o teoretické možnosti, že by se zavedla on-line výuka s tím, že praktická část výuky by byla prováděna na konci letního semestru. To zase přinese s sebou samozřejmě úplně evidentní problémy. V zimě bude vyučována on-line teorie a v létě proběhne praxe, kdy část teoretických znalostí bude muset být znovu zopakována, protože je pravděpodobné, že bude zapomenuta, a pak teprve může být ta praxe. Ale to už je nad rámec tohoto obecného příspěvku.
Je to už určité smíření se situací, kdy problém nebude řešit stát, ale univerzity. A to považuji za špatné řešení. Nejde jenom o univerzity. Jde o celý segment nevýrobní sféry, jak jsem se zmiňoval, to znamená střední školy, základní školy, nemocnice, státní úřady a podobně. Myslím, že bychom měli detailně řešit problém v podstatě, který bych nazval: Jak vláda zajistí nevýrobním organizacím a zejména univerzitám krytí zvýšených nákladů na energie a provoz těchto institucí? Tak bych nazval ten bod.
Další problém, který je součástí tady toho navyšování v podstatě nákladů, jsou platy, které, je to takový tradiční problém, o kterém hovořím a kde se v podstatě vláda, přestože inzeruje, že vysoká škola a vysokoškolské vzdělání a učitelé mají prioritu, tak ta realita je trochu opačná. Tak jaká je ta realita? Dnešní situace je taková, že učitel, odborný asistent nebo asistent na vysoké škole má v průměru nižší plat, než je průměrný plat učitele na střední škole. To je prostě reál. A domnívám se, že bychom se měli zabývat i touto oblastí, a to platů učitelů a také neučitelů zejména na univerzitách. A v tomto kontextu bych považoval za vhodné, abychom se věnovali problematice plnění programového prohlášení vlády v oblasti navýšení mzdových prostředků pedagogických pracovníků.
Tato problematika vyžaduje samostatné a odborné hlubší projednání, a proto bych bod, o kterém jsem se zmiňoval, který bych nazval Jak vláda zajistí nevýrobním organizacím a zejména univerzitám krytí zvýšených nákladů na energie a provoz těchto institucí?, tak tento bod bych chtěl zařadit na program schůze jako poslední bod z doposud projednávaných bodů. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Jestli vás můžu jenom poprosit, že bych si doplnila, jestli můžete poté za mnou. Děkuji.
A nyní vystoupí pan poslanec Jan Síla a připraví se pan poslanec Petr Vrána. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo. Já bych chtěl jako další evergreen navrhnout opakovaně ústavní zákon o celostátním referendu. Tento zákon v současné době nabývá na aktuálnosti, protože stav ekonomiky tohoto státu a stále rostoucí inflace nás nutí udělat zásadní opatření taková, aby konečně lidé věděli, že vláda vládne. ***
