(pokračuje Věra Kovářová)

25.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb.,
o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 249/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Dobré odpoledne. Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo novelu zákona o zadávání veřejných zakázek. Jedná se o širší revizi zákona z roku 2016 a tahle revize je založena na poměrně dlouhých a podrobných odborných diskusích. Navrhované změny v legislativě jsou podporovány širokou odbornou veřejností, například i Asociací pro veřejné zakázky, a já doufám, že i vy s přínosem navrhovaných právních úprav zadávání veřejných zakázek se budete moci ztotožnit.

Návrh zákona je zejména reakcí na odůvodněné stanovisko Evropské komise k nedostatečné transpozici některých pravidel stanovených v zadávacích směrnicích. Jedná se o dva druhy, a to problematiku stanovení předpokládané hodnoty veřejných zakázek pravidelné povahy a přípustnost ústní komunikace v zadávacím řízení. Musím uvést, že předložení této novely je pokračování práce prováděné za minulé vlády, a moc se to nenosí, ale já bych tady chtěl poděkovat bývalé ministryni Kláře Dostálové, neboť velká část na této legislativě byla dodělána právě v konci předchozího volebního období. A právě proto nepředpokládám, že by tato legislativa nebo tento návrh měl vyvolat nějaké zásadní politické střety na poli Poslanecké sněmovny.

Já ten návrh přesto představím pouze ve stručnosti. Minulé vládě se bohužel nepovedlo dokončit legislativní proces před volbami, a proto i v tomto případě jde o návrh, který dávám do takového balíčku, kterému se říká jakýsi implementační dluh České republiky vůči Evropské unii, kde jsme v prodlení. A my zde nesplněním implementace, povinnosti implementace, čelíme takzvanému infringementu. I to je důvod, proč doufám v hladké projednání tohoto návrhu v Poslanecké sněmovně, i když chápu, že jde o velmi důležitou normu. Budu potom v rozpravě navrhovat zkrácení lhůty mezi prvním a druhým čtením na 30 dní. Opět opakuji - je to návrh, který byl připravován již minulou vládou, je na něm velká shoda i odborné veřejnosti a zároveň zde je to riziko infringementu, nesplnění povinnosti vůči Evropské unii v transpozici.

Do návrhu novelizace byly zahrnuty změny týkající se za prvé upřesnění transpozice zadávacích směrnic, za druhé pak zpřesnění některých institutů a vyjasnění pravidel, například ve vztahu k poskytování a prokazování jistoty. Třetí je snížení administrativní zátěže, například při řízeních na ÚOHS budou zadavatelé oprávněni poskytnout úřadu přístup k dokumentaci veřejné zakázky v elektronických nástrojích k tomu příslušných, a samozřejmě pracovali jsme i ze srozumitelnosti toho textu. Navrhovanou úpravou nedochází k žádným zásadním změnám v úpravě dozoru nad dodržováním zákona o zadávání veřejných zakázek. Tolik stručně k obsahu normy.

Já bych se možná rád zastavil u jedné věci, neboť ta rezonovala v médiích. Diskuse ohledně této novely se týkala především plnění vyhrazených částí veřejné zakázky subjekty z jednoho koncernu, kde panovaly jisté obavy, že by se mohla plnění účastnit společnost pravomocně odsouzená za trestný čin. A dokonce se objevily i komentáře, které interpretovaly danou pasáž návrhu jako šitou na míru danému koncernu. Já tady nebudu jmenovat, můžete si dohledat ty komentáře. Nicméně tyto komentáře vykládaly dané ustanovení zcela jinak, než odpovídalo právnímu názoru předkladatele. Legislativní rada vlády se na to důkladně zaměřila a po konzultaci s Ministerstvem pro místní rozvoj ještě byla navržena úprava textu, která ty pochybnosti zcela rozptýlila.

I vzhledem k situaci, ve které Česká republika teď je, a není to jenom v souvislosti s válkou na Ukrajině, nad rámec předchozího návrhu také Legislativní rada vlády navrhla zavedení povinnosti požadovat základní kvalifikaci včetně beztrestnosti dodavatele i ve zjednodušeném podlimitním řízení, kde byl tento požadavek doposud dobrovolný. Jedná se o zásadní zpřísnění úpravy, která doposud nečinila žádné zásadní problémy. Aby bylo navýšení administrativní náročnosti na straně zadavatelů co nejnižší, zvolili jsme tu formu, kdy se jedná o to dobrozdání, respektive, kdy se jedná o čestné prohlášení. Zadavatel bude samozřejmě oprávněn požadovat, pokud se tak rozhodne, i nějaké konkrétní doklady, které prokazují čestné prohlášení.

Celkově je tato novelizace zadávacích praxí očekávaná a podporovaná a já si dovoluji požádat vás o vyslovení souhlasu s tímhle návrhem zákona a o jeho přikázání k projednání ve výborech. Spolu se svými kolegy jsem připraven při projednání poskytnout jakékoliv bližší informace či doplnění k tomuto návrhu. Já vám děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji, pane ministře, a prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, poslankyně Klára Dostálová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Klára Dostálová: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové, vážený pane ministře, mohu potvrdit slova pana ministra, že skutečně nevnímám tento zákon, nebo vlastně tuto novelu zákona, za nějak konfliktní. Taky bych chtěla poděkovat za uznání. Já jsem také ráda, že opravdu tento návrh je po široké shodě. Vzhledem k tomu, že máme ale na půdě Poslanecké sněmovny hodně komunálních politiků, jsem zpravodajskou zprávu pojala spíše ještě jako více dopodrobna těch věcí, o kterých komunální politici často debatovali, nebo se samozřejmě ke mně dostávaly některé výhrady, a jsem ráda, že právě i tato novela na to reaguje.

