(15.30 hodin)
(pokračuje Karel Tureček)
Jinými slovy, lze předpokládat, že ve druhém pololetí tohoto roku dojde jednak k dalšímu nárůstu cen, zejména živočišných komodit, které nadále porostou. To za prvé. Za druhé, s určitou setrvačností, co do určité míry v tuhle chvíli brzdí cenu potravin z hlediska spotřebního koše, tak je relativně nízká neboli sezonní cena ovoce a zeleniny. To samozřejmě přestane v průběhu října a listopadu platit a pro změnu zase zelenina a ovoce se stanou komoditami, které budou tlačit na zvyšování cen potravin ve spotřebitelském koši.
Já už jsem tady několikrát zmínil, že samozřejmě recepty jsou na to celkem jasné. Státy Evropské unie jdou prakticky cestou zejména snižování daně z přidané hodnoty. V tomto směru si myslím, že takto postupovaly Polsko a Itálie. Nicméně není to nic neobvyklého. V podobném duchu postupovala i Česká republika třeba v roce 1993, kdy se definoval nový zákon o dani z přidané hodnoty. Vláda po důkladné diskusi zvolila nakonec u všech základních potravin sazbu 5 % DPH, to znamená nízkou. Do zvýšené sazby DPH, tedy 21 %, dala jenom luxusní potraviny typu kaviár a podobně.
Druhá věc. Když se v roce tuším 2010 diskutovalo o zvýšení DPH u potravin z 5 na 15 %, tak tehdy sama vládní ODS přišla s návrhem vydefinovat skupinu zhruba devíti základních potravin, u kterých by právě zůstalo DPH 5 % a nezvyšovalo se na 15 %. Takže není nic neobvyklého prosté snížení DPH z 15 % na 0 až 5 % po vzoru Itálie, Polska, ale i minulých Klausových a Nečasových vlád.
Druhá záležitost, kterou lze takto ošetřit cenovou regulaci potravin, je samozřejmě stropování cen opět u základních potravin, jako je mouka, olej, máslo, cukr, mléko, kuřecí maso, vejce a vepřové maso.
V neposlední řadě je to kontrola marží a cenová regulace, to znamená kontrolování vstupních cen, v tomto případě zejména cen energií, plynu a samozřejmě - u zemědělských komodit pro nadcházející období to bude velký problém zejména v rostlinné výrobě - cena průmyslových hnojiv.
Já už jsem také říkal, že vláda by měla využít svoji úlohu v rámci předsednictví Evropské unie. V rámci Evropské komise a rady ministrů zemědělství by se měla pokusit o nové definování cenové regulace a regulace v oblasti základních zemědělských komodit. Protože jak už jsem několikrát zmínil, třeba tato reforma byla provedena na počátku devadesátých let a skutečně neodráží vývoj cen v oblasti zemědělských komodit. Tady uvedu například spodní hranici ceny pšenice, kdy spodní hranice pro státní intervenci je v rámci Evropské unie stanovená ve výši 103 euro za tunu, což je samozřejmě v nějakém přepočtu zhruba 2 500 korun směšná cena, která samozřejmě by v tomto případě vůbec nezafungovala, protože jestliže dneska je cena nastavena někde na 8, 9, 10 tisících korun za tunu, tak minimální cena 2 500 korun už je přežitá.
Takže z tohoto důvodu se na vás obracím s žádostí o zařazení nového bodu, a sice Cenová regulace potravin. Navrhuji zařazení tohoto bodu na pátek 9. září jako první bod jednacího dne. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji. Přeji hezké odpoledne. Budeme pokračovat v návrzích k návrhu pořadu. Nyní je přihlášena paní poslankyně Helena Válková a dále je přihlášen pan poslanec Juchelka. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Milé kolegyně, milí kolegové, i já využiji této možnosti a navážu v něčem na naše předřečníky a předřečnice. Hovořilo se tady například o velmi akutní aktuální novele transplantačního zákona. Moje kolegyně, paní poslankyně Adámková, vaším prostřednictvím, paní místopředsedkyně, v relativně emotivním, silném projevu upozornila na to, že jde o novelu, která by nás asi nestála tolik času, a vůbec ne práce. Není to komplikovaná novela, nicméně může to stát zdraví dětí, které ona sama pozoruje, má je v péči jako lékařka, čili k tomu se samozřejmě připojím. I ten bod, na který chci upozornit, vlastně navazuje. Ale naštěstí jde v uvozovkách pouze o ohrožené děti, anebo dokonce ani ne o ohrožené děti, ale děti, které nemají možnost participovat na svých právech tak, jak jim to umožňuje naše ústava, Listina základních práv a svobod a zejména evropská Úmluva a úmluvy na úrovni OSN.
Není to nic překvapujícího. Jde o bod, který byl zařazen na tuto schůzi - nicméně jsem ho tam viděla v aktuálním programu - na pořad 35. schůze od 6. září. Jenom splním slib, který jsem dala dětem a mládeži do 18 let. Musím říct, že nejvíc se angažují - a asi bychom se nad tím neměli pozastavovat nebo divit - právě ti sedmnáctiletí, kteří už za rok budou i potenciálními voliči. Už jsou také rozumově nejvyspělejší, nejemancipovanější. Jde o zřízení samostatné instituce ochránce dětských práv v České republice. Je to sněmovní tisk číslo 262, ke kterému - za to děkuji vládě - zaujala vláda 29. července tohoto roku neutrální stanovisko. Děkuji médiím, že neustále, průběžně věnují této problematice dostatečnou pozornost. Musím říci, že kompliment médiím z mých úst je víceméně výjimečný a v tomto ohledu bez ohledu na médium musím říct, že se všechna korektně ptala, chtěla vidět rozdíly mezi různými možnostmi, jak zřídit tuto instituci. Já jim za to velmi děkuji a doufám, že budou toto další dění stejně pozorně, objektivně a korektně sledovat a potom zprostředkovávat našim občankám a občanům. ***
