(12.30 hodin)
(pokračuje Martin Kupka)
Výsledky hospodaření státního rozpočtu byly i v roce 2021 výrazně ovlivňovány dopady epidemie covid-19. Celkové negativní efekty protiepidemických opatření a souvisejících dopadů na příjmy i výdaje státního rozpočtu byly vyčísleny na 306 miliard korun, přičemž příjmy covidová opatření ovlivnila negativně ve výši 147 miliard korun, a další výdaje, které stát musel směřovat k pomoci v covidové situaci, představovaly 159 miliard korun, zatímco v roce 2020 to bylo 237 miliard, tedy o 69 miliard méně. Nárůst dopadů vyčíslených správci kapitol vyplynul především z legislativních změn v daňové oblasti, které byly do těchto opatření také zahrnuty.
Celkové příjmy státního rozpočtu meziročně vzrostly pouze mírně o necelé 1 %. Výraznější tempo růstu odpovídající ekonomickému oživení v průběhu roku 2021 bylo utlumeno úpravou daňové legislativy. Ta nejvíce snížila výnos daně z příjmů fyzických osob placené plátci zrušením superhrubé mzdy a zvýšením slevy na poplatníka. To představovalo celkový dopad ve výši 56,7 miliardy korun a výnos sdílených daní změnou rozpočtového určení daní ve prospěch rozpočtů územních samospráv, což představovalo dopad zhruba ve výši 27 miliard korun. Na rozdíl od daní, jejichž výnos meziročně klesl o 2,6 % a propadl se i pod úroveň roku 2018, výběr pojistného na sociální zabezpečení podpořený udržením nízké míry nezaměstnanosti a růstem průměrné mzdy meziročně vzrostl o 10 %. To výrazně přispělo i k relativně příznivému výsledku salda systému důchodového pojištění ve výši minus 2,2 miliardy korun.
Celkové výdaje státního rozpočtu meziročně vzrostly o 3,5 procentního bodu, tempo z předchozího roku výrazně zpomalilo zejména vlivem vysoké základny roku 2020 navýšené fiskálními stimuly zaměřenými na pomoc ekonomice v době protiepidemických opatření a na realizaci vládních priorit.
Tolik velmi stručné představení státního závěrečného účtu, respektive jeho návrhu.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane ministře. Rozpočtový výbor projednal za účasti zpravodajů usnesení výboru k tomuto materiálu. Usnesení rozpočtového výboru bylo doručeno jakožto sněmovní tisk 212/4. Stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu projednal kontrolní výbor a přijal usnesení, které vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 212/3.
A nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru, pan poslanec Josef Bernard, informoval nás o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Máte slovo.
Poslanec Josef Bernard: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové. Rozpočtový výbor projednal státní závěrečný účet za minulý rok na své 16. schůzi dne 14. září. Všechny výbory doporučily Poslanecké sněmovně Parlamentu schválit nebo vzít na vědomí výsledky hospodaření jednotlivých kapitol státního rozpočtu a finanční vztahy státního rozpočtu ke státním fondům podle usnesení rozpočtového výboru číslo 68 z 30. března 2022. Nebyla doporučena žádná doprovodná usnesení. Proto vás nyní seznámím s následujícím usnesením, které doporučuje rozpočtový výbor, abyste přijali. Rozpočtový výbor doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení:
"Poslanecká sněmovna
I. bere na vědomí
1. státní závěrečný účet České republiky za rok 2021, který vykazuje příjmy státního rozpočtu 1 487 237 296 000 korun, výdaje státního rozpočtu 1 906 925 155 000 korun a schodek státního rozpočtu 419 687 859 000 korun,
2. výsledky rozpočtového hospodaření územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a Regionálních rad regionů soudržnosti v České republice za rok 2021, které vykázalo příjmy 678 300 130 000 korun, výdaje 637 026 771 000 korun a přebytek 41 273 360 000 korun,
3. stav státních finančních aktiv České republiky k 31. prosinci 2021 ve výši 160 501 191 000 korun a stav státních finančních pasiv České republiky ve výši 2 546 591 236 000 korun,
4. informaci o hlavních výsledcích hospodaření státních fondů České republiky za rok 2021 podle údajů uvedených v sešitu F návrhu státního závěrečného účtu,
5. informaci o stavu a vývoji státních záruk uvedenou v sešitu D návrhu státního závěrečného účtu,
6. informaci o stavech fondů organizačních složek státu uvedenou v sešitu F návrhu státního závěrečného účtu,
7. informaci o postupu privatizace a o stavu a použití prostředků vedených na zvláštních účtech za rok 2021, podle zákona č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku, uvedenou v sešitu I návrhu státního závěrečného účtu;
II. rozpočtový výbor souhlasí s vypořádáním schodku státního rozpočtu České republiky za rok 2021 financujícími položkami takto: změnou stavu státního dluhu o 401 149 236 450,56 korun, změnou stavu na účtech státních finančních aktiv - snížením o 18 538 622 104,34 korun;
III. konstatuje, že projednala stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2021 a bere jej na vědomí;
za další zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu."
To jsem právě učinil. Děkuji za slovo.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a nyní prosím, aby nás o jednání kontrolního výboru informoval zpravodaj, a to pan poslanec Radovan Vích. Máte slovo.
Poslanec Radovan Vích: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobré odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Chtěl bych vás seznámit s usnesením kontrolního výboru z 10. schůze ze dne 15. září číslo 45, kdy kontrolní výbor projednal stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2021, sněmovní tisk 212/2, a v následujícím znění:
"Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po úvodním výkladu prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly, zpravodajské zprávě poslance Radovana Vícha, stanovisku náměstka ministra financí Karla Tylla a po rozpravě
I. bere na vědomí stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2021, sněmovní tisk 212/2;
II. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil předsedkyni Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky."
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a tímto mohu zahájit všeobecnou rozpravu, do které se přihlásila paní předsedkyně Schillerová.
Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pane ministře, dámy a pánové, tak jako u předcházejícího bodu, i tady se cítím víc být v uvozovkách předkladatelem, protože je to vlastně státní závěrečný účet za období hospodaření roku 2021, čili za období vlády Andreje Babiše, ve které jsem byla ministryní financí. Takže dovolte, abych ho shrnula, protože jsem takzvaně lidově řečeno byla přímo u toho.
Fakta: bezprecedentní ohrožení obyvatelstva v důsledku zdravotnické krize. Naše vláda se musela potýkat s řadou výzev. Musela zabezpečit kvalitní zdravotní péči pro české občany v této bezprecedentní situaci, sociální smír. Zároveň jsme museli zabránit hromadným krachům a zánikům podniků. Museli jsme přistoupit ke krokům, které jsme si předtím vůbec nedokázali ani představit. Po jisté období ve snaze o omezení šíření virové nákazy jsme byli nuceni zastavit de facto celou ekonomiku, i když otevřeně řečeno, v podstatě třeba tehdy po část roku se průmysl i vypnul sám. Museli jsme ochránit obyvatelstvo, zajistit sociální smír. A já prostě jsem přesvědčena, že se to podařilo.
Ta čísla, která tady prezentoval vlastně i včera ministr financí Stanjura, která já samozřejmě znám, ta poslední čísla ze září letošního roku: máme stále nejnižší míru nezaměstnanosti v Evropské unii a to je jeden z mála benefitů, z kterých mohou čerpat občané v této těžké době. ***