Co se týká samotné transpozice, tam si myslím, že je velmi důležité zmínit, že dochází k úpravě § 19 odst. 3, který reguluje způsob určení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pravidelné povahy v případech, kdy je jednotková cena předmětů v průběhu účetního období proměnlivá a zadavatel pořizuje plnění opakovaně podle svých aktuálních potřeb. Nově tedy bude možné postupem podle § 19 odst. 3 určit předpokládanou hodnotu pouze v případě podlimitních veřejných zakázek a zakázek malého rozsahu. Dále v rámci transpozice nově bude výslovně vyžadováno předložení písemných dokumentů a ústní komunikace je v obecné rovině připuštěna pouze v případě nepodstatných sdělení.

Dále považuju za dobré zmínit, že s upřesněním transpozice směrnic souvisí také změny k předkládání dokladů prokazujících kvalifikaci vybraného dodavatele, neboť evropské právo vyžaduje, aby doklady, které jsou předkládány, byly vždy aktuální. Dále v celém balíku dochází k spoustě zpřesnění některých institutů a vyjasnění některých pravidel. Například nebude již nadále vyžadováno předložení originálu bankovní záruky, jak tomu bylo v minulosti. Stejně tak dojde ke zmírnění vylučování dodavatelů z důvodu neprokázání složení jistoty a nově bude na rozhodnutí zadavatele, zda k vyloučení přistoupí, či nikoliv.

Považuju také za dobré zmínit, že nebude nadále vyžadováno, aby byly vybraným dodavatelem vždy předloženy originály dokladů o jeho kvalifikaci. O tom, zda budou vyžadovány originály, či kopie, bude oprávněn rozhodnout zadavatel.

A pak ještě možná za zmínku stojí: protože mnoho obcí přistupuje k dynamickému nákupnímu systému, dochází ke zpřesnění úpravy prokazování splnění účasti u dodavatelů přistupujících do zavedeného dynamického nákupního systému. Jako rozhodný okamžik pro účely posouzení se bude považovat okamžik podání o účast.

Dále se tato novela zaměřuje i na snížení administrativní zátěže. Zadavatel bude nově oprávněn poskytnout Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže přístup k dokumentaci o zadávacím řízení prostřednictvím certifikovaného elektronického nástroje. Nebude tak již tedy nutné takto zpřístupněnou dokumentaci úřadu zasílat, což samozřejmě obce určitě budou pozitivně kvitovat.

A pak v neposlední řadě i rozšíření práv účastníků zadávacího řízení. Účastníkům zadávacího řízení se umožňuje požadovat po zadavateli poskytnutí údajů z nabídek, odpovídající číselně vyjádřitelným kritériím hodnocení a údajů rozhodných pro posouzení délky zadávací lhůty.

Tolik opravdu ve stručnosti k představení této novely. Jako zpravodajka také dávám souhlas, nebo považuju za dobré tady vyslovit souhlas tak, jak byla novela představena, a děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní zpravodajko, a poprosím vás, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů.

Zároveň otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásily zatím dvě poslankyně. Na prvním místě je paní poslankyně Dostálová. Budete se hlásit ještě do rozpravy? (Ne.) Čili vás mohu odmazat. A nyní přichází na řadu paní poslankyně Karla Maříková. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já se musím přiklonit k mým předřečníkům - jak panu ministrovi, tak paní poslankyni Dostálové, že předložený sněmovní tisk se týká především legislativně technických úprav a není nijak kontroverzní. Hlavním smyslem navrhované úpravy je odstranění nedostatků transpozice.

Zatímco v zadávacích směrnicích se za veřejné zakázky na dodávky považují zakázky, jejichž předmětem je pořízení výroby, české právo používá pojem "věc". Tato úprava to napravuje. Reguluje způsob určení předpokládané hodnoty, kdy je jednotková cena předmětu v průběhu účetního období proměnlivá a zadavatel pořizuje plnění opakované podle svých aktuálních potřeb.

Dochází ke zpřesnění některých ustanovení zákona. Novelou nejsou zaváděna nová práva a povinnosti. Návrh provádí změny, které povedou ke snížení administrativního zatížení na straně zadavatelů i dodavatelů, odstraňuje nepřiměřenou přísnost některých pravidel, vyjasňuje výkladové nejasnosti a v neposlední řadě také odstraňuje legislativní technické nedostatky textu zákona. Proto SPD tento zákon podpoří. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní se s přednostním právem hlásí pan ministr Bartoš.

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já bych pouze chtěl v rozpravě zopakovat to, co již zaznělo v mé úvodní řeči. Navrhl bych zkrácení lhůty mezi prvním a druhým čtením na 30 dní.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji, mám zaznamenáno.

Hlásí se ještě někdo do obecné rozpravy? Není tomu tak. Nezazněly návrhy na vrácení ani na zamítnutí předloženého návrhu, takže se budeme moci zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Zagonguji a přivolám kolegy z předsálí. Nevidím žádný jiný návrh.

A nyní bychom přistoupili k hlasování.

Zahajuji hlasování a táži se, zda jste pro, abychom přikázali tento návrh výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako výboru garančnímu? Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 23, přihlášeno 157 poslanců a poslankyň, pro 120, proti žádný. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako garančnímu výboru.

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru k projednání? Nikdo se nehlásí.

V obecné rozpravě zazněl návrh na zkrácení na projednávání mezi prvním a druhým čtením na 30 dnů na projednání ve výborech.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 24, přihlášeno 157 poslanců a poslankyň, pro 123, proti žádný. Návrh byl přijat. Konstatuji, že jsme zkrátili lhůtu pro projednání ve výboru mezi prvním a druhým čtením na 30 dnů.

Končím projednávání tohoto tisku.

Dále budeme pokračovat bodem číslo

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.