Tak jenom chci říci, že 240 000 dětí to bylo vyplaceno automaticky v objemu větším než 1,2 miliardy korun, 321 000 žádostí je vyplaceno či bylo odesláno jako platební příkaz k vyplacení, to znamená, zase je to zase zhruba krát skoro dvojnásobek počtu dětí, a celkový objem žádostí, které přišly do aplikace a které jsme nasbírali, je 535 000. 415 000 bylo podáno prostřednictvím portálu a aplikace Jenda a 120 000 prostřednictvím žádostí před Czech POINTy, celkem 834 000 dětí, plus dalších 240 000 přes přídavek na dítě. To znamená, dneska je tady více jak jeden milion dětí, které ty finanční prostředky už dostaly, jejich rodiče, nebo jsou na cestě. Takže opravdu...

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Pane ministře, omlouvám se, já vás na chvilinku přeruším a požádám kolegy a kolegyně, aby se ztišili, aby mohli poslouchat váš příspěvek, na který se dotazovali.

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Takže opravdu není tady namístě říkat, že něco nefunguje nebo má průtahy - 687 žádostí bylo odesláno k žadatelům k opravě, 228 zamítnuto, 591 zastaveno. Případně jsem připraven další odpovědi doplnit konkrétně třeba během čtvrtka. Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře.

A nyní, než otevřeme první bod našeho jednání přečtu omluvy. Dnes od 16 hodin do 16.30 se omlouvá pan poslanec Adamec bez udání důvodu.

A nyní se budeme věnovat bodu číslo

25.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb.,
o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 249/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Dobré odpoledne. Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo novelu zákona o zadávání veřejných zakázek. Jedná se o širší revizi zákona z roku 2016 a tahle revize je založena na poměrně dlouhých a podrobných odborných diskusích. Navrhované změny v legislativě jsou podporovány širokou odbornou veřejností, například i Asociací pro veřejné zakázky, a já doufám, že i vy s přínosem navrhovaných právních úprav zadávání veřejných zakázek se budete moci ztotožnit.

Návrh zákona je zejména reakcí na odůvodněné stanovisko Evropské komise k nedostatečné transpozici některých pravidel stanovených v zadávacích směrnicích. Jedná se o dva druhy, a to problematiku stanovení předpokládané hodnoty veřejných zakázek pravidelné povahy a přípustnost ústní komunikace v zadávacím řízení. Musím uvést, že předložení této novely je pokračování práce prováděné za minulé vlády, a moc se to nenosí, ale já bych tady chtěl poděkovat bývalé ministryni Kláře Dostálové, neboť velká část na této legislativě byla dodělána právě v konci předchozího volebního období. A právě proto nepředpokládám, že by tato legislativa nebo tento návrh měl vyvolat nějaké zásadní politické střety na poli Poslanecké sněmovny.

Já ten návrh přesto představím pouze ve stručnosti. Minulé vládě se bohužel nepovedlo dokončit legislativní proces před volbami, a proto i v tomto případě jde o návrh, který dávám do takového balíčku, kterému se říká jakýsi implementační dluh České republiky vůči Evropské unii, kde jsme v prodlení. A my zde nesplněním implementace, povinnosti implementace, čelíme takzvanému infringementu. I to je důvod, proč doufám v hladké projednání tohoto návrhu v Poslanecké sněmovně, i když chápu, že jde o velmi důležitou normu. Budu potom v rozpravě navrhovat zkrácení lhůty mezi prvním a druhým čtením na 30 dní. Opět opakuji - je to návrh, který byl připravován již minulou vládou, je na něm velká shoda i odborné veřejnosti a zároveň zde je to riziko infringementu, nesplnění povinnosti vůči Evropské unii v transpozici.

Do návrhu novelizace byly zahrnuty změny týkající se za prvé upřesnění transpozice zadávacích směrnic, za druhé pak zpřesnění některých institutů a vyjasnění pravidel, například ve vztahu k poskytování a prokazování jistoty. Třetí je snížení administrativní zátěže, například při řízeních na ÚOHS budou zadavatelé oprávněni poskytnout úřadu přístup k dokumentaci veřejné zakázky v elektronických nástrojích k tomu příslušných, a samozřejmě pracovali jsme i ze srozumitelnosti toho textu. Navrhovanou úpravou nedochází k žádným zásadním změnám v úpravě dozoru nad dodržováním zákona o zadávání veřejných zakázek. Tolik stručně k obsahu normy.

Já bych se možná rád zastavil u jedné věci, neboť ta rezonovala v médiích. Diskuse ohledně této novely se týkala především plnění vyhrazených částí veřejné zakázky subjekty z jednoho koncernu, kde panovaly jisté obavy, že by se mohla plnění účastnit společnost pravomocně odsouzená za trestný čin. A dokonce se objevily i komentáře, které interpretovaly danou pasáž návrhu jako šitou na míru danému koncernu. Já tady nebudu jmenovat, můžete si dohledat ty komentáře. Nicméně tyto komentáře vykládaly dané ustanovení zcela jinak, než odpovídalo právnímu názoru předkladatele. Legislativní rada vlády se na to důkladně zaměřila a po konzultaci s Ministerstvem pro místní rozvoj ještě byla navržena úprava textu, která ty pochybnosti zcela rozptýlila.

I vzhledem k situaci, ve které Česká republika teď je, a není to jenom v souvislosti s válkou na Ukrajině, nad rámec předchozího návrhu také Legislativní rada vlády navrhla zavedení povinnosti požadovat základní kvalifikaci včetně beztrestnosti dodavatele i ve zjednodušeném podlimitním řízení, kde byl tento požadavek doposud dobrovolný. Jedná se o zásadní zpřísnění úpravy, která doposud nečinila žádné zásadní problémy. Aby bylo navýšení administrativní náročnosti na straně zadavatelů co nejnižší, zvolili jsme tu formu, kdy se jedná o to dobrozdání, respektive, kdy se jedná o čestné prohlášení. Zadavatel bude samozřejmě oprávněn požadovat, pokud se tak rozhodne, i nějaké konkrétní doklady, které prokazují čestné prohlášení.

Celkově je tato novelizace zadávacích praxí očekávaná a podporovaná a já si dovoluji požádat vás o vyslovení souhlasu s tímhle návrhem zákona a o jeho přikázání k projednání ve výborech. Spolu se svými kolegy jsem připraven při projednání poskytnout jakékoliv bližší informace či doplnění k tomuto návrhu. Já vám děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji, pane ministře, a prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, poslankyně Klára Dostálová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Klára Dostálová: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové, vážený pane ministře, mohu potvrdit slova pana ministra, že skutečně nevnímám tento zákon, nebo vlastně tuto novelu zákona, za nějak konfliktní. Taky bych chtěla poděkovat za uznání. Já jsem také ráda, že opravdu tento návrh je po široké shodě. Vzhledem k tomu, že máme ale na půdě Poslanecké sněmovny hodně komunálních politiků, jsem zpravodajskou zprávu pojala spíše ještě jako více dopodrobna těch věcí, o kterých komunální politici často debatovali, nebo se samozřejmě ke mně dostávaly některé výhrady, a jsem ráda, že právě i tato novela na to reaguje.

Co se týká samotné transpozice, tam si myslím, že je velmi důležité zmínit, že dochází k úpravě § 19 odst. 3, který reguluje způsob určení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pravidelné povahy v případech, kdy je jednotková cena předmětů v průběhu účetního období proměnlivá a zadavatel pořizuje plnění opakovaně podle svých aktuálních potřeb. Nově tedy bude možné postupem podle § 19 odst. 3 určit předpokládanou hodnotu pouze v případě podlimitních veřejných zakázek a zakázek malého rozsahu. Dále v rámci transpozice nově bude výslovně vyžadováno předložení písemných dokumentů a ústní komunikace je v obecné rovině připuštěna pouze v případě nepodstatných sdělení.

Dále považuju za dobré zmínit, že s upřesněním transpozice směrnic souvisí také změny k předkládání dokladů prokazujících kvalifikaci vybraného dodavatele, neboť evropské právo vyžaduje, aby doklady, které jsou předkládány, byly vždy aktuální. Dále v celém balíku dochází k spoustě zpřesnění některých institutů a vyjasnění některých pravidel. Například nebude již nadále vyžadováno předložení originálu bankovní záruky, jak tomu bylo v minulosti. Stejně tak dojde ke zmírnění vylučování dodavatelů z důvodu neprokázání složení jistoty a nově bude na rozhodnutí zadavatele, zda k vyloučení přistoupí, či nikoliv. ***